Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

GTD konference očima zvěda(vce)

By on 2. 5. 2013 in Témata with Počet komentářů: 4
Jan P. Martínek

Jan P. Martínek

JAN P. MARTÍNEK|Manažer na rodičovské, skladatel, pedagog, knihomol, audiofil, ochotník, zvědavec, hledač a nachazeč.
Twitter, web,FB, blog.
Jan P. Martínek

Ahoj, čtenáři Mít vše hotovo!

Jmenuji se David Allen a napsal jsem knížku, která dala název tomuhle webu. Mám miliony fanoušků. Posílají mi spoustu dopisů. Vy, Čechoslováci, jste nejzábavnější. Hodně z vás mi píše, že se jim líbí, jak jsem zrežíroval Manhattan. Mnozí mi děkují za to, že jsem jim změnil život coby Kutil Tim. Dokonce mi několik z vás gratulovalo k Tonight show. Raději mám ale dotazy ke své metodě Getting Things Done (GTD).

Jedním z vás je jistý Honza. Párkrát mi napsal, že mou metodu sice používá, ale dlouhodobě bojuje s návyky, které s ní souvisí. Nikdy neopomene zmínit, že jsem skvělý a že mě obdivuje. Je to chytrý a vnímavý chlapec.

Nedávno jsem se dozvěděl, že se v Praze bude konat první GTD konference. Nelenil jsem a napsal Honzovi, “Hey, dude, check this out – a freaking awesome opportunity to boost your GTD motivation!”. Honza namítl, že to do Stověžaté má daleko, ale já mu odepsal “Don’t piss me off, chicken,” což znamená něco ve smyslu “Měl bys to zkusit, příteli.” A to zabralo. Požádal jsem ho, ať mi pak napíše, jak se mu konference líbila a zdali mu pomohla. Níže najdete jeho report z akce.

Příjemné počtení!

D.A.

 

Dopis pro D.A.

 

Čau Dejve!

Hele, tak Ti to posílám. Upozorňuju, že je to neformální, subjektivní pohled na věc, žádná ofiko reportáž – třeba na MVH bych takový interní reportíček nedával.

Nuže, historicky první GTD konference se konala v Národní technické knihovně. Prostory jsou to ideální, nemám, co bych k tomu dodal.

Prostory jsou to ideální, nemám, co bych k tomu dodal.

Prostory jsou to ideální, nemám, co bych k tomu dodal.

Moderováním byl pověřen Rostislav Kocman, který vešel ve známost tweetnutím fotky pozadí své kolegyně a vyjádřením lítosti nad tím, že se kvůli němu nesoustředí na práci. Nesnaž se to pochopit, jsme prostě jiní. Viděl-li RK Tvou knížku, tak jen ze Šinkansenu, ale je to přesně ten správný člověk do role moderátora – takhle aspoň pomohl do problematiky uvést úplné začátečníky. Je pohotový a dostal v případech, kdy se spíkři vyčerpali, z účastníků pár dotazů. Byly nás tam dobré dvě stovky a to se někteří do sálu nedostali; potenciál byl kolem 250 lidí, což je v případě prvního ročníku konference úspěch.

Rostislav nás všechny pozdravil, rozebral lokaci toalet a pozval na pódium první dva řečníky, jimiž byli Petr Mára a Lukáš Gregor.

Petr Mára a Lukáš Gregor – Představení GTD

Věděls, že 86% uživatelů jsou muži?

Jak se Lukáš snažil vysvětlit GTD své babičce…

O Peťovi i Lukym už jsem Ti psal – nehledě na to, že jsou oba mí kamarádi, jsou to taky uznávaní odborníci na GTD v našich končinách. Rostislav prozradil, že “Pánové na začátku řeknou něco o sobě, jaký vlastně mají vztah…” a část publika si oddechla, když větu dokončil slovy “ke GTD.”

Lukáš, jak se ukázalo, začal aplikovat GTD na základě Petrových článků. Potěšil doporučením otevřít si víno a na papír vypsat všechny resty – minimálně první půlka téhle myšlenka nadchla každého. Publikum pak bylo vyzváno, ať se přihlásí všichni, kdož ještě nemají zkušenosti s GTD. Zahlédl jsem šest zvednutých rukou, ale hádám, že část zbytku byla tvořená nesmělými nepraktikujícími.

Následovala informace o GTD z genderového pohledu. Věděls, že 86% uživatelů jsou muži? Asi jo. Nevím, co bys odhadnul, že je příčinou jen čtrnáctiprocentního zastoupení žen, ale pánové tipovali, že my, chlapi, jsme prostě větší hračičky. Což Lukášovi připomnělo kolegu, který má doma “inbox” v podobě šuplíku na polámané hračky svých dětí. Když vidím, jak náš malej úspěšně likviduje libovolné vybavení bytu, podobný inbox by musel mít velikost hangáru, nicméně nápad se mi líbil.

Oba borci mají v rámci GTD provázaný osobní a pracovní život. Petr je v dodržování zásad GTD metodiky tak daleko, že cítí potřebu mozek trénovat jinak než pamatováním si informací, které patří do systému – k takovým účelům doporučil studium cizích jazyků.

Došlo i na další, více či méně doporučenou literaturu. Duo Pekáš (lepší než Mágor) se shodlo v názoru na Lea Babautu a Tima Ferrise. “Babauta je pro mě marketér,” prohlásil Petr. “Allen to napsal poctivě, kluci chtějí spíš být jedničky na Amazonu.” Lukáš zmínil svého oblíbence, Stephena Coveyho, jehož přístup sám s metodikou GTD úspěšně kombinuje. Předloni jsem absolvoval základy GTD u Petra a pak společně s ním (zlobili jsme vedle sebe v lavici) “Sedm návyků”, zatímco Lukáš ve vedlejší místnosti prezentoval GTD pro pokročilé. Kombinace Allen/Covey dává smysl spoustě lidí.

Když se debata vrátila ke genderovému pohledu, oba lektoři přiznali, že GTD zkusili praktikovat i v rodině, ale jejich partnerky, resp. ženy obecně, takovou metodu zřejmě tolik nepotřebují, což vyplývalo i z poměrného zastoupení obou pohlaví mezi účastnictvem, jakožto i ze statečného štěbetání twitteristek před konferencí.

Pokud jde o aplikace, Petr i Lukáš používají Omnifocus. Petr připomněl jeden praktický tip, totiž pomocí funkce Start date schovat úkol až na chvíli, kdy je skutečně relevantní. Doporučil též skvělou knihu Creating Flow With OmniFocus a poodhalil své “information workflow” za pomoci triumvirátu Evernote, Pocket a MindNode.

Pánové si sami vystačili, takže na dotazy prozatím nezbyl čas a na pódium byla pozvána následující príma dvojka, Josef Jasanský a Ondřej Nekola.

Josef Jasanský a Ondřej Nekola – Online a offline nástroje GTD

Jasansky-Nekola

Jsem díky GTD spolehlivější…

I druhé vystoupení se odehrálo jako neformální rozhovor moderátora Kocmana s hosty. Pepa, další z mých kamarádů, se sice považuje za začátečníka, ale mě samotného jeho e-book Omnifocus a já i stejnojmenný web inspiruje. Ondru jsem poprvé poznal až na konferenci. Zaujal mě coby chytře vtipný glosař.

V aplikacích pánové až zas takový rozhled neukázali; našli si každý tu svou a nemají potřebu dál hledat (což považuji za kýžený stav, nikoli chybu). Zazněly tipy na Omnifocus (používá JJ), “obskurní” Todotxt.com (ON), Wunderlist, Things a pár dalších, jmenován byl i skvělý web priacta.com, který srovnává 150 nástrojů.

Přínosné byly praktické zkušenosti. Pepa začal být např. díky GTD spolehlivější pro svůj tým. Ondřej, který s GTD začal před šesti lety (díky Petrovi), se pustil do rozebírání rozdílů mezi papírovým a elektronickým řešením. “První vyklepání hlavy se nejlíp dělá na papíře,” poradil. “Záleží na tom, co jste u sebe ochotni nosit,” dodal s narážkou na objemné diáře. Srovnání paper vs. digital uzavřel myšlenkou, k níž mnozí došli na základě smutných zkušeností: “Zálohování, který spolíhá na to, že někdo něco udělá, je k ničemu.”

Zajímavý byl i Pepův tip: Začněte papírem, po měsíci vyhodnoťte výsledky. Nejste-li spokojeni, zkuste Things. Po měsíci opět vyhodnoťte a v případě nespokojenosti nasaďte OmniFocus. Budete-li nespokojeni i po dalším měsíci, děláte něco špatně. Sám zůstal u třetího kroku a OmniFocus mu vyhovuje. Jak říká, “Je to super, ve správný čas se klidně objeví jen jediná položka.”

Následovaly dotazy z publika směřované na všechny čtyři diskutéry. Probíralo se GTD v týmech a dospělo k tomu, že metoda je především o osobní produktivitě, pro týmovou práci se příliš nehodí. Petr Mára na druhou stranu zmínil našeho společného kamaráda Honzu Juhose – ten pracuje ve společnosti, jež i na týmové úrovni GTD úspěšně aplikuje. 

Jiří Knesl – Perspektivy a role v GTD

Chcete-li něco dokázat, nepomůže pracovat déle, ale eliminovat nepodstatné.

Chcete-li něco dokázat, nepomůže pracovat déle, ale eliminovat nepodstatné.

S Jirkou se známe z jiné konference. Jeho vystoupení bylo první přednáškou. Dobře připravený Jiří se v ní soustředil na důležitost perspektiv a rolí s důrazem na redukování všeho nadbytečného. Zmínil svou oblíbenou knihu The 80/20 Principle. Na základě myšlenek v ní obsažených zredukoval svých cca 150 projektů na pouhých patnáct. “Chcete-li něco dokázat, nepomůže pracovat déle, ale eliminovat nepodstatné,” poradil posluchačům.

Pracovní i osobní výsledky u sebe Jirka vidí přibližně od doby, kdy začal používat metodu GTD. Díky ní vidí, jak se vyvíjí v čase a má zpětnou kontrolu. Jeden slide jeho prezentace obsahoval “scorecardu” pro jednotlivé role (programátor, učitel, podnikatel, manažer…) s vyplněnými křížky či kolečky pro dobrou či špatnou performanci.

Pro mě nejpřínosnější částí Jirkovy přednášky byly perspektivy. Sám Jirka provádí kromě běžných, z GTD známých Weekly Reviews také své Monthly 80/20 a navíc každý měsíc hodnotí, co ho potěšilo a co naopak naštvalo. “Vyeliminoval jsem tak prudiče,” dodává.

Soustředění se jen na ty podstatné role a projekty Jiřímu umožňuje užívat si každý den: “Hurá, je pátek!” je pro něj stejné jako “Hurá, je pondělí!” 

Jaroslav Homolka za asistence Petra Máry – Život jako disciplína

Vytiž se tak, abys neměl čas přemýšlet o volovinách.

Vytiž se tak, abys neměl čas přemýšlet o volovinách.

S Jardou se znám ze stejné konference jako s Jirkou. Jarda tehdy měl prezentaci bezprostředně přede mnou a podpořil mě na té mé. Jak tenkrát, tak i nyní bylo jeho vystoupení špičkové. “Já si úkoly dávám už 22 let,” navázal na předchozí prezentaci a pokračoval na téma disciplína. Tu chápe jako disciplínu vlastní i disciplínu ostatních.

Hned poté účastníkům ukázal svůj obrovský Mind map Inbox a poradil “kvarteto” otázek, které bychom si měli klást, než vůbec něco do inboxu vložíme: 1) proč vůbec?, 2) proč právě já?, 3) proč teď? a 4) proč takhle – nejde to zjednodušit? Vzpomněl jsem si, jak jsem coby sedmnáctiletý “programátor” vymyslel zlepšovák urychlující proces obrábění polotovaru laserovým paprskem, pročež mi můj tehdejší šéf zakázal byť to jen zkusit. Když příště odjel na služební cestu, odpracoval jsem si den za dvě hodiny a šel domů s rukou sice laserem šmrncnutou, ale hlavou hrdě vztyčenou.

Jarda doporučil svůj inbox čistit denně, nebát se vyhazovat nepotřebné a udržovat počet projektů na únosné míře. To vše prokládal radami do života. “Chcete-li řídit druhý, začněte u sebe.” “Alfa a omega je sebeorganizace.” “Základem je uřízení sebe sama, ideál je uřídit i šéfa.” Mnohými z tipů publikum i rozesmál: “Vytiž se tak, abys neměl čas přemýšlet o volovinách.” “Každej meeting se dá rozbít. Stačí jít do minulosti. Když to nestačí, jdem do budoucnosti.” Či, do třetice všeho dobrého, “Hlava jede furt, ani v zenovým sedu nevypne. Nevěřím tomu.”

Další část přednášky byla věnovaná zpracování informací, čemuž podle Jardy věnujeme příliš času. “Moc je rozhodovat okamžitě, když se něco stane, mít vliv znamená mít informace včas,” vysvětlil a zdůraznil umění činit silná rozhodnutí v menším měřítku. “Malá chyba, malá škoda. Měřitelný, ne abstraktní cíl – bez zpětný vazby není kontroly. Neúspěch nikoli jako prohra, nýbrž zpětná vazba.” To ostatně uplatnil i v odpovědi dámě z publika, která se ptala, co s dobrým projektem, proti němuž stojí jedna důležitá osoba: “Netlačte na pilu, potáhněte ho – co udělat, aby projekt přijal?”

Podstatné na Jardově přístupu je zaměření se na lidi a vztahy, zejména ty produktivní, v rolích jako společník, partner či kamarád. “Projekty dělaj konkrétní, živí lidi, ne Outlook.” Budování efektivní sítě vztahů je dovednost, která je Jardovi vlastní – o přestávce si povídáme, seznamuji se s Jardovou dcerou Aničkou a Jarda mi (mezi řečí, bavíme se o jiných věcech) chválí mou recenzi Ticha a její závěry. Téhle tématice se ostatně věnuje i během přednášky: “Introvert by měl budovat svou extrovertní složku a naopak.”

“K příležitostem se dostaneme přes lidi, ne přes web,” to je závěrečné téma přednášky. Na samotném konci Jardovy prezentace Petr Mára zmíní knížku Prezentujte jako Steve Jobs. “Buďte radši Jarda Homolka,” komentuje to Jarda a publikum včetně mě nadšeně tleská.

Daniel Gamrot – Myšlenkové mapy: zpomalením k efektivitě

Nechte mapu růst.

Nechte mapu růst.

Dana jsem znal zatím jen z virtuálního světa a na jeho prezentaci jsem se těšil, protože nadchnout do myšlenkových map on umí. Téma Zpomalením k efektivitě se mi líbilo. Připomnělo mi teorii mého kamaráda z Ypsilonky, který nabádá vsedě na židli šoupat nohama tak, abychom zpomalili otáčení zeměkoule.

Danova prezentace začíná srovnáním lineárního a laterálního myšlení, následuje teorie myšlenkových map, včetně doporučení, pro které GTD činnosti je lze použít nejefektivněji (plánování, brainstorming). Následují obrázky coby asociace, které by člověka jinak nenapadly a doporučení pro tvorbu vlastních myšlenkových map (kompatibilní či kontrastní barvy apod.).

Základní Danovy tipy pro myšlenkové mapy jsou: 1) Najdi myšlenku a zvol prostředky (tužka, pero, iPad…), 2) zvol si místo (kavárenský šum, ticho studovny…), 3) používej šablony (např. prázdná GTD či šablona “Šest klobouků”).

Daniel doporučuje nebát se zastavit tvorbu dalších větví a bublin, ale také nic nemazat a ponechat coby součást procesu.

“Nechte mapu růst,” zní tak finální doporučení první ze dvou mind-mapových prezentací.

Vladimír Dědek – Myšlenkové mapy v praxi

Neptejte se na svolení - udělejte to a pak požádejte o odpuštění.

Neptejte se na svolení – udělejte to a pak požádejte o odpuštění.

Vladimír, další starý známý, rozjíždí přednášku, v níž se dozvíme něco o jeho životní cestě a zkušenostech ze společnosti Alza. “Jsem o 30% efektivnější než ostatní,” zní jedna z odrážek prezentace a Vladimír to částečně vysvětluje tím, že používá myšlenkové mapy. 

Ve fascinaci mapami zašel až tak daleko, že dříve používal “myšlenkovky” coby svůj hlavní GTD nástroj. Vzdal to poté, co zjistil, že např. Inbox v mobilu pak už měl mimo displej. Tenhle člověk dle svých slov naučil myšlenkovým mapám i Alzu: “Jen můj šéf je nepochopil, čte je zleva doprava,” usmívá se.

Ač jsem doufal v nějaký konkrétní příklad tvorby vlastní mapy, i tak si odnáším zajímavé podněty. “Funguje-li to, ostatní si všimnou a sami se zeptají,” radí např. Vláďa. V mnohých případech aplikovatelná je i jeho rada “Neptejte se na svolení – udělejte to a pak požádejte o odpuštění.” Kamarád v těchto dnech tímto způsobem řeší kolaudaci – kéž to vyjde.

Frajeřinka (v nejlepším slova smyslu) v rámci Vláďovy prezentace je zmínka o vytvoření vlastní GTD aplikace – inu, programátor jaksepatří.

Pavel Dvořák – Negativa používání GTD

Lepší je mít jediný systém, ale v něm rozeznávat jednotlivé role.

Lepší je mít jediný systém, ale v něm rozeznávat jednotlivé role.

Pavel, jehož jsem až do konference nepotkal, seděl většinu času vedle mě a já byl na jeho téma upřímně zvědavý. Považuji za skvělý nápad v rámci konference zaměřené na GTD vyhradit speciální prostor úskalím metody. Nemrač se, Dejve, však sám víš, že je užitečné odlišit efektivní praxi od kontraproduktivního kultu.

Pavel hned na začátku rozvine polemiku, má-li smysl mít “dvě gétédéčka”, jedno osobní a jedno pracovní. Vzápětí si odpovídá: Nikoli. Lepší je mít jediný systém, ale v něm rozeznávat jednotlivé role.

Publikum pobaví historkou o kamarádovi, který si nezapsal, jako žárovku má koupit a tak měl tři týdny doma tmu, i přirovnáním negativ používání GTD k citátu Divadla Járy Cimrmana: “Neschopnost myšlenku udržet a neschopnost myšlenku opustit.”

Pavel dále varuje před přílišnou posedlostí GTD, která vede k zapisování běžných položek do inboxu a extrémnímu rozkouskovávání “projektů” (tak jak je chápeme v rámci GTD). Podobně jako předchůdci spíše varuje před implementací metody na úrovni pracovních týmů.

Co se týká obecných doporučení, radí především nic nepřehánět, nenechat se zahltit a používat alespoň inbox.

Samotná Pavlova prezentace je příjemně krátká, následuje pár dotazů z publika a přichází na řadu barevné oživení konference.

Pavel Trojánek a Ondřej Kubera – Work Life Balance

Konflikt mezi prací a osobním životem cítí více než 90% lidí.

Konflikt mezi prací a osobním životem cítí více než 90% lidí.

O Pavlovi ani Ondřejovi jsem před konferencí neslyšel a neměl tedy žádná očekávání. Dva “mlaďoši” hned na začátku distribuují dvě stovky barevných míčků – přesně těch, jimiž jsme synovi k loňským ročním narozeninám naplnili nafukovací bazének a které od té doby nacházíme v okruhu pěti kilometrů od epicentra. 

Pavel má na noze sádru a na tváři výraz natolik šibalský, že jen čekám, až se zeptá “Nevadí vám, že budu používat humor?” Publikum je vyzváno k zamyšlení se nad třemi větami: 1) V práci trávím víc času než bych chtěl. 2) Chci trávit víc času s přáteli. 3) Chtěl bych více času na své zájmy. Kdo se identifikuje se kteroukoli z nich, má svůj míček mrsknout směrem na Pavla. Už tuším, proč ta sádra – chlapci nacvičovali. “Teď!” zazní pokyn a míčky letí. Vypadá to, že všechny. Pavlík otřes mozku a mnohočetné zlomeniny žeber překonává s úsměvem a vysvětluje, že konflikt mezi prací a osobním životem cítí více než 90% lidí.

V další části prezentace potlučený Trojánek na příkladech dokazuje, že řešením je integrace. Eskamotér Kubera zatím zručně žongluje s míčky představujícími role, plány, přání či úkoly. Když je na něj míčků/povinností moc, Pavel jich pár přilepí k sobě a Ondřej opět zdatně stíhá žonglovat se všemi najednou, to vše za doprovodu hlášek z publika (“Fanda co nestíhá práci, focení a přítelkyni, ať fotí ji a tím vydělává!”).

Díky míčkům, zvýšenému prahu bolesti i nadhledu protagonistů je tak prezentace příjemným odlehčením před závěrečným dvojrozhovorem.

Jan Straka a Tomáš Baránek – GTD v praxi vedení firem

Celý proces u nás je volnější, je to spíš o komunikaci.

Celý proces u nás je volnější, je to spíš o komunikaci.

Zatímco Tomáše, ředitele nakladatelství Jan Melvil, známe asi všichni, chvíli přemýšlím, kde už jsem viděl Jana. Teprve když zmíní “reality show”, vzpomenu si na premiéru pilotního dílu.

Na scénu se opět vrací Rostislav, aby zpovídal oba praktiky, kterak zaváděli GTD do firemního prostředí. Tomáš se rozpovídá o historii GTD u Melvilů. “Každou naši knížku čtu desetkrát až patnáctkrát, sám jsem výslednicí toho všeho.” Doporučuje zjednodušit pravidla, která se jinak neujmou a zdůrazňuje, že systém musí mít důvěru. GTD doporučuje spíše v rámci firemní kultury než co se týče samotného řízení. Ujme-li se GTD ve firmě, zaměstnanci si metodu osvojí i v životě.

Jan Straka s GTD v jednom týmu pohořel – uspěl až u druhého, jehož členy si osobně vybral. Ve firmě používá nástroj Toodledo.com.

Pánové se gentlemansky střídají a když opět mluví Tomáš, pobaví publikum “dlouhým smíchem” své ženy na GTD-related dotaz “Čím jsem tě inspiroval?”. Doma zavedl fyzický Inbox – rodina ví, že co do něj vloží, tatínek nezapomene vyřídit. Popisuje spolupráci s lidmi v týmech pro jednotlivé knihy, které nakladatelství vydává. “Nemáme fyzickou redakci.” Interakce probíhá zejména přes Basecamp.com, na soubory používají Dropbox. Překladatelku knihy Myšlení rychlé a pomalé nikdy osobně nepotkal. Jako dobrý tip, k němuž došel na základě chybějícího, později dolepovaného čárového kódu na obálce knihy Nikdy nejez sám, uvádí používání check-listů: “Je to jako to-do list, ale replikovanej.” Mají teď jeden pro každou novou knihu.

Z další promluvy Janovy vyplývá, že si ve firmě vypůjčili terminologii GTD k poněkud jiným účelům: “Poradám jsme začali říkat Weekly Review. Nástěnka Waiting for je taková ‘tabule cti’, nikdo na ní nechce být.” Zakončuje myšlenkou, která dnes už zazněla a tím spíše je hodna pozornosti: “Chceš-li někoho něco naučit, začni sám u sebe a pak to nauč druhé.”

Tomáš následně odpovídá na dotaz z publika, směřující k “mlokovi s klíčem”, jehož má Jan Melvil ve znaku – a proč vlastně ten název? Ukazuje se, že mlok je ve skutečnosti gekon. “Vy chcete slyšet tu historku, co?” reaguje Tomáš na druhou část dotazu a vše prozradí. Pak se vrátí k tématu a radí, že “je důležitý, aby šéf nebyl pako, hračička”. Zmiňuje i Kaizen a přidává obecné doporučení, že GTD v rámci firmy je dobré nevynucovat. “Celý proces u nás je volnější, je to spíš o komunikaci.” Lepší tečku za konferencí jsme si nemohli přát.

Závěrečné zhodnocení

Dejve, je Ti asi jasné, že mezi deseti vystoupeními jsme museli i jíst, pít a klábosit. Jasan. Svačinky byly – Vy říkáte spíš coffee-breaks – byl i chutný oběd a zaručen byl pitný režim. To hlavní ale byl chytře vytvořený program.

sal

Ač jsem si neodnesl mnoho nového – celé to bylo koncipováno spíš jako úvod do GTD – užil jsem si to: díky lidem, které jsem mohl (opět i poprvé) potkat a díky připomenutí, že uživatelé “gétédéčka” bojují s tímtéž co já. Ubral bych rozhovorů (ano, pohodlnější a méně náročné je si jen tak povídat) a nahradil je konkrétními ukázkami z praxe. Ale vzhledem k tomu, že mezi účastníky byli zástupci mobilních operátorů, bank, energetických i dalších společností a konference vygradovala zjištěním, že GTD do jisté míry přece jen může fungovat i ve firemním prostředí, domnívám se, že její účel byl splněn. Přiblížit metodiku, kterou my zasvěcení sice považujeme za samozřejmou, ale která se v korporátním prostředí zatím pořád ještě moc neujala a v mainstreamových médiích není právě žhavým tématem, dalším lidem, není od věci.

Vše bylo výborně zorganizováno, nekonaly se žádné excesy, prezentující dodržovali čas jim vyměřený a bylo fajn strávit den s podobně “postiženými”. Pro mě byl zvlášť příjemný lidský rozměr – přiznám se, že když jsi mi tak vřele doporučil, ať si těch dvakrát tisíc kiláků na konferenci střihnu, spočítal jsem si náklady a nebyl z toho zrovna odvázaný. Ale mé obavy byly rozptýleny hned v úvodní frontě – ještě v ní mě přišlo postupně pozdravit šest kamarádů (včetně pěti prezentujících), nahoře se přidal sedmý, další přednášející si na mě našli čas v průběhu dne a i s organizátory konference jsem setrval v družném hovoru. Rozhovor s jedním z účinkujících v závěru dne byl až nečekaně skvělý. Vidět se s takovými lidmi je radost a člověka to nakopne jako máloco.

pauza

Svačinky byly – Vy říkáte spíš coffee-breaks…

Sorry, že jsem zase dlouhej – a to jsem tenhle mail schválně napsal ve WorkFlowy. Podtrženo a sečteno, jsem rád, že jsem tu cestu vážil, gratuluji organizátorům k úspěšnému zahájení nové tradice a těším se na všechny ty supr lidi na druhém ročníku GTD konference.

K problémům s Weekly Review, jak jsem naznačoval minule, Ti napíšu příště, teď to chci zkusit s novou energií a nadšením, které jsem načerpal na konfeře. 

Měj se, pozdravuj, zatím čus,

Honza

 

Davidův závěr

Nuže, tolik tedy můj zvěd Honza. Stačil jsem sice během čtení vypít dvě termosky čaje, ale jsem rád, že se první československá konference na téma GTD vydařila – a stejně tak předvčerejší pálení čarodějnic (znám vaše barbarské zvyky od Honzy – je pravda, že o Velikonocích bijete ženy? Co vy jste to za národ, Čečenci?! – just kidding).

A teď si jdu přečíst toho Coveyho, porád… 

GTD třikrát zdar!

D.A.

—-

Všechny uvedené fotografie pocházejí přímo od týmu GTD konference. Všichni lidé, kteří na nich jsou vidět, byli na GTD konferenci.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 4

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Comodore napsal:

    Sakra, no je pravda že tento rok maturuji, ale řekněte mi. Bude to příští rok?
    Hned bych jel.

  2. GTDovec napsal:

    Tak doufám, že nejlepší příspěvky budou ještě někde rozvedeny pro ty, kteří dali přednost rodině před poměrně napočítanou sobotou :-) Jinak díky za všechny komentáře ke konferenci, jsem rád, že jsem až o tolik nepřišel, teda kromě veganskýho oběda a knížky, kterou mám v En i Cz, ale čovek nemůže mít všecko, že ano :-)

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru