Deníky si s přestávkami píšu od dětství. První deníkový zápis v životě jsem psal slzami: bylo to na skautském táboře; kroužkový blok mi pomáhal být v kontaktu s … maminkou. Za rok už jsem si evidoval celé prázdniny (nejdelší zápisy se týkaly nudných pobytů na babiččině zahradě), o pár let později přestává být má reflexe nevinná a čím dál tím častěji se vztahuje k J., E., E., V.