Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Proč jsou příběhy úspěchu zbytečné

By on 24. 9. 2015 in Byznys with Počet komentářů: 9

Uljana Černohorská

Jsem lingvista pohybující se ve světě IT a ve firmě ABRA Software se podílím na vývoji světového ERPu. Mám ráda svou práci, dobrou kávu, chutné jídlo a kvalitní spánek. Neustálou inspirací je mi můj kocourBernard. Při pohledu na něj musím přemýšlet, jak nepracovat tvrdě, ale chytře.

Ze všech stran se na nás hrnou příběhy o úspěšných podnikatelích, motivační knihy a školení o tom, jak se stát dalším Billem Gatsem, Jobsem, Zuckerbergem (vyberte si dle vlastních preferencí). Čtení podobných příběhů v nás vzbuzuje různé emoce – počínaje závistí a vztekem až po návaly optimismu a nadšení. Ve valné většině případů je ale čtení takových článků mrhání duševními silami. Za každým příběhem úspěchu se totiž schovává řada neúspěchů poražených, kteří se nestali hvězdami dnešní doby, ale dost možná by pro nás jejich příběhy měly mnohem větší přidanou hodnotu.

Dovolím si uvést jeden čítankový příklad z historie druhé světové války, který ilustruje důležitost příběhů poražených. Matematik židovského původu Abraham Wald pomohl pilotům amerických stíhaček, aby se vraceli zpět na základnu živými mnohem častěji. Ztráty na životech pilotů byly tehdy katastrofické. Jeden úspěšný zásah do bombardéru mohl způsobit, že se letoun vzápětí zřítí střemhlav dolů. Ale přidávat pancíř donekonečna bylo nemožné. Vždyť každý letoun ještě musel nést těžkou nálož. Proto si inženýři lámali hlavu nad tím, která místa ještě více obrnit a která ne. Při pozorování bombardérů, které se vracely na základnu, vedení armády rozhodlo, že je třeba opevnit ty části letounu, které nejvíc připomínaly cedník. Na obrázku vidíme, které části to jsou.

Letoun

Zdroj: blog.mrmeyer.com

Abraham Wald ale upozornil na to, že největší nebezpečí je pravděpodobně ukryto na místech, která nejsou vůbec poškozená. Vždyť letouny s poškozenými křídly a ocasem byly schopny vrátit se zpět na základnu. Očividně tedy letouny, které se nevrátily zpět, byly poškozeny na jiných místech.

Je to nejznámější příklad chyby, které se anglicky říká survivorship bias. Spočívá ve snaze zobecňovat jenom na základě úspěšných výsledků. Záliba ve čtení příběhů úspěchu tak může vést k tomu, že mrháme časem při pokusu napodobit cizí zvyky, nebo se dostáváme do pasti kvůli mylné představě, že naše chyby povedou k úspěchu.

Nedávno na mě při brouzdání internetem vyskočil článek s názvem 12 věcí, které úspěšní lidé dělají ještě před snídaní. Pojďme se podívat na to, co podle autora tohoto oblíbeného článku nejúspěšnější lidi světa dělají jinak než všichni ostatní.

Dozvíme se zde, že nejúspěšnější lidi například vstávají se sluncem, dělají rozcvičku, věnují se důležitým projektům, tráví čas se svou rodinou, mají po ránu sex, diskutují s kolegy u kávy, meditují, zapisují si věci, za které jsou vděčni, plánují, kontrolují si maily a čtou noviny. Uff, snad jsem na nic z toho dlouhého seznamu nezapomněla. Mimochodem, na trhu je stejnojmenná 192 stránková kniha se stejným názvem, kdybyste si zvyky úspěšných chtěli nastudovat podrobněji.

Je fascinující, kolik novinářů si na survivorship bias vybudovalo kariéru. Povězte ale taxikářům nebo popelářům, kteří den co den vstávají ve čtyři ráno, nebo Číňanům, kteří každé ráno dělají hromadně rozcvičku před svou fabrikou, že jsou na té nejlepší cestě k dosažení životního úspěchu. Asi se vám vysmějí. Údajné zvyky úspěšných podnikatelů se totiž vůbec neliší od zvyků těch nejobyčejnějších smrtelníků.

Věřím tomu, že se všichni občas věnujeme důležitým projektům. Jestli to děláme ráno, odpoledne, nebo v noci, je přece úplně jedno. Každý musí přijít sám na to, co mu vyhovuje nejvíce. Během hledání vlastních biorytmů ale klidně můžete přijít na to, že úspěch ve vašem pojetí nemusí být zrovna věhlasný startup, který změní svět. Pro mě je například velkým úspěchem už jenom to, když si večer řeknu, že mám všechno hotovo a můžu se bez výčitek svědomí věnovat rodině. Díky svému systému time managementu mám těchto chvilek čím dál víc. Nemusíte mi to samozřejmě věřit ani se tím inspirovat, protože můj systém je ovlivněn souhrou spousty jiných okolností.

Vlastně nevěřte žádným zaručeným radám a vždy hledejte svou vlastní cestu…

 

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 9

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Karol napsal:

    Tento článek jen potvrdil, že nejsem sám, kdo přišel na to, že různé návody, jak se stát úspěšným, nejlépe popisováním toho, jak myslí a konají úspěšní lidi, jsou v drtvé většině dobré jen pro ty, kteří to prodávají. Přečíst si například knihu Bohatý táta, chudý táta a očekávat, že díky radám v té knize, každý dosáhne finančí svobody, no, je dost naivní. :)

  2. Díky, Karol. Různé návody na úspěch už mi fakt lezou krkem. Jak jsem byla rozjetá, napsala jsem i nenávazné ironické pokračování pro svůj blog :-) http://www.bernarduvsvet.cz/pribehy-uspechu-pod-lupou/

  3. Jakub napsal:

    Skvěle napsané! Oceňuji hlavně to, že jsi se nad tématem zamyslela i s trochou odbornosti. Že to není pouze „hejt“. Což mi připomíná, že na 1000vecicomeserou (http://goo.gl/oXIkXu) tohle řeší více nevybíravě.
    Karol: To je jako MLM a pyramidové firmy. „Prodáváš úspěch, sklízíš prachy.“ Dokonce si myslím, že motivační články (navzdory tomu, co tvrdí) spíše udržují lidi ve stejné pozici. Udržují neměnnost.

  4. Tom napsal:

    Tleskám. Super sepsáno. Jen tak dál :-)

  5. Milan napsal:

    Tyhle příběhy bývají zcestné a vytržené, ale při četbě autobiografie člověk určitě neprohloupí, protože takové srance, jako v motivační literatuře, tam člověk nenalezne. Ať už jsem četl autobiografie kohokoliv významného (věda, sport, podnikání), tak každý jeden byl jediněčný, nesnažil se nikoho napodobovat a vycházel ze svých silných a slabých stránek a každý jeden řešil překážky a problémy po svém i v tak úzkém oboru jako třeba šachy, tak žádný jeden z mistrů světa si nebyl podobný a každého osobnost i charakter byly patrné v jeho šachové partii.
    Když člověk přečte tisíc životopisů, tak každý bude jiný i třeba H. Ford řekl: Napodobení jest sebevražda, konec iniciativy a nezávislosti, rozloučení s původností, opuštění individuality a nepřátelství oproti geniálnosti.
    Stejně tak přesné GTD může vyhovovat málokomu.

  6. Dalibor Špok Dalibor Špok napsal:

    Pěkné zamyšlení. Můj komentář by byl:

    Na jednu stranu: Je určitě dobré upozornit na náhodné vytržení faktorů z kontextuf. U životního stylu úspěšných lidí nevíme, co je příčina, co důsledek jejich úspěchu, co obojí. V sestavování bestsellerů úspěchologie je pochopitelně třeba vzít v potaz spíše to „co se bude líbit“ (vstávat brzy, udělat si rituál, sepsat si úkoly) a lze pěkně vtěsnat do pěti bodů, než to, co je skutečně obtížné a důležité, ale nelze na to napsat jednoduché návody, které budou uživatelé sdílet na facebooku (tedy např. jak se prostě dát posté do práce, jak znovu překonat nechuť a únavu a opět začít, jak vytrvat; jak rozpoznat, že už dělám něco obsesivně a zbytečně…). Skutečné faktory úspěchu jsou především mentálními dovednostmi/návyky, které se nesnadno budují a obtížně popisují v „systémech pěti bodu“. Rozhodně nejsou jednoduchými „technikami“ a „hacky“, kterých je (i tento web) plný.

    Na druhou stranu: je obtížné najít hranici, kde pouze krmíme průmysl produktivismu, který nás odvádí od skutečné práce, a kdy je něco užitečnou radou. Témata typu: „Jak jsem si ohnul evernote“ nebo „Jak používat bulletjournal“ mohou být jak zbytečnou obsesí, tak pro někoho užitečným tipem, jak ušetřit spoustu času. Jedná se především o míru. A v tomto je úplně jedno, zda se bude jednat o radu „zacvičit si před prací“ nebo „brzy vstát“ (což autorka bere s despektem) nebo o radu chápat time management jako time tracking (což autorka doporučuje, ale co se může rychle stát stejně ošidným mýtem osobního produktivismu, který brání dělání skutečně důležitého, jako třeba brzké vstávání. Mozart, Dalí ani Einstein time tracking nepoužívali.) Takže podle mě se nejedná o články plné rad jako takové, co škodí, ale o naši obsesi, nebo naopak zdravou míru, s jakou je využíváme. A v tomto kontextu jsou i ranní rozcvička nebo přiměřené brzké vstávání jistě nápomocné naší efektivitě.

    Pokud nebudeme takto /přiměřeně/ chápat články o produktivitě, proč by existoval např. tento web? Protože jinak svou kritikou produkujeme ještě více toho, co sami kritizujeme. Na vyšší úrovni je totiž článek o tom, že jsou všechny rady o úspěchu zbytečné, jen další radou o úspěchu…

  7. Ferda Mravenec napsal:

    Tyhle články mají úroveň jako když se snaží puberťák přesvědčit ostatní o tom že něco ví. Čím více mluví tím je všem okolo jasné, že ví prdkačky. Viz. příklad s letadlem, číňanem a dorazil to odkaz na vlastní reklamní článek…
    Proč jsou zde takové články? Auer,Gregor,Straka to jsou články, ze kterých je možno se něco přiučit. Články paní Uljany jsou ukázkové mrhání duševními silami o kterém ona sama mluví.

  8. Pavel Košťál napsal:

    Nesouhlasím, že motivační knihy jsou nesmysl, osobně čtu všechno co se mi dostane pod ruku (a na monitor :-) ) a velmi mně a mé přítelkyni tyto knihy změnily život k dobrému. Žijeme šťastný život, a co se týká peněz, nejsme milionáři, ale s penězi umíme vždy dobře vyjít a něco málo ušetřit.

    Máte pravdu, že existuje plno motivačních nesmyslů, a je pravda že knihy z vás milionáře neudělají, peníze se vydělávají pouze prací, jen čtením knih ještě nikdy nikdo nezbohatl. S polovinou motivačních knih nesouhlasím, ale v každé knize se najde něco, kvůli čemu stojí za přečtení a pomůže vám být lepším člověkem.

  9. Inspirovač.cz napsal:

    Článek má své dobré poznámky. Jako třeba, že za úspěchem stojí mnoho chyb nebo ze jen cteni motivačních materiálů z vás milionáře neudělá. My v Inspirovači naopak věříme, že kombinace inspirovani se od lidi, kteří jsou tam kde chcete být a řádné akce, VEDE k úspěchu.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru