Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Myslím si, že tedy jsem

By on 18. 4. 2012 in Rozvoj with Počet komentářů: 6
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Dlouhý semestr a půl jsem skládal puzzle. Jednotlivé dílky nepasovaly. Nevěděl jsem jak vypadá celkový obraz. Všichni o něm mluvili. Celé přednášky. Z Různých stran. Vztekal jsem se. Ignoroval. Odmítal. Bránil se. Nechápal. Nenacházel. Bědoval. Dostal jsem přeci všechny dílky! Přesto to trvalo dlouhé měsíce, než jsem zjistil co hledám.

Sebe

 

Neustále závodíme. S časem. S ostatními. Snažíme se vylepšit rekord otce, matky, kamaráda, spolužáků. Čteme GTD, knihy, časopisy, letáky. Sledujeme televizi, seriály. Říkáme si, že jsme lepší. Říkáme si, že takový chceme být. Stále na startovní čáře další etapy. Každé ráno. Proč?

Jsme součástí závodu. Nikdy nemá cíl. Nejde se nechat vyloučit. Neustále zbíráme body. Neustále bojujeme o první příčku. Chceme být nejlepší. Dokazujeme si kolik ještě bodů dokážeme získat. Večer usínáme s pocitem, že jsme dnes neskórovali. Co když nás někdo předběhl? Co když někdo tvrdě pracuje na tom, aby byl lepší než my, zatímco ležíme v posteli? Co když někdo vstal v 6, když my máme budíka až na 7? Co když nesnídá a už má pár bodů navíc?

Dovolená není dovolenou. Nezastavíme se. Je to jen chvíle kdy zpomalíme. Slunce pálí nad hlavou a propocený dres studí do zad. Uříceni se pokoušíme popadnout dech a běžet dál. Mokré vlasy se nám lepí na čelo a my na moment přibrzdíme u stolku s vodou. Jeden nádech. Druhý. Běžet dál. Nezastavovat!

Nezávodíme za sebe. Závodíme za své blízké. Za jejich blahobyt. Za jejich štěstí. Bojujeme za lásku. Bojujeme za slávu. Za obdiv. Za úctu. Za důvěru…Nezávodíme za sebe. Závodíme proti strachu. Proti nejistotě. Proti neúspěchu. Proti selhání. Sami proti sobě…

Nedokážeme popadnout dech. Svaly bolí a neposlouchají. Slunce pálí. Čistá mysl zůstala kdesi u občerstvení na trase. Tunelové vidění. Ještě sto metrů. Ještě deset metrů. Ještě k támhletomu stromu. Ještě krok.

Ležím na cestě a zalykám se prachem. Těžce dýchám. Selhal jsem. Upsal se vlastní krví do závodu, který nemá konec. Nevyhrál olympiádu. Nevydělal milion. Nezabezpečil rodinu. Neuchránil milovanou ženu. Nenaučil se vyřezávat. Nelétal na stíhačce. Nekoupil si kabriolet. Neřekl synovi to, co jsem chtěl.

Selhal

 

Neexistuje způsob jak vyhrát. Tak jako ve Star-treku neexistoval způsob jak vyhrát bitvu na akademii, neexistuje způsob jak utéct před výkonem, který po nás současná společnost vyžaduje. Tak jako Kirk ve Star-treku máme jedinnou možnost. Obelstít pravidla. Trvalo mi měsíce než jsem pochopil to, co se mi snaží měsíce jiní vysvětlit. Jako záblesk po hodinách a hodinách vysvětlování. Jak vyhrát sám nad sebou?

Závod neexistuje.

Nejsem olympijský šampion. Nejsem mistr světa. Nejsem mistr Evropy. Nejsem mistr republiky. Nejsem krajský přeborník. Nejsem nejlepší ve městě. Nejsem nejznámější v ulici. Nejsem lepší než můj otec. Nejsem lepší než můj bratr. V mém závodě je totiž jen jeden účastník. Já. Protože je to můj život!

Se svou první láskou z dětství jsem vydržel rok a půl. Chápete? Tak dlouho jsem dokázal bojovat za myšlenku, že je ta pravá. Byl jsem jediný. Navždy budu. Nebylo s kým soupeřit. Vyhrál jsem.

Odmaturoval jsem za 12! Prošel! Učil jsem se celý týden. To nikdo jiný nedokázal. Nikdo jiný to v mém životě lépe nezvládl. Jsem na sebe hrdý.

Při mém prvním studiu na vysoké škole jsem dokázal po prvním semestru odejít. Pochopit, že to není to co chci v životě dělat. Vzepřít se a změnit svůj život. Jsem v mém životě jediný, kdo šel svou cestou.

Studuji co mě baví. Můžu se zastavit a jen tak se dívat na hladinu Vltavy. Nikdo mě nemůže dohnat. Nikdo nedokáže vydělat víc peněz než já. Nemusím číst noviny. Sledovat televizi. Můžu plakat, když je mi do breku a stejně jsem ten nejstatečnější chlap. Směju se, když je mi dobře. Zlobím se na svou přítelkyni. Můžu. Nikdo jiný by to v mém životě nedokázal jinak. Pracuji na svých nedostatcích nejusilovněji ze všech. Selhávám tam kde by stejně nikdo neuspěl.

Překročil jsem svůj stín.

Vyhrál jsem svůj závod.

Jsem svobodný

 

Jakub Wojtovič, blog

zdroj obrázku: http://cdnimg.visualizeus.com

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 6

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Michal napsal:

    Opravdu super článek. Odreagování, pohlcení, úleva, souhlas, uspokojení, klid.

  2. Marek napsal:

    Úžasný článek, který mne doslova pohltil.

  3. JoHn napsal:

    Takže mi teda stačí na tu maturitu týden jo? :D

  4. Zuzka napsal:

    A co když není ani žádný „neexistující“ závod, který bychom vedli sami se sebou? Co když na ničem opravdu nezáleží? Proč překračovat vlastní stín, když se můžeme dívat do Slunce a mít stín vždy za sebou, bez ohledu na to, co v životě chceme/můžeme/měli bychom/bylo by dobré/ abychom dokázali? Co když jediné, na čem doopravdy záleží není to, co jsme zvládli/přežili/dokázali, ale to, kým jsme teď a tady? Protože jediné, co vlastně máme je – teď a tady…

  5. pavel lin napsal:

    dekuji lukasovi za tweet ktery me sem zavedll, jeden z nejlepsich clanku ktere jsem cetl. je tak osviceny ze bych uz nemusel nikdy zadny clanek cist :-)

  6. Milan napsal:

    Já to nepochopil, takže přešel z extrému do sebeklamu? V první části se žene za něčím a neví za čím a proč a v druhé napříč tomu, že nic neudělal, nic nezískal, tak přesto je nejlepší?
    Pro mne je ideální mít vyvážený život a vědět co chci a soutěživost je ideální motivovátor jak docílit svých cílů.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru