Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Užitečnosti (4): Vytvořte si snadno efektní časovou osu

By on 21. 8. 2014 in Nástroje with Počet komentářů: 2
Lukáš Gregor

Lukáš Gregor

LUKÁŠ GREGOR | Bloger, pedagog a autor šesti knih. Má rád, když může vychutnávat přítomný okamžik, baví ho být, baví ho také školit (nejen) GTD.
Lukáš Gregor

Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)

Máte-li potřebu vidět „věci“ z vyšší perspektivy, málokdy může pomoci obyčejný výpis, seznam položek. Mozek si žádá vizualizaci, i proto představují myšlenkové mapy jednu z nejužitečnějších cest, jak k této lepší perspektivě dojít. Kromě nich se ale mohou někdy hodit i časové osy. Ať už proto, že v nich hodláte zachycovat svůj život, zobrazit si na ní termíny projektů, nebo látku, kterou se studenty probíráte. Nástrojů na tvorbu os jsem odzkoušel více, zatím vítězí ten, jehož název si určitě zapomatujete: Tiki-Toki.

Tiki-Toki primárně funguje jako webová služba. Registrujete se a můžete začít tvořit. Pochopitelně, jak už to u většiny obdobných nástrojů bývá, počítá se s tím, že bezplatný účet vám toho mnoho nedovolí a vy stojíte před otázkou, zda za službu platit a případně jakou placenou verzi zvolit. Na Tiki-Toki je sympatické, že u bezplatného účtu neomezuje funkčnost, pouze vám nedovolí vytvořit více než jednu časovou osu (soubor) a není možné počítat s aktivním zapojením dalších členů týmu/školáků. Sympatické proto, neboť si Tiki-Toki můžete odzkoušet prakticky v plné míře a rozhodnout, zda má či nemá smysl.

Tiki-Toki a jeho varianty

Z mnou odzkoušených služeb pro tvorbu os má velmi jednoduché ovládání, a to i přes množství všelijakých nastavení a úprav, které lze s tvorbou osy a samotným prezentováním/zobrazováním podnikat. A nejde jen o ovládání, ale také o design. Grafické rozhraní – snad s výjimkou admin okna – je velmi pěkné. Nadefinovaná grafická nastavení není nutné měnit, líbí se mi, barvy jsou syté, výsledek velmi efektní. A při prezentování je hned několik způsobů, jak data ukazovat, že si pravděpodobně vybere každý. (Ostatně, jak ukazují i přiložené screenshoty, nejde nutně jen o vkus, ale také o různé potřeby. Někdy se zkrátka více hodí malá okna s důrazem na několik os nad sebou, jindy oceníte spíše větší okna, která už obsahují i obrázky a textový popisek.)

Cenová politika Tiki-Toki také vykazuje v rámci konkurence důvody, proč se pro něj rozhodnout. Zvláště, pokud službu hodláte používat ve vzdělávací sféře, za EDU účet platíte 125 dolarů ročně, přičemž dostanete tzv. účet stříbrný, tedy de facto ten nejvyšší možný pro nekomerční užití. Pro zobrazení účtů se podívejte sem. Nevýhoda spočívá v omezení počtu os. EDU účet vám dovolí pouze 25 souborů. Ale s ním i 50 bronzových účtů pro žáky/studenty. Omezení na 25 časových os by se mohlo zdát jako velmi brzdící, na stranu druhou – já si začal tvořit časovou osu pro předmět dějin hraného filmu a zjistil jsem, že vlastně je pro mě nejlepší je mít kompletně v jednom souboru, protože teprve pak se ukáže síla vizualizace toku dějin kinematografie.

Následné postřehy budou ale vycházet nejen z webové aplikace, u které jsem si nakonec nechal zatím stále jen free účet a tvořím v něm časovou organizaci/plán chodu Ateliéru animované tvorby, který vedu, ale také z aplikace desktopové, která je však pouze pro operační systém Mac. Její výhoda spočívá v neomezeném množství souborů, které lze vytvořit, na stranu druhou má méně šikovný export a není možné interaktivně osu sdílet. Poslouží tedy vlastně jen pro mé účely – abych skrze aplikaci tvořil a pak prezentoval obsah výuky v předmětu dějin filmu.

 

Základní principy tvorby časové osy

Na samém počátku pochopitelně stojí rozhodnutí, jak má osa vypadat – lze si navolit pozadí (i obrázek, nejen barvu), já pracuji s přednastavenými. Pak počátek a konec osy, ten však lze měnit. Původně jsem myslel, že půjdu v ose pouze do roku 1960, ale nakonec jsem začal přidávat události i následující. Důležitější byly volby trochu více skryté. Kupříkladu ty, které se vztahují k rozhodnutí, jak pracovat s tzv. kategoriemi. U vedení firmy, resp. katedry, mohou posloužit různé oblasti, jimiž se tým zabývá. Jak ukazují screenshoty, já si nastavil vizualizaci na rozčlenění podle ročníků (přičemž 3. a 5., coby ročníky absolventské, jsou dohromady) a přidal ještě kategorii „ateliér“, kde budou události spojené obecně s chodem ateliéru, společné pro všechny atp. Výslednou osu zatím nemám ještě finální, její užitečnost ale vidím v tom, že budeme na katedře vědět, kudy se ubírá ateliérová výuka každého z ročníků, kdy jsou jaké odevzdávky úkolů, jejich kontroly a prezentace, kdy jaké události (exkurze, workshopy, festivaly, ale i státnice…). Do osy lze vždy ke každému bloku zadávat to, co se má probrat, pak editovat a zachytávat proces výuky, co se skutečně zvládlo, zadalo, zrealizovalo. Může to posloužit k revizi fungování ateliéru, k následným dalším změnám v koncepci výuky atp.

Tím, že osu tvořím ve webové aplikaci, budou mít k její vizualizaci díky URL přístup i studenti. Mohou si zobrazit pouze svůj ročník a vidět graficky znázorněný průběh svého studia v následujícím akademickém roce. Jednotlivá okna mohou rozklikávat, mohou si upravovat zobrazení – třeba budou chtít vidět rok „nahuštěně“, nebo naopak si zoom nastaví, aby byl co nejdetailnější. Funguje i 3D zobrazení, to se však hodí spíše pro společné procházení roku, pro prezentaci.

U tvorby v desktopové aplikaci jsem coby kategorie zvolil jednotlivé země, jimiž se v dějinách filmu budu zaobírat. Mohu je probírat jednotlivě, ale pak vždy porovnat s tím, co se dělo v zemích ostatních. (Mimochodem i já sám jsem někdy překvapený tím, co vidím.) Nahoru jsem vydělil ještě kategorie pro kontext (např. politický, společenský, ekonomický, technologický…) a pro události významné pro film jako takový.

Princip tedy spočívá nejen v překlopení položek do časové osy (tím, že jim zadáme nějaké konkrétní datum či rok), ale především v následném způsobu prezentování, zobrazování. Tiki-Toki díky svým možnostem nabízí celou řadu způsobů, a tak je mohu být flexibilní a při přípravě na výuku i při samotné výuce pak ukazovat pouze to, co potřebuji.

Zobrazení

Čímž se dostávám právě k zobrazování. Kromě filtrování podle kategorií lze měnit typ zobrazení. Většinou mi pro mé potřeby nejvíce vyhovuje to podle kategorií, takže každá země je nad sebou v řádku zabarveném svojí přidělenou barvou. Ale jak ukazují obrázky, možností je více a záleží dost na tom, kolik dat potřebujete ukázat – zobrazení se zkrátka musí přizpůsobit i míře (ne)přehlednosti, která při něm nastává. Ve stejném okně, v němž se zadávají zobrazované kategorie či způsoby zobrazení jako takového, je možné i dát vyhledávat slova v textovém poli. Prohledávají se nejen názvy událostí, ale i jejich obsah. Takže pokud kupříkladu chci zvýraznit v ose pouze tvorbu Ingmara Bergmana, můžu jej zadat do vyhledávání, ostatní události potemní, ale stále je možné je ještě i v kontextu zvýrazněných položek s Bergmanem vidět.

Při zobrazení je rozhodně důležité si všimnout spodního panelu s časovou osou – která se mění podle míry přiblížení. Může jít o dny i hodiny, nebo pouze o roky… záleží na nás. Barevné kuličky zobrazují události, při nájezdu myší na ně se vždy ukáže krátký popisek. Lze se tak snadno a rychle i v časové ose pohybovat.

Velmi efektní je pochopitelně 3D zobrazení. Doporučuji si ale pohrát s jeho nastavením, protože může být zpočátku dost nepřehledné. Nastavit lze ale prakticky vše, od sklonu osy, její šířky, průhlednosti, velikosti oken na ní atd. atd. I při 3D zobrazení stále funguje rozklikávání na detaily nebo i editační mód. Ten se vždy zprovozní, jakmile nahoře rozbalíte nabídku u ADMIN.

Editace událostí

Až nakonec jsem si nechal tvorbu a editaci jednotlivých položek. Tzv. stories mají své určení času, přidáte jim titulek, pak hlavní anotaci, pak můžete jakkoliv dlouhý text, který se ukáže pouze při detailu události. Je možné přidávat i multimédia. Ostatně, kdyby to nešlo, pak bych se nerozhodl Tiki-Toki ve výuce používat. Pochopitelně, že nejjednodušším způsobem to uděláte vložením URL adresy obrázku/videa/audia. Jde vlastně o tzv. embedovaný multimediální soubor, který přehrajete přímo v Tiki-Toki, aniž byste museli otevírat internetový prohlížeč. Nevýhoda spočívá ve velikosti okna. Při obrázcích je to v pořádku, ale v případě videa z youtube není možné zapnout fullscreen. Takže musíte kliknout na tlačítko, aby se video otevřelo v okně prohlížeče.

Velká výhoda desktopové aplikace spočívá v možnosti přidávat soubory ze svého disku. Čili: nemusíte být závislí na internetových zdrojích a vlastně ani na připojení. 90% multimédií, která jsem do osy vložil pocházejí právě z mého disku. Ukázky, jimiž demonstruji patřičný film, si do velké míry stejně tvořím sám, pak je zkrátka jen „prolinkuji“ s Tiki-Toki. Pozor na to, abyste ale pak nezměnili cestu. V mém případě stačilo přejmenování hlavní složky, kde byly již vložené ukázky, a musel jsem je do Tiki-Toki vkládat znovu. (Ale tohle není chyba programu, to je zcela logické omezení.)

Při vkládání obrázků je možné dokonce upravovat, co má být vidět v okně události. No, hrát si s tím zkrátka můžete dlouho, ale často jsou to už pak jen puntičkářské změny.

Šíření dál, export, konkurence?

Jak jsem napsal již výše, webová aplikace se hodí, pokud ji chcete sdílet tak, aby byla interaktivní. Nebo dokonce pokud chcete, aby na ní pracovalo více lidí. Nabízí export do tabulky (ale je divný, vlastně ne moc použitelný), taky lze využít programů jako např. Paparazzi a uložit skrze URL souboru osu do obrázku či PDF tak, že bude ve velmi kvalitním rozlišení.

Desktopová aplikace neomezuje s množstvím, zaplatíte za ni jen jednou a umožňuje napojení na diskové soubory. Export je ale prakticky nulový. Je možné dát tisknout pouze text, takže se pod sebou vytisknout obsahy jednotlivých oken (titulní obrázek, anotace a plný text v okně), nebo tisk osy jako takové – což docela funguje, ale je rozparcelovaná do tiskových stran, není v souvislém PDF jako v případě exportu z webové služby. V tomto směru má lepší výchozí postavení program Timeline3D, s nímž jsem kdysi pracoval. Je mnohem více nativně vrostlý do systému Mac (dokonce jej lze napojit na kalendář, třeba i na OmniFocus), graficky čistější, má ale vachrlatější prezentační mód a filtrování, zato lepší export.

Podtrženo sečteno, Tiki-Toki rozhodně doporučuji k odzkoušení. Myslím, že z mého článku je to jasně patrné…

 

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 2

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Radovan napsal:

    Ďakujem Lukáš za tento článok. Síce som nevyužil online nástroje, o ktoré ste sa tu podelil, ale zato táto myšlienka časovej osi mi dnes veľmi pomohla a vytvoril som si vlastnú papierovú verziu.

    Ani sa to nezdá, ale takáto drobnosť dokáže človeku naozaj ušetriť obrovské množstvo frustrácie.

    Teším sa na ďalšie užitočné články! Výborný web :)

    • Lukáš Gregor Lukáš Gregor napsal:

      Radovane, to mám radost. Vlastně i za to, že nešlo ani tak o motivaci si tu konkrétní službu/aplikaci vyzkoušet-koupit, ale že vás článek přivedl k úvaze, jak něco obdobného využít u sebe – a klidně jinak, s papírem.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru