Jedním z těch pokusů bylo, že jsem si vypočítal kolik má měsíc hodin. Pak jsem od tohoto čísla poodstoupil, vypsal si čtyři základní oblasti: OSOBNÍ, STUDIUM, PRÁCE, OSOBNÍ ROZVOJ. Brainstorming pokračoval. Každou z oblastí jsem rozepsal - tak třeba v kategorii STUDIUM mám pojem DISERTACE a k ní překlad, psaní, poznámky. U OSOBNÍ je to kupříkladu zdraví, odpočinek, rodina.. - vše ještě dále rozepsáno. U každé této součástky mého života jsem vytvořil šest sloupců. Kolik bych rád, aby dané činnosti věnoval času denně, kolik týdně (a to jsem někdy rozepsal na to, co chci dělat pouze v pracovní dny, co o víkendu). Další sloupec byl pak odhad/součet času na měsíc. A zásadní poslední sloupec na prioritu, v němž jsem si vypsal ke každé oblasti důležitost, jakou jí kladu. (A1, A2... - C4). Zaprvé: zjistil jsem, že mi to moc nevychází. I když jsem se uvažovat racionálně, stejně jsem "přetékal" - a to jsem neměl započítány (kromě spánku) žádné rezervy. Začal jsem ukrajovat, některé aktivity omezovat. Nakonec byla čísla už příznivější. Zadruhé: realita byla mnohdy zcela jiná. Především s přípravou na své přednášky jsem se řádně zmýlil. A to, jak jistě uznáte, pak věci začnou nabírat jiný směr. Zatřetí: nedokázal jsem vytrvale hlídat svůj čas. V iPhone mám například výtečnou aplikaci Eternity, ale vydržím ji pečlivě používat opravdu jen chvíli - dva dny třeba. Co z toho plyne? Jsem tam, kde jsem byl. Jen možná o něco více skeptičtější k tomu, že si nějak rozumně vypočítám a stanovím limity, abych opravdu měl dostatek času na důležité věci. Ne že by se to za poslední čtvrtletí nezlepšilo, ale... má to svá ale. Proto skončím výzvou k diskuzi: Jaká je vaše zkušenost? Máte přehled, kolik vám vaše aktivity zabírají času? Dokážete si určit limity, aby se dostalo na vše důležité? A dokážete si pohyb v těch limitech pohlídat? Ilustrační obrázek Simpologist Photostream - Astronomical Clock. |
|||





Odhadnout čas, který u
Odhadnout čas, který u činnosti strávím, je pro mě taky velký problém. Často se do něčeho "zažeru" a strávím nad tím daleko víc než jsem chtěl. Žádné velké plánování ale podle mě nepomáhá. Jak už bylo řečeno, chce to znát své priority, případně si před zahájením činnosti říct, jak dlouho ji chci dělat a pokusit se to dodržet...
Aktuální článek na mém blogu: Windows GTD aplikace á la Things aneb Doit.im
Když jsem před víc jak 3 roky
Když jsem před víc jak 3 roky začala pracovat doma, bylo to taky proto, abych v čase ušetřeném za dojíždění zvelebila domácnost, zahradu, psa a sebe. Zkoušela jsem ledasco (dodnes jsem sama sobě šéfem, podřízeným a pokusným morčetem), až jsem si jednoho ošklivého dne sedla, sepsala všechno, co mám dělat, vmáčkla tam to, co bych dělat chtěla, odhadla čas potřebný pro každou činnost, sečetla, přepočítala ručně i s kalkulačkou a výsledek byl jasný - žiju na nevhodné planetě s příliš krátkým dnem.
Den pro mě zůstal stejně krátký, ale líp si už vybírám, co "mít hotovo" a co nechat v "některý z příštích životů".
Toto je odpověď na tu první diskusní otázku. Stručně na další: Skoro ano. Snažím se. No jéje, já i štěkám!
fialka
Mind like
Mind like water
http://www.davidco.com/coaches_corner/Ana_Maria_Gonz%E1lez/article5.html
Ahoj Lukáši,
díky za hezký příspěvek. Poměrně přesně popisuje moje pocity, kterými jsem procházel tak před 6 lety po snaze aplikovat metodiku S. R. Coveyho. Přiřazoval jsem preference a dělal koláče a kouskoval pracovní a osobní život. ;o))) Moc pěkná lekce. Jsem rád, že jsem si jí prošel. Snad proto tak rád souhlasím s Davidem Allenem a jeho "Klapáním".
Priority? Rozdělování? Mě to nefungovalo. Většinu rozhodování určuje podvědomí a tak se ho musíme často ptát, abychom byli spokojení.
Souhlasím s názorem, který uvádí pan Bleša a který je základem GTD. Aneb v českém překladu Davida Allena: "mysl jako voda". To je můj cíl.
Hezký den,
Radim
Myslím, že nejlepším řešením
Myslím, že nejlepším řešením je "mitvevsemjasno", což znamená velmi často, prakticky denně, hledět na své dlouhodobé i krátkodobé úkoly, projekty a cíle. Ráno před zahájením práce je projedu, v poledne udělám totéž a hodinu před odchodem domů ještě jednou to stejné. Když dosáhnete určité míry "jasnosti", začnete dělat mnohem lepší intuitivní rozhodnutí o tom, na čem právě pracovat a jak dlouho se tomu věnovat.
Řekl bych, že podvědomí takhle krásně funguje a není třeba utrácet za přesýpací hodiny.
Tomáš Bleša | www.bizwiz.cz | twitter.com/bizwiz
Poslat nový komentář