Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Anarchistický průvodce produktivitou: Nevěřte systému!

Dalibor Špok

Dalibor Špok

DALIBOR ŠPOK / Psycholog, který se zabývá psychologickým kariérním poradenstvím, problematikou seberealizace a změny a tématem nadání u dospělých lidí. Je zakladatelem blogu o kariérním poradenství EtLabora.cz. Má rád život ve všech dimenzích a proměnlivost, kterou nabízí. (osobní stránky)
Dalibor Špok

Zkusili jste v oblasti produktivity vše a nic nefunguje, jak byste si představovali? Přečetli jste desítky článků a knih, a stále nevíte, jaký nejlepší způsob zvolit? Nebo se v této oblasti začínáte pohybovat a jste zahlceni množstvím rad, systémů a zaručených pravidel – které si samozřejmě protiřečí? Pro všechny z vás dnes přináším trochu jiný návod. Je to zamyšlení nad tím, jestli není naším hlavním problémem především způsob, jakým se nad produktivitou zamýšlíme. 

Tento průvodce je anarchistický a nevěří systému – tak jako každý správný anarchista. Ale stejně jako každý správný anarchista nechce vybudovat opravdovou anarchii, ale spíše lepší zítřky, tak i vám v tomto krátkém článku přináším několik bodů, o které je podle mého nejhlubšího přesvědčení dobré se opřít – nikoli ve snaze mávnout nad úsilím o lepší produktivitu rukou – ale právě naopak – ve snaze být prostě skutečně produktivní. Tedy přestat o produktivitě pouze mluvit.

1. Nepropadejte přílišné víře v systémy produktivity

Pokud existuje nějaký systém produktivity, který vám bude 100% a perfektně svědčit, pak byste jej už pravděpodobně bývali našli, a nemuseli číst tento článek – protože ruku na srdce, toto není první ani druhý článek o produktivitě, který čtete, že? Pokud by takový systém existoval, pak byste byli spokojení, produktivní (a produktivita zahrnuje rozhodně něco jiného než čtení dalších článků o produktivitě, se kterou byste přece navíc již problém neměli; a číst o něčem, co už pro vás není důležité, je rozhodně vysoce neproduktivní…)

Nevěřte tomu, že ten pravý systém vás čeká v dalším článku, v dalším kurzu, v další knize. To může platit tehdy, pokud jste za svůj život přečetli méně než 10-20 článků a knih o produktivitě. Já jsem jich přečetl stovky (a proto se rozhodně nemohu označit za etalon produktivity) a mohu vám říci jediné: neexistuje snad jiná oblast lidského vědění, kde by se objevovalo tak málo originálního a tak mnoho bylo pouze okopírováno (byť samozřejmě s nabubřelou a neustále inovovanou marketingovou terminologií a „trendy“ slovíčky, jako koučink, neuro- atd.). Velmi se obávám, že pokud budete číst další článek o produktivitě, ve kterém uvidíte, že se už něco dosti opakuje, že jste již přečetli dost. Nastudováno již máte. Váš problém už neleží v tom, že byste málo věděli.

A další můj podnět k úvaze je tento – Proč by měl být právě v oblasti produktivity podstatný nějaký „systém“? Máte „systém“ ve vztazích? Ve vaření? Ve vašem koníčku? Ve spaní? V odpočinku? Velmi silně pochybuji. Právě naopak – oblasti, které vám jdou, nepotřebují zvnějšku implantovaný systém. Snaha používat nebo příliš hledat „systém“ je často spíše znamením, že chybí něco jiného (zvyk, motivace, pozornost, dovednost…).

2. Vše nevyřeší úklid, organizace, pravidla…

Hledání systému produktivity je pro mnohé lidi hledáním řešení nespokojenosti s vlastními výsledky. To je jistě pochopitelné a úctyhodné – nejsme lhostejní a chceme být lepšími. Ale nepropadejme iluzi, že to, co nám v lepší produktivitě (tedy v lepších výsledcích, v lepší práci) musí především pomoci, je více organizace, lepší pořádek a více pravidel (nebo striktnější pravidla). Protože právě to je nejčastější směr, kterým nás knihy o produktivitě vedou. Zjednodušujte. Vyhazujte. Řaďte do správného šanonu. Vše jen na jedno místo. Vše jen do jednoho bločku. Vše do jedné aplikace. Na věčné časy a nikdy jinak…

Vždy je důležitá přiměřenost. Topíte-li se v nepořádku a stresuje vás to, ukliďte si. Nevadí-li vám to, problém bude jinde…. Viděl jsem mnoho pracovních prostředí těžce úspěšných a skutečně produktivních lidí – a pohybovala se od úplně uklizené, přes středně zorganizované…až po naprostý chaos. Jistě, každý by si měl najít, co mu vyhovuje. Selským rozumem víme, co nám vadí a kde nás bota tlačí. Ale opravovat něco, co není rozbito, je v oblasti produktivity obzvláštní a nebezpečné pokušení. Klíč k zajímavému životu není mít uklizeno. Pokud si to budete myslet, velmi pravděpodobně budete žít nudný a nezajímavý život….ve kterém ovšem bude uklizeno.

Opravdu se tedy nemusíte stát obsedantně-kompulzivním jedincem, abyste byli více produktivní. Co tedy dělat?

3. Soustřeďte se na vlastní produktivitu, nikoli na její popis a pravidla

Za každou cenu se snažte něco dělat. Dosahovat výsledků (samozřejmě nejen pracovních, ale ve všech podstatných oblastech vašeho života). A teprve poté je na místě tento úspěch analyzovat: Ohlédnout se, když se něco povede. Co k tomu vedlo?

Soustřeďte se na reálné „dělání“ více než pravidla a systémy. Pak vybírejte a pamatujte si, co k tomuto úspěšnému „dělání“ vedlo (prostředí, metody, nástroje, způsoby, nálady, vaše chování, druzí lidé … Co jste dělali jinak? Jak jste na to šli?) Pamatujte si to, co se osvědčilo – ale až na základě toho, co se osvědčilo, nikoli na základě toho, že vám někdo tvrdí, že tak je to správně. A to je základ vašeho systému!

Možná to bude chaotická kombinace mnoha sešitů, papírků, elektronických aplikací a programů, pospojovaná tipy, metodami a zvyky. Možná, že kouč produktivity by se zděsil – ale vy budete spokojeni, protože vy budete mít výsledky! Možná budete v pondělí používat určité zásady a ve středu se vám změní nálada a budete pracovat úplně jinak, třeba volněji. Věřte mi, že vaše sebehodnota ani hodnota v očích jiných se neměří tím, jak rigidní je váš „systém“ toho, jak jste dokázali práci vykonat, ale jakou práci jste dokázali vykonat. Každému je srdečně jedno, zda jste si svůj úkol někam zapsali, nezapsali, označili nebo neoznačili a zda to děláte konzistentně, pokud děláte to, co je důležité a prospěšné.

4. Na co narazíte a funguje, prostě užívejte

Neužírejte se snahou organizovat své zkušenosti do nějakých popsatelných pravidel, bodů příruček a flow-chartů. Nečiníte tak se svým manželstvím (a činíte-li, řítíte se do záhuby), nečiňte tak tedy ani v oblasti produktivity. Je to obsesivní a zbytečné. Jsou důležitější věci, než se chlubit vaším workflow v online diskuzích. Například udělat něco, co je skutečně důležité.

5. Nezapomínejte na individualitu a rady berte s nadhledem

Zkoušejte různé tipy, nápady a metody. Ale nedomnívejte se, že o čem čtete v článcích druhých, musí pomoci zrovna vám. Bylo by to stejně absurdní jako domnívat se, že vám bude chutnat nějaké jídlo jen proto, že chutná někomu, kdo to popíše na svém blogu.

A nezapomínejte přitom, že trendem dneška je popisovat na svých blozích něco, co jsme dokonce ani neochutnali – protože psát blog o jídle je mnohem zajímavější než skutečné jídlo vařit. Totéž bohužel u mnohých autorů platí i v oblasti produktivity.

6. Netvoř něco, co se (ještě) neosvědčilo

Netvořte dopředu plán (či systém) něčeho, co má fungovat. Nerozhodněte se: od příštího týdne budu používat týdenní cíle a prioritizaci ABC a toto a toto, protože mě tato kniha přesvědčila, že to tak má být. Postupujte přesně naopak. Zkoušejte nejprve nápady v malém, na vlastní produktivitě, tedy na reálném konání úkolů. Teprve to, co se opakovaně osvědčí, přidejte do svého „systému“ produktivity.

Ještě jednou opakuji: to znamená „dělat dělat dělat“ a co nám při tom pomáhá, z toho postupně sestavit svůj přístup k práci. A kdykoli – když bude potřeba – tento přístup klidně a bez výčitek změnit – tak jak se změní naše nálada, život nebo typ úkolů. Tedy nikoli sedět v křesle a nekonečně spekulovat nad pravidly a zásadami, jen abychom se s nimi mohli pochlubit ostatním. A už vůbec ne kupovat další knihy, navštěvovat další semináře….a hledat guruy.

7. Neadorujte GTD jen proto, že jej adorují všichni okolo

Na tomto místě chci opět varovat před módními trendy produktivity, které prý jsou klíčem k veleúspěchu, především před nekritickým používáním metody GTD, která právě díky tomu, že se podle mého názoru nejedná o ucelený a funkční systém (jak jsem upozorňoval v jiných článcích – 6 důvodů, proč nepoužívám GTD , Proč nikdo nepoužívá GTD), svádí k úpravám, ohýbání a neustálému spekulování nad tím, jak ji vylepšit … nebo k hledání viny za nedostatečnou produktivitu u sebe, nikoliv u špatné metody, k jejímuž používání nás motivoval skvěle napsaný text knihy.

Nechci zde opakovat své výhrady vůči tomuto systému (kterých přibývá úměrně s mou osobní zkušeností i na základě setkávání s klienty, kdy vidím, s čím se v oblasti produktivity trápí a co jsou jejich bolavá místa). Pokud jste fanoušky knihy Mít vše hotovo a reálně vám pomáhá k výsledkům, ze srdce vám to přeji. Pokud se cítíte trapně, že „všem funguje, jenom vám ne“ (lépe řečeno soudíte tak na základě četby internetových fór a diskuzí), pak prosím nevěřte tomu, že všem nadšencům takto nesmírně pomáhá. Vztah mezi food blogy a schopností uvařit dobré jídlo, o kterém píšu výše, je stejný, jako vztah mezi GTD blogy a schopností být skutečně produktivní. Někdy se musím smát, když čtu komplikovaný popis systému některých nadšenců GTD nebo podobných striktních metodologií, s jejichž pomocí pak vykonají za den očividně asi třetinu toho, co běžná maminka na mateřské v průměrně nabitém dni, aniž si cokoli kamkoli zapíše.

Pokud se vám tedy nedaří využít rad této (nebo jakékoli jiné) knihy, bez rozpaků ji odložte a zkuste něco jiného. Pokud se za žádnou cenu nechcete pustit filozofie GTD, pak se inspirujte alespoň mnohem rozumnějším přístupem (knihami) Leo Babauty. Chcete-li se inspirovat jinde, pak velmi zajímavé a odlišné přístupy k organizování úkolů nabízí Mark Forster, Stephen Covey, Brian Tracy nebo Michael Linenberger. Ale nezapomínejte na to, že:

8. Produktivita není organizování úkolů

Snad o ničem se v oblasti produktivity nepíše více než o metodách pro organizování úkolů. Covey říká něco a Allen říká něco a my se dokážeme donekonečna bavit (nebo vnitřně přemítat), zda je lépe úkol více rozmělnit nebo méně rozmělnit, zda jej označit hvězdičkou nebo k němu napsat termín (či naopak zda by termíny měly být u úkolů zapovězeny) a hlavně kam je zapsat a jaký diář nebo aplikaci k tomu používat. Opravdu se domníváte, že toto je cesta k produktivitě? K plnění toho, co je důležité?

Je obrovským paradoxem produktivity, že způsob, jakým máte sepsané úkoly (což – znovu opakuji – je bohužel hlavní předmět mnoha nejoblíbenějších „systémů“) je tou snad nejméně podstatnou věcí. Mnohem důležitější je: Kolik úkolů máte? Umíte je vykonat? Dokážete se do nich přinutit? Umíte se prostě pustit do úkolu? Umíte je ukončit, když vás „příliš baví“? Nejsou tyto úkoly nereálné? Jsou důležité? Nejsou náhražkou něčeho důležitějšího, co byste měli dělat? Není něčeho příliš? Dají se vůbec stihnout v čase, který máte k dispozici? Musíte je dělat zrovna teď? Zrovna vy? Jsou v souladu s tím, co chcete v životě dosáhnout? Pomáhají vám odhalovat, co chcete v životě dosáhnout…? A tak dále. To jsou otázky podstatné pro produktivitu, nikoli způsob, jakým a kam si svůj úkol zapíšete. I generální ředitel může své impérium řídit s jedním sešitem. To podstatné se děje jinde.

9. Systém nemusí být algoritmus

Hovoříme-li v oblasti produktivity o systému, často je naše představa příliš úzká. Nejčastěji se domníváme, že systém musí být algoritmus – tedy přesně definovaný sled pravidel, odboček a postupů. To je také důvod, proč byl GTD systém tak úspěšný v IT komunitě, která – jak známo – algoritmy a flowcharty miluje.

Náš přístup k produktivitě ale může mít sto úplně jiných podob. Může se jednat o pár zvyků, které nejsou jasně popsatelné – kdy nemůžeme říci, kdy „používáme tuto metodu“ a v jaké odlišné situaci „používáme jinou metodu“. Možná vybíráme své osvědčené způsoby práce na základě intuice, možná na základě nálady. Možná ani to ne. Náš systém (lépe „přístup k naší práci“) tedy může být nelogický, fuzzy, nekonzistentní (různé dny různý), nealgoritmický (naopak, je dobré, pokud je heuristický – tedy vždy s prostorem pro nové objevy, pro nové nápady). Ze sledování mnoha skutečně úspěšných lidí napříč obory lidského konání mám pocit, že právě toto je případ 99% z nich. A další ukazatel, kteří tito lidé mají? Příliš se nezabývají otázkou vlastní produktivity. Daleko spíše je zajímá….samotný předmět jejich konání.

10. Nezaměňujte produktivitu s obsesí

Znovu opakuji – nemusíte být obsesivní, abyste byli produktivní. Obsese je neurotická nutkavá myšlenka, z níž vychází nutkavé jednání. Pro obsedanta musí být vše podle striktních pravidel, jinak to přináší úzkost. Někteří obsedantně-kompulzivní jedinci – pokud si neumyjí stokrát denně ruce – cítí úzkost, že je postihne infekce (přitom však neustálým mytím rozdrásané ruce umožňují paradoxně vznik infekce mnohem snáze). Totéž dělají mnozí v oblasti produktivity: mají pocit, že pokud dvacetkrát denně nezkontrolují svůj nekonečný seznam úkolů, denně neodpoví na všechny emaily, které jim přišly, pokud nesplní vše, co si ještě v ranní rozespalosti zapsali do úkolníčku – pak jsou méněcenní a neproduktivní. Úzkost vzrůstá. Obsedant ji vyřeší dalším umytím rukou, obsedant produktivity naplánováním lepšího systému, přečtením dalšího článku „jak to zvládnout“ nebo vykonáním nedůležitého úkolu jen proto, že jeho systém tak indikuje. Skutečná práce obou pochopitelně stojí.

Pokud odpovíte na všechny emaily, budete mít uklizený pracovní stůl a uděláte vše, co si ráno zapíšete do úkolníčku – pak budete pouze někým, kdo odpověděl na všechny (třeba bezvýznamné) emaily, má uklizený stůl (asi souhlasíte, že to opravdu není nejčastěji zmiňovaná lidská hodnota v nekrolozích) a vykonal vše, co si ráno zapsal do diáře (třebaže den ukázal, že to byly věci nedůležité). O skutečné produktivitě, tedy o dělání důležitého, o vykonání dobrého díla to neříká vůbec nic.

Nemusíte mít stanoveno deset striktních pravidel produktivity a roztřiďovat denně své úkoly podle flowchartu. Dělejte cokoli, co vám pomáhá k tomu, aby byly výsledky. A pak znova To je vše. Věřte mi, že „zapsat si každou myšlenku do inboxu“ nebo „rozdělit své úkoly dle kontextů“ je pro skutečný výsledek zhruba stejně důležité, jako je spor, zda umyjete pánev jarem nebo purem, důležitý pro dobře uvařené jídlo.

Newton nevyprazdňoval denně svůj inbox. Beethoven nežil v obsesivním mýtu „zapiš si každý nápad“. Produktivní lidé nežijí ve strachu, že zapomenou všechny své grandiózní ideje. Produktivní lidé je hlavně realizují, a tudíž jsou s nimi v neustálém kontaktu. Stalo se někdy Mozartovi, že si musel nařizovat budík, aby nezapomněl, že má skládat? A víte proč ne? Protože tito lidé pochopili, že produktivita není přemýšlením o produktivitě a vymýšlením dalších zásad a systémů – ale něčím úplně jiným.

 

Dalibor Špok

 

zdroj obrázku: Pixabay.com

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 9

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Josef Smejkal napsal:

    Dobré ráno,
    na vaše články se vždy těším. Ani tentokrát jste nezklamal :-)

    Vaše věta:
    Za každou cenu se snažte něco dělat.
    mně už visí na nástěnce. Vnímám to podobně.

    Díky moc za článek, ať se daří.

  2. Pavel napsal:

    Teda, pěkně kacířský článek na tomto webu! Nicméně, nezbývá než jen souhlasit! Ještě si ho musím přečíst jednou a pořádně.
    Moje žena je typickým příkladem výše uvedených bodů. Považuji ji za mimořádně produktivní, cílevědomou a cíle dosahující, ale nemá vůbec žádný systém! Tedy já ho nevidím, v záplavě papírků, které se chaoticky povalují po domácnosti. Ani nic věčně nesynchronizuje a je typický „hloupý úživatel chytrého telefonu“ tzn. na všechno ji stačí prohlížeč.
    Přesto zvládne víc, než já kdo jsem na opačné straně spektra.

    „Beethoven nežil v obsesivním mýtu „zapiš si každý nápad““

    Díky za článek!

  3. Dalibor Špok Dalibor Špok napsal:

    @Pavel: Děkuji, napadá mě, že je důležité pamatovat právě na vlastní individualitu. To, že vaše žena může mít více intuitivní, „nesystémový“ přístup a že ji to svědčí, ještě neznamená, že pro někoho jiného (nebo pro vás?) není potřeba přístup více strukturovaný. Článkem jsem nechtěl dokázat, že populární systémy nefungují, ale že každému skutečně vyhovuje něco naprosto jiného, že jsme mnohem, mnohem rozmanitější, než aby pro nás všechny fungovalo těch několik systémů/zásad, které se stále opakují. Proto by se měl každý „systém“ (=přístup k práci) budovat bottom-up, na základě vlastních pozitivních zkušeností s různými nápady (nebo i náhodně získaných), které teprve poté je možno začlenit do svého přístupu. Nikoli jej naplánovat dopředu na rýsovacím prkně :-)

  4. Tom 8 napsal:

    Zajímavý článek – a konečně něco jiného, než je obvyklé na podobných webech :)

  5. Andrea Veselá napsal:

    Konečně nějaký článek, který respektuje realitu. Díky, Dalibore! Mně se osvědčilo poctivě zaznamenávat svůj čas a jednou týdně vyhodnotit, které činnosti jsou pro mě přínosné a které nikam nevedou. Používám českou appku primaERP – https://www.primaerp.com/cs_cz/timetracking/ Na internetu je jich ale celá řada, každý si může vybrat, co mu sedne. Nejtěžší pro mě bylo vybudovat sebedisciplínu a zaznamenávat opravdu všechno. Neznám ale lepší způsob odhalování časožroutů.

  6. Martin Slanina napsal:

    Zdravím Vás Dalibore. Díky za výborný článek. Stále sem se snažil hledat sytém kterému bych se dokázal přizpůsobit a díky Vám už sem ho našel. TEN SVŮJ. Díky moc za to. Pěkný den přeju MS

  7. Ani nevím, jak jsem se sem dostal, ale myslím, že
    tenhle blog je skvělý. Nevím, kdo je autor, ale stojí za to si to přečíst.
    Supr!

  8. Miroslav Dusík napsal:

    Konečně jsem našel článek, který mi potvrdil to, co si sám myslím. Naprostý souhlas s obsahem !

  9. Inspirovač.cz napsal:

    Hodně netradiční pohled a troufalý článek. Osobně jsem též prošel mnoha systemy ( od franklinova diáře, po gtd). Zpětně si uvedmuju, ze ackoli me to navedlo správným směrem, tak me to tyto systémy spise zbrzdovalo. Nyní jsem si našel dve aplikace, které mi stačí, kde mám jednoduchý systém a jedu. Pro inspiraci Aplikace – ISOtimer – Organizace casu, aplikace Toodledoo – Organizace ukolu. //Daniel Hanuš

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru