Jak nepřepálit boj s prokrastinací
Poslední články od admin (Všechny články)
- Kdo je leader - 4. 1. 2016
- Jak nepřepálit boj s prokrastinací - 9. 11. 2015
- Toxické argumenty - 19. 10. 2015
Termín prokrastinace jsem poznal až díky nakladatelství Jan Melvil Publishing (díky knize Konec prokrastinace), ovšem význam tohoto slova mám pod kontrolou již více jak 17 roků.
Po autonehodě, kdy jsem se coby řidič automobilu potkal s traktorem, se celý můj život změnil. Začal jsem ubíhající čas vnímat jako ztrátu již zbývajícího životního času. Získal jsem pocit, že musím stihnout vše, jako bych měl druhý den potkat traktor znovu (a zemřít). Když nad tím tak přemýšlím, tehdy ve mně zmizely i ty poslední fragmenty prokrastinace, pokud jsem tedy nějaké měl.
Častokrát jsem slýchával, že mám pevnou vůli jít kupředu. Tento termín jsem nikdy neměl rád a vždy jsem odpověděl, že je to spíše pouze otázka sebemotivace. Tenkrát jsem ovšem ještě netušil, že ta proklínaná prokrastinace může být někdy i zdravá. Pokud totiž prokrastinaci opravdu vezmete útokem a zcela ji zničíte, jste následně ohroženi workoholismem. Workoholismus, ostatně stejně jako prokrastinaci, si nikdo nechce přiznat. Ale já dnes už po svých zkušenostech klidně ano.
Říká se, že kdo chce vědět, co je světlo, musí poznat tmu a naopak. Kdo hlídá svůj workoholismus, vnímá o to více prokrastinaci a obráceně. Pokud si ani jednu z obou možnosti nepřipouští, pak jsou pro něj obě oblasti pouhou nejasnou mlhovinou.
A tak jsem minimálně 10 roků neprokrastinoval. Prakticky jsem však žil v budoucnosti a v obavách, že potkám znovu traktoristu. Každá minuta byla vyplněna efektivně s vizí ušlechtilých cílů. Vymýtil jsem prokrastinaci dokonale. Šlo to o to víc snadněji, když přicházely úspěchy.
Když jsem pak viděl „u Melvila“ knihu o prokrastinaci, tak jsem si ji s pohrdáním odmítl přečíst. Několik výtisků jsem však koupil a rozdal svým chronicky prokrastinujícím přátelům. Jenže v té době jsem začal cítit, že mi vlastně jakási prokrastinace chybí. Skutečně chyběla, protože můj skutečný odpočinek se stále skládal z něčeho aktivního.
A když jsem se dostal znovu do kritické životní periody, která mne uzemnila z jiného nečekaného úhlu, byl jsem okolnostmi donucen vše „vysypat a složit” znovu. Tentokrát jsem do svého GTD v Omnifocusu zařadil nový pravidelně opakující úkol: prokrastinaci.
Každý den se musím povinně myšlenkově flákat. Nic nečíst. Nic neposlouchat. Třeba jen tak civět „nikam”. Takovou obtížnou disciplínu občas nahradím minimeditací, ovšem pokud prokrastinaci opravdu pilně trénujete, pak se výsledky dostaví …
A výsledek? Úžasný! Vše mi jde lépe. A díky GTD to tiká jako švýcarské hodinky.
Takže pozor, abyste to se svou vypilovanou efektivitou nepřepálili také.
Jak bys definoval workoholismus? Vnímám to tak, ze když děláš co miluješ nemůže přece jit o workoholismus, nebo ano? Co si o tom myslís?
Já myslím, že pokud člověk začne kvůli práci zanedbávat další složky života (rodinu, přátele, zdraví, …) tak může nastat problém. Právě toto zanedbávání je hranice mezi tím dělat svoji práci rád a být workoholik.
Krásný článek, díky za něj. Asi si taky přidám podobný úkol do časoplánu. :)
Podle mě je tento článek zbytečný.. Jak prokrastinace tak i workoholismus je špatný ale to každý ví. A to co si dopřáváte, to není prokrastinace, ale odpočinek a ten je samozřejmě důležitý a je to napsáno i v knize. Zjednodušeně : zaměnil jste slovo prokrastinace se slovem odpočinek..
přidávám se ke komentáři. Bohužel tato nevhodná interpretace by mohla u čtenáře vyvolat pocit, že prokrastinace je vlastně někdy dobrá, ale není, neboť prokrastinátor je na sebe naštvaný, že nedělá to, co by měl, resp. to, co by chtěl a místo toho dělá jiné věci. Je velký rozdíl mezi leností a prokrastinací. Workoholismus je z mého pohledu důsledek určitých obav právě z budoucnosti a tak trochu i „porucha osobnosti“ – mnohdy se toto skutečně léčí. Znám jednoho člověka pod psychoterapií. Nicméně nemůžu pominout, že je mc fajn, že má autor zajímavou sebereflexi a chce se svým stavem něco skutečně dělat. Nakonec tedy i motivace má své limity…
Pokud jde o exoticke fonty:
1) Idealni je je nepouzivat
2) Kdyz je touha silnejsi nez bod a, tak je na web vlozit tak, aby si je prohlizec nacichnul. Neda se to cist (cs diakritika).
w7/64, FF aktualni, mraky nadstandardnich fontu v systemu. A stejne co diakritika, to problem