Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Proč si sociální média asi nikdy nezamiluju

By on 7. 8. 2014 in Vztahy with Počet komentářů: 8
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Na sociální média jsem nenaskočil úplně rychle. Pamatuju si, že o existenci Facebooku jsem se dozvěděl až v okamžiku, kdy Apple při jedné keynote oznámil, že budou mít v iTunes integraci s Facebookem. To jsem si řekl, že bych se na to mohl trochu podívat. O hodně později jsem si zřídil účet na Twitteru a bylo to velmi váhavé, protože Twitter neměl na své homepage žádné vysvětlení „o čem to vlastně je“. Nic, z čeho bych pochopil, že Twitter potřebuji. Prostě jen „zaregistruj se“ nebo „přihlas“. Dnes jsem v situaci, že Facebook používám velmi zřídka, Google+ mám (jelikož to jinak nejde) a na Twitteru jsem asi 3 roky. Žádnou z těch sítí nemám nějak v oblibě, nicméně Twitter shledávám nejužitečnější.

Vidím určitá úskalí a drobné pasti, které na vás číhají na FB a Twitteru a z nějakého důvodu mám potřebu se podělit o své názory. Budu rád, když se pochlubíte s vlastními dojmy, abych věděl, jestli moje vnímání fungování soc. sítí je ojedinělé nebo to máte podobně.

Zastavení první – jak v životě, tak na síti

Mám možná naivní představu, že aby byl člověk maximálně autentický, měl by se pokud možno stejně chovat vůči lidem v osobním kontaktu a na internetu, tj. v internetových diskusích, na Facebooku i na Twitteru. Hezky se to řekne, ale hůř udělá (sám jsem vinen). Lidé jsou obvykle v telefonu horší než osobně, v e-mailu horší než v telefonu, na soc. sítích horší než v e-mailu, za volantem auta se chovají hůř než na soc. sítích a pak je žumpa internetových diskusí, kde lidi plně upustí uzdu odpornému hovadu, které se v nich ukrývá.

Na internetu lidi běžně dělají to, za co by v osobním životě dostali ránu pěstí a nebo by okamžitě vypadali „divně“.

Kladu si otázku, proč trávit zbytečně moc času v místech, kde se gentlemanství nenosí.

Zastavení druhé – proud vychloubačství

Asi to bude tím, že mnoho lidí jde na sociální sítě s motivací udělat si promo a nalákat klienty. V každém knihkupectví dnes najdete knihy typu „jak zbohatnout na Facebooku“. Není se proto co divit, že sociální sítě přitahují marketéry a promotéry, kteří se maskují za přátele.

Jak velké procento příspěvků se dá zařadit do jedné z těchto kategorií: podívejte, co se mi povedlo; podívejte, na jakém krásném místě se nacházím; tenhle produkt jsem si zrovna koupil; ve hře XY jsem získal … bodů; dnes jsem udělal 6000 kroků; co všechno jsem zhubnul, vypil, snědl, uvařil, přečetl, …

Zvláštní kategorii si zaslouží retweetování pochval od jiných. Kdyby vás v osobním životě někdo pochválil, napadlo by vás začít s tím obcházet ostatní, aby to taky věděli? Asi cítíte, že by to vypadalo divně.

Abych to upřesnil, mám rád příspěvky typu „tohle se mi povedlo a bylo to díky této strategii“. V takové formě to může pomoct druhým a inspirovat.
Jestli mi chce někdo jen sdělit, jaký je king, tak děkuji, nemám zájem.

Zastavení třetí – chtěl bych být víc než přítel tvůj

Otevřeně přiznávám, že největší problém, který mám s Facebookem, je koncept přítele. Opět se vracím k „jak v životě, tak na síti“, ale

považuji přátelství za vztah, který už v sobě má jistou míru intimity a je mi trochu proti srsti odklikávat žádosti o přátelství lidem, které neznám nebo které jsem jednou potkal.

Trochu se opakuji, ale jak byste vypadali, kdybyste začali obcházet bar nebo hospodu a všem zkoušeli navrhovat „přátelství“? Asi bude na Facebooku dost zajímavých lidí, jejichž názory nevidím jen kvůli tomu, že bych se musel napřed domáhat přátelení. Hmmm, tohle bude asi jenom můj problém.

Proč vlastně zůstávám na sociálních sítích

Protože přes všechnu tu kritiku, kterou jsem napsal výše, se mezi plevami najde občas nějaké to zrno. Chtěl bych zakončit článeček tím, že vyjmenuji pár typů příspěvků, které rád čtu a taky musím vyzdvihnout úžasnou možnost zeptat se ostatních na něco, co nevím.

Takže, asi nebudu nikdy sociální sítě zcela zbožňovat a nejspíš mi nehrozí závislost, ale rád čtu příspěvky ostatních, které:

  • nabízejí alternativní pohled na nějakou problematiku,
  • obsahují inteligentní humor
  • upozorňují na zajímavá fakta, články nebo události
  • nabízí osobní zkušenost s něčím (produktem, službou, přístupem)
  • nabízí praktické tipy (hacky)
  • anoncují novou verzi produktu, který mě zajímá
  • obsahují „kousek z vás“ a jste v nich autentičtí, otevření a třeba i zranitelní (prostě jste to vy a ne vaše marketingové oddělení)

Tomáš Bleša, blog

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 8

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Karol napsal:

    Pro mne největším problém je filtrování informací. Jak Twitter, tak ani Facebook, nenabízí možnost filtrování pomocí klíčových slov. Filtrování se dá nastavit vyvtořením seznamů(lists), ale je to pro mne dost primitivní.

  2. Oskar Michl napsal:

    Facebook jsem si po dvou dnech zrusil a na Twitter jsem prestal chodit po 3 tydnech. Duvody obdobne jako u Karla – dalsi vlna informaci, vesmes neprilis uzitecnych. Zatim zustavam na LinkedIn.

  3. Ondrej napsal:

    Článek se mi líbí, kultivovanou formou upozorňuje na rizika, která sociální sítě skrývají.
    Facebook také po dlouhém váhání používám, trávím tam nyní tak 15 minut denně.
    Považuju ho za dobrý nástroj, pokud má člověk disciplínu a používá ho správně. Je to stejné jako s ostatními médii nebo čímkoliv jiným.
    Mohu zapnout televizi a bez zájmu a záměru proklikávat pořady, případně se nechat ukolébat do polospánku. Nebo se můžu dozvědět, co mě zajímá, případně prožít intenzivní zážitek s kvalitním filmem.
    Mohu si koupit Blesk a zanadávat si nad novým účesem známé osoby. Nebo si koupit kvalitní časopis a zamyslet se s autorem nad nějakým tématem, které mě zajímá.
    Mužů dělat sport s plným nasazením, překonávat vlastní limity, pro radost z krásy pohybu a dokonalosti těla. Nebo jen proto, že chci ostatním ukazovat, jak jsem úžasný a oni looseři.
    Mužů jít do hospody, abych se tam potkal s kamarády. Nebo tam být jen proto, že nedokážu být sám se sebou a musím každý večer v sobě zabít poslední zbytek lidskosti.
    Znovu říkám, facebook je vynikající nástroj, pokud ho využíváme se správnou motivací, stejně jako cokoliv jiného. Je dobré si vždy upřímně odpovědět, proč tu kterou věc dělám a případně, jestli nemůžu svojí motivaci změnit.

  4. Ondrej napsal:

    A ještě dodám, facebook je velmi silný nástroj, takže sebou nese velká rizika a odpovědnost. Odpovědnost je v tom, že tam ve špatném i dobrém můžeme ovlivnit velké množství lidí. Riziko v tom, že můžeme hodně získat, dozvědět se o sobě, o ostatních ale také ztratit, času i vlastní důstojnosti.
    Mně víc než negativní stránky facebooku vadí móda se vůči němu negativně vymezovat: „já jsem dobrý, já nechodím na Facebook“. Ale to se taky dělo vždy. Ve společnosti se lidé vymezují buď vůči lidem, kterým něco závidí, podnikatelé, celebrity, nebo vůči těm, kteří nám z povahy svého povolání nutně berou část svobody, policisté, učitelé, politici. Myslím, že o člověku nejvíc vypoví právě to, co mu vadí, co nemá rád. Proč nám tedy vlastně tak vadí Facebook?

  5. Marek Raban napsal:

    Zajimave cteni, ale vynechal jste linkedin. Schvalne?

  6. Cítím to úplně stejně! Velice pěkně napsáno. LinkedIN je jiný ale tam se tak nekváká jako ve zbylých sítích. Osobně vadí to, že se někdo diví, že o něčem nevím, když to ON oznámil na sociální síti a mezitím jsme se pětkrát viděli osobně.

  7. Ivana napsal:

    V podstatě souhlasím a sama jsem byla několikrát rozhodnutá Facebook opustit. Jenomže pokud se člověk pohybuje v marketingu, tak sociální sítě opustit nejde, ztratil by přehled o tom, jak se chovají zákazníci. Jde o to najít správnou cestu. Osobně nabízím služby užitečné hlavně pro lidi, kteří nemají čas, tj. nemají čas ani na Facebook, takže tím spíš může být moje aktivita kontraproduktivní :-D Momentálně se zaměřuji trochu víc na podporu turistiky v okrese Břeclav na jižní Moravě a musím říct, že nejen sociální sítě, ale turistické portály jsou jedna hromada pitomostí. Spousta informací, které nás v přeinformované době vedou k tomu, že najít požadovanou informaci je horší než hledat jehlu v kupce sena. Superportály, kde je „vše“. http://www.vase-druha-pamet.cz/cemu-dobre-velke-informacni-portaly/ Kéž bychom dostali rozum a začali víc žít nejen online ale opravdu naživo. Je to trochu schizofrenie chtít žít a komunikovat s živými lidmi, když většina populace civí do monitorů a displejů…tak musím taky. Pokud si chci s někým „pokecat“ tak je velmi smutné, že kavárny zejí prázdnotou a pokud v nich někdo je, tak místo povídání živého drží v ruce mobil nebo jinou hračku.
    Snad se z toho množství online informací a sociálních sítí nezblázníme. Kdybyste chtěli zavítat na jižní Moravu, snad Vám moje služby budou užitečné…. http://www.vase-druha-pamet.cz/ nebo https://www.facebook.com/vasedruhapamet.cz
    Tím si nechci dělat reklamu, jen si ráda vyměňuji zkušenosti a informace s někým, kdo má zřejmě trochu podobné názory na online svět. Zajímal by mě Váš názor, jestli se Vám jeví můj obsah na FB jako užitečný (to samé je na GooglePlus).
    Hezký den, Ivana

  8. Evka napsal:

    Sociálne site majú minimum pozitývnych prínosov. Jediným pozitivom je asi to že si tam môžete rýchlo dohovoriť niečo s vašími priateľmi, kolegami a pod.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru