Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Mých 10 tipů pro vytvoření myšlenkové mapy

Daniel Gamrot

Daniel Gamrot

Lektor a mentor osobní produktivity - Daniel Gamrot
Šéfredaktor portálu Mít vše hotovo

Pořádá firemní i veřejná školení, díky kterým zvýšíte svou osobní produktivitu a zlepšíte time management. Naučí vás vytvořit si systém pro produktivní práci, používat myšlenkové mapy v byznysu, efektivně pracovat s mobilními technologiemi nebo vybudovat bezpapírovou kancelář díky Evernote. Nedávno získal jako první Čech titul Evernote Certified Consultant.
Daniel Gamrot

Poslední články od Daniel Gamrot (Všechny články)

O uspořádání myšlenek, plánování či tvorbě s pomocí myšlenkových map se napsalo již mnohé. Ve svých článcích i na školeních vždy představuji postřehy z každodenního praktického využívání v různých rolích a situacích. Dnes tomu nebude jinak, rád bych s vámi sdílel svůj seznam, který tvoří oporu před i během práce na myšlence rozvíjené v myšlenkové mapě. Tento seznam proletím ještě před nakreslením první vlnovky, stejně tak jej často procházím i ve chvíli, kdy mám během tvorby “hluchá místa”. Pokud se vám níže uvedené tipy zdají stručné, vydržte do ledna 2014, kdy zveřejním svůj e-book Můj život v myšlenkových mapách, ve kterém jsou tyto body rozpracovány do drobnějších detailů.

Bod 1: Urči hlavní myšlenku

Jaký je obecný záměr mapy, na kterou se právě chystám? Chci připravit měsíční plán? Rozvinout nějaké téma? Vypsat kostru článku? Připravit se na schůzku či si snad z této schůzky dělat poznámky? Je důležité uvědomit si, proč zrovna mapu kreslím. Ale rozhodně nepropadejte panice ve chvíli, kdy se tento záměr během tvorby změní – život je i o změnách.

Bod 2: Zvol si správný nástroj

Pastelky nebo počítač? Jsou lidé využívající pouze první či druhé. My ostatní přemýšlíme nadbudoucí podobou mapy – bude ji potřeba sdílet, exportovat, upravovat více lidmi? V tom případě jde papír stranou a sahám po vhodném software, který mám k dispozici (vybrat si můžete třeba z těchto nástrojů pro iPad). Chci se připravit na přednášku či prezentaci? Neváhám ani vteřinu, beru do rukou sešit a psací potřeby (pastelky, zvýrazňovače, roller) a využívám toho, že mi to takto myslí mnohem lépe a svoboda je přeci jen větší než při tvorbě na počítači. Volba vhodného nástroje je pro mě základním stavebním kamenem budoucí myšlenky. Není-li však možnost výběru, pracuji s tím, co mám.

Bod 3: Najdi si vhodné místo

Nekreslíme si, ale přemýšlíme. Ačkoliv je mapa úžasný grafický výtvor, mějme v hlavě to, že je to “jen” nástroj, který nám má pomoci. Důležitá je hlava a přemýšlení se záměrem. Položme si tedy otázky: “Jaké prostředí potřebuji k tomu, abych ze sebe dostal co nejvíce? Kde mi to myslí nejlépe?” Vytvořme si podmínky pro efektivní přemýšlení a máme-li možnost, přesuňme se tam, kde se mám pracuje nejlépe. Kavárna? Kancelář? Les? To už je na každém z nás.

Bod 4: Využívej šablony

Šablona nezabíjí kreativitu a svobodu, jak si mnozí myslí, ale ulehčuje situaci, rozehrává, pomáhá najít první myšlenky nebo třeba shrnout produkt přemýšlení. Pomáhá mi mapa s šesti otázkami na hlavních větvích (kdo, co, kdy, kde, jak, proč) nebo třeba šest klobouků (de Bono). Pokud byste rádi šest klobouků prošli důkladněji, můžete třeba navštívit také můj kurz na Naučmese. Inspiruji se naBiggerplate nebo si vytvářím vlastní šablony pro plánování projektů, psaní článků nebo třeba denní to-do list.

Šest klobouků v myšlenkové mapě

Bod 5: Hlídej počty větví

To, co hlava neudrží, udrží myšlenková mapa. Je však potřeba dbát na to, že složitá myšlenková mapa mnohdy není nejlepším řešením. Jednou z hlavních předností mapování je přehled, rychlá orientace a s tím spojená jednoduchá asociace. Proto ve chvílí, kdy mapu zahltíme desítkami větví, snižujeme efektivitu přemýšlení prostřednictvím tohoto skvostného nástroje. Každý si stanoví sám optimální počet větví – každá hlava je jiná a co je pro někoho moc, je pro druhého v pohodě udržitelné. Já se postupem času dopracoval ke vzorečku 10x5x3 (10 větví na první úrovni, 5 na druhé a 3 na třetí) – takto mi to funguje, víc nezvládnu (samozřejmě toto není dogma a počty větví mohou i přesáhnout dané počty).

Bod 6: Spojuj a odkazuj

Silnou zbraní pro zpětné analýzy a čtení map, stejně jako pro řešení aktuální situace, jsou spojení dvou různých větví přerušovanou čarou s šipkami. Tato spojení vznikají ve chvílí, kdy nám ve dvou různých částech mapy vznikne souvislost, o kterou nechceme přijít (třeba když se k mapě vrátíme po měsíci, chceme mít tuto souvislost ihned na očích, viz bod 9). Díky přerušované spojnici máme tyto dva klíčová slova neustále na očích a víme, že je důležité s nimi počítat také jako s párem.

Stejně dobrou technikou jsou odkazy. Ve chvíli, kdy by se mi mapa zahltila velkým množstvím větví (viz bod 5), volím variantu, kdy se z daného uzlu odkážu na novou mapu, jehož centrálním tématem bude právě “zahlcený” uzel. Odkaz v papírové podobě provedu jednoduše přes kód (XYZ123), odkazy v elektronických mapách jsou jen otázkou provázání větve se souborem, který ukrývá mapu novou. Toto umí každý pokročilejší nástroj.

Bod 7: Inspiruj se

Říkám to skoro pořád – nebojte se inspirace – Google ImagesMind Map Art nebo třeba Mind Map Inspiration jsou servery, na kterých najdete spousty skvělých map. Pravidelně je procházím a hledám nové nápady, které mým mapám pomohou.

Bod 8: Čmárej

Skvělou schopností myšlenkových map je, že člověka zpomalí, pomáhají mu zapomenout na věci kolem a podporují jej v koncentraci na dané téma, o kterém přemýšlí. Může se však stát, že myšlenky a nápady zrovna nepřicházejí. Nevzdávám to, jen dám hlavě odpočinout – vybarvuji větve, vytvářím ilustrace, kreslím symboly či zdokonaluji ústřední téma. Beru jednu barvu za druhou a po čase to většinou hlavu opět nastartuje. Čmárání vypadá jako hloupost, ale je to obrovská pomůcka!

Bod 9: Vracej se

Za hodinu, příští týden, po měsíci nebo po roce… Interval si zvolte sami, důležité však je se k mapám vracet – kolikrát se již stalo, že myšlenka, kterou jste odsoudili k zániku, se po čtrnácti dnech stala tou, která nastartovala váš skvělý projekt (nebo alespoň pootočila důležitým kolečkem). Já osobně se k mapám vracím většinou během své týdenní revize. Prolétnu své sešity (případně soubory v počítači) a vím, že těch pět minut mi za to stojí.

Bod 10: Zastav se

Nespěchám. Pokud to nejde a nepomáhá ani čmárání z bodu 8, odkládám mapu a nechám myšlenky, ať se ubírají jiným směrem. Zacvičím si, projdu se po bytě nebo vylezu ven. Najdu si prostě jinou činnost, které se 15-30 minut věnuji, a potom se do toho pustím ještě jednou. Pokračuji v rozpracované mapě nebo klidně začnu znova. Pozor ale na příliš časté přestávky! Nemá to být záminka k nicnedělání. Člověk je lenoch (já tedy určitě ano) a je možné, že vás vaše lenost přemluví k častějšímu “to nejde”. Nenechte se zlákat!

Pro lepší zapamatování nabízím ještě shrnutí v podobě myšlenkové mapy (mapa k jedné části knihy). Máte i vy nějaké tipy, které byste přidali na tento seznam? Máte snad i vlastní podobný seznam? Neváhejte a pochlubte se v komentářích.

Tipy k myšlenkovým mapám

 

Daniel Gamrot

Štítky: ,

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 1

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

Stránka, který odkazuje na tento příspěvek

  1. Mých 10 tipů pro vytvoření myšlenkové mapy « Catcher | 2. 8. 2013

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru