Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Běžet, jít, nebo se zastavit?

By on 2. 4. 2012 in Rozvoj with Počet komentářů: 1

Vladimír Dědek

VLADIMÍR DĚDEK | GTD, self-managementu a rozvoji osobnosti se věnuji už několik let. Své myšlenky sdílím také na webu chcirust.cz.
Mám rád zpětnou vazbu a pro uvítám, když se podělíte v komentářích s vlastními názory!

Poslední články od Vladimír Dědek (Všechny články)

Už delší dobu přemýšlím, jakou životní rychlost zvolit. Mám běžet – snažit se za všech okolností být 100% výkonný a efektivní? Mám jít – splynout s ostatními? Neměl bych se občas úplně zastavit, nadechnout, vydechnout a pokračovat?

Sprintovat nelze pořád

Odjakživa jsem byl velký pracant a dříč, pokud jsem si dokázal vytvořit silný motivační faktor. Poslední měsíce jsem však ve stavu, kdy škole, práci a dalším projektům věnuji velké úsilí na úkor osobního života, přítelkyně a rodině.

Díky svému přístupu k práci a k životu patřím mezi ty efektivněji pracující, takže se má práce může jevit jako sprint. To pak nabádá k zadávání si více a více zátěže na záda.

Vůl, který má nejvíce síly, dostává nejvíce naloženo.

Dosáhl jsem ale pomyslné zarážky a hranice, přes kterou (alespoň nyní) nechci přejít. Proto jsem se zastavil a řekl si: „Proč to dělám? Proč se ženu za další a další prací a dalšími projekty?„. Důvody byly a jsou jasné – práce na zajímavých projektech mne bavila a doufám, že bude i v budoucnu. Co se ale teď změnilo?

Jasně jsem si určil priority

Minulý týden o víkendu jsem si jednoduše sedl k počítači a sepsal si top 6 priorit do myšlenkové mapy. Zamyšlení jsem provedl svědomitě, protože tomuto kroku přikládám velkou váhu. Po dokončení jsem si mapu vytiskl a umístil na místo, kde ho uvidím minimálně 2x denně v důležité okamžiky dne – do koupelny.

Proč právě zde? Ráno, když vstanu a odcházím do práce nebo do školy, čistím si zuby. Když si je čistím, mám tendence něco dělat, nějak zaměstnat mozek. Nabízí se tedy vhodný okamžik k tomu, abych zaměřil svou pozornost na mé priority a „vryl si je do sítnice“. Ten samý postup se opakuje večer, když jdu spát.

Tato denní procedura má za cíl následující:

Hledám work-life balance

Abych mohl najít ten hledaný konsenzus, mezi pracovním životem a rodinou, je potřeba být k sobě upřímný. Myslím to tak, abych byl schopný to, co říkám, převádět na činy. Pokud tady budu něco psát a ve skutečnosti jednat úplně jinak tak to k ničemu nebude. Proto je teď další krok jasný – priority, které jsem si nadefinoval, chci dodržovat a jim přizpůsobovat své jednání.

S tím také souvisí další věc – musím začít od sebe a nespoléhat na ostatní. Dokud se nechám ostatními nechat pracovně vytěžovat, je jasné, že na ostatní věci nebudu mít potřebný prostor. Proto začínám čím dál více přikládat (u mě nepopulárnímu) slovu ne. Ideální stav je jasný – nechci být řízen, chci si určovat svůj vlastní směr sám. Tady si myslím, že se mi daří využívat metodiku GTD k dobrému plánování a revidování projektů/úkolů. Věřím, že v kombinaci jasně daných priorit se metodika GTD perfektně hodí k tomuto mému cíli.

Na TEDu ve videu o životní rovnováze mezi prací a osobním životě zazněla myšlenku, kterou bych rád zdůraznil – není potřeba se změnit od základů, stačí změnit drobnosti. Ze dne na den se změnit nelze, ale jde začít u drobností – třeba začít snídat s rodinou doma, v klidu, bez potřeby být v práci první.

Vladimír Dědek

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 1

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. quip napsal:

    „Ne“ je koukám problematické slovo pro dost lidí. Aby se ale člověk nezbláznil, musím být občas trochu jerk.

    Jinak k fajn článku bych doda jenom to, že se mi nelíbí slovní spojení work-life balance. Tohle nemám z vlastní hlavy, takže se nebojte, že bych byl nějak zvlášť chytrý, ale dává mi to smysl: work-life mi evokuje protiklad, jakoby práce nebyla součástí života, ale vyplňovala čas, který by jinak mohl být využitý na „life“. Takže namísto toho používám „life balance“, ve kterém je zahrnuté všechno.

Přidej odpověď k quip Zruš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru