Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Náš život je jako školní sešit

By on 15. 4. 2013 in Rozvoj with Počet komentářů: 1
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Nedávno u naší rodinné snídaně padla zmínka o tom, že za tři měsíce jsou tu opět velké letní prázdniny. Hrůza, jak ten čas letí, řekli jsme si my rodiče. Hrůza, jak se to vleče, přilétla poznámka z druhé strany stolu. 

Jako kluk jsem trávil prázdniny povětšinou s rodiči na chalupě v Severních Čechách, kde jsem to obrovsky miloval a miluji dodnes. Koneckonců žiji zde dnes naplno, když jsem z města utekl na venkov. Prázdniny byly vždy ve znamení klukovských lumpáren, her a divočin… dobrodružné srdce malého kluka (a myslím že i holky) dokáže vidět “padoucha” z filmu za kdejakým keřem, Nou Camp na hřišti “u třech bejků”…  Trochu se dnes v době Facebooků a jiných věcí ptám, jestli to té následující generaci nebude někdy chybět.

Nicméně konec prázdnin se tak jako tak nesl v těšení se na školu, staré kamarády ze třídy a očekávání něčeho nového, neznámého a do zajista plného překvapení. Po dvouměsíční zasloužené pauze přišel první den nového školního roku. Dodnes v sobě nosím vzpomínku na ten pocit s novými učebnicemi. “Až budeme tady, to bude paráda” jsme si se spolužáky notovali. Kromě učebnic mě ale nejvíce bavil na prvních hodinách čistý nový sešit a první stránka, čistá, nepopsaná. Dával jsem si velmi záležet na tom, jak krasopisně bude napsané datum, název hodiny a první látka, zarovnané okraje a hlavně bez chyb! O tom, jak to vypadalo za pár měsíců, se nemusíme vůbec bavit – oslí rohy, čmárance, rychlé poznámky a malůvky od kamarádů… hrůza.

Proč už si nepíšeme do svých sešitů?

Nevím proč, ale vzpomněl jsem si při zmínce o prázdninách na tyto hezké pocity a uvědomil jsem si jasnou souvislost s dnešním životem. Mnoho lidí z mého okolí, mě v nedávné době nevyjímaje, se dnes žene, pachtí, aby si udrželo to málo (či hodně), co má. Internet je plný stránek zabývajících se pozitivním myšlením, návody “JAK…” a přesto když se člověk prochází po ulicích, má pocit, že té šedi, utrmácenosti a obecně otrávených životů neubývá, spíše naopak.

Nechci zde polemizovat s otázkou míry, příslušnosti a dávat zaručené návody, jak něco změnit. Za prvé těch mouder je čím dál tím více, ale všechny jdou jaksi po povrchu, a za druhé jsem si plně vědom faktu, že co platí u jednoho, může si druhý zkoušet jak chce…

Nicméně pokud jste prožívali ten první školní den podobně jako já, je nasnadě otázka, kam to všechno zmizelo? Každý den vyjde slunce (ať již ho vidíme nebo jen tušíme, že někde nahoře je), každý den někdo před nás strčí sešit s nadpisem “Tvůj život”, otevřený na nové čisté stránce. Každý den bereme do ruky pero a postupně píšeme příběh našeho života.

Nikdo na tu stránku nenapsal předem nic! Nenajdeme tam zmínku o tom, že se máme nechat rozčilovat politikou nebo že nutně musíme běžet do té kanceláře, do které se nám tak nechce! Stejně tak tam nikdo nenapsal, že musíme dělat určité úkoly nebo že si máme brát hypotéku…

Jakkoliv to zní jako klišé, co do toho sešitu napíšeme my, to je to podstatné a důležité!

Kdo z nás nezačíná den jinak, než že si sepíše seznam dnešních úkolů (ti bystřejší a disciplinovanější tak učinili již večer před)? Jsme to my, kdo každý den tímto a jinými seznamy určujeme, co je v našem sešitě života napsáno. Skutečně jen my.

Nejde tak ani o ty seznamy, jako spíš o princip věci. Neznám ve svém okolí nikoho, kdo by nechtěl být šťastnější! Polemiku nad tím, co je to štěstí, nechám na jindy. Někdo ho vidí v penězích, jiný ve společenském a firemním postavení, jiný ve šťastné a zdravé rodině. Zkrátka každý podle svých hodnot a přesvědčení. Když to ale víme, v čem je problém? Kde se berou ty davy šedých tváří? Z čeho plynou ty nekonečné diskuse nad tuneláři, zlojedy, amnestiemi? Ano, žijeme v určitém systému, který naše životy bezesporu někdy až přes čáru ovlivňuje. No a co? Čí je ten sešit?

Nestálo by za to odjet na prázdniny a počkat, co nového přinese nový školní rok?

Vzít čistý, nepopsaný sešit a začít psát svůj vlastní osobní příběh?

Tak jako v novém roce bereme novou látku, poznáváme nepoznané a učíme se neustále novým věcem, tak to máme i v životě! Proč se necháváme systémem, okolím či “dobrou radou kamaráda” ovlivnit, když nám říkají, co můžeme a co ne, na co máme a na co ne?

Již ve škole nás učili, že za chyby se přece platí nebo ne? Neumíš novou látku? Tys to nepochopil? No tak to je mi líto – šup a nová známka hodnotící něčí výkon přistane v sešitě! Někdo jiný nám sděluje, že jsme špatní, že něco neumíme, nechápeme! Ale od toho přece chodíme do školy, ne? Smutné je, že jako děti to právo volby nemáme – do školy se chodit musí a je to v pořádku! Systém hodnocení již zcela v pořádku není. A tak zatímco v dospělosti můžeme svými rozhodnutími svůj život plně ovlivnit – můžeme zvolit – necháváme se opět někým jiným zasunout do škatulek, necháváme se hodnotit, jen si místo známek odnášíme papírky. Opět někdo jiný rozhoduje o tom, jací jsme a jaký můžeme (i díky množství těch přidělených papírků) žít život! Zkrátka a dobře si necháváme čmárat na první stránku našeho sešitu. Z krasopisného životního zážitku je pak jen jakási pachuť hořkosti s nadějí, že někdo přijde a zařídí to jinak.

Nikdo nepřijde a jinak to nezařídí. Je pouze na nás, jestli si do sešitu necháme čmárat někým jiným, a nebo jestli se rozhodneme o tom, co bude na té nové, prázdné stránce napsáno!

Jan Straka, web

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 1

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Filip napsal:

    Výborné, inspirující. Mám rád metafory a tento článek…

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru