Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Čtyřhodinový kuchař Timothy Ferriss filozofuje litinovou pánví

By on 2. 12. 2013 in Témata with Žádný komentář
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Jak ulovit holuba, vyvrhnout jelena, usmažit hmyz nebo postavit chýši z chvojí? To vše se dozvíte v nové knize na pomezí kuchařky pro začátečníky a filozofie pro pokročilé.

Dlouho jsem Timothyho Ferrisse chápal mylně. Jeho Čtyřhodinový pracovní týden jsem označil za manifest parazitů a Čtyřhodinové tělo za groteskní pokus o zkřížení Lenky Kořínkové s kyborgem. Teprve v závěrečné knize trilogie,  novince The 4-Hour Chef – plným titulem v češtině Čtyřhodinový šéfkuchař. Snadná cesta, abyste vařili jako profíci, naučili se cokoliv a dobře se vám žilo –  jsem toho filutu prokoukl. Ferriss je svérázný filozof a společenský kritik.

V nové roli kuchaře se otevřeně hlásí k metodě dekonstrukce, kterou do filozofie vnesl francouzský postmodernista Jacques Derrida: „Čichejte k jídlu jako pes. Doslova je dekonstruujte. Zapojte i jiná čidla než ta na jazyku [například na patře a v hrdle]. Izolujte základy a zkoušejte nezvyklé kombinace.“

Podobně jako Umberto Eco ve Jménu růže tady Ferriss přivádí postmoderní přístup až do krajností: zájemce o filozofii a společenskou reflexi sotva postřehne, že jde o kuchařku, zatímco začínající kuchaři si pro nával receptů a triků nevšimnou všech těch velkých pravd snesených mezi řádky z intelektuálních výšin.

A teď důležitý: kdo nemá žádný houby…

Vše, co mu přijde pod ruku, Ferriss rozmontovává na základní stavební součástky. Pak odhazuje, co není nezbytné, a zbytek přeskládává tak, abyste jakoukoli disciplínu lidské činnosti zvládli líp než většina ostatních za pár hodin a na úrovni světové extratřídy už po pár týdnech. Začíná samotným žánrem knižních kuchařek: „Kdo kdy bude vařit šest kuřecích jídel za sebou?“ ptá se. Recepty řadí tak, aby na sebe při hostinách logicky navazovaly, podobně ohleduplná je i příprava jednotlivých jídel: žádné dlouhé prostoje nebo naopak míchání dvou věcí zároveň. Důsledně nabízí dvě verze: jednu pro líné, spěchající a mizerně zásobené, druhou pro ty, kteří se s pokrmem chtějí pomazlit. To ovšem vlastně není ani zapotřebí, protože Ferriss úmyslně žene do extrému módní pohrdání pečlivostí, pomalým nabíráním zkušeností a pěstováním řemesel. „24 dovedností, které si zvládnete osvojit za 48 hodin“, nadepsal například kapitolu, ve které najdete vrhání nožů i rychločtení (na to ovšem stačí 20 minut).

Zpět k vaření: zásadní je podle Ferrisse prezentace, takže není až tak důležité, jak se vám večeře ve skutečnosti povedla. Hlavní je na talíři naskládat přílohu a maso na sebe jako v těch nejdražších restauracích, nikoliv vedle sebe. Populární vyčůránek je tu vůbec ve skvělé formě: hosty snáz oslníte jídly, která ještě nikdy nezkusili – pak totiž nevadí, že je ošidíte náhražkami. Taky teď slyšíte to vzdálené haló, haló? To na vás volá čtyřicet tisíc za výhru v Prostřeno!

Henry David Thoreau se vrátil

Oproti minulým sbírkám „rychlých návodů“ má Čytřhodinový šéfkuchař mnohem výraznější sociálněkritický rozměr. Ferriss si konečně vybral stranu v třídním boji mezi jedním procentem vyvolených a zbývajícími devadesáti devíti procenty. Těm méně movitým dává řadu dobrých rad pro přežití nadcházejících dob. Dozví se, jak chytit, paralyzovat a zpracovat holuba. (Bojíte se nemocí? Prý to není tak hrozné – vždyť pokud by holubi byli skutečně plní bakterií, přece by sami umřeli!) Jak připravit hmyz. („[C]vrčci vydávají při pražení příšerné zvuky, a na pohled je to ještě mnohem, mnohem nechutnější. Udělejte tedy sami sobě laskavost a napřed je zamrazte.“) Jak ugrilovat veverku. (Včetně nákresu rožně pro jednu veverku a pro dvě, budou-li vám bozi lesoparků nakloněni.) Jak postavit přístřešek z chvojí a jak založit oheň třením za pomocí lukové vrtačky. Henry David Thoreau se vrátil: teď je navíc čínským mistrem kickboxu, světovým rekordmanem v tanci tanga a jeho koníčkem je rozdávání patnáctiminutových orgasmů.

Do kontrastu s holým bojem o přežití klade Ferriss problémy onoho jednoho nemravně bohatého procenta. S nadhledem sobě vlastním například vysvětluje, že nejlepší způsob, jak rozvinout aromata ukrytá ve víně, je zanořit do sklenice elektrický šlehač a ukázat Pinotu Noir středověk.

Vrcholem Ferrisovy zuřivé dekonstrukce je závěrečný přehled národních receptů. V tom se vysmívá našim postmoderně „tekutým“ identitám: Slovensko reprezentuje segedínský guláš, nás hovězí s kapary: „Saute .25# bacon/onion ~soft. + 1# steak cubd ~ brwn, rmv. + 2T mustrd/2T caper/1c h2o, reduce ~thick. Reheat steak in sauce.“

Jako všechny správné postmoderní hříčky i Ferrissova kuchařka s sebou nesou jisté riziko, že méně gramotní čtenáři budou její první plán brát smrtelně vážně a vše ostatní přehlédnou. To by byla škoda, ne však tragédie. Kdo mine všechna ta velká sdělení o nesmyslnosti doby, ve které žijeme, ten za své peníze získá aspoň pěkný průvodce dovednostmi, které vám Kluci v akci prostě nepředvedou. A upřímně, kdo z nás si může být jistý, že nikdy nebude muset rožnit veverku?

Timothy Ferriss: Čtyřhodinový šéfkuchař. Snadná cesta, abyste vařili jako profíci, naučili se cokoliv a dobře se vám žilo. Vyšlo v nakladatelství Jan Melvil Publishing 25. listopadu 2013, 670 stran, 799 Kč  (679 Kč přímo z webu nakladetele).

 

Pozn. redakce: úvodní foto je ilustrační, Tim Ferris vypadá jinak. Ostatně i litinová pánev vypadá jinak.

 

Michal Kašpárek, recenze vyšla na webu Finmag, děkujeme za možnost ji publikovat

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru