Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

K čemu nám slouží dokonalost

By on 29. 5. 2014 in Rozvoj with Počet komentářů: 4
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Být pan Dokonalý. Nedělám si legraci, ale někde v nás to tam dřímá, aby se to většinou projevilo právě ve chvíli, kdy to nejméně potřebujeme. Když se nám nedaří. Začne se hlásit o slovo. Jsem ti to říkal, neměl jsi to dělat. Měl jsi sedět doma na zadku. To co, děláš nebude stejně nikdy dost dobré, takhle už to dělají všichni, chce to geniální nápad, jinak to nemá cenu… Když máme kolem sebe ještě pár Dokonalých přátel, rádi se přidají.

Pak k tomu přijde učení o Pozitivním myšlení „Be Happy“. A to vy v tuhle chvíli vůbec nejste. Není to ještě depka, ale je na ní slušně zaděláno.

Koho tedy poslouchat? Kazatele, co vědí, jak se máme cítit, nebo své tělo, které nám má sloužit?

První je si uvědomit, že všechno, co se nám honí v hlavě jsou myšlenky. JEN MYŠLENKY – nic jiného. Druhé, že to, čemu se dá snad trochu věřit, jsou naše smysly. Pokud zrovna je nějak výrazně neomezujeme.

Co tedy dělat, když se nám něco právě nepodařilo. Nesedět! Dostat tělo do pohybu. Čím víc mu dáme zabrat, tím líp. Jasně, vezme nám to energii, ubere nám to sílu do „hledání řešení“. Ale toto všechno je vlastně dobře. Když pospícháš, tak si sedni, je jedno ze starých moudrých rčení.

Takže když už máme dost, máte čistou hlavu a naše tělo může konečně začít řešit situaci, v jaké se ocitlo. Ideální je, hned to hodit na papír, všechny ty nápady, postřehy. Až tam bude všechno, to znamená, že už z hlavy nic nejde. Nebo se to pořád točí dokola, je čas dát si vlažnou sprchu, najít příjemné objetí a spokojeně usnout.

Ráno by to už mělo být zase v normálu. Zase myslíme s „čistou hlavou“. Vezmeme svoje poznámky, proškrtáme všechno to, co nás napadalo, že by měli udělat ONI. Pak probereme to, kde my sami jsme aktérem a vyškrtáme tam všechno, co se vrací do minulosti… takové to kdybych, tak bych….

A to, co tam zbyde, znovu promyslíme – vybereme to, co skutečně povede k žádoucí změně, co je v našich silách, co přinese nejrychleji měřitelný výsledek. A dáme se ihned do toho.

Pokud si zahráváme a v těch „blbých náladách“ jsme už dlouho, je to složitější. První problém, který se před nás postaví, bude naše „faktická lenost“. Zvednout se a jít dělat něco užitečného – cokoli. Něco, co dneska dokážeme dodělat. A když to bude trvat až do rána, ještě lépe. Konečně jsme na sebe skutečně uplatnili vliv. Neřídíly nás naše nálady.
A pak už je to to samé co předtím, dobře utahaní se pustíme do změn, které nám dávají smysl a jdou žádoucím směrem.

Možná to vypadá jako nepohodlné řešení, ale je to „funkční řešení“. Ještě sedíte na zadku a jen tak planně přemítáte o tom, jak k vám není život, lidé spravedliví? Tak se zvedněte, dejte si 20 kliků a užijte si ten pocit, že ještě žijete. Protože v těch myšlenkách budete za chvíli mrtvola…

Jaroslav Homolka

 

Zdroj obrázku

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 4

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Isidor napsal:

    Velká pravda. Ovšem „příjemné obětí“ (nechci domýšlet význam tohoto slovního spojení…) a „přemýtáte“ celý článek poněkud sráží.

  2. Děkuji za článek. V mém případě mi ale neradí dokonalost, ale ego…:-)

  3. Jan Bílek. napsal:

    Pěkně napsaný článek. Fyzická aktivita má určitě smysl. …Také se v jedné písničce trochu propagandisticky zpívalo „dělání, dělání všechny smutky zahání“.
    Domnívám se, že pocit nebo touha po dokonalosti pramení z naší nízké sebedůvěry, sebevědomí, malé lásky k sobě samému. Touha po dokonalosti mi v tomto kontextu přijde jako záměrné sebetrýznění, záměrné bičování vlastního těla. …Celý svět je takový. Zaměřený na výkony. Podporuje se soupeření namísto spolupráce. Není tedy divu, že touha po dokonalosti je tak rozšířená. …Chceme být bozi?

  4. Václav Pícha napsal:

    Touha po dokonalosti je úplně v pořádku. Problém nastává, pokud není provázena přijetím (vlastní) nedokonalosti. Ale přijetí nedokonalosti nesmí to zajít tak daleko, abychom se přestali snažit o zdokonalení.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru