Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Zapomeňte na stanovování cílů. Soustřeďte se radši na postupy!

By on 8. 5. 2014 in Sebeorganizace with Počet komentářů: 4
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Všichni máme věci, kterých chceme ve svém životě dosáhnout – zlepšit si kondici, být úspěšní v podnikání, mít báječnou rodinu, napsat bestseller, vyhrát šampionát,…

Pro většinu z nás začíná cesta za těmito věcmi stanovením specifického a dosažitelného cíle. Alespoň já jsem až donedávna dosahoval svých cílů tímto způsobem. Stanovoval jsem si cíle pro kurzy, které jsem navštěvoval, pro váhy, které jsem chtěl zvedat v posilovně, a pro klienty, které jsem chtěl získat pro svůj byznys.

Nyní si ale začínám uvědomovat, že když přijde na opravdové plnění věcí a dělání pokroku v oblastech, které jsou pro vás důležité, je mnoho lepších způsobů, jak to udělat.

Vše se odvíjí od rozdílu mezi cíli a systémy.

Dovolte mi to vysvětlit.

Rozdíl mezi cíli a postupy

Jaký je rozdíl mezi cíli a postupy?

  • Když jste trenér, vašim cílem je vyhrát šampionát. Váš postup je to, co dělá váš tým každý den na tréninku.
  • Když jste spisovatel, vašim cílem je napsat knihu. Váš postup je rozvrh psaní, podle kterého se každý týden řídíte.
  • Když jste běžec, váš cíl je uběhnout maraton. Váš postup je váš tréninkový plán na měsíc.
  • Když jste podnikatel, vašim cílem je vybudovat milionový byznys. Váš postup jsou vaše prodeje a marketingový proces.

Teď k velmi zajímavé otázce:

Kdybyste ignorovali své cíle a soustředili byste se jen na postup, dostavily by se přesto výsledky?

Řekněme, že byste byli basketbalovým trenérem a ignorovali byste váš cíl vyhrát šampionát a soustředili se jen na to, co váš tým dělá každý den na tréninku. Měli byste nějaké výsledky?

Já myslím, že ano.

Tak například, právě jsem sečetl celkový počet slov všech článků, které jsem tento rok napsal. V posledních dvanácti měsících jsem napsal přes 115 000 slov. Kniha má většinou okolo 50 000 až 60 000 slov, takže jsem v podstatě tento rok napsal dvě knihy.

Je to překvapivé, protože jsem si nikdy nestanovil cíl pro své psaní. Svůj pokrok jsem neměřil ve vztahu k nějakému určitému bodu. Nikdy jsem si nestanovil určitý počet slov pro článek, který jsem psal. Nikdy jsem si neřekl „Tenhle rok chci napsat dvě knihy“.

Soustředil jsem se na to, abych každé pondělí a čtvrtek napsal jeden článek. Po tom, co jsem tento plán dodržoval 11 měsíců, bylo výsledkem 115 000 slov. Soustředil jsem se na postup a na to, jak práci dělám. Nakonec jsem se těšil z těch stejných (možná i lepších) výsledků.

Pojďme si říct o dalších třech důvodech, proč bychom se měli soustředit na postupy místo cílů.

1. Cíle snižují momentální pocit štěstí

Když směřujete k nějakému cíli, v podstatě si říkáte „Ještě nejsem dost dobrý, ale budu, až dosáhnu svého cíle.“

Problém s tímto přístupem je, že odkládáte štěstí a úspěch až do bodu, kdy něčeho dosáhnete. „Až jednou dosáhnu svého cíle, budu šťastný. Až jednou dosáhnu svého cíle, pak budu úspěšný.“

ŘEŠENÍZaměřte se na proces, ne na cíl.

Když se rozhodnete dosáhnout nějakého cíle, je to pro vás obrovská zátěž. Dokážete si představit, kdybych si já dal za cíl napsat během jednoho roku dvě knihy? Jen psaní té věty mě děsí.

Ale tohle si děláme pořád. Vystavujeme se zbytečnému stresu kvůli tomu, že chceme zhubnout, uspět v podnikání nebo napsat bestseller. Místo toho můžeme věci zjednodušit a zbavit se stresu tím, že se budeme soustředit na každodenní proces a budeme se spíše držet svého plánu, než si dělat starosti s velkými milníky, co nám mají změnit život.

Když se budete soustředit na praxi místo výkonu, budete se těšit z přítomného okamžiku a současně se i zlepšíte.

2. Cíle jsou podivně v rozporu s dlouhodobým pokrokem.

Můžete si myslet, že váš cíl vás bude motivovat dlouhodobě, ale to nemusí být vždycky pravda.

Představte si někoho, kdo trénuje na půl maraton. Mnozí budou trénovat tvrdě celé měsíce, ale jakmile závod skončí, přestanou. Jejich cílem bylo uběhnout půl maraton a teď, když už svého cíle dosáhli, tu není nic, co by je motivovalo dále. Jestliže je celá vaše snaha a dřina zaměřena pouze na určitý cíl, co se stane, až svého cíle dosáhnete? Co zbyde, aby vás hnalo kupředu po dosažení svého cíle?

Tohle může vést k  “jojo efektu“, kdy lidé pracují na svém cíli a pak zase nepracují na ničem. Tento cyklus nám brání v tom, abychom se dlouhodobě vyvíjeli a dělali pokrok.

ŘEŠENÍ: Zbavte se potřeby okamžitých výsledků. 

Minulý týden jsem byl v posilovně a cvičil jsem předposlední sérii cviků. Najednou jsem ucítil píchnutí v noze. Nijak zvlášť to nebolelo, nezranil jsem se, to už se jenom ozývalo tělo, že je unavené. Chvíli jsme přemýšlel o tom, že i přesto dokončím poslední sérii, ale pak jsem si řekl, že mám přece v plánu věnovat se cvičení celý život, tak jsem se rozhodl, že to nedocvičím.

V situaci popsané výše by člověk, který je zaměřen na cíle, dokončil trénink, a dosáhl tak svého cíle. Konec konců, když si dáte nějaký cíl, kterého pak nedosáhnete, cítíte zklamání.

Jsem člověk zaměřený na systémy a postupy. Proto jsem neměl žádný problém s tím, abych přestal a nedocvičil poslední sérii cviků. Lidé, kteří jsou stejně zaměření se nesnaží dosáhnout nějakého určitého bodu, konkrétního čísla nebo množství. Jde o dodržení postupu a nevynechávání tréninku.

Vím, že když budu chodit pravidelně trénovat, budu se zlepšovat a zvedat čím dál tím větší váhy. A to je důvod, proč jsou systémy cennější než cíle. Cíle jsou o krátkodobých výsledcích, systémy o těch dlouhodobých. Nakonec vyhraje vždy proces.

3. Cíle nás nechají myslet si, že můžeme ovládat věci, nad kterými nemáme žádnou kontrolu. 

Nemůžete předpovídat budoucnost. (Šokující, já vím.)

Avšak pokaždé, když si dáváme nějaký cíl, právě toto děláme. Snažíme se naplánovat, kde budeme za pár měsíců, let a jak se tam dostaneme. Snažíme se předpovídat, jak rychle se dokážeme zlepšovat, i přesto že nemáme ani ponětí, jaké situace mohou v průběhu naší cesty za cílem nastat.

ŘEŠENÍ: Zpětná vazba.

Každý pátek strávím 15 minut vyplňováním malých tabulek s různými údaji o mém byznysu. V jednom sloupci například sleduji konverzní poměr (procento návštěvníků mého webu, kteří se přidají k odebírání mého newsletteru každý týden). Málokdy o tomto čísle přemýšlím, ale tím, že ten sloupeček kontroluji každý týden, mám zpětnou vazbu, která mi ukazuje, jestli dělám věci správně. Když toto číslo klesne, musím něco změnit.

Zpětná vazba je důležitá pro plánování postupů. Díky zpětné vazbě můžete mít kontrolu nad více věcmi najednou, aniž byste byli pod tlakem a museli předpovídat, co se v budoucnu stane. Zapomeňte na předpovídání budoucnosti a soustřeďte se radši na budování postupů, které vám dají vědět, když bude potřeba něco změnit.

Zamilujte se do postupů

Nechci tvrdit, že cíle jsou úplně k ničemu. Zjistil jsem ale, že cíle jsou dobré na plánování pokroku a postupy jsou zase dobré pro skutečné dělání pokroku.

Vlastně myslím, že vyhlásím rok 2014 „rokem lenochoda“, aby byli všichni nuceni zpomalit a dělat důsledné a promyšlené kroky. Lepší než se honit za cíli několik týdnů a potom vyhořet.

Cíle vás mohou nasměrovat a postrčit kupředu, ale nakonec vždy vyhraje dobře sestavený postup. Mít dobrý postup je to hlavní. Zavázání se k procesu je právě to, co tvoří ten rozdíl.

 

Z anglického originálu Forget Setting Goals. Focus on This Instead přeložila Johana Kapošváryová. 

Děkujeme za svolení článek publikovaný i na webu Mimoškolu.cz dát k nám.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 4

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Cíle jsou velmi důležité. Bez cíle není proces. Stačí jen k cílům nedávat konkrétní termíny, ne?

  2. Oskar Michl napsal:

    Aneb „cesta je cíl…“

  3. Vlado napsal:

    Myslím, že je prospešné (pri snahe o riadenie svojej cesty životom), vymeniť hodinky za kompas.

  4. Myslím si, že každá cesta by měla začít stanovením cíle, ale jak píše Karolína Šrahůlková, není třeba jim dávat přesné termíny. Je pravdou, že velmi důležité je potom sepsat a definovat jednotlivé kroky, stanovit si jejich pořadí i termíny. Velký cíl tak rozkouskujete na malé dílčí úkoly a hned bude jednodušší vidět cestu k cíli a jeho finální splnění.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru