Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

A zase ten papír…

By on 22. 8. 2013 in Nástroje with Počet komentářů: 7
Lukáš Gregor

Lukáš Gregor

LUKÁŠ GREGOR | Bloger, pedagog a autor šesti knih. Má rád, když může vychutnávat přítomný okamžik, baví ho být, baví ho také školit (nejen) GTD.
Lukáš Gregor

Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)

Ke své práci používám takřka neustále elektroniku. Chytré přístroje, aplikace, tablet i telefon. Až mi ze vší té chytrosti uniká radost, spontánnost a kreativní zápal. Myslím, že papír může být řešením.

Dost možná mou rozkolísanost ovlivňuje nemalá zkušenost s řadou nástrojů, už proto, že se problematice plánování a GTD věnuji i coby lektor nebo recenzent jednotlivých řešení. Dost možná je to vše ale dáno nedostatečnou vyvážeností mezi využitím elektroniky a papíru. Během své již letité praxe jsem zažil pár turbulencí, kdy si o hlavní slovo řekl papír – plánoval jsem pomocí FranklinCovey diáře, plánoval jsem s Moleskinem, překlopil GTD do sešitu i různých složek. Kdyby ke dnešnímu dni vznikla statistika, odkryla by převahu práce s aplikacemi (zejména OmniFocus) a kalendářem od Googlu. A i když s chladnou hlavou neustále sám sobě potvrzuji, že právě kombinace e-kalendáře s e-nástrojem pro správu projektů a úkolů se mi nejvíce osvědčila a je pro mé potřeby pravděpodobně nejvýhodnější, neubráním se pokukování (a stesku) po papíru.

A nejde pouze o pocity, ale také fakta. Psaní rukou totiž rozvíjí mozek, zatímco pouhé klepání na klávesnici vyžaduje mnohem skromnější „chod“. Proto jsem hledal způsoby, kde tedy s papírem více přicházet do styku. Začaly vést myšlenkové mapy. Jak jsem se i v tomto rozhovoru svěřil, zatímco pro prezentaci ve výuce mi dobře slouží program MindNode Pro, pokud chci něco urovnat v hlavě, otevírám sešit a beru tužku, nebo i barevná „písátka“ a kreslím, klidně pomalu, otevírám se. Jednou jsem zkusil sebereflexi udělat zase na počítači, ale už to není ono. Pokud nepotřebuji mapu sdílet, nebo do ní přidávat soubory, prezentovat s ní nějakou látku, patří výhradně na papír.

Přesto mé vnitřní volání po dotyku pera a papíru neustávalo. (Zní to možná směšně, vězte, že znám řadu lidí, kteří podobně jako já z 95% pracují na počítači/notebooku/tabletu/telefonu a jejich Já zkrátka onu kreativitu a pocity, které papír a ruční psaní nabízí, vyžaduje.) Uvažoval jsem (a toho brouka v hlavě jsem zatím neodstěhoval), zda přeci jen nemít papírový diář. Zkrátka události na sdílení, ty pracovní, by byly v elektronické podobě, ale plánování jako takové – kdy jsem si osvojil návyky z plánování a přístupu z diářů FranklinCovey – bych realizoval na papíře. Kdysi jsem to zkusil. Mělo to něco do sebe. Mohl jsem si k úkolům a jedntlivým dnům či týdnům i kreslit obrázky, více mě to všechno bavilo a s napsanými denními prioritami se pojila i větší odpovědnost. Jenže mít u sebe dva kalendáře, přepisovat z elektronického události do papírového, nebo nepřepisovat, ale mít je na paměti, to zase nepomáhá klidu. Síla jednoduchosti si říká o co nejmenší počet nástrojů. A tak jsem plánování na papíře odstřihl.

Když jsem na začátku července přebral vedení nové katedry, ateliéru animované tvorby, věděl jsem, že mé plánování a GTD dostane zase o něco větší „nálož“. Zkusil jsem nejprve přímo do GTD aplikace vypisovat projekty a kroky k nim, ale zadrhával jsem se. Nějak mi to nešlo, nebavilo, scházela vyšší perspektiva, cítil jsem, že mi uniká směr a vize, které jsem v sobě měl, když jsem ateliér přebíral. Vzal jsem do rukou sešit, stránku rozdělil na čtyři sloupce (mé čtyři základní pilíře vedení ateliéru) a rukou vepisoval položky. Červeně ty, které budou velmi aktuální, modře projekty střednědobého horizontu, černě projekty nebo spíše cíle (horizont zhruba na dva roky) a zeleně spíše dlouhodobé cíle, nebo vize. Mozek měl větší volnost, psal jsem, vše neustále viděl před sebou, neomezoval jsem se na to, co je v jakém pořadí, šlo mi o to, aby hlava měla pocit, že už to „cinklo“ – že vše, co mi musela nosit, je někde zaznamenané a že s tím mohu konečně pracovat. A až poté přišel na řadu OmniFocus, kam jsem položky přepisoval, některé rozpesal do projektů, poté k nim (až druhý den) vypsal i jednotlivé kroky. Papír se mi tedy osvědčil. Odstranil blokádu.

Dnes mám při sobě i blok na to, abych si zapisoval nápady, myšlenky, poznámky. Z některých pak čerpám při GTD revizi a překlápím je do úkolů/projektů, některé splynou s mými deníkovými zápisky, jiné v bloku zůstanou, ale cítím se lépe, že jsem si je poznačil. Potřebuji si totiž psát. Nejenže jde o další důvod, proč pracovat s papírem, ale cokoliv si poznačím, v hlavě mi přestává „strašit“, utřídí se, uklidí, nahlédnu více pod povrch a nahlížím na myšlenky z perspektivy, která mi umožní, abych sledoval a vnímal více jejich smysl, význam a směr.

Tento týden jsem na Twitteru potkal odkaz, který jsem i dále šířil. Velmi sympatický způsob (a moc pěkně i zpracovaný na webu), jak tradiční, nejlépe čtverečkovaný sešit využít pro plánování a sběr úkolů a poznámek. Přiznám se, nahlodalo mě to. Mé Já, které papír tak rádo, si říkalo, jestli nejde o cestu, která mi v něčem pomůže. Osvobodit se zase více od elektroniky, s níž trávím tolik času. Nevím. Třeba to bude řešení, ale druhé Já mi říká, že GTD aplikace se mi osvědčila a pokud revizi a reflexi provádím s papírem (a tedy kreativněji), není důvod riskovat, že se mi pořádek mezi projekty a úkoly rozsype za cenu většího minimalismu.

Tak či tak, věřím, že tento můj osobní text, který nemá sdělit žádný návod, ale jen nastínit hledání, může vzbudit diskuzi, pobídnout k dalším – vaším – zkušenostem, o které se podělíte. Budu za ně rád.

Lukáš Gregor

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 7

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Lukáš Sitte napsal:

    Mám stejné pocity jako Vy. Taky mám moc rád „papír a psaní“. Máte pravdu, že je to pro mozek užitečnější a i já to pociťuji. V uplynulém roce jsem hledal a následně vyzkoušel plno elektronických nástrojů pro GTD, ale nakonec jsem si vytvořil vlastní papírový diář a nedal bych ho už z ruky. Získal si mou důvěru a spoléhám na něj. Občas musím používat chytré aplikace, ale stejně vše co jde, na konci dne přepisuji na papír do diáře. Z těch elektronických záležitostí mi zůstal už pouze Outlook.

  2. Lucie Rožanská napsal:

    Pracuji jako produktová a interiérová designérka a bez papíru ani ránu je to můj osobní fetiš. Ať si říká kdo chce, počítač ani přes tablet není taková spojka jako mozek, ruka, papír…jsem jedna z posledních na fakultě, která má černé bloky číslované po měsících a plné skic. Vizualizace nejsou všechno. A teď nedávno mě potěšil zákazník…když ocenil v dnešní době, celý projekt nakreslený ručně…s tím, že jde vidět, že řemeslo ještě neumřelo…Takže podporuji všechny pisálky a grafomany a záškrtlisty (čmrky na papíře)…Moc fajn článek.

  3. Tomáš napsal:

    Dobrý den Lukáši, s oblibou čtu Vaše články a tento mě velmi zaujal, protože, jsem řešil stejný problém. Vedu marketingový tým, kde je často potřeba si rychle poznamenat úkol, poznámku či myšlenku i graficky, takže bušení do klávesnice opravdu nestačí. Navíc při mé rychlostí psaní na klávesnici to opravdu není ono :-) … Od prvního iPadu jsem cítil, že toto zařízení by mohlo být řešením. Již přes 2 roky použivám pro ručně psané poznámky a malůvky na iPadu aplikaci Noteshelf, která mi na toto naprosto vyhovuje. Mám tam knihovničku svých bloků, takže i vyhledeávání poznámek je jednodušší. Je pravda, že musím mít pořád u sebe stylus (používám Vacoom), na to jsem si ale docela rychle zvyknul. Někdy pro složitější kresby s oblibou používám aplikaci Paper 53. Ve spojení s s GTD Things mám u sebe vždy, co potřebuji. Dříve jsem si něco někde poznamenal a pak to často ve správnou chvíli nemohl najít. Jinak na mapy používám také MindNode. Dneska mám tak všechno v 1 zařízení. Jsem se svým systémem spokojený, určitě mi to pomohlo se více „strukturovat“, což u markeťáků není mnohdy jednoduché :-). Přeji hezký den.

  4. Marek Stibral napsal:

    Diky za text. Je dobre vedet, ze v tomto neustalem tapani nejsem sam. Rozum mi vzdy radi pouzivat Outlook jak jako kalendar, tak i jako spravce ukolu. Nakonec ale vse prepisuji do moleskine weekly planner. Hlavni duvody jsou nejspis tyto: 1. Citim, ze diky psani rukou clovek alespon trochu tvori, ale hlavne 2. Zaznamenam-li neco rukou, vzdy se k tomu poji nejake pocity, emoce. Nebo mozna jednoduseji – nejakym zpusobem to nastartuje moji pamet.

  5. simekmartin napsal:

    Osobně jsem příznivcem elektronických pomocníků, kteří mi pomáhají jak se dá:-). Přesto mám stále u sebe zápisník Moleskine, který používám zejména pro zklidnění a ujasnění proudu mých myšlenek. To za Vás žádný elektronický pomocník neudělá. To co mi pomáhá je, že každý večer si sednu na cca 10 minut, vezmu si pero a zápisník a napíšu si CO se ten den povedlo, co NE, CO mě překvapilo a CO bych změnil, kdybych mohl.

  6. Jaromír Čížek napsal:

    Doporučuji knihu Myslící ruka od Juhani Pallasmaa. Je orientovaná především na architekty, ale je v ní krásně vysvětlena důležitost ruky při tvorbě a myšlení.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru