Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Dvacet tisíc jarmilek aneb GTD a kamarádi – 3. díl

Jan P. Martínek

Jan P. Martínek

JAN P. MARTÍNEK|Manažer na rodičovské, skladatel, pedagog, knihomol, audiofil, ochotník, zvědavec, hledač a nachazeč.
Twitter, web,FB, blog.
Jan P. Martínek

V miniseriálu o třech dílech, což je čtvrtina počtu epizod televizní série o hajném Horynovi a malém Pavlíkovi, se dozvíme o pravidlech přátelství, teoriích přátelství a především o praxi kamarádění se, tedy o nalézání, udržování a (ne)ztrácení přátel. A to vše z pohledu metodiky GTD včetně inspirativního návrhu na vybudování “přátelského” systému.

Budujeme systém

Ze dvou předchozích dílů “jarmilkovské série” znáte vlivy, které mě formovaly, pravidla, která mne ovlivňují i situaci “já a přátelé”. Níže tedy popíšu svůj systém pro zvládání svých kamarádů. Zatím nevím, bude-li mi utěšeně fungovat. A ani netuším, bude-li vhodný pro vás. Uvidíme.

 

Krok první: Seznam

Na samém počátku vytváření vlastního “systému na kamarády” pro mě bylo podstatné uvědomit si, kolik jich vlastně mám a jaký je náš vztah. Zkusil jsem si jako cvičení sepsat seznam kamarádů, tak jak mě napadali, jen tak na kus papíru (vy, jak vás znám, určitě použijete Moleskine). Kupodivu – možná proto, že jich nejsou stovky, ale jen desítky – jsem po pár minutách dal dohromady víceméně všechny, tak jak byli v mém původním informačním systému, v tom, který máte všichni.

Že žádný systém nemáte? Že totiž žádný nepotřebujete? Aha… takže telefonní čísla všech kamarádů si zřejmě pamatujete. Stejně tak jako jejich narozeniny. Emailové adresy. Fyzické adresy… Už si rozumíme?

Ano, řeč je o adresáři, případně kalendáři. Na základce jsem si čísla kamarádů, jimž jsem nejčastěji volal, pamatoval. Teď neznám ani jediné. Leda že si někdo dal práci se získáním telefonního čísla ve tvaru 608 DVO RAK nebo něco podobného. A teď se mi tenhle seznam úplně všech v mém životě hodil. Vy se do toho svého nedívejte okamžitě, zkuste si pár jmen nejdřív vypsat jen tak z hlavy, třeba vás překvapí, na koho zapomenete. Nebo na koho si naopak vzpomenete. Může to pro vás být důležité, viz níže.

 

Krok druhý: Selekce a katalogizace

Tenhle nadpis zní záměrně odpudivě a byrokraticky. Ono ale není vůbec nic příjemného přemítat o vlastních kamarádech z pohledu jak dobří kamarádi to jsou, jak často se s nimi vídáme, čí je to chyba, proč s nimi vlastně kamarádíme, atd., atd. Ale takovou inventuru je dobré neodkládat a nekompromisně jí provést hned na začátku, aby měl následně vytvořený systém smysl.

V češtině bohužel neexistuje mnoho výrazů pro intenzitu kamarádění se. V tomto miniseriálu střídám zejména slova kamarádství a přátelství, s nimiž si musíme vystačit. Kamarád, přítel, známý, kámoš, buddy… V jazyce Yaga existuje např. slovo Mamihlapinatapei, které popisuje sdílený pohled na svět dvěma lidmi, kteří by rádi “něco” začali, jen nevědí jak. Čínské slovo Yuanfen označuje osudem předurčený vztah, ať už mezi milenci nebo přáteli. Francouzský termín Retrouvailles označuje štěstí pociťované při setkání po letech. Ilunga, slovo v jazyce Bantu, označuje člověka, který je ochoten vám poprvé zradu odpustit, podruhé tolerovat, ale třetí šanci vám už nedá. Arabské Ya’aburnee označuje naději, že zemřeme dřív než jiný člověk, protože bez něj by bylo těžké dál žít. A tak dále.

Já mám ve složce role “Friend” tři druhy vztahů: BFF (trochu ironicky jsem použil americkou zkratku, která mi připomíná jinou, BFU), Přátelé a Známí. Přemýšlel jsem o mezikroku “Kamarádi” nebo “Kámoši”, ale systém má sloužit mně a nikoli naopak, zůstal jsem tedy u kategorií tří. Pokud dobudoucna nestačí, můžu vesele kategorizovat dál. Ale nerad bych.

“Řeším” přátele coby projekty, nikoli coby kontexty. Kontexty jsou pro mě především místa a nástroje. Kontext “lidé” a logické sub-kontexty sice vedu také, ale buď jen u lidí, s nimiž něco řeším pravidelně (typicky vánoční dárky, na nichž si ujíždím po celý rok – ano, další důkaz, jsem divný), nebo u lidí, s nimiž něco řeším dočasně. Uskupení přátel se dynamicky nemění a jednotlivé kamarády v rámci GTD “nepoužívám” až zas tak často, abych “z nich” musel udělat kontexty.

Podle čeho a jak vlastně přátele rozdělit? To nechám na vás, stejně tak jako počet a názvy skupin. Nicméně připomenu něco málo z řecké filosofie, něco, co se nám všem ještě může hodit, byť to bylo vymyšleno už hrozně dávno.

Aristoteles se zabýval otázkou přátelství už před téměř dvěma a půl tisíci let (bajvoko stovku roků jsem si přidal, tomu se říká zaokrouhlování). Na co přišel? Že jsou v zásadě tři druhy přátelství. Tím prvním je přátelství pro rozkoš. Máte třeba kámošku na vejšce a rádi se každé úterý místo nudné přednášky z marketingu díváte na její, mnohem zábavnější, nahé tělo. Druhým typem je přátelství pro užitek. Jste třeba opět student(ka) a máte staršího přítele, který s vámi sdílí zkušenosti, rozumy, moudra, zážitky, případně lože, bere vás na kulturní akce a dělá vám radost drobnými (až Mini) dárky. A konečně třetím typem je přátelství pro dobro. To je podle Aristotela přátelstvím dokonalým. Je to takové přátelství, které neformují žádné podmínky. Prostě máte někoho rádi a on(a) má rád(a) vás.

Co z toho plyne pro vás? Inu, projeďte si jedno jméno po druhém a poctivě se zamyslete, proč se ti lidé ve vašem životě ocitli, z jakých důvodů jsou v něm i nadále či proč případně vztahy s nimi uvadají a upadají. Chcete se kamarádit s někým, kdo vás jen využívá? Nebo mít za “kamaráda” někoho, koho naopak jen využíváte vy? Kamarádíte s někým jen proto, že hezky vypadá? Kamarádí jen proto někdo s vámi? (Pošlete fotku.) Děláte spoustu věcí pro spoustu lidí a ti to od vás mylně považují za projev přátelství? A, konečně, jsou ve vašem životě lidé, jež máte rádi, oni mají rádi vás a nepotřebujete, aby vám či druhé straně toto přátelství přinášelo rozkoš či užitek, jste prostě kamarádi a basta?

Krok třetí: Opečovávání

Pakliže jste si kamarády rozdělili do skupin, které vám vyhovují, vyházeli vyčůránky i vámi (snad nevědomky) zneužívané dobráky, případně jste se rozhodli svůj vztah k nim přehodnotit pozitivnějším směrem, nastává teprve skutečná práce. Máte spoustu možností, jak se k tomu postavit, ale díky skupinám rozděleným podle priorit můžete pracovat s projekty “přátelé” hromadně nebo jednotlivě. Na každého se dostane, na nikoho už nikdy nezapomenete.

Nemůžete čekat na to, až se ozvou. Borci a borkyně ovládající GTD jste tady přece vy, takže je to na vás. Máte pár kámošů ze školy? Zorganizujte třídní sraz. Mají tři z vašich přátel rádi jazz? Zajděte s nimi na koncert. Chodí rádi do divadla? Kupte lístky ke Klicperákům, do Dlouhé nebo na Ještě ne!. Rádi se dobře najedí? Pozvěte je a uvařte jim (zrovna tohle jsem udělal naposledy před dvěma týdny). Neznají se navzájem, ale vy tušíte, že by si mohli rozumět? Dejte je dohromady. Plánujete služební cestu do města, kde někdo z nich bydlí? Brnkněte jim a domluvte si oběd. Víte, že někdo z nich zavítá do země či místa, kde žijete vy? Naplánujte s nimi prohlídku města. Víte, že rádi čtou? Udělejte jim radost ručně psaným dopisem nebo knihou podepsanou autorem. Pošlete jim čumkartu. Nebo aspoň e-mail. V nejhorším hromadný. Třeba k Vánocům. Klidně teď hned. Budou zírat, vánoční mail v září nezapadne. Ať hned vědí, že na ně myslíte.

Možností máte habaděj. Cyklovýlet na Říp. Autovýlet do Polska. Bruslovýlet do Německa. Sněhovýlet do Norska. Sluncovýlet do Řecka. Pivovýlet do hospody. Vínovýlet do sklípku. Vodovýlet s dětmi. Společný let balónem. Hromadná návštěva nevěstince. Opět jen kontroluji, jestli dáváte pozor. Návštěva, oběd, večeře. Snídaně. Brunch. Věnujte jeden týden konkrétnímu kamarádovi. Vyhraďte si odpoledne na mailování spolužákům ze střední. Zajeďte do Humpolce a překvapte Hliníka. Potřebujete další tipy?

Co já vím, co rádi dělají vaši přátelé – to musíte vědět vy! A pokud to nevíte, tak to rychle zjistěte a připište si to ke každému jednotlivému projektu. Máte kamaráda horolezce, ale vy jste v životě ani neslaňovali? Nevadí, až pojedete do Českého ráje, třeba si na vás udělá čas a někam spolu s vámi vyleze. Má vaše kamarádka ráda vážnou hudbu, vy jí (té hudbě) nerozumíte, ale chcete to napravit? Tak jí (té kámošce) zavolejte, ona pro vás něco vymyslí. Koupili jste si nový kompakt a jste z něj nadšení? Vypalte si ho pro vlastní potřebu a originál dejte kamarádovi – OSA z vás bude mít radost (nebude). Nebo kupte kámošce dárkový kupón, ať si koupí album dle svého výběru, jen tak, jako pozornost. Před obědem s ní kupte kytku, cokoli kromě rudých a žlutých růží. Na setkání s kamarádem po letech vezměte kyselé bonbóny, které měl tak rád. Jak si máte pamatovat, že má rád kyselé bonbóny? No, buď je to fakt dobrý kamarád a nebo si to prostě připíšete k “jeho” projektu. Musím to rozpitvávat dál?

 

Krok čtvrtý: Review

Všichni dobře víme, minimálně teoreticky, že pravidelné revize jsou klíčovým prvkem v našem GTD systému. Nejinak je tomu i u projektu Přátelé (apod.). Chceme-li, aby systém fungoval, musíme ho krmit správnými informacemi, ty informace využívat, aktualizovat a pravidelně revidovat. Jak často? To je na vás. Máte-li hrstku přátel a se všemi se pravidelně stýkáte ku spokojenosti všech zúčastněných, zřejmě stačí roční revize. Máte-li jich víc a s řadou z nich komunikujete “jednou za uherák”, týdenní review se mi jeví jako vhodnější. Sám jsem si “revizi přátel” přidal mezi pravidelné měsíční aktivity a uvidím, bude-li to stačit.

Nezapomeňte, že ze systému mohou občas někteří lidé “vypadnout”, stejně tak jako můžete nabrat přátele nové. Nebo tito přátelé naberou nové důležité lidi do svého života – třeba jako můj kamarád, kterému se dnes, v den vydání tohoto článku, narodil syn Kubík – gratulujeme! Každou takovou změnu byste měli zaznamenat do svého Inboxu a při příštím review s ní udělat to, co tak dobře umíte.

 

Nožičky a závěr

Můj systém ještě není zaběhnutý, tedy ani zdaleka foolproof. Řešíte v rámci GTD své kamarády? Jak? Napište nám o tom, prosím, do komentářů – nejsem sám, kdo se rád přiučí. A pokud vás tenhle článek inspiroval minimálně k zamyšlení se nad tím, jak si coby kamarádi vedete, skvěle.

K čemu bych vás inspiroval nerad? K patetickým telefonátům bejvalkám ve stylu “Jaks tenkrát, kdyžs mi dávala kopačky, zlomilas mi srdce a fakt jsi mi ublížila, řekla, že bysme mohli bejt kamarádi – mimochodem, s tím blbečkem už doufám ani nekamarádíš – tak mě napadlo… haló?… HALÓ?!”

Ale před světem se neuzavírejte. Nevěříte-li na nová přátelství na stará kolena, vězte, že vaše nožičky mají s vaší schopností se skamarádit pramálo společného: se svým nejčerstvějším “nej” jsem se seznámil už jako třicátník před třemi lety v amsterdamském hotelu, po hádce s recepční na téma “výslovně jsem žádal o jednolůžkový pokoj”. O pár minut později už jsem se svým izraelským spolubydlícím, jehož jsem do té doby v životě neviděl, zapíjel počínající frojndšaft v nedalekém coffee shopu a o dva roky později přiletěl ten zrzoun z kibbutzu do Česka zapít narození mého prvního potomka.

Zázraky se dějí. Skutečná přátelství (zvlášť ta uzavřená po třicítce) zázraky jsou. A my bychom si jich měli vážit, tak jako to dělá každý správný fanda Zeleného údolí a komplexního GTD, resp. GVD (Green Valley Dudes). Ale to bychom byli zase na začátku miniseriálu, kam se můžete vrátit i beze mě – refrén “Oheň, voda, vítr…” mi beztak zní v hlavě stále dokola už dva týdny…

Hodně štěstí a požehnání v podobě získávání a udržování skutečných přátel vinšuji!

Jan P. Martínek

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 3

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

Stránka, který odkazuje na tento příspěvek

  1. Dvacet tisíc jarmilek aneb GTD a kamarádi – 2. díl | Mít vše hotovo.cz | 28. 9. 2012
  1. KK napsal:

    Co je spatneho na rudych a zlutych ruzich? :)

  2. KK: Růže a jejich barvy mají svou symboliku. Ty červené symbolizují lásku (nechceme kámošku vyděsit), žluté dokonce smrt, v lepším případě žárlivost. Nicméně viktoriánská éra je už za námi, takže bych to nebral zas tak vážně; novodobý význam žlutých růží je dokonce údajně právě přátelství a radost.

    FYI, růžové prý znamenají půvab, eleganci a vkus, bílé nevinnost, oranžové vášeň a touhu (vhodné pro nahou kamarádku místo marketingu), fialové okouzlení (taky fpoho) a modré = nedosažitelná láska s nadějí na výhru srdce vyvolené(ho). ;-) Narozdíl od technik představených v článku nevyzkoušeno.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru