Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Přestaňte lidem pomáhat, začněte je podporovat

By on 3. 9. 2012 in Rozvoj with Počet komentářů: 1
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Většina z nás má tam někde hluboko potřebu „být k něčemu“ – být užitečný. V horším případě alespoň obhájit svoje místo na slunci. A tak se snažíme lidem kolem sebe pomáhat. Není to nic altruistického, je to snaha udělat si na chvilku dobře. Je to takový náš marketing.

Pokud někomu pomáháte – vytváříte mu závislost na vaší pomoci. Pokud někoho podporujete – děláte jej samostatnějším a odolnějším.

Pokud někomu poradíte, nic se nenaučí, kromě toho, kde se dá rada snadno získat. Pokud ho v té samé chvíli zaměstnáte tím, že se něco naučí, naučíte ho o problémech přemýšlet jinak, nejméně tak jako vy.

Lehko se to říká, těžko se tomu odolává. Bývá nám příjemné považovat se za chodící Wikinu ve svém oboru. Máme rádi ten kratičký pocit toho, že jsme nenahraditelní, žádaní a užiteční. Pokud jsme manažeři, ještě nám to přídá na pocitu autority. Je pravda, že vést bandu závislých hlupáků je výrazně jednodušší než vést vysoce samostané lidi s vysokou odborností. Na chvilku si ještě potvrdíme svojí cenu a oprávnění toho, co děláme. Když jsme se sebou spokojení začínáme být k sobě slepí. Nevidíme tu nenápadnou a vysoce oblíbenou hru našich spolupracovníků „Zaměstnejme svého šéfa“. Nejjednodušší návnada je právě „jeho odbornost“.

Konkrétní příklad – hra Zaměstnejme svého šéfa

Jak se hraje? Jednoduše. Zaměstnanci udělají úkol tak, jak to umí. Skočí poté za šéfem a nechají ho se na úkol podívat, zkontrolvat, nebo se skočí za šéfem jen tak poradit, nebo o věci poklábosit. Ten chudák ve své potřebě něco znamenat jim nabídne to nejjednudušší řešení: vysype jim celou svou praxi pěkně na stůl, jen sezobou to nejlepší. Nejlepší zaměstnavatelé svých šéfů svoji práci nechají dodělat za sebe tím chudákem v jeho osobním čase a ráno si zkontrolují, jetli je vše v pořádku. Vlastně bravurně re-delegují svůj úkol, slušný manažerský výkon, který jejich šéf nějak nezvládá.. Jsou i takoví sekáči, kteří třeba dělají pro svoje lidi telefonní seznam, hlasovou schránku, hledače dokumentů… jejich věc, když jim to vlastně dělá dobře.

Co s tím?

  1. Být vždy v klidu a dobře se orientovat v tom, co se skutečně děje
  2. Pečlivě naslouchat tomu, co mi ten člověk říká – co tím říká a o čem nemluví a měl by
  3. Společně s pracovníkem/kolegou identifikovat skutečný problém, proč je „právě jeho aktivita potřeba“
  4. Rozhodnout o dalším postupu s tím, že hlavním cílem je:
  • dobře splněný úkol
  • člověk, který dokáže řešit podobné úlohy
  • vyšší míra jistoty a spolehlivosti vztahu mezi spolupracovníky

Jsme to, co si myslíme, že jsme.

Podle toho, jak máme v hlavě nadefinováno to, co jsme, vidíme svět, druhé lidi, vztahy, také podle toho myslíme, rozhodujeme i jednáme v každém okamžiku.

Máme v někde v hlavě „Naše mapy Světa“, podle kterých se v každém okamžiku orientujeme. Tyto mapy jsou naše jistota. Mapa není terén, je to praktické zjednodušení. Zjednodušení hlavně pro stavy, kdy jsme pod tlakem (stresem) a musíme se „nějak vhodně zachovat“. Jsou skutečně hluboku vryté, ne pod kůží, ale přímo v našem mozku v podobě synapsí „drah návykového chování“. Dají se měnit, ale podle zákonitostí našeho mozku, tvorby nových synapsí, ne našich jednorázových přání.

Dokonce existují jednoduché kuchařky, jak tyto mapy přeměnit mávnutím kouzelného proutku, nebo kazatelovým „zázračným moudrem“. Nemám rád jednoduchá řešení (moje mapa). Přesto jsem snad všechny tyto zázraky zkoušel a výsledek? Skoro žádná změna.

Chování nezměníme tím, že budeme jen o něm přemýšlet, ale tím, že ho „dnes“ skutečně změníme a budeme dál postupně rozvíjet.

To není ani jednoduchá a ani snadná cesta, ale má v čase určitě měřitelnou odezvu. Kdy začít? Právě teď – udělejte si seznam spolupracovníků, kteří vás takto vytěžují a dejte si pozor až zase přijdou… Udělejte si seznam lidí, kterým máte nutkání neustále pomáhat (nebo to po vás vyžadují), a zamyslete se, zda a jak byste je mohli místo pomoci začít podporovat. 

Jaroslav Homolka

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 1

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Maximálně souhlasím… je to neuvěřitelný rozdíl někomu říct, kde věc kterou hledá je nebo ho naučit ji hledat. Existuje na to i vtipná pomůcka od jednoho známého vyhledávače zde: http://www.lmgtfy.com

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru