Vyrobte si plakát slávy
Iva Peláková
Poslední články od Iva Peláková (Všechny články)
- Naučte se dávat a dostanete mnohem víc - 22. 9. 2016
- 10 nejčastějších mýtů o koučinku - 22. 8. 2016
- Detox přátel - 27. 6. 2016
Pracovat na sobě je samozřejmě potřeba, ale někdy se za lepším já jenom ženeme. Měli bychom se aspoň na chvíli zastavit a ocenit své současné nebo i minulé já. Už jsme přece spoustu věcí dokázali, jsme úžasné bytosti, tak proč se pořádně nepochválit?
Místo odškrtávání splněných cílů se zkuste na chvíli zastavit, uvědomit si, jací lidé jste zrovna v tuto chvíli a jak se cítíte. Ke zlepšování bude vždycky nějaký prostor, ale je důležité být spokojený i s tím, co je teď. Proto si vzpomeňte na své nedávné úspěchy a radosti, na to, co z vás dělá tu osobu, kterou jste.
Asi před rokem jsem se dostala do nekončícího kolotoče úkolů, v práci jsem byla prakticky pořád, plnila jsem jednu metu za druhou, ale neměla jsem čas se zastavit, natož abych měla chvíli pro sebe. Myslím, že pro mnohé je to vlastně standardní situace, ale já jsem si čím dál tím víc uvědomovala, že to takto nechci. Ačkoliv jsem jela naplno a plnění úkolů se mi dařilo, nepřicházela žádná odměna. Nikdo mě nechválil, neocenil za práci navíc, takže jediným výsledkem bylo míň a míň energie.
Vzpomněla jsem si tehdy, jak jsem jako malá ráda tvořila. Ještě předtím, než jsem dostala první trojku z výtvarky, a získala tak pocit, že rozhodně nejsem výtvarně nadaná. V době, kdy mi nedělalo problém se pochválit, odměnit a měla jsem pocit, že se celý svět točí vlastně pro mě. Rozhodla jsem se vzít si toto tvořivé dítě zase zpátky a zamyslela jsem se, díky čemu se mám ráda a proč jsem skvělá osobnost – ne až dodělám další úkoly – ale právě teď.
Často máme v hlavě zakořeněno, že se budeme mít rádi až… až toto doděláme, až zhubneme, až se naučíme cizí jazyk – dosaďte si podle libosti. Také nám v dětství možná někdo řekl, že samochvála smrdí. A tak se radši nechválíme, neoceňujeme a necháváme svou vlastní sebeúctu na bodě mrazu.
Zkuste se teď se mnou na chvilku zastavit a zamyslet se, co se vám v poslední době povedlo, na co jste pyšní a v čem konkrétně jste sami pro sebe cenní.
Pokud vás takto z hlavy nenapadá, co vás na sobě těší a čeho si vážíte, podívejte se na několik následujících kroků, které rozproudí vaši kreativitu a zvýší sebeúctu pomocí takzvaného oslavného plakátu.
- Popadněte pastelky, fixy, nůžky, lepidlo a cokoliv, co vám přijde pod ruku. Sežeňte si čistý papír, klidně i větší než A4, pokud ho doma máte. Můžete využít opravdu jakékoliv výtvarné potřeby, fantazii se meze nekladou.
- Oslavný plakát se týká čistě jen vás. Má vyjadřovat pozitivní emoce, které k sobě cítíte, připomínat vám ty nejlepší zážitky a hlavně vaše úspěchy. Nemusí to být přímo výtvarné dílo. Dokonce mu nemusí porozumět nikdo jiný než vy sami. Stačí se pořádně zahloubat do sebe sama a ocenit všechno, co můžete. Projeďte fotky, na kterých jsou zachyceny vaše úspěšné a šťastné chvíle, nebo si je nakreslete a popište. Zaplňte svými klady celý papír a nenechte se přitom ničím rušit. I když vám ze začátku může připadat divné a nepřirozené oslavovat sebe sama, uvidíte, že vás to po chvilce bude bavit. Prožijete znovu pozitivní chvíle, zvýší se vám sebevědomí, zapojíte pravou hemisféru, popustíte uzdu své přirozené tvořivosti.
- A co když to nejde? Pokud sedíte s výtvarnými potřebami v ruce, před sebou už nějakou dobu prázdný papír a zaboha si nemůžete vzpomenout na jedinou pozitivní věc, berte to jako takový alarm svého já. Je to jako když uzavřete přívod pozitivní energie a lásky k sobě, což má velmi nepříjemné důsledky a může to vyvrcholit i ve vážné psychické problémy. Vžijte se na chvíli do role člověka, který se má rád a představujte si, co by asi o sobě na papír napsal. Vytvořte takový falešný plakát slávy za někoho jiného… I taková činnost bude mít na vás kladné účinky a třeba si během procesu tvoření uvědomíte, že něco z toho platí i pro vás.
- Hotový plakát si pověste někam na oči, nebo ho uschovejte tak, abyste na něj aspoň čas od času narazili. Uvidíte, že vám pokaždé udělá radost!
Skvělý článek, téměř povinná četba. Právě teď, když ho čtu, si pochutnávám na výtečné višňové taštičce. Prostě proto, že ji miluju a nic na tom nemění ani mých pár kilo navrch. A až ji dojím, půjdu si vyzvednout svůj nový notebook. Je superdrahý, ale vem to čert, protože já se jím odměnila za vše, co jsem v poslední době zvládla. Zasloužím si ho. Navíc bude můj pracovní a bude velkým pomocníkem v mé budoucí práci, pro kterou jsem se rozhodla. Mám ráda, když to, co dělám, dává smysl. A ocenit či odměnit sám sebe mi dává obrovský smysl. Takže děkuji za nepřímé posvěcení mých činů :)