Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

TIDAL – kvalitní poslech hudby

By on 25. 5. 2015 in Nástroje with Počet komentářů: 2
Lukáš Gregor

Lukáš Gregor

LUKÁŠ GREGOR | Bloger, pedagog a autor šesti knih. Má rád, když může vychutnávat přítomný okamžik, baví ho být, baví ho také školit (nejen) GTD.
Lukáš Gregor

Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)

Nelze rozporovat, že ke zvýšení produktivity, ale především k posílení kreativity či k odpočinku velmi dobře slouží poslech hudby. Není to tak dávno, co mezi již zakořeněné hráče na trhu se streamingem hudebních knihoven přišla služba TIDAL. Liší se od ostatních především ve schopnosti zprostředkovat HiFi kvalitu zvuku. Stojí za zvážení?

I vzhledem k dostupným zahraničním recenzím, které vznikají z per skutečných hudebních expertů, jsem se rozhodl zhodnotit TIDAL po více jak dvouměsíčním užívání z pohledu obyčejného posluchače, který zkrátka hudbu rád poslouchá. Mé zkušenosti s obdobnými službami začínaly s příchodem Deezeru do českých luhů a hájů, abych poté přešel k uživatelsky přívětivějšímu (resp. co do designu čistějšímu) Rdiu. Myslel jsem, že měnit nebudu, když do ČR vstoupilo Spotify. Zlákala mě především databáze skladeb, i když je fakt, že této švédské službě poměrně dlouho trvalo, než umožnila tvorbu vlastní knihovny, ne nepodobné té, kterou si posluchač buduje buďto v iTunes (tedy v digitální podobě), nebo de facto na svých poličkách.

Přesto mne zajímalo, jak na tom bude právě TIDAL. Nejen pro jeho rozhraní a nabídku, ale pochopitelně i pro to, čím se nejvíce chlubí, pro jeho nabízenou nadstandardní kvalitu přenosu hudby.

První kroky

Tidal měl bezpochyby v jistém smyslu díky konkurenci výhodu. Mohl odpozorovat, co která služba nabízí, po čem lidé volají, co jim vadí. De facto všechny mouchy, které nejpopulárnější (i díky svému free modelu) Spotify má, do svého rajónu nevpustil. Když jsem si nainstaloval do telefonu mobilní verzi Tidalu, respektive když jsem si spustil Tidal přes webový prohlížeč, dokázal jsem se velmi snadno a intuitivně dostat ke všemu, co mne coby posluchače, ale i sběratele zajímalo. Tvorba playlistů, seznamů oblíbených skladeb, alb či intepretů je nejen snadná, ale o poznání lepší než třeba u Spotify. To byla pro mne dobrá zpráva.

Druhé kroky

Pochopitelně, že s dalším a dalším dnem poslechu při soužití s Tidal docházelo na probádání nabídky této služby. Z dostupných informací jsem našel, že zatímco sbírka Spotify přesahuje 30 miliónů skladeb, s Tidalem si musíte alespoň 5 miliónů odečíst. Občas to lze skutečně i v praxi vypozorovat. Kupříkladu nově vydané album Bratříčku, zavírej vrátka Karla Kryla Spotify nabízí, Tidal nikoliv. Nicméně sluší se dodat, že některá alba jsem postupem času v nabídce Tidal našel – zkrátka rozrůstá se a věřím, že si bude hlídat nejen kvalitu zvuku, ale právě i ono množství skladeb.

Přesto se sem i vtírá dovětek, že poslední kroky různých streamovacích služeb, stejně jako Applu, napovídají, že se nám začne nabídka štěpit. Velkou roli začíná sehrávat exkluzivní obsah. Tím si budou služby k sobě přetahovat posluchače. TIDAL staví na lukrativních smlouvách s několika předními umělci, údajně snad i intepretům více přepouští ze svých zisků. (Nedokáži potvrdit, proto nebudu dál komentovat.)

V rámci těchto tzv. druhých krocích jsem však potkával i některé neduhy, které TIDAL má. Pojí se především s vyhledáváním. Zapomeňte na nějakou umělou inteligenci. Do vyhledávacího textového okna musíte zadat skladbu či interpreta přesně (našeptávač funguje), jinak se TIDAL bude při překlepech tvářit, že něco takového ve sbírce nemá.

Stálo by také za dopracování, aby – když kupříkladu nějaký interpret (zkoušel jsem třeba u Avishai Cohena) nahrává alba někdy sólově, jindy s různými dalšími kolegy či seskupeními – stačilo zadat jenom jméno daného interpreta (Cohena), přičemž u jeho profilu mi služba poskytne i tvorbu, na které se podílí. TIDAL, ostatně i Spotify, má sice oddíl Appears On, ale zde jsou alba, na kterých je Avishai Cohen sice přítomen, nicméně opět jen coby sólový hráč. Alba od Avishai Cohen Trio zkrátka musíte dát hledat zvlášť.

Třetí kroky

Postupem času jsem také více poznával zákoutí toho, co TIDAL doporučuje a ukazuje na vstupní obrazovce. U všech ostatních služeb jsem právě toto poznávání měl velmi rád, TIDAL v tomto směru vede. Zatímco Spotify cpe na titulku vesměs velmi podobnou skvadru svých playlistů, TIDAL sice nevytvoří každý den nový, ale když se něco doporučuje, pak to stojí za to. Nejenže TIDAL moc nerecykluje, ale především kromě playlistů od TIDAL nechává tvořit seznamy skladeb různými hudebními odborníky, publicisty, nebo (a to dost často) hudebníky. Vzniká zde skutečně exkluzivní obsah, který mám na TIDAL vůbec nejraději.

K němu si připočtěte ještě i videa, protože zde už pomaličku bude TIDAL atakovat 100 000, zásobu klipů, ale i rozhovorů nebo dokonce krátkých filmů, které s hudbou souvisejí. Vše v HD kvalitě.

Přešlapování – Co mi TIDAL doporučí

A právě zde jsem se zastavil a více zkoumal nabídku TIDAL. U TIDAL kromě hlavní obrazovky What is new postupně přibyly další TIDAL rising a TIDAL discovery. Zatímco Spotify mnohem větší důraz klade na vaši osobní zkušenost (poslech), TIDAL staví strategii na předkládání obsahu, který posvětí, který vnímá jako zajímavý, kvalitní, hodný poznání. Zde se obsahově a uživatelsky TIDAL začíná opravdu od konkurencí odklánět. A líbí se mi to! U Spotify totiž najdete stovky a tisíce různých playlistů, k žánrům, intepretům, podle jejich tvůrců (vaši přátel třeba), je to obrovský mišmaš, který má své výhody, ale ve výsledku je to jako neudržované pole. TIDAL se vydal jinudy. Playlistů najdete mnoho(mnoho)násobně méně, jenže vše je pečlivě sesbírané. U výše uvedených kategorií (Rising a Discovery) se ke slovu vesměs dostávají kapely či interpreti, kteří na svou větší mediální pozornost teprve čekají (nebo po ní dost možná ani netouží), ale jejichž tvorbu by byla škoda zcela minout.

Trošku horší je to, pokud se specializujete na žánr jako je třeba filmová hudba. Vzhledem k tomu, že po procházení přímo složky GenresSoundtracks se dostanu k nabídce, která se velmi málo aktualizuje, musím si procházet jiné weby, které filmovou hudbu mapují, a novinky si pak manuálně v TIDAL vyhledávám.

Uživatelské rozhraní

No a jako taková všeobjímající kategorie č. 1 je určitě uživatelské rozhraní. Grafikou TIDAL spíše navazuje/kopíruje Spotify. Dominuje mu tedy černá barva, jen zde v kombinaci s bílou a světle modrou. Postranní levý panel se nezaplevelí vaší hudební knihovnou (seznamy), ty zkrátka najdete až po rozkliknutí My Music. Ovládání, jak jsem psal zkraje, je velmi snadné, jen u iOS verze mi stále nejde do hlavy, jak se mám při různém brouzdání (a vnořování) dostat rychle zpět na hlavní stránku. Zatím to dělám opakovaným klepáním na šipku zpět. (A to je divné a neefektivní.)

Rychlost aplikací je výborná, ale doplňuji, že iOS verzi mám nainstalovanou na iPhonu 6 Plus. Líbí se mi tvorba seznamu z různých alb, který si pak můžu v autě pustit, promíchat. Intuitivní je i ukládání do režimu offline, snadné a velmi rychle dostupné navolení celkového režimu offline, kdy aplikace se odpojí od internetu a ukazuje pouze to, co máte uložené v telefonu. (U Spotify je toto trošku krkolomnější.)

Kde a jak poslouchat

Zmínil jsem nejen mobilní verzi (zatím pouze pro iOS a Android), ale také tu pro webový prohlížeč. Desktop aplikace zatím neexistuje. (U Spotify nicméně právě tato dělá potíže s rychlostí, neboť umožňuje i sdílení vašeho obsahu s ostatními uživateli) A pokud chcete poslouchat v nejvyšší kvalitě, zapomeňte na všechny prohlížeče kromě jediného. Poslech v HiFi se totiž aktivuje pouze v Google Chrome. (Což je škoda a vlastně přesně ani nevím proč tomu tak je.)

A dostáváme se k tomu velmi důležitému. Ke kvalitě hudby. Spotify ve své prémiové verzi umožňuje poslouchat v komprimovaném formátu OGG (320kbps), zatímco TIDAL používá FLAC a 1411kbps. Spotify nabízí velmi kvalitní běžný poslech, TIDAL jde mnohem dál. Cílem je kvalita, která je dostupná na CD. Soubory jsou údajně také komprimovány, protože jedna skladba na CD zabírá cca 60-100MB, zatímco FLAC o polovinu méně. (MP3 však 5-10MB) Komprimace u TIDALu je spíše na způsob zazipování složky, která se před poslechem rozbalí. Počítejte tedy s tím, že při spuštění alba budete několik vteřin (cca 8) čekat.

Pokud použijete TIDAL ve spojení s kvalitní zvukovou aparaturou, dostane se vám výtečného hudebního zážitku. Jak je to ale s těmi (s námi), kteří zatím vesměs pouštějí hudbu přes počítač nebo telefon. I když máte nadstandardně kvalitní sluchátka, rozdíl mezi Spotify a TIDAL prakticky nepoznáte. Já tedy nemám vyloženě muzikantské uši, takže mě berte s rezervou, proto jsem si rozdílů všiml jen u některých skladeb/alb. Vesměs šlo o detaily – zdálo se mi, že Spotify je „placatější“, resp. „plechovější“. Aby poslech byl skutečně o poznání jiný, museli byste si ke svému notebooku/telefonu (nyní tedy hovořím především o těch jablečných, kde to mám odzkoušené) připojit tzv. DAC. Ono, jak jsem se dočetl, totiž omezení kvality zvuku ve výstupu například z iPhonu prý není tak zcela nepřekonatelné. Existuje několik takových DAC převodníků, které poté spojíte se sluchátky či reproduktory. Jenže jde o další (nemalou) investici a také poněkud krkolomné řešení.

To už dává smysl napojení (i bezdrátové) na soustavy, které TIDAL podporují.

/Mimochodem, zkuste si – doporučuji však přes Google Chrome – otestovat, zda rozdíl mezi tradiční a hifi kvalitou na svém zařízení rozoznáte./

A za kolik a ano?

Nelze opomenout poslední důležitou informaci. Cenu. TIDAL v prémiové verzi (žádná zdarma ale neexistuje) vychází na 165 Kč/měsíc. Jenže zde se dostáváme ke kvalitě zvuku, jaký má i Spotify. Pokud chcete skutečně vytěžit z TIDAL maximum, musíte platit měsíčně 330 Kč. A to už opravdu musíte zvážit své možnosti – nejen finanční, ale pochopitelně i ty technické, zda tedy je na čem TIDAL poslouchat. Máte-li sice kvalitní sluchátka/reproduktory, ale napojujete na ně notebook či telefon přímo, pak tato dvojnásobná částka moc smysl nedává.

Pokud byste se tedy spokojili s Premium účtem, sehraje svou roli při rozhodování především porovnání s ostatními službami. Mně se TIDAL líbí zatím ze všech nejvíce. I když kupříkladu sociální prvek zde v porovnání se Spotify moc místa ještě nemá, způsob předkládání obsahu mi přijde profesionálnější.

Tak či onak, můžete si na měsíc službu vyzkoušet – a to vám řekne mnohem více, než má recenze.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 2

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Víťa napsal:

    Děkuji za sdílení zkušeností se službou Tidal.
    @rychle zpět na hlavní stránku v iOS: Posunutí prstu přes levý okraj displeje směrem do středu kdekoli v nabídce vysune hlavní nabídku.

    Zajímavá se mi zdá i změna pořadí skladem v tzv. „Play Queue“ pouhým podržením a posunutím libovolně v rámci seznamu skladeb.

    Naopak chybí mi softwarový posuvník ovladače hlasitosti – používám tedy systémový.

  2. JVM napsal:

    Ten zvukový rozdíl, který popisujete, pravděpodobně skutečně vychází z rozdílů mezi formáty, osobně pociťuji rozdíly mezi mp3 a flac, také jako jisté zprostorovění, příjemné zakulacení zvuku. Je to podobné, jako rozdíl mezi vinylem a CDčkem. Osobně používám Spotify (hlavně jako rychlý zdroj „všeho“ i poměrně nových věcí (např, na recenzi) a pro vlastní poslech spíše výše uvedené fyzické formáty.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru