Jak se rozhodnout, co dělat

• O autorovi
• Poslední články

Zuzana Ježková

Zuzana je psycholožka, která dlouho pracovala jako projektová manažerka. Ráda se proto pohybuje na rozhraní mezi oběma obory.

Naplňuje ji taky, když může přinášet expertní znalosti o lidské mysli do běžného života. Pomáhá lidem překonávat překážky, růst, efektivně používat mozek, prostě lépe žít i pracovat, a to prostřednictvím blogu Psychologické tipy, vzdělávacích kurzů a online koučování.

Je autorkou e-knihy Hodina navíc každý den.

Poslední články od Zuzana Ježková (Všechny články)

• Ale co když se rozhodnu špatně? - 10. 4. 2017
• Jak se rozhodnout, co dělat - 13. 2. 2017
• Kdo za vás rozhoduje? - 10. 11. 2016

Čtvrtý díl ze série článků na téma: Zásadní věci, které možná o rozhodování nevíte, a mohly by vám pomoci se lépe rozhodovat. Už jsme společně ušli v tématu rozhodování dlouhou cestu. Víme už, že si máme dávat pozor na kognitivní zkreslení našeho hlídacího psa, ale že nemá smysl povyšovat příliš rozum nad emoce a intuici.

Víme, že každý den učiníme 23-35 tisíc rozhodnutí, která vyčerpávají naši mentální energii. A proto jedním z nejjednodušších způsobů, jak se vyhnout rozhodovací paralýze, je snížit počet rozhodování u banálních záležitostí (více viz článek Čtyři tipy pro snadnější rozhodování).

Ale co dělat, když před námi stojí obtížné rozhodnutí?

Při obtížné volbě je jedna alternativa lepší v některých ohledech a jiná v jiných ohledech, ale celkově ani jedna z nich není lepší než ta druhá. R. Chang

Co s tím?

Věnovat rozhodování adekvátní pozornost

Buďme pozorní a všímaví k tomu, co děláme. Jen tak se nám podaří včas v našem životě odhalit okamžik, kdy je potřeba se rozhodnout. Na druhou stranu měli bychom rozlišit, která rozhodnutí jsou bezvýznamná a která si opravdu zaslouží naši pozornost. Pokud si nejste jisti tím, zda jde o drobnost či něco zásadního, můžete si položit tyto otázky:

• jak významné je pro mne toto rozhodnutí?
• jak vážně ovlivní můj život od teď za rok?
• co nejhoršího se může stát, pokud se teď rozhodnu špatně?

Abychom se dobře rozhodli, potřebujeme každopádně se na rozhodnutí soustředit. Vymýšlení, analyzování, rozhodování, přemýšlení se totiž odehrává v racionální části mozku. A aby k tomu vůbec mohlo dojít, musíme na to zaměřit svou pozornost.

Čtyři aspekty lidské bytosti

Pokud dojdeme k názoru, že se jedná o zásadní volbu, měli bychom se na situaci podívat z více hledisek. Podle Světové zdravotnické organizace je člověk bio-psycho-sociální-spirituální bytost. Každý z nás je tedy současně ovlivňován:

• svým tělem (mozek, zdraví, kondice…),
• svou psychikou (její strukturou, dynamikou, individuálním vývojem),
• vztahy s ostatními lidmi (současnými i minulými),
• tím, v co věří (hodnoty, vlastní schopnosti, bůh, vyšší princip…).

Pokud tedy chceme učinit správné rozhodnutí, musí být zvolená varianta v souladu se všemi těmito aspekty. Podrobněji popisuji tyto čtyři elementy ve své knize Hodina navíc každý den (lze stáhnout zdarma).

Pro lepší pochopení jednotlivých principů nás v tomto článku budou doprovázet příklady ze života Petry. Té právě končí rodičovská dovolená a ona se rozhoduje, zda se vrátit do zaměstnání, či začít podnikat. Jedná se o rozhodnutí, které může finančně ohrozit rodinu, na druhou stranu jí může přinést více flexibility v péči o děti. Jak by mohla Petra na svou situaci pohlížet?

Tělo

Naše schopnost správně se rozhodnout závisí na výkonu našeho mozku. A ten zase závisí na úrovni energie a stavu našeho těla. Je proto potřeba činit důležitá rozhodnutí, když jsme odpočatí, dostatečně najezení a napití. V místnosti, kde se rozhodujeme, bychom měli mít dostatek čerstvého vzduchu. Ještě lepší je činit rozhodnutí v přírodě, kde se náš mozek nabíjí mnohem rychleji.

A především je přínosné rozhodovat se ráno. Říká se, že velká rozhodnutí byste měli stihnout do 11 hodin dopoledne. Později už může být váš mozek vyčerpaný z běžných rozhodnutí a nemusí mít dostatek energie pro ta zásadní. Prostě platí lidová moudrost: Ráno moudřejší večera.

Petra přemítala nad tím, zda se vrátit do práce či začít podnikat již dlouhé týdny. Byla z toho unavená a chtěla to mít za sebou. Nechtěla už nic řešit. Chtěla jen jít večer spát s čistou hlavou. Napsala proto e-mail svému šéfovi, kde upřesnila, kdy jí končí rodičovská a kdy nastoupí zpět. Na poslední chvíli se rozhodla e-mail neposlat a jen ho uložit do konceptů. Když se ráno probudila, byla za to moc vděčná. Uvědomila si, že e-mail byl motivován spíš únavou než vědomým rozhodnutím.

Psychika

Při rozhodování bychom měli vzít v potaz všechny racionální argumenty, ale měli bychom si uvědomit, i co nám napovídá intuice (bez emocí je totiž rozhodování ještě obtížnější, více v článku Kdo za vás rozhoduje).

Pro rozhodnutí je určitě dobré mít „adekvátní“ množství informací (příliš mnoho dat totiž vede k rozhodovací paralýze). Poznat, že jsme informací shromáždili dostatek, je samozřejmě docela obtížné. Já si pomáhám těmito vodítky:

• Našla jsem si informace z různých úhlů pohledu (pro i proti)?
• Mám představu o tom, jaký může být nejlepší a naopak nejhorší možný důsledek mého rozhodnutí?
• Mám informace z různých zdrojů? Především od lidí s různými zkušenostmi?
• Nezačínají se už informace z různých zdrojů opakovat? Pokud ano, je na čase přestat shromažďovat data a učinit rozhodnutí.

Někdy také může pomoci dopředu si říct, jaké informace budu hledat, a teprve potom se pustit do jejich shromažďování.

Například v případě Petřina rozhodování, zda se vrátit do zaměstnání či podnikat:

• Jak je to s „neschopenkou a paragrafem“, když budu podnikat?
• Zeptat se pár žen, které takové rozhodnutí učinily, zda jsou spokojené. Není o tom výzkum?
• Neexistuje výzkum, kolik hodin obvykle odpracují ženy podnikatelky? Není to víc, než kdybych chodila do práce?
• Potřebuji si vypočítat, kolik potřebuji minimálně měsíčně vydělat, abychom měli na splácení hypotéky a na povinné odvody sociálního a zdravotního.

Snížit počet variant

Čím větší množství možností, tím je rozhodování pro náš mozek náročnější. Je proto dobré pokusit se snížit počet variant. Dobré je, pokud se nám podaří jich rovnou co nejvíc vyřadit. Případně můžeme nejdřív porovnávat vybrané kategorie a až pak konkrétní varianty.

Petra původně přemýšlela i nad možností, že by si našla nové zaměstnání. Porovnávat tři varianty však bylo vysilující a brzy pochopila, že tato varianta pro ni zajímavá není. Tak ji vyřadila.

Konkretizovat

Zbývající varianty musíme našemu mozku co nejvíce přiblížit. Čím přesněji si dokážeme představit důsledky jednotlivých rozhodnutí, tím se pro náš mozek stávají reálnějšími, a tím snadněji se nám rozhoduje.

Uvědomte si rozdíl mezi těmito sděleními:

• 17% mužů umře na infarkt.
• Každý šestý muž umře na infarkt.
• Pokud máte v rodině šest mužů (třeba dva dědečky, otce, bratra, manžela a strýce), jeden z nich zřejmě umře na infarkt.

Statisticky říkají všechna sdělení podobnou věc. Ale pro náš mozek jsou vizuálně zcela odlišná. Pokuste se proto vždy jednotlivé varianty co nejvíce konkretizovat, vytvořit si k nim obrazy.

Vizualizace vám také může pomoci překlenout propast mezi vaším přítomným a budoucím já. Problém je totiž v tom, že rozhodnutí činí naše přítomné já (které se nechce omezovat, nechce se zatěžovat starost), ale přitom ovlivňuje život našeho budoucího já (které, pokud se teď neomezíme, bude mít problémy s nadváhou. Více viz Ted Talk: The battle between your present and future self).

Petra se rozhodla použít vizualizaci. Postavila si proti sobě dvě židle. Na jednu si dala lísteček „Podnikání“ na druhou „Zaměstnání“. Sedla si na první židli, zavřela oči a řekla si: „Jsem ve svém životě o rok dál. Před rokem jsem se rozhodla podnikat. Teď pracuji sama na sebe. Jak vypadá můj den? Jak se cítím? Co dělají moji blízcí? Co mi říkají? Kolik času věnuji práci? Co mě nejvíc trápí? Co mi dělá největší radost? …“ Poté si sedla na druhou židli a kladla si obdobné otázky pro variantu, že zůstala v původním zaměstnání.

Pozor na optimistický klam

Důležité je přemýšlet nad tím, co všechno bude jinak. Výzkumy ukázaly, že máme tendenci optimisticky jeden aspekt změny přeceňovat a zapomínáme na její další důsledky.

Můžete proto zkusit tzv. konstruktivní pesimismus či pre-mortem analýzu. Jakmile poznáte výhody všech variant, podívejte se na ně opačným pohledem. Co všechno se v této variantě může pokazit? Co všechno může selhat? Poznáte tak slabá místa jednotlivých variant. A nemusíte se bát, že by vás to připravilo o naději. Ukázalo se, že ani když pochopíme vlastní sklon k optimismu, iluze to nerozbije.

Petra se ve variantě podnikání hrozně těšila na flexibilní pracovní dobu – bude bez problémů stíhat vyzvedávat děti ze školky, chodit na jejich vystoupení apod. Neuvědomovala si, že také bude mnohem nervóznější kvůli nepravidelným příjmům, bude obtížně oddělovat čas na práci a na rodinu atd.

Pokud máte pocit, že jste příliš emociální, můžete převést rozhodování do cizího jazyka. Prostě si všechny otázky klaďte a odpovídejte na ně třeba v angličtině. Výzkum ukázaly, že například efekt rámování se tak téměř eliminuje.

Vztahy

Některé výzkumy naznačují, že naši blízcí mnohdy lépe než my sami odhadnou, co potřebujeme a co nás učiní šťastné.

Důvodem je to, že nás velmi dobře znají a na druhou stranu na nás mají objektivnější náhled než my sami (každý z nás má něco, co si o sobě nechce přiznat). Určitě je proto dobré se před rozhodnutím poradit se svými blízkými nebo s osobami, které se v podobné situaci ocitly dříve.

Někdy je pro nás těžké připustit, že by druzí měli natolik ovlivňovat naše životy. Nechceme, aby za nás druzí rozhodovali. Chceme si být jistí, že jsme rozhodnutí udělali sami za sebe. Nebo možná naopak takové lidi kolem sebe zrovna nemáme.

Naštěstí se dá využít síla lidského mozku, pro který může být živá představa stejně silná jako skutečnost. Představte si, co by vám poradili vaši blízcí. Nebo si ve své hlavě můžete vytvořit poradní sbor osobností, které uznáváte. Zkuste si představit, co by vám v dané situaci poradil dědeček, respektovaná učitelka z mládí či Václav Havel, Vizualizace diskuse mezi těmito osobami vám může přinést velmi inspirativní pohled na vaši situaci.

Nezapomínejme také, že jsou to především naši blízcí, kteří hned po nás nejvíc vytěží/odnesou následky našeho rozhodnutí. Promyslete, jak se jich jednotlivé varianty dotknou a jak pak ovlivní vaše vztahy.

Můžeme volně parafrázovat Dalajlámu: Pokud se na problém podíváme s otázkou: „Která varianta přinese nejvíce užitku největšímu počtu osob?“, bývá rozhodnutí obvykle poměrně snadné. Komplikovat se to začíná, když se do toho začne plést ego.

Petra se rozhodla zajít na kafe s kamarádkou, která se taky po mateřské rozhodla začít podnikat. Dověděla se od ní spoustu zajímavých informací, které by ji samotnou ani nenapadly. Především si díky ní uvědomila, že podnikání by nebylo možné bez podpory manžela a babiček na hlídání. S každým z nich se proto sešla a detailně probrala, jestli a jakou pomoc jí budou ochotni poskytnout.

Smysl – v co věříme

Dan Ariely tvrdí, že při rozhodování lehce podléháme vnějším zdrojům, protože dostatečně dobře neznáme vlastní priority. Zásadní rozhodnutí by proto vždy měla být v souladu s našimi vnitřními přesvědčeními a hodnotami. Měla by respektovat naši osobní vizi. Prostě by nám měla dávat smysl. Jinak je velká pravděpodobnost, že jich budeme později litovat.

Mnohdy varianty vůbec nelze porovnávat jednotlivými měřitelnými parametry. Vlastně si volíme mezi hodnotami, které pro nás mají větší význam a které více rezonují s naší vizí (více viz Ted Talk: Jak činit těžká rozhodnutí).

Zeptejte se proto sami sebe, které rozhodnutí přispívá k ideální představě vaší budoucnosti. Učiní vás šťastné? Když teď to rozhodnutí neuděláte, budete toho v budoucnu litovat? A tak dále.

Petra přemýšlela nad svými životními hodnotami. Uvědomila si, že podnikání jí víc vyhovuje, protože naplňuje její potřebu nezávislosti a svobody. Zároveň jí došlo, že pro ni bude obtížné srovnat se s některými obchodními praktikami. Pokud se rozhodne pro podnikání, bude si muset vybrat oblast, ve které nebude potřeba přílišné dravosti.

Snaha o objektivitu

Pochybování je počátek moudrosti. René Descartes

Pokud chcete ještě víc zvýšit pravděpodobnost, že se rozhodnete správně, zaujměte k celému rozhodování správný postoj. Podle zjištění vědců totiž správný úsudek nepředpovídá intelekt nebo množství znalostí, ale určitý soubor vlastností člověka.

Správný úsudek mívají spíš ti, kteří jsou zvídaví, kteří ověřují svůj názor a kteří si nemyslí, že někdo, kdo změní svůj názor, je slaboch. Mívají ho ti lidé, kteří chápou, že vědomí vlastní hodnoty není spjato s tím, jestli mají nebo nemají pravdu o nějakém konkrétním tématu. Jsou to lidé, kteří se nebojí setkat s informacemi, jež odporují jejich přesvědčení (více viz Ted Talk: Proč si myslíte, že máte pravdu – dokonce i když ji nemáte).

„Správné“ rozhodnutí?

Pokud budeme při rozhodování pozorní, zohledníme všechny čtyři aspekty naší existence a budeme usilovat o objektivitu, je pravděpodobné, že učiníme vědomé, a pro danou chvíli nejlepší možné rozhodnutí. Schválně nepíšu správné rozhodnutí. Jedno správné řešení totiž podle mne najdeme jen v matematických rovnicích. V lidském životě nejde jen o zvolenou variantu, ale i o to, jak důstojně se s ní popasujeme.

Jakmile se jednou rozhodnete, vydržte. Nepřemýšlejte nad tím, jaké by to bylo, kdybyste se rozhodli jinak. Naopak, pokuste se udělat co nejvíc pro to, aby se ukázalo, že vámi zvolená varianta byla správná. Orientujte se na klady a nehledejte nedokonalosti na tom, pro co jste se rozhodli.

Jak říkal H. Ford: Ať už si myslíte, že něco dokážete, nebo si myslíte, že to nedokážete, v obou případech máte pravdu.

V dalším díle se podíváme na to, co dělat, pokud byste i po tom všem rozhodování stále měli obavu, že jste se rozhodli špatně.

Pokud Vás článek zaujal, mohla by se vám líbit i má e-kniha Hodina navíc každý den (ke stažení zdarma).

Použité informační zdroje:

Ariely, D. Are we in control of our own decisions?

Burkeman, O. Your friends know more about your life than you do, including when you might die

Cooper, B. 8 Things You Don’t Know Are Affecting Our Choices Every Day: The Science of Decision Making

Chang, R. Jak činit těžká rozhodnutí

Galef, J. Proč si myslíte, že máte pravdu – dokonce i když ji nemáte

Goldstein, G. The battle between your present and future self

Ježková, Z. Čtyři tipy pro snadnější rozhodování

Ježková, Z. Kdo za vás rozhoduje?

Ježková, Z. Znáte iracionální omyly, kterých se dopouští i Váš mozek?

Kahneman, D. (2012). Myšlení rychlé a pomalé. Brno: Jan Melvil Publishing

Ricard, M. (2008). Kniha o štěstí. Rybka Publishers

Pečeňová, B. Jak změnit svoje myšlení?

Štítky: zdroje