Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Skeptikův čtvrtrok s Apple Watch – část první

By on 28. 9. 2015 in Nástroje with Počet komentářů: 1
Jan P. Martínek

Jan P. Martínek

JAN P. MARTÍNEK|Manažer na rodičovské, skladatel, pedagog, knihomol, audiofil, ochotník, zvědavec, hledač a nachazeč.
Twitter, web,FB, blog.
Jan P. Martínek

Tohle měl být původně článek pro pár lidí, kteří ještě neztratili schopnost číst delší texty, ba naopak jim takové (jsou-li dobré, samozřejmě) přinášejí intelektuální uspokojení. Měl vyjít na Pozorném konečnu, kde o podobné čtenáře není nouze. O tom, že jej píši, se dozvěděl zvídavý Lukáš Gregor a navrhl mi publikovat své postřehy zde. Nejsem si jistý, jsou-li sáhodlouhé zkušenosti s chytrými hodinkami typickým tématem pro portál mj. o efektivitě (vtírá se představa naspeedovaného absolventa kurzu rychločtení s přesýpacími hodinami v ruce), tak jsem strávil víkend upravováním, zkracováním a nakonec rozkouskováváním své výpovědi. Níže najdete její první část; pro druhou se vraťte zítra, celkem budou čtyři.

Představení Apple Watch

O tom, že Apple pracuje na něčem-jako-hodinky se spekulovalo od roku 2011. Teprve začátkem roku 2013 ale započal vývoj. Apple Watch byly nakonec poprvé veřejně odhaleny před rokem, v září 2014, ale předobjednávky byly spuštěny až letos v dubnu.

Čekací čtyřletka

Celou tu dobu jsem na ně čekal a během čekání vyzkoušel kdeco. Digitálky Suunto jsem v roce 2011 doplnil bazmekem Fitbit Ultra, ten později vyměnil za Jawbone UP, Jawbone za Misfit Shine, z Misfitu se opět vrátil k Jawbone – nové generaci UP24 – a nakonec, týden před watchovskou Apple Keynote letos v březnu, pořídil hodinky Withings Activité.

O mé kompletní hodinkové zkušenosti se můžete dočíst v tomhle textu. Najdete tam i důvody mého skepticismu k Apple Watch. Stručně:

  1. vzhledově mě nenadchly
  2. výdrž baterie mi vadila
  3. je to spotřebnější zboží než skutečné Hodinky
  4. nenajdu si k nim osobní vztah jako k opravdovým Hodinkám
  5. nejde o krásný šperk, který lze předávat z generace na generaci
  6. do mého života by přinesly jen další rozptylování.

Zájem teoretický, leč posilovaný

Že po něčem netoužím jako zákazník, neznamená, že se o to nezajímám coby fanda do technologií. Hltal jsem články o Apple Watch a během letošního jara byl v čilém kontaktu se svým kamarádem Tomášem, mj. pozdějším autorem jednoho z mála smysluplnějších článků k tématu. iMessages jsme si poslední rok vyměňovali kadencí kulometu M60, což se v jarních až letních měsících zvýšilo na úroveň palebného systému Bertha. Naše role v dialogu byly dané už od začátku: Tomáš byl nekritický nadšenec, který Apple Watch chce, já pochybovačný skeptik, který váhá, ale jehož jeho kamarád “roztleskává” občasnými výkřiky “Kup si je!”.

Máme rozdílná kritéria a požadavky. Zatímco Tom a jeho byznys jsou závislí na čilé komunikaci, na mailech a sociálních sítích, já jsem aktuálně jen fotřík na rodičovské. Jsou hodinky, které do životů svých majitelů přinášejí připomínání, vyrušování a rozptylování, vhodné pro člověka, který v té době půl roku nepáchl na Facebook a který každý druhý měsíc tráví bez sockosítí vůbec?

Nechcu

V květnu jsem si zopakoval jeden ze svých opušťáků, týden, během něhož jsem si krom jiného “promeditoval” i Apple Watch. Výsledek zněl jasně: Nepotřebuji je a tudíž nechci.

FYI, zde je autentický výstup z mého rozjímání:

Do AW pujdu az

  1. se dostanou z faze funkcniho prototypu do verze s vychytanyimi neduhy na zaklade feedbacku skutecnych uzivatelu, tedy v2, mozna az v3
  2. jim vydrzi baterka behem tydenni dovci nebo aspon pres vikend
  3. vznikne killer app, neco, co si zatim ani nedokazeme predstavit, ale bude to takova pecka a revoluce, ze vyvazi vsechna negativa toho zapestniho pocitace
  4. az bude rozumna Big Data appka pomerujici vsechno se vsim a interpretujici ty kopy dat; proste iFaustomat ;-)

Tou dobou se už hodinky začaly prodávat a na webu přibývaly zkušenosti. Jedna z nich souzněla s mými tužbami: uživatelé prý díky Apple Watch méně vytahují z kapes své iPhony. Hmmm, paráda, koupit si na rok, dva hračku za 25k a pak ji nepoužívat… Ale vážně: Mobil a jeho přístup k internetu jsou pro mě občasnou propastí mezi mnou a mou rodinou, ne-li ochranným valem před sebou samým. Že by řešení?

Watch v Česku a smutek v Turecku

Pak už se Apple Watch různými peripetiemi dostanou až do Česka. Nejdřív si je asi jako první Čech přiveze další z mých kamarádů, Petr, s nímž jsem večeřel pár dní předtím a který v té době ještě sdílel můj skepticismus. Pribývají další čeští majitelé, mezi nimi i Tom, a mají jedno společné: z hodinek jsou nadšení a naznačují, že osobní zkušenost je nenahraditelná.

Na konci května s rodinou odletím na dovolenou do Turecka a těším se, že tam vyzkouším něco, co jiné hodinky neumí: měření plavání s pomocí svých Activité. Jenže tahle funkcionalita, slibovaná ještě před uvedením hodinek na trh, se v aktualizaci firmware nakonec objeví až o dva měsíce později.

Jsem zklamaný, rozmrzelý, naštvaný. A protože ódy na první dny s Apple Watch neustávají a jejich cena v Česku je spekulanty vyšponovaná natolik, že vím, že je můžu obratem střelit, 30. května si natruc objednám nerezové, 42-milimetrové Apple Watch s černým koženým řemínkem, k němuž přihodím ještě sportovní náramek. Alea iacta est.

Recenze, jíž bylo souzeno vzniknout

Můj nákup byl impulzivní, iracionální, podpořený pouze krátkodobými dojmologiemi. Nenašel jsem jedinou recenzi Apple Watch, která by mi skutečně pomohla rozhodnout se, zda je koupit či nikoli. Buď jde o povrchní soudy typu “Do redakce nám na den/víkend/týden zapůjčili…” nebo o krátkodobé zkušenosti á la “první týden / čtrnáct dní / měsíc s…”, většinou plné sebeujišťování, že autor neutrácel nadarmo. Jak rád bych si byl přečetl zkušenosti nedůvěřivce, který hodinky dlouhodobě testuje, proto, aby se jim skutečně dostal na kobylku…

Neexistuje-li dílo, po kterém toužím, musím se pokusit je vytvořit. Snad si následující poznatky, vzniklé během tří měsíců používání Apple Watch a psané pro takové jako já, užijete a budou se vám hodit.

Unboxing

První zkušenost po vybalení hodinek, které mi do Česka přivezla má skvělá americká kamarádka, byla pozitivní. Žádné Ach! se nekonalo, ale Apple Watch svým dokonalým řemeslným zpracováním potěšily a působily na mě přívětivějším dojmem než na fotografiích. Psává se, že na fotkách vypadají větší, u mě se v tomto ohledu překvapení neodehrálo. Dostal jsem to, co jsem si představoval, vonělo to po Applu a na mém zápěstí se mi to líbilo.

Tohle je jediná fotka krabičky s AW (to bílé vpravo dole), kterou jsem doma v Česku udělal.

Všude dobře

Během léta jsem, až na výjimky, střídal několik následujících míst s rozdílným způsobem připojení k bezdrátovým sítím.

  1. Doma. Prostor pokryt wifi signálem z Time Capsule.
  2. Na zahradě. Prostor pokryt wifi signálem z TC a trojice Airport Express.
  3. Na chalupě, většinou na zahradě. Pokrytí běžným wifi routerem.
  4. U tchána na horách, většinou též na zahradě, pokrytí asi jako 3).
  5. Výlety po Česku. Mobilní internet s převládajícím LTE či 3G, výjimečně Edge.
  6. Byt v Belgii. Pokrytí wifi ze skrytého (nájemcem nepovolené bezdrátové routery) Airport Express.
  7. Carrefour. Můj nejoblíbenější supermarket, navíc s veřejnou wi-fi sítí připojenou k internetu a stavěnou pro stovky simultánních uživatelů.
  8. Výlety po Belgii. Bez dat – kvůli lobbingu operátorů jsou ceny datového roamingu pořád ještě nesmyslné. (Český Vodafone, máš u mě několik velkých vrubů, ten poslední za minulý pátek.)

Proč tohle zmiňuji: Autoři dosavadních recenzí buď tvrdnou doma či ve firmě, nebo obě lokality střídají. Já měl v průběhu třech měsíců používání Apple Watch možnost srovnávat. Ve všech výše uvedených prostředích jsem si ověřil, že zatímco Bluetooth připojení je rychlejší a na krátkou vzdálenost hodinek od telefonu spolehlivější, Wifi je teprve záchrana, která člověku umožňuje svobodu odložit utržené sluchátko, x hodin je vůbec neřešit a vesele existovat jen s hodinkami. Netušíte, jak očistné a osvobozující to je.

Občas během vaření a téměř pokaždé při sekání trávy mi do uší vyhrávala hudba. Přes bluetooth. Poprvé v životě jsem k poslechu nepotřeboval nic jiného než hodinky a sluchátka. I to samo by pro mě bylo důvodem k nákupu (levnějších) Apple Watch. Rohy zahrady navíc nemám pokryté Wifi, takže při každé otočce mohu sledovat, jak se hodinky odpojí od telefonu a opětovně připojí. Celé se to odehrává tak rychle a plynule, až je to na hranici zázraku.

V domácnosti máme 20+ zařízení, která se připojují k jedné jediné wifi síti, řešené pro domácnost, nikoli konference s desítkami účasníků. IP adresy se občas perou, něco se tu a tam odpojí a vzteká se to s opětovným připojováním, atd. Ale Apple Watch, jakmile je pomocí tohohle triku připojíte i k iPhonu na 5GHz síti, problém nemají. Ať už přijedu na chalupu, ke tchánovi, zpátky domů nebo sem do belgického bytu, jsem-li v dosahu známé wifi sítě, okamžitě všechno funguje jak má. Už jen za tuhle spolehlivost by uživatelé hodinek měli Apple blahořečit.

S watchOS 2 funguje i přímé připojení hodinek k nezaheslovaným wifi sítím, telefon netelefon. Samozřejmě, že používáte-li IP filtr, je třeba povolit adresu, kterou najdete v menu Settings – General – About.

I tam, kde nemám internet žádný, tedy tady v ulicích, lesích a parcích, jsou hodinky připojené k iPhonu pomocí BT, ale jejich praktičnost je podstatně omezena.

Není to chyba Watch, ale stojí za to na to upozornit – jakkoli zřejmě to vypadá, potenciální zájemci si tohle neuvědomují ani u jiných produktů: hodně aplikací je závislých na neustálém připojení k internetu a když ten není… nezastreamujete si žádnou hudbu (proto se šikne možnost konkrétní playlist nakopírovat přímo do hodinek), nepřijde vám logicky žádná hláška o mention na Twitteru, žádná zpráva z toho či onoho webového komunikátoru, nada. Ale zvedat telefonáty v hodinkách (na veřejnosti jsem udělal jen jednou, bezmyšlenkovitě v Ikee, a bylo to zatím divné, podobně jako před lety první uživatelé záušních hands-free, zdánlivě trpících samomluvou) nebo odpovídat na SMSky samozřejmě můžete.

Scénáře použití

Má dennodenní činnost je zjednodušeně následující: starám se o dvě děti; po nocích, mám-li zbyteček energie, něco tvořívám a mezitím konzumuji množství zejména textového, ale i audio/video obsahu a řeším aktuální úkoly.

Kdybych pořád ještě pracoval v korporaci, buď by se mi tyhle hodinky šikly ještě víc, protože množství e-mailů, které mi dennodenně chodilo, bylo až ochromující, nebo bych se právě proto z notifikací, vyťukávajících mi do zápěstí zběsilou Morseovku, psychicky zhroutil. Byť málokdo řeší úkoly a zodpovědnosti jako já konkrétně, obecně se náplně našich dní třeba až tak moc neliší. Jen v jednom.

Jak bytí s našimi sokolíky, tak má tvůrčí činnost mi dovoluje, ba přímo diktuje, pohroužit se do práce a plout si ve stavu známém jako Flow. Jsem odpůrcem technik typu Pomodoro, protože časově ohraničené úseky u mě pro to skutečně důležité nefungují. Potřebuji stoprocentní zaujetí, ponor, fascinaci, dlouhodobou a nepřerušovanou, teprve pak má mé konání smysl.

Většinou se zaberu natolik, že zapomenu na všechno a všechny kolem sebe. Na čas, okolí, dokonce i na základní fyziologické potřeby. V obdobích skládání filmové hudby jsem často prožil série týdnů zavřený ve studiu a zapomínal se najíst, napít i vyspat po celé dny a noci. Jenže to jsem byl dvacátník. Teď, když se blížím čtyřicítce, si podobné zanedbávání svých blízkých, ale ani sama sebe, nemůžu dovolit. Takže…

Notifikanosti

Už na iPhonu proto dlouhodobě používám nejrůznější připomínací aplikace. Nikoli vyrušovací, jako jsou ty notifikující došlé maily (to mám léta letoucí vypnuté i na počítačích a mobilních zařízeních), nýbrž nabádající. Je to magořina, ale pokud mi někdo nebo něco nepřipomene, že se mám napít nebo se trochu hýbat či si odpočinout, tak mě nenapadne to udělat. To, že jsem aplikace dbalé mého duševního i fyzického zdraví dostal do hodinek, je pro mě zlepšení života na hranici jeho záchrany.

Existují jich spousty, já se zatím ustálil na nativní Activity, která mě upozorní, že už se dlouho nehýbu a za opak mě odmění – mimochodem, poznáte, který zářijový den jsem strávil jízdou v autě?

Z těch dalších používám třeba The Now, Mindfulness Reminders apod., které mám na to, abych myšlenkami nelítal pořád někde jinde, a konečně Cue (podobných aplikací jsou pro Watch v App Store desítky, vyberete si – mezi graficky povedenější patří třeba Streaks), která mi připomíná mnohem víc, než jen abych se napil, a zaznamenává řetězce mých úspěšných či neúspěšných plnění zdraví prospěšných dobrozvyků.

Komunikace

Když Tim Cook představoval světu Apple Watch, tvrdil, že je to to nejosobnější zařízení od Apple. S tím souhlasím. On to však dokládal schopností hodinek posílat na jiné Apple Watch srdeční tep uživatele. Upřímně, kdybyste své drahé polovičce poslali poštovní známkou přelepený chlup z obočí (trhali byste jinde?), bylo by to osobnější, než obrázek pulzujícího srdíčka a zaťukání na zápěstí. Nicméně coby rychlá zpráva lékaři OK.

Kreslení na displej už je zajímavější. V adresáři mám tři další vlastníky Apple Watch, se všemi jsem si pár obrázků vyměnil a občas to byla dost sranda. Ale přesto, že jsem překládal Příručku skečnoutingu, obávám se, že grafické vyjadřování pro mě nikdy nebude tak přirozené jako to verbální. Alespoň pro ilustraci – můj příspěvek k původně jen interní debatě o názvu a logu nové edice, již v rozpíjejícím se stavu během odesílání:

Zajímavější jsou následující tři možnosti.

Za prvé, Apple Watch umožňují rychle odeslat emoticon. Ve spoustě případů to stačí. Smailík, “palcojednička” (ta kalousovská chybí), potlesk…

Za druhé, přednastavené odpovědi. Jednou mi kdosi “olajkoval” e-mailovou zprávu, tak, jak to umí aplikace Boxer. Připadal jsem si odbytý. Ale jsou situace, kdy v rychlosti poslat přednastavené “OK”, “Jedu” nebo “Díky!” je lepší než opožděná reakce, nebo, v horším případě, ticho tichoucí.

V následujícím případě jsem svému kamarádovi během odpoledního uspávání potomstva kombinací obou výše uvedených způsobů pohodlně odpověděl na jeho dvě zprávy (které zde zároveň fikaně propagují novou skvělou knihu, již právě jeho – a nám, čtenářům MVH, tak milé – nakladatelství vydává):

A konečně za třetí, diktování zpráv. To jsem si oblíbil moc, hlavně proto, že parádně funguje i v češtině. Nadiktovanou zprávu buď můžete odeslat jako text nebo jako nahrávku.

Mrzelo mě, že takové diktování v češtině funguje jen v iMessages, nikoli napříč systémem. Po aktualizaci na watchOS už je situace lepší a záleží na jednotlivých aplikacích, jak se k novým možnostem postaví. Třeba taková Evernote ukázkově.

Třešinkou na Apple Pie je pak ve zprávách použít Force Touch, tedy zatlačit na displej hodinek silněji a zvolit Send location. Takhle mohu rychle poslat např. ženě svou lokaci, aby věděla, že jsem dorazil na místo, jsem na cestě, případně se blížím domů. Zobrazím se jí jako špendlíček na interaktivní mapě. Elegantní a praktické.

Konec prvního dílu

Tolik tedy první část čtyřdílného miniseriálu o třech měsících s Apple Watch. Zítra budeme pokračovat aplikacemi. Existuje už vysněná killer app nebo se stále ještě čeká? Nejen to se dozvíte ve druhé části.

Jan P. Martínek

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 1

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

Stránka, který odkazuje na tento příspěvek

  1. Skeptikův čtvrtrok s Apple Watch – část třetí | RSS ze světa | 30. 9. 2015

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru