Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Překročit svůj stín

By on 13. 8. 2012 in Rozvoj with Žádný komentář
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Dělat chyby je lidské. Opakovat je, je  hloupé. Přesto se dnes a denně přistihnu, jak se dostávám do stále stejných, hodně si podobných, situací. Jako v nějakém podivném scénáři – hře. A není to jen v „nových situacích“. Je to i v situacích, které jsem zažil mnohokrát. Zas a zas, stále dokola. Co s tím? Vzít to jako Osud? Smířit se s tím, nebo dál zoufale hledat řešení.

První je ochota uvědomit si to. Chovám se podle scénáře! Opakuji chyby, protože „to prostě neumím jinak“. Dopadá to tak, protože já si myslím, že to má být jinak, ale chovám se, vystupuji vlastně pořád stejně. Proto to nese i stejné výsledky. Paradox: opakování vede jen k ještě častějšímu opakování – to je ten „můj scénář“.

Jsou zoufalci (a určitě taky mezi ně patřím), co snahou „pohnout horou“ tráví většinu svého času a nikdy jim nedojde, v čem je problém. Že není v hoře, je v nás. Je to jako náš stín, kterého se jen tak nezbavíme.

Když si to „konečně uvědomím“, jde o to vzít za to, co se mi děje, osobní odpovědnost. Přestat to svádět na druhé, na okolnosti, na situaci… Prostě: já jsem „režisérem svého života“, to já hraji svoji roli a okolí na moji hru jen reaguje jak umí. Často vůbec ne tak, jak já si přeji – jsem si představoval, jsem předpokládal, by bylo správné, by se mělo…

Najednou se z problému stane překážka. Něco na co jsme od přírody výborně připravení – umíme „překonávat překážky“, na to jsme skoro geniálně vybavení. My vlastně i tou naší rolí, překonáváme překážky. Hlavně ty, které máme sami v sobě. Proto hrajeme tak čato role chudáků, kterým nikdo nerozumí, obětí systému, morálních autorit, nedotknutelných…

Nepřekonaná překážka nám jen říká to, že způsob, jak jsme se ji rozhodli zdolat, nefunguje. Říká nám někdy až brutálně jasně:

  1. Co neznáme – čemu ve skutečnosti nerozumíme
  2. Co neumíme dost dobře na to, abychom měli větší šanci uspět
  3. Co „nedokážeme ustát“ – akceptovat a přijmout jako fakt

Na tom, jak úspěšní jsme, mají naše „potřebné znalosti“ podíl jen asi 10 %. (Pokud jsou to znalosti teoretické – ne skutečné porozumění – pak sotva 3% :)

Naše dovednosti – to, jak dokážeme naše porozumění „jak to funguje“ prakticky přeměnit do jednotlivých potřebných postupů a zručností nám pomáhá asi z 30 – 40%. Fungujeme dobře jen za určitých okolností, s určitými typy lidí.

Rozhodující podíl na našem úspěchu – 50% a více – má to, jaký k situaci a okolnostem zaujmeme postoj. Podle jakých kritérií je vyhodnotíme jako příležitost nebo ohrožení. Podle jakých kritérií a hodnot se  rozhodneme v dané chvíli jednat. Co nám dá na konci akce pocit úspěchu. Pocit spokojenosti se sebou samým, se svými výsledky.

A být alespoň na chvíli spokojený sám se sebou, nám dává sílu a potřebnou sebedůvěru k tomu, jak zvládneme naši budoucnost.

POZOR: tam, kde se dostaví pocit spokojenosti, končí veškeré naše úsilí. Nejsme tedy vlastně ve skutečnosti se sebou až moc spokojení? Nebrbláme jen tak ze zvyku (opakování vede jen k ještě vyššímu opakování)? Nebo nejsou to jen takové nahozené pokusy o to, „aby nám někdo jiný usnadnil život“ pro naše modré oči?

Jaroslav Homolka, blog

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru