Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Kniha, kterou jsem nechtěl číst

By on 18. 6. 2012 in Témata with Počet komentářů: 14

Josef Jasanský

Trochu manažer, trochu IT, trochu personalista, trochu obchodník. Má rád Apple, GTD, psaní i čtení a svůj tým.

Nedávno jsem dočetl knihu, kterou jsem po prvních šedesáti stranách odmítl číst. Knihu, která mi na prvních šedesáti stranách vysvětlovala, jak jí nerozumím. Jmenovala se Čtyřhodinový pracovní týden a napsal ji Tim Ferriss.

Knihy čtu nejraději v iBooks na iPadu. Nejen proto, že jsem zatím neobjevil lepší nástroj na čtení knih, ale hlavně proto, jak jednoduše a efektivně si lze v této aplikaci k textu dělat vlastní poznámky, přičemž počet poznámek k rozečtené knížce je pro mě současně známkou toho, jak mě knížka zaujala.

To snad ne…

Po prvních šedesáti stranách knihy Čtyřhodinový pracovní týden zel ale můj poznámkový seznam prázdnotou. Během prvních šedesáti stran mě na textu nezaujalo nic, co by mi stálo za to se zastavit, označit vybranou barvou část textu a připojit vlastní myšlenku.

Zeptal jsem se sám sebe, jestli mám důvod knihu dále číst a odpověděl si opět otázkou, zda jsem raději neměl investované peníze věnovat „novým potřebným”, místo abych četl o „nových bohatých”. Místo abych četl návod, jak se jím stát.

Přeběhlo pár dní, pár mikro diskuzí, a mě se najednou zmocnila neodůvodnitelná touha číst dál. Náhlá potřeba dát Timu Ferrissovi ještě šanci.

Zvyk, dělat si v iBooks záložky mi pomohl jednoduše pokračovat tam, kde jsem před několika dny skončil, a já tak začal převracet další stránku za stránkou a čekal, jestli to už „konečně přijde”. A přišlo.

Strana 91 a první poznámka. 94 další, 95, 104, 106… Najednou to jelo jak po másle a já si po chvíli uvědomil, že čtu úplně jinou knihu, než před týdnem. Nakonec jsem ten večer dal těch dalších stránek 120 (díky záložkám mám docela přehled) a usínal s přesvědčením, že knihu, kterou jsem nechtěl číst, zřejmě brzy dočtu.

Moment!

Po prvních několika stránkách Čtyřhodinového pracovního týdne jsem měl pocit, jako bych naletěl. Jako bych sedl na lep dalšímu pokusu „někoho z Ameriky” přesvědčit mě o tom, jak jsem neschopný „být bohatý”. Považoval jsem Tima Ferrise za chlubila nové doby, který napsal knihu o tom, co jiní nemohou žít, ale touží o tom číst. Knihu o nových bohatých pro nové chudé.

Když jsem ale knihu dočetl až do konce, v duchu jsem se Timovi omlouval. On nenapsal knihu, kterou jsem četl prvních šedesát stran. Tim napsal návod na svůj příběh. Návod, který je možné nejen číst, ale dost dobře i žít. Knihu o strachu a odvaze, o prokletí práce i zábavě, o bohatém životě bez bohatství. Knihu o zodpovědnosti.

Je to na vás

Po přečtení knihy se můžete rozhodnout, jestli se stanete „novodobým důchodcem”, a začnete si svůj důchod vybírat již nyní, po malých dávkách, nebo zda zatím zůstanete nohama na (české) zemi, a začnete, stylem vlastním Timu Ferrissovi, chtít od života to, co se dosud bojíte tušit, že nabízí.

Nemusíte se učit zpaměti nekonečné seznamy odkazů na firmy poskytující vzdálené asistenty, vzdálené distribuční společnosti, nebo služby, které vám váš mobil přesměrují na jakékoliv místo na zeměkouli. Není to nutné.

Tim k tomu sice velmi intenzivně ve své knize vybízí, a bude vás možná po přečtení jeho knihy (jako mě) ovládat nezkrotná touha to udělat, ale udělat to nemusíte. Nemusíte se zbláznit. Tim pouze nabízí alternativu. Ukazuje, že to jde.

A není zdaleka sám. Kniha je plná příkladů lidí, kteří se nechali prvním vydáním jeho knihy v roce 2007 inspirovat do té míry, že dnes žijí život podobný Timovu. Jsou z nich novodobí důchodci, tzv. „noví bohatí”, jak sebe Tim ve své knize s oblibou nazývá.

V jedné věci má ale Tim pravdu. A nejen on. Pokud totiž budeme své sny odkládat na dobu, když už nebudeme muset pracovat – budeme v důchodu, budou z nás velmi „chudí” důchodci.

Ne tak penězi, majetky, nebo roky strávenými prací od do. Budeme chudí vzpomínkami, které jsme neprožili, zážitky, které jsme nemohli nezapomenout, lidmi, které které jsme nikdy nemohli potkat.

Mnohým z nás, mezi které se též řadím, může život s minidůchody, život nových bohatých, připadat jako sci-fi. Jako svět „pro ty ostatní”. I já mám zatím ten pocit. Něco mě na té knize ale přitahuje. Něco, jakoby nevyřčeno, co se line celou knihou, a co jsem si uvědomil až poté, co jsem o knize začal přemýšlet.

Je to způsob, jakým Tim Ferriss světu ukazuje kouzlo internetu. Způsob, jak může být internet velmi dobrý sluha, nejen špatný pán.

Internet, pokud jsem Tima správně pochopil, je totiž svět, který mu umožnil změnit (jeho) svět. Na internetu postavil Tim své nové bohatství. Nabízí internet jako nástroj práce, jako způsob, jak vytěžit z minima maximum. A ještě se u toho i dobře baví.

Můžete si přečíst knihu Čtyřhodinový pracovní týden a rozhodnout se stát bohatým. Můžete si přečíst Timovu knihu a rozhodnout se stát svobodným. I díky této knize se můžete začít po malých krůčcích přibližovat svým snům. Nebo nemusíte. Pokud jste na tom jako já, určitě si také říkáte, že to není zas tak jednoduché. A možná není. Dokud to ale nezkusíme, jak si můžeme být tak jisti?

Knihu Čtyřhodinový pracovní týden vydalo nakladatelství Jan Melvil Publishing v roce 2010. Jedná se o český překlad druhého – rozšířeného vydání knihy The 4-Hour Workweek. Je k dispozici v tištěné i elektronické podobě.

Váš názor mě zajímá!

Četli jste již Čtyřhodinový pracovní týden? Pak budu rád, pokud mi do komentářů napíšete svůj názor na knihu. Co vás zaujalo i co naopak ne. Co vám kniha dala i co naopak vzala.

Josef Jasanský, blog, Twitter

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 14

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Pavlína Hublová napsal:

    Tak tuším, že jsem zrovna ve fázi jedna – kniha odložena. Jsem na straně 100. V jednom mohu dát autorovi za pravdu – nesmyslným sezením v kanceláři ještě nikdo ani nezbohatl ani se nestal svobodným. Takže jsem naznačila svým lidem, že takto produktivitu hodnotit nebudu. Teď jen aby totéž viděl můj vedoucí… Dám vědět, když se pohnu dál (nejen v knize).

  2. taz napsal:

    Jsem ve fázi 0 tuhle knihu jsem si ani nekoupil z důvodu uvedeném v článku:

    „Jako bych sedl na lep dalšímu pokusu „někoho z Ameriky” přesvědčit mě o tom, jak jsem neschopný „být bohatý”. Považoval jsem Tima Ferrise za chlubila nové doby, který napsal knihu o tom, co jiní nemohou žít, ale touží o tom číst. Knihu o nových bohatých pro nové chudé.

  3. Honza napsal:

    Knihu jsem právě dočetl. Na můj vkus je trochu drsná, ale má pravdu, proč trávit čas něčím o čem si myslíme, že je práce, i když to nikomu nic nepřináší.
    Často děláme práci jen pro práci.
    Každopádně kniha je počmáraná zvýrazňovačem a ve svém GTD mám několik nových úkolů.

  4. taz napsal:

    @honza já jsem zatím ve třetině, nemyslím si, že budu pracovat čtyři hodiny ale k některým rozhodnutím mě to určitě nakoplo.

  5. Karel napsal:

    Knihu jsem přečetl týden poté, co vyšla v ČR, doslova jedním dechem. Nevěděl jsem o ní, náhodou jsem šel kolem knihkupectví a zaujal mě její obal. Ještě ten večer jsem zavíral poslední stránku s opravdovým pocitem radosti a hluboce intenzivní potřebou stát se novým bohatým! Byl jsem šťasten !

    žijeme v době dinosaurů ? – ano !
    Pracujeme tak abychom pracovali? – Ano !
    Je dnešní model – pracovat v nejlepších letech a volno si užívat v 60ti nesmyslný? -Ano !
    Chci jednou provždy zpřetrhat řetězy které mě vážou k jednomu místu a být schopen žít kdykoliv kdekoliv a dělat si cokoliv? Ano !

    Tim Ferriss jakoby mi mluvil z duše. Tohle je přesně styl života o jakém jsem celý život snil !

    …jenže….

    ….jenže uplynuly dva roky a já stále žiju svůj starý, plesnivý, život. Nerozjel jsem žádný business, neválím se v houpací síti v Karibiku a nestal jsem se novým bohatým. Místo toho se mi hlavou honí myšlenky na to, jak to ten Tim dokázal? V čem je sakra jiný než já?… Mám to asi podobně jako autor tohoto článku, který cítí to nadšení, ale změna mu připadá těžká.

    Tim třeba už rozjížděl nějaké podnikání během studií na škole, to já ne. Když má nápad tak ho realizuje, to já taky ne. V něčem asi jsem jiný, podnikání, rozjet vlastní business, zorganizovat obchod, to vše mi příjde neskutečně vzdálené. Nevím jak na to, bojím se toho, příjde mi to těžké, …. zhruba tady někde jsou zřejmě ty zábrany, které mě od vysněného života dělí.

    Kniha je přesto úžasná, nakopne vás, vlije do žil novou energii a ukáže novou možnost jak nazírat na svůj život. Především vás vůbec donutí nazírat na svůj život a vnímat ho skutečným pohledem. Tedy, že to, co dělám, není práce, ale předstírání že pracuju. Že to, co dělám, není změna mého života k lepšímu, ale zajímání se o to jak změnit život k lepšímu. Tedy, že téměř ve všech sférách našeho života spíše předstíráme, že něco děláme, místo toho abychom to skutečně udělali. Tedy, že máme stále jakousi potřebu cítit se bezpečně před zraky okolí. A že když se na něčem dělá, je to cennější, než když je to uděláno.

    A já osobně jsem vám toho důkazem, protože pro můj dobrý pocit budu teď pátrat po tom, proč nedokážu být stejně aktivní jako Tim. To mě jakože uspokojí mnohem víc, než kdybych se stejně aktivním prostě a jednoduše stal. Protože mně nejde o to stát se takovým, mně jde o to že pro to „něco dělám (!)“ , abych se takovým stal. Tedy, konkrétně tím, že zjišťuji, co mi v tom brání.

  6. Honza Andrš napsal:

    Pane Jasenský, vy už jste novým bohatým?

  7. Petr napsal:

    Knihu jsem precetl celou a hodnotim ji asi tak, ze tretina knihy jsou nesmysly, tretina je ok a tretina jsou dobry napady na zamysleni a vylepseni. Ta posledni tretina je natolik chytlava a dobra, ze kvuli ni stoji za to cist i ty mizernejsi casti.

  8. Jitka napsal:

    Jsem na 68. stránce a pořád nic.. Ano, ráda bych byla bohatá a užívala si, jen zatím nic, co by mně insirovalo jinak, než jiné knihy, které mluví o tom, že když něco skutečně chceme, tak toho dosáhneme…NO budu číst dál, snad mně něco nakopne… :-)

  9. Milan napsal:

    Múdremu napovedz, hlúpeho postrč. Každý sme iný a každému sa iné páči. Ja si ju neviem vynachváliť :-) Nenašiel som lepší návod na dobrý život :-)

  10. lily napsal:

    Vcera dočítaná, presne takéto nakopnutie som potrebovala. Najlepšie investované peniažky, a hned dnes začínam pracovať na tom čo som vždy chcela :) to nadšenie ktoré kniha dáva, a uistenie, že som na dobrej ceste, ale treba vydržať a hlavne konať, systematicky a HNEĎ, nenechať sa ničím vyrušiť, prišlo pre mňa v pravý čas. Ja súhlasím, a takisto si neviem knihu vynachváliť.

  11. dusty napsal:

    Nejdůležitější věta z tohoto článku: „Tim napsal návod na svůj příběh“ pod to bych se podepsal. Bohužel je to největší slabina celé knihy, nehledě na fakt, že sám autor ji psal se zacílením na americké publikum a tudíž v ČR je její aplikovatelnost (konkrétní podnikatelské nápady) diskutabilní. V knize je spoustu užitečných nápadů, ale ta velkohubá americká „bestseller“ dikce (ala Carnegie) mě dost vadí. Zajímavé čtení, ale s Timem bych na dovolenou jet nemusel.. ;)

  12. Pepa napsal:

    Knihu jsem přečetl, trvalo mi to asi týden. Souhlasím s Timem ve všem co píše. Vím, že je rozdíl mezi námi a USA, ale kniha jde aplikovat i v naší zemi, ale vždy bude jednodušší říkat proč to nejde. Nejsem zastáncem, aby jsme měli virtuální asistenty z Indie, radši budu chtít českého. Do budoucna si zařídím život jako Tim. PS. Jsem student

  13. Tomáš napsal:

    Plně se ztotožňuji s posledním komentářem. Přijde mi že většina čtenářů očekává přesný návod na to, jak zbohatnout. To vám nikdo nikde nedá! V tom je to kouzlo podnikání, že si na ten nápad musíte přijít sami, Tim v knize ukazuje, jak si podnikání v určité fázi zjednodušit a vytvořit si dostatek volného času a svobody. Kniha je založena na principech, které drtivá většina české společnosti neuznává a zase dokola ty staré řeči, kniha je určena pro americké čtenáře…Je opravdu takový problém si knihu přeložit do českého prostředí?

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru