Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

6 důvodů, proč nepoužívám GTD

Dalibor Špok

Dalibor Špok

DALIBOR ŠPOK / Psycholog, který se zabývá psychologickým kariérním poradenstvím, problematikou seberealizace a změny a tématem nadání u dospělých lidí. Je zakladatelem blogu o kariérním poradenství EtLabora.cz. Má rád život ve všech dimenzích a proměnlivost, kterou nabízí. (osobní stránky)
Dalibor Špok

Diskuze nad (ne)užitečností jakýchkoliv metod mohou vést k lepšímu pochopení kritizovaných či chválených postupů a mohou odkrývat naše vlastní přijetí něčeho, co vymyslel někdo jiný. Nyní dáváme prostor zkušenosti Dalibora Špoka, který vysvětluje, proč se s metodou Davida Allena rozešel.

 

Máte rádi špenát?

S metodou a knihou GTD jsem se seznámil někdy v roce 2002. Jako mnoho čtenářů jsem byl také já zpočátku velmi nadšen a snažil jsem se uvést tento zajímavý přístup do svého života. Opakovaně jsem však selhával. Sváděl jsem to na nedostatek času, na vlastní lenost, na vlastní perfekcionismus, na malou důslednost… a na spoustu dalších faktorů. Až po několika letech, kdy jsem metodu střídavě opouštěl a znovu se k ní vracel, jsem si uvědomil možná zásadní myšlenku:

Co když chyba není ve mně? Co když prostě tato metoda není vhodná pro mou osobnost a můj styl práce?

Vzhledem k tomu, že nespočet webů obhajoval jedinečnost a efektivitu GTD, často s fundamentalismem, který si v ničem nezadá s fanatičností jakéhokoli jiného typu, byla to myšlenka jistě odvážná. Postupem času a diskuzí s lidmi, kteří stejně jako já u sebe neshledali GTD jako efektivní metodu, jsem si však její platnost potvrdil. Účelem tohoto článku tedy není planá kritika něčeho, co může pro mnoho lidí fungovat. Ale právě naopak – smyslem je upozornění, že pro mnoho lidí také fungovat nemusí. A že pokud se tak děje, chyba nemusí být v nich samotných, ale v metodě. Podobně jako pokud Vám nechutná špenát, nepomůže argument, že přece tento špenát je prvojakostní, což dosvědčují stovky jedlíků špenátů. Vám prostě špenát nechutná.

Zda pro vás bude GTD účinnou, nebo neúčinnou metodou, to jistě souvisí s typem osobnosti, s typem práce, kterou děláme, a s typem převažujících úkolů. Tento článek ovšem má úkol mnohem jednodušší: rád bych ukázal, proč GTD nefungovalo u mě. Komentuji přitom klasickou formu GTD – pokud někdo namítá, že D. Allen připustil, že je možno dělat věci i jinak… to je v pořádku, s tím souhlasím a k experimentování a úpravám naopak vyzývám. A i přes toto vlastní experimentování je dobré myslet na to, že GTD NEMUSÍ být pro každého efektivním přístupem.

Zde jsou mé důvody:

1. Rozmělnění úkolů mě nemotivuje a nepřináší přehled

Nepotřebuji se vždy dívat na své úkoly pohledem malých kroků. Daleko raději si zapíšu úkol „psát článek pro MVH.cz“ a nepotřebuji jej nutně rozmělnit na „vymyslet téma“, „napsat strukturu“ nebo „opravit chyby v článku“. Po pečlivém vytvoření seznamu mnoha desítek malých kroků (next actions) k různým projektům jsem obvykle pocítil přesně opačný pocit, než jsem dle knihy pocítit měl: byl to pocit zahlcení, nedostatku přehledu, absence jakékoli prioritizace – nevěděl jsem, čím začít a proč začít, protože úkoly typu „napsat draft emailu XY ve věci Z“ a „zapsat si téma článku pro MVH“ mně připadaly malé, nevýznamné. Takto rozmělněných úkolů bylo přitom mnoho desítek, někdy až stovek. Naprosto nepřehledný počet.

Samozřejmě, že často i já své úkoly rozmělňuji. Nedělám tak ale vždy, a dělám tak do míry, která mi vyhovuje, rozhodně ne podle definice „příštího fyzického kroku“. S tím souvisí fakt, že v mnoha projektech můžete uskutečnit spousty „next actions“ v daný moment. GTD vás nutí dopředu vybrat jednu. Pro mě je mnohem efektivnější a více motivující vybrat si prostě ten úkol, na který mám zrovna chuť a na který jsem připravený (bez nutnosti si je všechny někam vypsat). Můj přístup je více intuitivní.

Zjistil jsem, že nic nezabíjí snahu po efektivitě víc než přílišná strukturace (jako opačný extrém neorganizovanosti).

2. Zastaralost systému kontextů

Systém kontextů, který je základem GTD, je v dnešní době možná dobrým doplňkem, ale jako základní princip je podle mého názoru zbytečný. S neustálou konektivitou a převahou duševní práce se kontexty, které jsem kdy dokázal systematicky používat, zúžily na „home/work/outside“. To je jako základní organizační systém jistě trochu málo.

Systém kontextů GTD odráží způsob práce v 80. a 90. letech minulého století, nikoli současný. Odráží svět bez mobilů, iPadů, dokumentů v cloudu. Pokud mám v tuto chvíli chuť sednout si k počítači a dělat něco na něm, není nic jednoduššího, než si otevřít svůj seznam úkolů a do deseti sekund mám několik kandidátů k dispozici prostým pohledem a jemným zapojením mozku.

Pečlivé roztřiďování úkolů podle kontextů je časově neefektivní a zbytečné.

3. Zanedbávání prioritizace a aktuální důležitosti

Máte-li v úkolníčku 50-100 nebo i více rozmělněných úkolů (next actions), prostě si z nich nedokážete v každý okamžik vybrat podle „kontextu, energie, času k dispozici a relevance“, jak radí metoda. GTD (pro mě) naprosto zásadně podceňuje a neřeší systém výběru důležitých úkolů, neustálé změny priorit, výběr práce pro dnešek, plánování na další dny (tak abychom věci stihli včas) a všechny další aktivity, které jsou součástí naprosté většiny ostatních systémů time managementu (z nichž nejlepší a nestárnoucí jsou systémy Lakeina, Linenbergera, Forstera, Coveyho).

Osobně dosáhnu klidu (onoho v GTD vytouženého stavu „mind like water“), pokud si ráno naplánuji, čemu hlavnímu se budu během dne věnovat a co asi stihnu. Striktní GTD přístup ve mně vzbuzoval díky absenci tohoto přehledu (a to především při zpětném pohledu, kdy jsem viděl, jak málo skutečně důležitého jsem udělal) naopak vyčítavé, nebo úzkostné vlnobití. Kromě absence prioritizace mi v GTD chyběly i další praktické metody, jak pracovat, jak plánovat, jak se motivovat, jak prioritizovat – to, co ostatní systémy time managementu činí právě tak hodnotnými.

4. Konkrétní aplikace GTD

Konkrétní aplikace GTD systému jsou pro mě buď složité a nepřehledné, nebo příliš jednoduché a nepřehledné. Zkoušel jsem aplikovat GTD systém od nejelementárnějších několika stránek v sešitu (projekty, kontextové listy) po použití sofistikovaných programů (omnifocus). Vše vedlo nakonec k pocitu nepřehlednosti.

Umělé rozmělněné úkoly (next actions) neukazovaly na hned následující a důležitý úkol (next action). Jako „projekt“ pojímáte dle striktního GTD všechno od „objednat knihy v knihovně“ po „napsat dizertační práci“… Dostanete-li se k desítkám projektů, ztratíte přehled. Začnete tedy definovat pouze větší projekty, čímž narušíte koncept GTD… Složitější systémy (omnifocus) sice umožní lepší propojení a hierarchizaci úkolů, je to ale časově velmi náročné a ve svém důsledku díky složitosti různých pohledů a perspektiv stejně nepřehledné.

Začnete mít strach, že nějaký úkol v této složitost zapadne…

Svůj čas, který jsem měl věnovat užitečným aktivitám, jsem pak nakonec věnoval neustálým snahám zlepšit/zjednodušit/či zesložitit (podle momentální fáze) svůj GTD systém. Ne, problém nebyl v perfekcionismu, ale v tom, že systém prostě nefungoval.

5. Weekly review – svatý grál, který jsem nikdy nenašel

Opakovaně se ve všech článcích ohledně GTD upozorňuje na zásadní důležitost týdenního přehledu (weekly review). Opakovaně se ve všech diskuzích k těmto článkům setkáte s tím, že uživatelé nejvíce selhávají… v provádění týdenního přehledu. Co to znamená? Pro mě prostě to, že systém není vhodně navržen. Teoreticky vypadá každotýdenní úklid a vytvoření přehledu výborně. V praxi to však u mně zkrátka nešlo. Nemáte čas. Máte náladu, ve které úkoly „uklidíte“ jinak, než budete potřebovat v zítřejší náladě, kdy zjistíte, že veškeré včera definované příští kroky (next actions) jsou nerelevantní a vy se nyní chcete zabývat přesně něčím jiným…

Jiné metody time managementu také zavádějí podobný týdenní úklid, avšak v daleko méně striktní formě (Covey), nebo je součástí fungování systému samotného – tím, že systém používáte, se uklízí sám a sám vám poskytuje potřebný přehled o všem důležitým (Linenberger, Forster). To je podle mě ta nejlepší alternativa.

6. Fanatismus a neochota experimentovat

Dnešní názorová situace ohledně GTD je v mnohém svobodnější a umírněnější, než byla před pěti-deseti lety. Tehdy mi velmi vadil fanatismus většiny stoupenců kolem GTD, který neumožňoval zajímavou diskuzi a experimentování. Argumenty typu „Toto se nesmí, protože David Allen říká toto“ a především „neděláte to „správné“ GTD, proto neočekávejte, že bude fungovat“ mi vždy přišly úsměvné a neposunuly mě dál.

Podobně mi vadilo, že mnozí příznivci vnímají tuto metodu jako naprosto revoluční a neuvědomují si, že jde „jen“ o kombinaci starých rad a přístupů v time managementu, které najdeme u mnoha předchozích autorů. Kombinace je to určitě originální. Ale je to právě uvedené chápání „výlučnosti“, které zabraňuje (nebo zabraňovalo?) tomu, k čemu by každý přístup v oblasti produktivity měl vyzývat: k experimentování a osobnímu přizpůsobení všech rad a nápadů. K zamítnutí toho, co nefunguje. K rozšíření toho, co se ukázalo jako dobré.

 

Vylévám vaničku, ale za dítě jsem rád!

Závěrem chci zdůraznit, že GTD mi samozřejmě přinesla také spoustu pozitivního: Naučil jsem se přemýšlet nad způsobem, kterým pracuji, naučil jsem se kriticky hodnotit různé metody, rady a přístupy, a brát si z nich to nejlepší. V neposlední řadě samozřejmě některých rad z GTD také využívám. Kniha a celé hnutí GTD mě – stejně jako jistě mnoho jiných lidí – motivovalo k četbě mnoha dalších článků a knih o produktivitě. A Davidu Allenovi patří podle mého názoru mimořádný dík především za to, že učinil z produktivity téma, o kterém se hovoří, aniž byste byli vnímání s despektem nebo podivem. A to je určitě mimořádně důležitá zásluha.

 

Jaké zkušenosti s GTD máte vy? Jak se vyvíjel váš vztah k němu? Co z něj používáte, co ne? Budu rád, pokud napíšete o svých zkušenostech do komentářů…

Dalibor Špok

 

Budete-li chtít diskutovat nad možnostmi využití a práce s metodou GTD, přijďte na první specializovanou konferenci v České republice, uskuteční se už tuto sobotu, 27.4. www.gtdkonference.cz

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 24

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. GTDovec napsal:

    Odvážné kacířství!
    Nelze než souhlasit s tím, že bohužel GTD dává v oblasti stanovení priorit málo přímých nástrojů, nebo je řešeno autorem příliš obecně, a tak každý musí tuto „bonžůrovku“ čili finalizaci systému provést sám podle svých chutí a potřeb. Osobně považuji za největší benefit GTD zdůraznění „sběrné metod dat“. S milovaným evernotem je to skutečný požitek. Pro ty, kteří jsou orientováni na komplexnější a objemnější cíle ovšem skutečně hrozí smrt v závalu drobných úkolů a jejich nekončícího kontrolování, přehazování atd. Práce s časem, cíli apod., jež si do GTD člověk dodává inspirován např. Coveyem, není v originálním GTD uspokojivě a zásadně dořešena. Konečně vylepšování GTD zejména v tomto směru na různých GTD fórech je jen přirozeným vyústěním „otevřenosti“ GTD v tomto směru. Mimochodem – rozvoj netových technologií způsobu komunikace a s tím spojený vztah světa digitálního a papírového také „starodávné“ GTD dostatečně nepostihuje, spíš jen předběžně konstatuje…
    V předvečer GTD konference je příspěvek kolegy Špoka pěkné slovo do pranice :-)

  2. Tomáš Bleša napsal:

    Přibližně víc jak rok GTD nepoužívám a kdybych měl analyzovat důvody, proč jsem GTD opustil, tak na druhém místě bych uvedl závislost celé metody na weekly review a na prvním místě (hlavní důvod) bylo to, že GTD svádí k přílišnému množství práce (k workoholismu). Možná, že tohle většina lidí chce, ale já nemám zájem řešit, jak toho udělat/stihnout víc. Přijde mi to jako stupidní přístup.

    GTD mě povzbuzovalo k tomu, abych všechno z hlavy uploadoval do pomysleného koše a tam si to postupně třídil (kontexty) a filtroval (review). Výsledkem bylo to, že onen koš (konkrétně se jmenoval OmniFocus) se rychle plnil spoustou tasků nízké kvality.

    V tuto chvíli hledám sám pro sebe systém, který bude fungovat obráceně. Mám tím na mysli systém, který způsobí, že se většina úkolů do systému vůbec nedostane (nekvalifikuje). Super-přísný filtr na začátku, který eleminuje většinu balastu. Žádné „vše z hlavy do systému“. Jakmile se něco dostane na task-list, bude toho tak málo, že další sofistikovaný systém netřeba.

    Uvědomuju si, že kdybych byl zaměstnanec, který si nemůže dovolit eliminovat úkoly od šéfa, tak by mě GTD asi vyhovovalo víc. Co z toho plyne? Že GTD prostě někomu vyhovuje a někomu ne. Není to univerzální systém pro každého.

    • Dalibor Špok Dalibor Špok napsal:

      Tomáši, skvěle jste podle mě vystihl jeden ze zásadních problémů GTD a podobných přístupů – pouze si zapisovat a třídit všechny úkoly, které vás zrovna napadnou, vás po jisté době zahltí stejně, jako metoda „zapisovat si všechny myšlenky“, které vás napadnou ohledně problému X. Seznam úkolů není nic jiného, než historický záznam toho, co jsme považovali v určitém čase v minulosti za důležité (M. Forster). Neznamená to, že je to důležité i nyní, a bude toho stále přibývat. Nutit se sofistikovanými metodami dělat něco, co mi včera přišlo jako báječný nápad, když se dnes nabízí něco užitečnějšího, je podle mě nerozumné.

      Poznámka k hledání vhodného systému, který by zastaralé úkoly a nápady s nízkou hodnotou eliminoval: podle mě se dost často nemůžeme rozhodnout, zda daný nápad bude zajímavý/důležitý ještě zítra či za týden. Jsem trochu skeptický, že by takové filtrování šlo činit hned na vstupu (kromě kritéria selského rozumu). Co ale určitě jde, je filtrovat tyto úkoly ve střední fázi – tj. škrtat, vyhazovat staré nápady ještě předtím, než se vůbec pokusíme do nějaké činnosti dát. Nebát se, že vyhodíme něco důležitého, neboť když to bude důležité, napadne nás to znova, a ne jednou… Myslím si, že pěkně eliminují úkoly některé z přístupů M. Forstera, který je mi svým uvažováním blízký (http://markforster.squarespace.com) – autofocus, DIT a jejich mutace, o kterých lze číst v bohaté diskuzi na uvedených stránkách. Zajímavým přístupem je také prostě omezit počet úkolů, které v daný moment lze považovat za aktivní (např. přístup M. Linenbergera, který je podle mě obzvláště vhodný pro ty, kdo mají většinu úkolů delegovánu někým jiným).

  3. Marek napsal:

    Ja som v GTD z podobnych pricin ako pisete v tomto clanku zlyhaval 2 roky, nakoniec som objavil ZTD (zen to done) co mi momentalne nesnierne vyhovuje. Odporucam vsetkym ktori zlyhali v GTD.

  4. Pavel Miksa napsal:

    Dalibore,
    děkuji za článek a tipy na další autory a metody. Musím přiznat, že jsem s GTD také „zápasil“ a nakonec zakotvil u ZTD (Zen To Done), coby alternativy odvozené kombinací GTD a Coveyeho. Jednou z hlavním myšlenek je neustálé rozhodování o důležitosti úkolů a to už ve fázi zápisu do inboxu. Do výsledného systému, který jsem si pro své potřeby ohnul probublá jen to důležité.

  5. MichalS napsal:

    Mě spíš připadá ,že to moc vše řešíte, GTD nemusí být nic ortodoxního, je to system, který funguje dokonale když si ho upravíte tak jak ho potřebujete. 1.GDT tě nenutí rozmělnovat každý úkol, rozmělni si ho jak potřebuješ, nemusíš mít úkol vysrat se rozdělen na zvednout poklop, stahnout gate… , kontexy můžeš používat stejně tak jako jakýkoli filtr, ja kontexy rozdělil třeba na ranní úkoly, v práci večer a podobně, zase záleži jak ty to potřebuješ, 3. udělej si s kontextu třeba stupně důležitosti, nebo jako štítky problém vyřešen,ohledně zalhcenosti úkoly, od toho je inbox, maž věci které jsou zbytečně, není chyba GTD ale tvá 4. aplikací je dost vyber si, nebo vytvoř jakou potřebuješ, Pavel Miksa třeba na srazu měl zajímavou verzi GTD (jeho ZTD) v myšlenkových mapách, 5.problém s weekly rewiew jsem nikdy neměl, ale zase si to uprav podle sebe, může to být ve verzi motivace, rozvržení úkolu na další týden, nebo jen revidovat velké projekty které jsou pro tebe důležité….

  6. Tomáš Bleša napsal:

    @Dalibor Vypadá to, že máme podobné pohledy. K tomuto:
    „Jsem trochu skeptický, že by takové filtrování šlo činit hned na vstupu (kromě kritéria selského rozumu).“
    Mám takovou ideu, která spočívá v tom, že bych se měl dívat na úkoly, které chci dělat, jako na „investice“ nebo „akcie, které je možné koupit“. Prostě by šlo o stejný způsob uvažování. Já investuji do něčeho čas a chci, aby se mi to vrátilo. V této analogii mi GTD přijde trochu ve stylu „Zapište si všechny akcie, které Vás napadne koupit a pak kupujte“. Možná, že jsou investoři, kteří to tak dělají a v dobách růstu celého trhu třeba vydělávají peníze. Na druhé straně jsou investoři, kteří zvažují investici podle všech možných kriterií. Je-li úkol časovou investicí, mohlo by vyhodnocování vypadat třeba takto:
    – Jaký je přínos, když úkol udělám?
    – Co ztratím, když jej neudělám?
    – Jak mám doloženo, že předpokládaný přínos/ztráta opravdu bude?
    – Není očekávaný přínos jen „zbožné přání“?
    – Není předpokládaná ztráta jen zbytečným malováním čerta na zeď?
    – Je teď ideální doba tohle dělat?
    – Vyplácela se mi podobná činnost v minulosti?
    atd.
    Pozornost věnovaná analýze by měla být úměrná velikosti úkolu a frekvenci (u opakovaných věcí)? Tohle je jen takový brainstorming, tak mě hned nekamenujte, že něco takového tehdy a tehdy nefunguje. Spíš se jedná o námět na zamyšlenou.

  7. MichalS napsal:

    @Tomáš Ja to vidím jinak, ty sbíráš do inboxu všechny akcie ,které by mohly být v tvém investičním stylu, jakmile máš čas, sedneš si a přebereš akcie zda jsou pro tebe vhodnou investici jak píšeš, zda investovaný čas se vyplatí a pod. tak jak píšeš a jen ty které jsou dobré pro tebe investice vložíš na ToDo list, přece allan nepíše o tom „Zapište si všechny akcie, které Vás napadne koupit a pak kupujte“ . Vynechaváte celý smysl inboxu a přece na inboxu je celá GTD založena, vlož co tě napadne vyndej jen to důležité

    • Lukáš Gregor Lukáš Gregor napsal:

      Diskuze bezva, věcná, na druhou stranu mi stále připadá, že zde chybí formulace, že tato metoda může dané problémy způsobit, nikoliv ale tím, že by byla špatná nebo pro toho kterého nevyhovující, ale protože ji daný uživatel pochopil jinak, čte v ní něco, co nepřijazuje, nebo do ní vkládá vlastnosti, kterými se nechlubí.

      Myslet si, že vše, co rychle hodím do schránky, abych to pak roztřídil, musím oštítkovat a udělat, je jeden z příkladů nepochopení.

      Kontexty nemají dávat nálepky nástrojů, které nám přijdou zastaralé, ale dost dobře může jíz o vlastní označení priority nebo náročnosti.

      Já vím, že tady stále hájím metodu, ale ona je tak flexibilní a může být tak jednoduchá a nápomocná, jak budeme my sami chtít.

      A to, že Allen chtěl napsat plno stran (a nejsou kdovíjak čtivé a mohou mást) je jedna věc, ale metoda sama je věc druhá.

  8. Tomáš Bleša napsal:

    @MichalS @Lukáš – no já myslel, že inbox není od toho, aby se tam věci hromadily. Měl jsem za to, že člověk by se měl snažit držet inbox co nejmenší (ideálně 0).

    Fakt jsem si říkal, že někdo určitě napíše, že to je „nepochopení metody“ a už je to tady. Strašně mi to připomíná diety, které když nefungují, tak je to vždy jen tím, že ji někdo „špatně držel“ (třeba blbě počítal kalorie, odhadoval porce, apod.). Je zvláštní, že na jedné straně má být GTD strašně jednoduchá metoda a na druhé straně ji spousta lidí nepochopí a pořádají se GTD školení/konference. No úplně jednoduché to asi nebude. Jinak bychom tu nediskutovali.

  9. Dalibor Špok Dalibor Špok napsal:

    @Lukáš Gregor – (1) ad inboxy – všichni asi chápeme, že dle GTD vše, co si zapíšeme do inboxu, nemáme nutně udělat. Že část je třeba vyhodit, část převést do someday/maybe, část do next actions. Ale problém, jak jej chápu já, je ten, že nás GTD vede k produkování příliš dlouhých seznamů úkolů s diskutabilní hodnotou (alespoň v daný moment), i když se nám právě tyto středně důležité připomínky, drobné nápady a „jednou se můžou hodit“ úkoly prostě nechce vyhodit. Můj dědeček takto na chalupě shromáždil neuvěřitelně věcí, které se „můžou hodit“. Odvážela to nakonec tatra pětitunka.

    Totéž má mnoho lidí tendenci dělat v seznamech úkolů (a to jak v aktivních listech, tak listech someday-maybe). GTD kniha na toto nikde neupozorňuje a nijak to neřeší (ani v pozdějších článcích Allena, které jsem četl). Pokud listy takto nabobtnají, pak opravdu začne být weekly review demotivující činností, ztrácí se to, co je důležité, nechce se projíždět 100 úkolů v aktivních listech, 200+ nápadů v someday/maybe atd. Jste zahlceni stejně jako předtím, akorát ne v hlavě, ale na papíře. Proto chápu ty, kterým se obecně líbí principy GTD, že přešli na jednodušší systém ZTD.

    (2) ad kontexty – s širším pojetím, které navrhujete, samozřejmě souhlasím, a lze je najít už například u Lakeina. V tom případě může být jako kontext „priorita A“, „týdenní úkoly“ apod. Ale přesto jsem přesvědčen, že striktní GTD takto kontexty nechápe. Chápe je jako splnění určitých předpokladů pro práci (tj. jsem venku, jsem doma, jsem u počítače, mám po ruce telefon), a to je podle mě dnes pasé.

  10. Dalibor Špok Dalibor Špok napsal:

    @MichalS(14.29) – naprosto souhlasím s možností (či dokonce nutností) dělat v systému úpravy. Akorát už to není GTD. Byl by to stejný argument, jako tvrdit, že škoda 105 byl přeci super vůz, jen jste si tam musel udělat tamto, trošku vytunit chlazení, hodit motor z favorita, a přivařit trochu výfuk… Proč ostatně ne, ale článek chtěl být o metodě GTD. Ne o tom, že (a jak) se jí můžeme nechat inspirovat.

    Přijde mi to stejné, jako „ohnout“ Coveyho systém tak, že nebudu používat big rocks, týdenní cíle, dlouhodobé cíle, priority ani vizi, ale chválit si, že je to jinak perfektní systém, protože mi vyhovuje jejich Franklin/Covey kožený diář s předtištěnými listy.

    Neboli má námitka je tato: mít několik listů s úkoly, vést si kalendář a črtat si někam nápady a k tomu používat pár osvědčených pravidel, je pro někoho možná ohnuté GTD, ale pro mě je to prostě další systém, který má stejně blízko ke GTD jako k nápadům, s nimiž se můžu setkat takřka v jakékoli knize o time managementu vydané za posledních 40 let…

    Což samozřejmě není problém pro praktické užití tohoto systému, ale je to problém pro diskuzi o GTD. V takové diskuzi pro mě prostě ohnuté GTD není GTD, stejně jako škoda 105 s motorem z favorita není škoda 105 (byť může perfektně jezdit).

  11. Dalibor Špok Dalibor Špok napsal:

    @Tomáš Bleša (14:38) – otázka ale je, jestli filtrovat vše na vstupu s takto složitými kritérii (vím, že své otázky po prioritě úkolů nemyslíte doslovně, ale chápu tu metaforu s akciemi) nebude časově zbytečně náročné. Budete se totiž muset zabývat i těmi akciemi, které posléze zamítnete. A těch může být klidně 50-80%.

    Můj názor je ten, že je možná lepší zajímavé akcie zapsat bez přílišné analýzy a ztráty času a po nějaké době na ten seznam mrknout a podívat se, zda zrovna o některé z těchto firem jsem poslední dobou něco nečetl, co by mohlo znamenat mé rozhodnutí investovat do nich. Neboli skloubit obojí: aktuální stav (rozhodují se nyní, do čeho investovat, na základě situace nyní), ale i připravenost a předběžné vypsání akcií, na které nechci zapomenout.

    Což nevidím jako protiklad k tomu,co píšete Vy, ale spíš jako trochu odlišný pohled, odlišnou akcentaci (větší zaměření na výběr toho, co dělat chci, než zamítání, a tedy nutně i věnování času a přemýšlení nad tím, co dělat nechci.)

    Jak to řeším já: nevadí mi delší seznamy nápadů/úkolů, ale píši si je jinam, než aktivní „akcie k nakoupení“, a naprosto se nenutím jimi probírat pravidelně či dokonce každý týden. Dávám na intuici a do těchto seznamů se dívám když to cítím jako užitečné. Pak z nich něco vyberu do seznamů akcií k nakoupení, nebo taky nevyberu, nebo dokonce leccos vyhodím.

  12. Josef Jasanský napsal:

    Zdravím do diskuze.

    Nejprve bych (coby člověk, který se řadí mezi GTD příznivce) rád poděkoval autorovi za přínosný, argumentačně věcný a životní zkušeností podložený článek. Takové mám rád.

    Možná některé překvapím, ale až na ten špenát (já ho totiž miluju:)) s článkem souhlasím. S čím souhlasím ze všeho nejvíce je věta: „Zda pro vás bude GTD účinnou, nebo neúčinnou metodou, to jistě souvisí s typem osobnosti, s typem práce, kterou děláme, a s typem převažujících úkolů.“ Za tu hlavně děkuji. Navíc, každá mince má dvě strany, je dobré, že jsou zde publikovány i pohledy z druhé strany.

    Nevím jestli má smysl diskutovat, zda je GTD jednoduché nebo složité, zda je pochopené/pochopitelné nebo ne, zda funguje, nebo nefunguje. Zda se k němu mají pořádat konference nebo školení. Proč? Právě kvůli té větě, kterou jsem (bez dovolení autora – snad mi promine) citoval. U mne, zastánce a aktivního uživatele metody, je snad předvídatelné, že ji budu hájit:).

    Před pár dny jsem dostal otázku: „Dokážeš mě, člověka, který o GTD nikdy neslyšel, v jedné větě přesvědčit, že GTD je ta nejlepší metoda pro správu mých záležitostí/úkolů?“ Odpověděl jsem NE, to nedokážu. Stejně jako jako Tě nedokážu přesvědčit, že není.

    Přeji všem pohodové dny:) A pokud je tu někdo, kdo v sobotu do NTK přijede, rád se s vámi uvidím. Můžeme prohodit i pár slov, třeba i o fungování/nefungování (GTD);)

    JJ

  13. Ondra napsal:

    Já dospěl k tomu, že pokud chci, aby GTD fungovalo, už to není GTD. V zásadě jsem nakonec ani tak neřešil metodu, tu jsem si udělal vlastní ve stylu „Vezmi ZTD a mírně zjednoduš tak, aby ti vyhovovalo.“ Důležitější než metoda je podle mě systém, který pro ni používám. Zde si dovolím tvrdit, že nejlépe fungují poměrně minimalistické aplikace v mobilních telefonech, jako skvělé Sooner or Later pro WP nebo Things pro iOS. Měl jsem i Moleskine, ale údržba je mnohem náročnější než v mobilu. Jsem spíše fanda Sooner or Later, které jde s intuitivností a jednoduchostí ještě dál, než Things. Řada věcí jako kontexty, projekty se mi zdá zbytečná, stejně jako někdy násilné určení časového limitu, pokud nejde o schůzku nebo zkoušku apod.
    http://hotchaipro.com/soonerorlater/

  14. Ondra napsal:

    Celkem souhlasím, že se zde objevuje podobný argument jako u Paleo diety, která pro řadu lidí zkrátka nefunguje a po počáteční euforii se dostanou do hluboké krize. Jenže je to jejich chyba, protože se „nedrželi protokolu“ nebo se naopak „drželi až příliš zhurta“. Když si ale člověk přečte napřiklad „12 Paleo Myths“ od Matta Stonea, pochopí, kde je zakopaný pes a v čem jsou tyto dietní krize podobné. Vím, že Melvil chystá knihu o Paleo dietě, ale trend v zahraniční blogosféře je jasný. Lidé se od této diety odvrací, a to včetně velkých zastánců, zatímco ti, kdo v tom mají peníze, ji hájí…

  15. Saha napsal:

    GTD používám více než rok a … asi jsem divný, ale mě zrovna týdenní review baví a přijdou mi jako největší přínos.

    Procházet stovku projektů je asi opravdu demotivující, ale já si eviduji i poslední můj aktivní zásah do projektu a pokud na něco měsíc nebo dva nešáhnu, tak přemýšlím, jestli to je opravdu v next actions nebo jestli to nepřesunout do maybe. Takže jednou za týden projdu cca 50 nextactions a jednou za čas více než stovku maybe (což zabere jen pár minut). BTW – Důsledně odlišuji „nextactions“ a „čekám“ (dalších 20).

    Další přínos je opravdu si zapsat vše – ale pak je potřeba inbox projít (review inboxu dělám i několikrát denně a mám prakticky zero inbox) a roztřídit a nebát se mazat – nevím kdo to radil, označit si úkoly prioritou 1-5 a ty s prioritou 1 a 2 vymažte. Nebo také – nedělejte věci pro jistotu. (Prostě se snažím aplikovat minimlismus a lean.) Já tak zredukovat úkoly o třetinu…

    Naopak jako zaměstnanec spolupracující s dalšíma kolegama mám problém s BigRock/MIT. Můžu si sice dát úkol jako MIT ale pokud z nějakého objektivního důvodu na něm nemůžu pracovat (někdo mě blokuje, objeví se něco s vyšší prioritou), tak v GTD se nic neděje. Ale nevím, co s tím v jiných systémech, MIT můžu akorát posunout dál, což se mi nelíbí – ale ZTD zase natolik neznám, možná je tam elegantnější řešení…

    S kontexty v GTD bojuji od začátku a na chuť jsem jim pořádně nikdy nepřišel. Prakticky mám jen tři – obchod, PC, domácnost. Někdy je užitečné třeba mít kontext eShop, když už člověk něco nakupuje, tak nezapomene i na další věci, ale jinak… Ještě si zkouším přiřadit jako kontext lidi, abych vždy s tím člověkem probral vše, což jde, pokud těch lidí a věcí není moc…

    Závěrem bych řekl, že GTD není pro každého, vyžaduje určitou disciplínu a pečlivost. A možná bych i řekl, že GTD chybí škálovatelnost – stovka projektů, pro každý desítky úkolů, k tomu přiřazeny desítky lidí – to se těžko zvládá….

  16. michalS napsal:

    Pokud si prispusobim gtd neznamená to hned jiný systém, nevíte jak naložit s kontexty? Pochybují ze by Allan tvrdil ze je to nutnost a síla gtd, kontext je tam proto ze si myslel ze je to užitečné, pokud je nepotřebujete tak je neuzivejte !! Je blbost úkoly třídit dle kontextu pokud vám to nepřináší užitek žádný. Upřímně nevidím poradny rozdíl mezi ztd a gtd je to jen o rozdílném přístupu k důležitosti úkoly. Cely smysl gtd a všechna jeho užitečnost je v tom ze mate systém do kterého nahazete vše co mate v hlavě a potom protridite smažeté blbost a důležité pro vas veci úložiště tak aby jste na ne nemuseli myslet, vyčistit si rámku. Toto je úkol gtd, v jakém stupni ho aplikujete je čistě na vas , kontexy a další beru jako vychytavky. Takhle vnímám gtd já a nikdy me nenapadlo ho vnímat jinak, proto vůbec nechapu vase problémy.

  17. michalS napsal:

    A pokud me chápání gtd není gtd tak potom je to novy sytém, nazývám ho MSB, nápisů ebook a vy si ho za 300 můžete kupovat:-)

  18. Šalom napsal:

    Díky za skvělý článek. Osobně jsem si GTD velmi přiohnul a už to vlastně není žádné GTD. Používám ho jako zevrubnou mapu, toho co se děje, co všechno je aktivní (mám těch projektů mnoho). Samotná workflows jednotlivých projektů si vedu odděleně, sofistikovaně pro každý projekt, podle toho, co daný projekt vyžaduje. Používám minimum actions a ty pro mne mnohdy nejsou jednotlivými kroky, ale spíše důležitými kameny v rámci celého projektu. Kontexty nepoužívám vlastně vůbec. … ale to vlastně není důležité. Článek mi hezky shrnul některé mé dojmy, další doplnil. Díky…

  19. Marek napsal:

    @Tomas Blesa: V tomto pripade si myslim ze jde opravdu o nepochopeni principu. Ve vasem priklade s akciemi si pletete data s ukoly. Ty jednotlive akcie nejsou ukoly, ale jsou daty. GTD neni nastroj pro prioritizaci nebo trideni dat, ale ukolu. Ve vasem pripade jednotlivymi ukoly nemaji byt jednotlive akcie, ale ukol „Rozhodnout co s akciemi A, B, C“ (napriklad) a je jedno jestli to bude ukol nebo projekt. Dalsim ukolem muze byt „Prodat akcie C“. GTD ma organizovat vasi pracovni napln, neni to analyticky nastroj na data ktera jsou predmetem vasi prace. Byla by to aplikace nevhodneho nastroje na nespravny scenar.
    Ja jsem programator a GTD pouzivam „z casti“, vim ze nektere veci nelze uplne presne dodrzovat, vzhledem ke specificke strukture me pracovni naplne, nicmene GTD mi hodne pomohlo v tom jak se k mnozstvi prichozich ukolu chovat. (moje specifikum je treba to, ze nemohu mit jen jeden Inbox). Ale pravidlo ~3 minut, „reference“ folder, collecting, tedy vyhozeni vseho z hlavy na papir/IT systemu, to jsou vsechno veci ktere mi strasne pomohly vytvorit si v hlave vlastni a lepsi „mapu“ toho co s tim vsim delat.

  20. v6ak napsal:

    Tak jsem zjistil, že asi nepoužívám GTD. Ale je mi to jedno, to, co používám, ať se to bude jmenovat jakkoli, mi celkem vyhovuje.

    * Projekty – též je nemám rád, používám strom úkolů. Ten se přizpůsobí.
    * Prioritizace – klasické high/normal/low apod. mi taky nesedělo, ale možnost si ručně seřadit seznam úkolů je fajn.
    * Weekly review – to jsem snad v životě nedělal, možná o něco přicházím, ale nepociťuju, že by mi to chybělo.
    * Úkoly vs. časové rozřazení: i časové rozřazení do kalendáře používám, teda aspoň s tím experimentuju. Použít to jde asi jak kde.

    Jako aplikaci používám GQueues. Sice je svázána s Googlem o trošku víc, než bych chtěl, a plná verze (s propojením s kalendářem) stojí 25USD/y, ale nic lepšího jsem nenašel. Narozdíl od Toodledo se přirozeně ovládá klávesnicí a umí hluboké stromy úkolů. Zatím to vypadá, že těch peněz litovat nebudu.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru