Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Poznej rychločtení

By on 6. 4. 2012 in Rozvoj with Počet komentářů: 19
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Také se můžeš setkat s dalšími pojmy jako efektivní čtení, speed reading, turbo reading, photo reading atp. Nebudeme se zabývat rozdíly mezi pojmy. Celkově půjde o to, aby ses naučila efektivně a rychleji číst. Efektivně znamená schopnost využít různých metod během čtení, rychle pak znamená, že zvýšíš počet přečtených slov za minutu bez toho, aby došlo ke ztrátě pochopení (porozumění).

Víš, že průměrný netrénovaný čtenář čte rychllostí 125 – 225 slov za minutu? Čísla se samozřejmě v různých knihách rozcházejí, ale průměr je stále stejný. Při pravidelném tréninku lze dosáhnout rychlosti až 500 slov za minutu. Tomuto málokdo věří, neboť má každý strach, že pak nebude text dostatečně vnímat. Toho ale není třeba se bát, zatím je prokázáno, že porozumění naopak stoupá s trénovanou (!) rychlostí.

Konec teorie, začněme praxí. Co se týká této metody, musím říci, že se ji nelze naučit hned jako např. mentální mapy. To mnoho lidí odradí. Tato technika si vyžaduje trochu vůle… Naším cílem bude naučit se udržet koncentraci nad textem (neodbíhat myšlenkami, neodbíhat od knihy atd.), rozšířit si zrakové pole a trénovat rychlejší čtení.

Koncentrace

Na úvod něco ke koncentraci. Je třeba si koncentraci trénovat. Čím více má člověk tendence odbíhat od textu myšlenkami jinam, tím více ho text nebaví, ztrácí čas a hlavně klesá porozumění textu. Koncentraci je dobré cvičit na nějaké rutinní činnosti (a přemyšlení nad ni) nebo na soustředění se na jeden předmět. Např. zkus pozorovat 3 minuty věc ležící na tvém stole. Zkus o ní přemýšlet, klaď si kolem ní otázky (z čeho je vyrobená, z čeho by mohla být vyrobená jinak, jak ji lze různě využít, sleduj tvar, příp chuť, pach, přemýšlej prostě nad čímkoliv, co s věcí souvisí). Toto zkoušej kdykoliv, když budeš mít čas (ve vlaku, při obědové pauze, na procházce, večer před spaním…). Určitě se koncentrace zlepší.

Motivace a zlo/návyky

Aby text více bavil, je třeba se umět namotivovat (což musí každý vědět sám, co ho motivuje). Pomůže odpovědět si na otázky typu „v čem mi pomůže, že to budu znát“, „co je cílem textu a co je mým cílem“, „co již znám“, „co potřebuji znát“ (je to celá kniha nebo část) a další otázky. Také je třeba umět s textem lépe pracovat. Jde o to, že je vážně nuda text jenom bezmyšlenkovitě číst. Je třeba být aktivní čtenář. Dobrý čtenář je aktivní u jakéhokoli textu. I u toho, jehož obsah ho příliš nezajímá. Aktivní čtenáři kladou autorovi otázky, na které rychle v textu nalézají odpovědi. Nadšeně souhlasí nebo se přou, pokud se s autorem názorově rozchází. Pokud odpověď nedostanou, rychle zjistí, že se mají podívat po jiné knize. Čtení odborného textu může být taková konzultace či polemika s autorem. Špatný čtenář je pasivní čtenář, který čeká, že text ho začne sám nečím bavit (klesá motivace, užitek…).

Existuje plno dalších špatných návyků. Koukni na některé z nich v pravém sloupečku. V levém nalezneš návyky dobré.

Čtení různými technikami – dobrý čtenář využívá předností rychlého i pomalejšího čtení v situacích, ve kterých je to pro něj výhodné. Čtení pouze jednou technikou – jedna technika vede k pomalé rychlosti čtení a často i k nedostatečnému porozumění textu. Osvojte si různé techniky čtení a využívejte je.
Celková orientace v textu – dobrý čtenář dokáže rychle postřehnout souvislosti díky vnímání textu jako celku. Čtení slovo za slovem – špatný čtenář čte slovo za slovem, nevnímá okamžitě širší souvislosti. Díky tomu mu může celkový obsah unikat, nebo mu trvá příliš dlouho, než souvislosti pochopí. Nečtěte slovo za slovem, naučte se fixovat více slov a později i celé věty – viz doplňující studijní materiál.
Čtení bez zbytečných pohybů – dobrý čtenář má tělo uvolněné, dochází pouze k pohybu očí. Držení těla i uspořádání pracovního prostředí je v souladu s ergonomickými pravidly. Špatné držení těla a zbytečné pohyby – dochází ke zbytečné zátěži pro svaly a vzniká předčasná tělesná únava. Patří sem také pomalé ukazování si v textu, pohybování rty při čtení atp. Omezte pohyby při čtení pouze na pohyby očí.
Čtení potichu – dobrý čtenář čte potichu a nevydává při čtení žádné zvuky. Čtení nahlas – špatný čtenář při čtení šeptá anebo čte přímo nahlas. Zbavte se zvukových zlozvyků při čtení, jelikož vás velmi zpomalují a navíc narušují i soustředění na danou činnost.
Stanovené cíle čtení – dobrý čtenář pravidelně konfrontuje přečtené se svým cílem. Když cíle dosáhne, přestává číst. Nestanovené cíle čtení – špatný čtenář nemá cíl, neví, co přesně hledá. Ztrácí brzy motivaci a plýtvá svými duševními silami. Vždy si stanovte cíl a ten splňte.

Začínáme

A nyní něco přímo ke čtení. Dříve, než začneš knihu číst, udělej si přehled. Ten je důležitý, neboť díky němu zjistíš, jak moc je kniha pro tebe důležitá, co z knihy musíš přečíst, příp. zjistíš, že kniha je vlastně nepotřebná, neboť existuje jiná lepší nebo informace již znáš.

Sleduj tyto části knihy:

  • úvod,
  • předmluva,
  • obsah,
  • názvy kapitol,
  • nadpisy,
  • zvýrazněné části textu autorem,
  • popisy obrázků a grafů,
  • shrnutí na konci kapitol,
  • závěr,
  • doslov,
  • přílohy,
  • rejstřík,
  • shrnutí na obalu knihy.

Nejvíce důležitý je samozřejmě obsah a shrnutí, které ti řekne většinu informací.

Než začneš trénovat rychlé čtení, je důležité vědět, že existuje několik metod a je důležité (!), abys dokázala střídat rychlosti čtení dle textu. Některý text je důležité číst pomaleji, některý stačí proletět, některý přečíst rychle, ale přesto s porozuměním. To souvisí nejen se žánrem a stylem psaní, ale i tematikou. Pravděpodobně to poznáš sama, kdy použít co. Jde spíš o to uvědomit si důležitost střídání.

A jak trénovat rychlé čtení?

Nejlepší by bylo, kdy by sis půjčila některou z knih Davida Grubera o rychločtení či šetření časem. Jsou tam texty k trénování techniky a texty k měření rychlosti čtení. Takový text najdeš i na jeho stránkách. Než si však knihu půjčíš, můžeš zkusit pár jednoduchých metod.

  1. Nesnaž se umisťovat zrak na každé slovo, které čteš, obvykle (pokud to nejsou dlouhá slova) ti jeden pohled stačí k přečtení dvou a více slov (dle jejich délky a tréningu).
  2. Trénuj zrakové rozpětí. Takových cvičení je v knize D. Grubera plno, ale lze si taková cvičení připravit i sama.
    Příkladem je několik písmenek či slov vedle sebe, kdy nebudeš číst jednotlivě, ale budeš fixovat oko na jednom místě a snažit se vidět i okolí. Velmi efektivní je si takový řádek zakrýt, vždy si jej odkrýt na čtvrtinu sekundy a ihned zakrýt. Poté si zkusit napsat, jestli jsi přečetla vše dobře.
    Malá ukázka:agfd 
    rsfg
    pelt
    mkte
    xvut
    lijyPoté samozřejmě následuje sloupec s více písmenky, slova mohou časem dávat i smysl. Exitují např. tzv. pyramidy, kde jeden řádek je dobré přečíst na co nejmenší počet fixací (zastavení oka pro přečtění textu).
  3. Udržuj zrak spíše na vrchní polovině slova. Nejlépe to uvidíš z obrázků.

Sama vidíš, že ze spodní části lze jen těžko rozeznat, o jaké slovo se jedná. Zcela naopak tomu je u vrchní části. Soustřeďuj tam tedy svůj zrak.

Rad je ještě plno, opět je lze najít třeba na stránkách. Záleží, kolik času tomuto tréningu můžeš věnovat, ale pokud minimálně každý večer před spaním 10 minut budeš trénovat, čtení se zlepší.

Olga Biernátová, článek byl převzat s laskavým svolením autorky z webu Studuj kreativně

P.S.: A připravila jsem pro tebe vše důležité také jako infografiku, v plném rozlišení si ji můžeš stáhnout odtud.

 

Podobné články

  • Rychločtení, díl I.Rychločtení, díl I. Žijeme v informačnej dobe, denne sa na nás valia tisícky nových dát. Denne máme prísun informácií viac ako v staroveku mal k dispozícií filozof, či učenec za celé svoje štúdium. Ročne […]
  • 3 techniky jak překonat odpor k práci3 techniky jak překonat odpor k práci Odpor (rezistence) k nějakému úkolu je to, co způsobuje prokrastinaci. Když se vám do nečeho nechce, tak to odkládáte. Někdy se stane, že i když je váš obecný přístup k práci správný a […]
  • Tipy, jak na diplomkuTipy, jak na diplomku Existují tipy, které by se slušelo vytisknout a zavěsit na stěnu přímo před sebe. Ačkoliv tento seznam přináší sedm desítek podnětů, jak se vypořádat s přípravou a psaním diplomové práce, […]

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 19

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. marty napsal:

    Typo: fiaci -> fixaci

    Dekuji za clanek!

  2. adam napsal:

    nekde, kdysi davno, jsem toto videl na prezentacich a publikacich D. Grubera – viz napr. gruber.cz.

  3. Michal Šmilauer napsal:

    Odkaz na úplném konci nefunguje. Můžete ho prosím spravit?

  4. Ala napsal:

    Používám tuto metodu přes 18 let, a je to fantastické (třeba román o cca 300 stránkách přečtete za 2 hodiny) . Skutečně se zapamatuje více, ale nehodí se na všechno čtivo. Třeba čtení filozofických knih, odborných knih s tématikou, které prozatím příliš nerozumíte, myšlenkově neobvyklých knih (např. Hicks) to nejde použít v plném rozsahu, protože pak sice rychle čtete, ale nestíháte dostatečně chápat, rozjímat, natož třeba následně uplatnit. Uvedená tabulka má hodně do sebe, ale pokud již tuto techniku ovládáte nějaký pátek, tak uvolněnou polohu a zaměření na cíl můžete klidně vynechat, nejsou narozdíl od ostatních bodů nezbytné. Ty ostatní bych brala vážně, protože dělají čtení náročnějším a zpomalujícím.

  5. Markéta napsal:

    Ala: Nechtěla bych mít přečtený román za 2 hodiny:)
    Když mě kniha baví, nejraději si jí vychutnám co nejdéle a když mě baví hodně, mám po jejím přečtení pocit prázdna:)
    Navíc ani nejsem tolik bohatá, při ceně knih :)))

    Ale na učení určitě rady dobré:)

  6. fredy napsal:

    „Skončil som kurz rýchločítania a dokázal som prečítať Vojnu a mier za dvadsať minút.
    Je to o Rusku.“
    (Woody Allen)

  7. Pavel Miksa napsal:

    Je to velmi zajímavá technika a pokud by mi šlo o přelouskání knihy, jen abych ji měl za sebou, pak se to jistě hodi.

    V mém případě se snažim děj knihy prožít a také rád sleduji styl autorova psaní. To by pŕi rychločteni podle mě nešlo.

  8. Ondřej Kubera napsal:

    Rychločtení, tak jak jej D. Gruber popisuje a učí, rozvíjí kromě technických dovedností, které vedou k vyšší rychlosti, i schopnosti, které přispívají k hlubšímu porozumění (vcítění se do autora, čtení „mezi řádky“, kritické myšlení, dávání si věcí do souvislostí atp.). Mně rychločtení pomohlo mj. právě i k vyššímu soustředění a lepšímu chápání textů, kde není třeba usilovat o rychlost.

    Název metody je trochu zavádějící a vzbuzuje hodně mýtů. Pouhé zlepšení práce očí (rozšíření zrakového rozpětí atp.) skutečně může vést k povrchnímu čtení, proto doporučuji se seznámit s rychločtením jakožto souborem „zbraní“ jak očně technických, tak mozkových.

    Mimochodem, číst pomaleji neznamená automaticky mít ze čtení lepší pocit a lépe textu porozumět. Zkuste si tento článek vyslabikovat :-)

  9. agfd napsal:

    Zdravím a díky za článek.

    Ala: S technikou rychločtení se peru už dlouho a je možné, že můj hlavní problém spočívá právě v tom, že příliš netrénuji. Přesto ale mám pocit, že přečíst román o 300 stranách za 2 hodiny není to, proč rychločtení existuje. Pokud jsem dobře četl jak Gruberovu knihu, tak dobře poslouchal jeho syna na kurzu, tak rychločtení je především o onom střídání rychlostí a dobré technice práce před čtením (cíl, otázky k textu, co o dané problematice už vím apod.), pak dobré technice během čtení (fixace, rozpětí, koncentrace) a po čtení (co mi to vlastně dalo a jaké jsou odpovědi na mé otázky z fáze před čtením). Pro beletrii rychločtení vysloveně nedoporučuje, protože z toho nic nemáme…Ale jestliže Ti to funguje, tak se musím mýlit. Přesto by mě zajímalo, v čem je ten fígl…
    Rozhodně se vyplatí uvědomit si FIXACE A ZRAKOVÉ ROZPĚTÍ.

    Osobně si myslím, že rychločtení mnozí nechápeme. Rozšířit zrakové rozpětí a snížit počet fixací je základ. To je důležité a zrychlí i běžného čtenáře. Vše ostatní chápu tak, že musím vědět, co čekám od textu a jak moc se chci namáhat před samotným čtením.

    Pokud je pro mě téma zcela neznámé, případně si nekladu žádné otázky, těžko lze rychle číst. Leda jen jako prolítnutí textem před samotným rychločtením. Ať se s látkou trošku seznámím a nasbírám „materiál“.

    Pokud chci odpovědi na předem stanovené otázky (a přemýšlením o textu dopředu jsem strávil dejme tomu 2-4 minuty), můžu začít rychločíst a na otázky podvědomě hledat odpovědi (A tehdy zpomalit, když narazím na odpověď), nebo si na otázky sám odpovědět a nechat se „zaseknout“ svým podvědomím, pokud se odpověď v textu lišila od mé vlastní odpovědi. Jestli to funguje – to by chtělo skutečně otestovat na dostatečném vzorku lidí. Myslím si, že jsme ale většinou líní ony 2-4 minuty nad článkem strávit ještě před jeho čtením a většinou se nám nechce nad tématem uvažovat – prostě začneme číst. A to je chyba – myslím, že rychlost by v konečném důsledku mohla být dokonce ve prospěch NErychločtení. Ale z hlediska pochopení a naučení se něčeho nového z článků by bylo lepší použít techniku Grubera (pokud je jeho, protože ne jedenkrát nám ukazuje cvičení a popisuje techniky, které byly objeveny dávno před ním – ale pan Gruber v podstatě nikoho necituje a jestli si dobře vzpomínám, nebyla v knize ani použitá literatura…ale nechci křivdit, teď tu knihu před sebou nemám).

    Kdy mi rychločtení opravdu funguje, jsou už přečtené texty. Třeba když jsem poprvé četl Coveyho, tak jsem rozhodně nepoužíval rychlé rychločtení – ale dělal jsem si poznámky do knížky, přemýšlel nad textem. Po půl roce jsem chtěl jiné lidi seznámit s obsahem knihy a rychločtením jsem celou knížku v podstatě proletěl. A bohatě to stačilo. Knížku jsem „přečetl“ během hodinové cesty autobusem.

    Závěr: Rychločtení je užitečné. Ne zázračné, nečekal bych ani přečtení románu za 2 hodiny, ale pomůže jinak uvažovat o textech a zlepšit si trošku techniku čtení – třeba jen o 20-50 slov za minutu. Pokud skutečně něco hledáte v textu, pomůže hodně. Ale moc z textu samotného nemáte. Neztrácíte ale čas hledáním – a potom, když info máte, čtete zase pomalu, studujete, přemýšlíte.

    Co mi vadí…pan Gruber se v knize prezentuje, jako kdyby mu „rychločtení“ patřilo. Z toho je mi chvílemi až zle – obzvláště, když vím, že mnohé jeho návody jsem před ním četl jinde, ve starší publikaci. Věřím, že kompilát, který pan Gruber vytvořil není špatný, naopak, má můj obdiv. I to, že zpopularizoval myšlenku, že lze číst „jinak“, než nás ušili ve škole. Ale na druhou stranu nemá podle mě právo prezentovat sebe sama jako „vynálezce“, který má patent jak na slovo, tak na školení. A školení je to hodně drahé…Nedozvíme se tam v podstatě nic jiného, než co je v knize již napsáno. Pochybuji také o tom, že jeho výhružky žalobou těm, kteří by náhodou chtěli „rychločtení“ dále propagovat na svých kurzech a učili tam jeho základy, by došly naplnění, pokud bychom ho citovali. Vždyť to je přeci zcela běžné, že poznatky šíříme dál, jen nesmíme být plagiátory a musíme citovat, není-liž pravda?

  10. Markéta napsal:

    Myslím, že rychločtení tak nějak ovládám v podstatě odjakživa (naučila jsem se to na knihách, které mě sice bavili, ale přeci jen např. popisování přírody na třech stranách není nic pro mě. Ale přeskakovat jsem nechtěla, tak nastoupilo to, co za rychločtení považuji.) Přečtu většinou dvě slova z řádku a zbytek „vnímám“, „vidím“ nevím přesně jak to popsat:)
    Ale vyžaduje to asi více soustředění než klasické čtení, které si užiji víc. Asi to „rychločtení“ stále trénuji. Nikdy by mě nenapadlo, že je to speciální technika, o které se dají psát knihy a vyučovat ostatní – sakra:))

  11. Ala napsal:

    Nechtěla jsem se zas tolik rozepisovat, už tak se mi mé příspěvky občas zdají dlouhé, ale přeci jen nějaký dodatek. V tuhle chvílí vlastním přes 3000 knih (menšina koupená, hodně zdědené po rodičích a příbuzných),z čehož jaksi plyne, že druh a kvalita je porůzná. Bez mučení se přiznávám, že občas přečtu i tzv. brak, kvalitu tu tam tedy rozhodně nehledám, spíš mě zajímá akce – kde, kdo, co, i když i ze špatně napsané knihy a chyb autora se dá leccos naučit. Když jsem to psala, vzpomněla jsem si na knihy od Martiny Cole, a tam jsem opravdu měla problém nevědět co nejdříve, jak to dopadne, proto ta rychlost. Není vždy pohnutkou pro rychlost, co píšete. Děje si pamatuji dobře, dokonce i některé úseky mohu detailněji převyprávět. Ona není beletrie jako beletrie, po těch letech načteného vím své.
    Jak jsem však psala výše, tak ne všechny knihy se dají tak číst.

  12. quip napsal:

    @agfd Fajn komentář. Zkoušel jsem se do rychločtení vpravit loni (a na jeho semináři/školení jsem byl taky), kdy jsem co týden do školy četl kolem 700 stran textu, ale nepříliš úspěšně. U beletrie nebo oddychového odborného textu to šlo, při poli science nebo genetice jsem ale zjistil, že tychločtu poslední stránku už počtvrté a pořád nechápu, o co běží. Je to ale rozhodně fajn dovednost.

    Jinak – možná jsem to už psal na twitteru – kdyby se někdo pustil do článku o tom, jak si naplánovat učení se všemi deseti („učím se“ už přes rok a jako teda nic moc), jako klávesnicově retardovaného člověka by mě to moc potěšilo . )

  13. Ala napsal:

    No, s tím psaní všemi deseti, to je hodně dávno, co jsem se to učila (samouk). Do měsíce jsem psala velmi slušnou rychlostí a kvalitou, ale cvičila jsem denně 15-20 min, opravdu poctivě. Začátky byly tedy tristní (hlavně mraky překlepů), ale jsem ráda, že jsem vydržela. Ten měsíc nebyl tak v nedohlednu. Díky tomu, že se víc jedná o pohybovou paměť, tak to oceníš i v noci, kdy nesvítíš.Vzpomínám si, že nejtěžší byl přechod z psacího stroje na PC. Musela jsem upravit položení ruky, protože u PC jsou butonky hodně ploché, takové v jedné rovině.
    Učila jsem se podle jedné totalitní knihy pro obchodky. Možná jsou dneska lepší, ale i taková může splnit svůj účel.

  14. quip napsal:

    @Ala Prosímtě, co je velmi slušná rychlost a kvalita? Měsíc už jsem taky vydržel, ale že by se to nějak projevilo… Trénuju s http://web.me.com/typetrainer4mac/aTypeTrainer4Mac/home.html a pro přechod z jedné učící úrovně na druhou mám nastavenou rychlost 200 úhozů/minutu. Možná příliš? Pravda, že všechny jsemještě rozhodně neprošel. Zatím se učím anglickou klávesnici (píšu na ní myslím víc než na české), potom chci přejít na +ěščřžýáíé atd…

  15. Ala napsal:

    Samozřejmě, že po já píšu po letech „denního“ tréninku o dost rychleji (cca 400 úhozů +-), ale nemá cenu se to srovnávat. 200 úhozů je pěkný výsledek, na státnice ti stačí 240 (ale minimem překlepů) :).
    Mnohem podstatnější je přesnost než rychlost! Není problémem toho hodně mastit, ale strávit čas opravováním hrubek, může zdaleka upozadit rychlost.
    Nepíšeš nic o svém motivu, dost to ovlivňuje rychlost a kvalitu pokroků.
    Poctivost v úrovních je nenahraditelná, nevyplácí se přeskakovat. Věnuj se pouze jen jedné jazykové mutaci (klávesnici). Až budeš s kvalitou spokojen- a to nějaký pátek trvá, pak jdi na druhou! Nesnaž se najednou obojí, nebo se nenaučíš pořádně ani jedno, budou tě okrádat o čas časté chyby.
    Věř mi,je dobré nechat to v paměti usadit, uzrát a pak jít na další level.

  16. Monika napsal:

    Som rada, ze to rychlocitanie trocha ovladam :) stale mam ale na com pracovat… inak som jedina, ktorej sa lepsie citalo spodne slovo ,,kreativita,, ako vyssie? :D

  17. Ala napsal:

    Ne, vůbec ne. Je zajímavé, že večer (asi únava očí) padám očima na spodní část slova-tedy co píšeš a ráno naopak na horní polovinu slova. A koukám, že jsi svůj příspěvěk psala v noci.
    Z jednoho slova poznáš houbelec. Navíc by to chtělo delší úsek obtížnějšího textu s méně známými slovy a pak se dá s jistotou říci, jak na tom doopravdy jsi, ale s jistotou do toho bude hrát i denní doba.
    Je to ukázka toho, jak dokáže mozek hodně věcí doladit a dle okolností variovat, i když nemá vždy kompletní informace.

  18. Nikol napsal:

    Dobrý den,
    moc ráda bych se zeptala, jestli budu po absolvování online kurzu rychločtení schopná si vychutnat třeba beletrii dosavadním stylem čtením, který umí každý nebo ta nově nabytá dovednost tu dosavadní překryje natolik, že budu umět pouze „rychločíst“ a ne jen „číst“? Uvažuji nad koupí kurzu, tak sháním informace. Děkuji a přeji pěkný den

  19. Koprna Bernard napsal:

    Návod na rýchle čítanie, ktorý je veľmi zrozumiteľný…Vďaka za článok!

Přidej komentář k příspěvku

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru