Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

5 věcí, které mě naučilo běhání

By on 21. 3. 2012 in Rozvoj with Počet komentářů: 42
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Je to už dlhá doba, čo som začal behať. Behávam pomerne často, najradšej skoro ráno, alebo neskoro večer. Beh pre mňa nie je len obyčajný šport. Je to chvíľa keď som sám so sebou, mám čas premýšľať a poznávať seba samého. Čo som sa naučil pri behaní?

Veriť si

Ako povedal William Faulkner:

“Nesnažte sa behať rýchlejšie a ďalej ako iný, nesnažte sa poraziť niekoho iného. V prvom rade sa snažte poraziť sám seba.”

Presne o tom to je. Zo začiatku má každý problém dosiahnúť malý cieľ, napríklad zabehnúť jeden kilometer. No a čo? Postupne zabehnete v kľude dva, päť aj desať kilometrov a budete schopný dosiahnúť to, čo chcete. Chce to len čas a trpezlivosť.

Naučil som sa stanoviť si cieľ a ísť za ním. Keď ho dosiahnem, určím si ďalší a ďalší. Každý má svoje limity, no jediný spôsob ako ich objaviť je ísť za ne.

Nevzdávať sa

Mnohokrát som začal behať, no nevládal som pokračovať. Jednoducho som nemohol. Postupom času som prišiel na to, že som nemohol preto, lebo so si myslel, že nemôžem.

Všetko je v hlave. Každý jeden krok, každý kilometer.

Ak nevládzu nohy tak sa dá bežať ďalej, ak to vzdá hlava, tak je koniec.

Nájsť motiváciu

Zo začiatku som mal problém motivovať sa, no verte mi, dá sa to. Každý funguje inak, inými spôsobmi sa dokáže motivovať, no najdôležitejšie je prísť na to, čo vás dokáže poháňať vpred.

Naučil som sa nenechať ovplyvňovať vecami, ktoré nemôžem zmeniť. Neexistuje totiž nič také ako nepriaznivé okolnosti.

Nezáleží na teplote a počasí. Existuje iba zlá príprava. Ak zlyháte v príprave, môžete sa pripraviť na to, že zlyháte. Zo začiatku to bude stáť nejakú námahu navyše, možno to bude trošku bolieť, no eufória po každom dosiahnutom cieli vás bude poháňať vpred.

Sústrediť sa na prítomnosť

Niekde som čítal, že:

Človek je schopný vnímať iba aktuálne 4 sekundy. Všetko pred nimi bola minulosť a všetko čo príde, bude budúcnosť.

Keď behám užívam si prítomnosť, vnímam realitu taká aká je, bez starostí o to, čo bude a stresu z toho, čo bolo. Sústredím sa na dýchanie, počúvam myšlienky, premýšľam a užívam si to.

Triediť myšlienky

Beh je ideálny nástroj na vyčistenie hlavy.

Keď behám tak som sám so sebou.

Mám čas zorganizovať si myšlienky, urobiť poriadok v hlave. Je to možno zvláštne, no po behu som vždy príjemne oddýchnutý a bez stresu. Popri každodennom zhone a všetkých povinnostiach je beh únikom z reality, ktorú raz za čas potrebuje každý človek.

 

Tento článok nie je len o behaní. Je o vytrvalosti a snahe niečo dosiahnúť. Všetko toto sa dá pozorovať naozaj všade. Je úplne jedno či beháte, plávate, bicyklujete alebo hráte squash, píšete alebo maľujete, zakladáte vlastnú firmu alebo hráte monopoly. Tieto jednoduché pravidlá platia pri každej tvorivej činnosti. Všade, kde je potrebná naša námaha a úsilie.

Celý náš život je behom na dlhú trať.

Frankie Stankovic, Twitter

Podobné články

  • Jak efektivněji spát aneb Méně je víceJak efektivněji spát aneb Méně je více Když se narodí malé dítě, má trifazický spánek – spí v noci, kratší dobu dopoledne a kratší dobu odpoledne. Ještě ve školce má dvoufázový – pamatujete si na šlofíka po obědě? Jenže pak se […]
  • Jak začít s běháním, když jsem naprostá lemra?Jak začít s běháním, když jsem naprostá lemra? Tento rok pro mě z hlediska heroických sportovních výkonů úspěšný zrovna nebyl. Již od podzimu mě v podstatě v řadě za sebou provázela řada nejrůznějších zranění a jiných indispozic. […]
  • 8 způsobů, jak zefektivnit své studium8 způsobů, jak zefektivnit své studium Po veľmi strastiplnej ceste, to konečne vyzerá, že moje štúdium sa blíži ku konci. Za tie roky som prišiel na pár spôsobov, ako si štúdium čo najviac uľahčiť a celkovo ho […]

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 42

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Tomáš Bleša napsal:

    Co naučilo běhání mě:
    – že to je funkční způsob relaxace
    – že to je špatný způsob utřiďování myšlenek, protože nemám k dispozici papír a nemůžu si zapsat, co mě napadne
    – že to nepomáhá v hubnutí, protože zvyšuje chuť k jídlu
    – že se po tom cítím psychicky dobře 2 hodiny, ale fyzicky unavený celý den
    – že to nemusí být zdravé, protože klouby trpí
    – že to je poměrně významná ztráta času
    – že to před nástupem fitness módy nepovažovalo moc lidí za dobrou věc
    – že existují rychlejší a zdravější způsoby, jak se udržovat v kondici
    – že lidi dost často běhají jen pro běhání samotné, protože je k tomu vybičovala nějaká motivační knížka (pro dobrý pocit, že „něco“ překonávají)

    Z toho, co jsem se naučil mi vyplynulo, že pozitivní efekty na psychiku nepřekovávají negativní dopady a celkovou časovou neefektivitu. Těch 5 hodin týdně umím využít lépe.

  2. Peter Alaxin napsal:

    Tomáš,

    zaujala ma jedna Tvoja veta:

    „že existují rychlejší a zdravější způsoby, jak se udržovat v kondici“

    máš konkrétny priklad?

  3. Ala napsal:

    He, he…to je zajímavá reakce. Ale i ten článek je postavený víc na výkon a cíl než na radosti z pohybu na čerstvém vzduchu, takže se té reakci (mírné „provokaci“) nedivím.
    Je lepší si vzpomenout na dobu, kdy jsme byly děti (než přišel boom s technickými vymoženostmi). Taška po škole letěla do kouta a většina z nás byla schopna pobíhat po venku do večera. Večer jsme přišly umounění, příjemně unavení. Běhání v různých formách jsme nebraly jako povinný sport, ale jako součást zábavy a relaxu. Běhání mám pořád ráda, často se honíme se psem, který má ohromnou radost, že většinou nade mnou vyhraje. Délku běhání volím dle nálady, počasí, opravdu pro radost, ne pro nějakou metu.
    K Tomášovi Blešovi: jediné s čím mohu souhlasit, je že se fakt nedají zapsat poznámky, ale i to se dá vyřešit „diktafonem v mobilu“, ale nevzpomínám, že bych někdy měla ty potřeby. Na běhání právě oceňuju vyčistění hlavy. Hlad nemám i několik hodin poté, klouby mě snad v životě nebolely, unavená vůbec-právě naopak, JPP je akorát cesta do průšvihu a ta půlhodinka za ten relax stojí.Jestli tedy máte ty další uvedené potíže, tak to prostě děláte blbě.
    Ale spíš mi to připadá, že prostě běhání není Váš šálek čaje, a to je v pořádku. Je spousta aktivit na výběr.

  4. Tomáš Bleša napsal:

    @Peter – http://amzn.com/0071597174 (Body by Science) – super knížka, dobře vyargumentovaná – vyzkoušeno a funguje – nenechte se odradit názvem knihy

    @Ala – problém je v tom, že mám cca 95 kg a obávám se, že je to něco jiného, než když běhá třeba 60 kg žena #klouby. Ano, je pravda, že nejsem velký fanoušek běhání a byl jsem záměrně provokativní. Chtěl jsem tím povzbudit k zamyšlení. Je opravdu nemálo doktorů, kteří nepovažují běh za zdravý způsob pohybu. Před 50ti lety to byla exotika, stejně jako celé fitness. Pak to přišlo do módy, naskočil business (oblečení, obuv, fitka, …). Dnes je z toho lifestylové dogma podporované reklamou. Nikdo se neodváží pochybovat, že 6x týdně hodina běhání/šlapání/hopsání je dobrá věc. Jinak ale můžu potvrdit, že nával endorfinů po běhání je hodně příjemná věc a asi návyková.

  5. majlan napsal:

    To se na mě nezlob, ale tvůj názor mi přijde dost omezený. Zřejmě k běhání přistupuješ jako k byznysu, který ti má přinášet samé výhody. Ono běhání přináší výhody, ale musíš se na to dívat trochu jinak. Zkus si jít někdy zaběhat v pěkném počasí nebo při východu či západu slunce. Nebo patříš k těmto lidem? – http://a7.sphotos.ak.fbcdn.net/hphotos-ak-ash4/425801_10150639354059598_15917319597_8898633_1070407622_n.jpg

  6. Ala napsal:

    ravda, zamyslela jsem se, ale jinak. Nad profilem těch lékařů – asi jsou na tom v mnoha ohledech podobně jako jejich pacienti. Bez ohledu na váhu, každému prospěje se kousíček se proběhnout, okysličit se a v případě potřeby to proložit rychlou chůzí. Pravdu se exotikou máš v tom, že dneska je běhání jaksi bezúčelové, založené na pseudodůvodech (pseudomotivaci). Pro mé prarodiče by bylo nepochopitelné (pokud člověk nedělá sport pro peníze), abych se někam běželo třeba 5 km tam a zpátky a přitom něco nevyzvedlo nebo nevyřídilo.
    Asi pro tebe bude mnohem příjemnější plavání, ale mít to pravidelné, není tak organizačně snadné, jako se jít proběhnout. Dnešní doba přeje gaučákování, pokušení pohodlíčka je velké.
    Nemohu souhlasit s tím, že 6 x hodina sportu týdne je vhodná a dobrá pro každého. Mnohem důležitější je vyvážená regenerace po sportu, což hodně lidí ignoruje a ničí se (vazy, klouby, svaly, křečáky, srdce, ztrhané rysy…), v mylném domnění bůhvíjak žijou zdravě. Odstrašujícím příkladem toho jsou někteří vrcholoví sportovci, co jsou ve 30 do „důchodu“.
    Ale všimla jsem si v tvých formulacích prohlášení typu: nemálo doktorů, moc lidí, nikdo se neodváží pochybovat, je to signál jako kdybys ses rád za něco schoval. Nakonec je jedno, že běh tě nebere, ona stačí i svižná procházka. Svítání bývají kouzelná, zejména v neděli, kdy hodně lidí vychrapuje a je po ránu klid.

  7. anna.jermar napsal:

    Jak to vidím já:
    Důležité je, co je vaším cílem. Já jsem běhala několik let tréninkově, kvůli výkonu. Je-li člověk v určité kondici, přináší běh naprosto výborný pocit a relaxaci. Nyní již nejdu po výkonu ale především po zdraví, vrhla jsem se na funkční trénink (posilování především s vlastní váhou, tabata, kettlebells) a opravdu to funguje. Tedy funguje to pro dobrou kondici, sílu, zdraví a štíhlost. A pro mě je to i relaxace i když u toho lítá železo :)
    Běhat jdu občas taky, s kamarádkou, popovídáme a je pohoda.
    Běhání mě obohacuje spíše psychicky a mám i dobrý pocit, že jsem pro sebe něco udělala. To, co mě ale posouvá fyzicky dál, je právě funkční trénink založený na posilování.
    Článek je ale právě o tom, co přináší běh spíše po té „duchovní“ stránce, a já s tím vším souhlasím.

  8. Tomáš Bleša napsal:

    @majlan – Co znamená „omezený názor“? Mám to chápat jako „opačný názor“? Já jsem přece výhody běhání nepopíral (relaxace, psychika obecně). Jen odmítám ignorovat nevýhody.

    @Ala – Aby bylo vidět, za jaké názory bych se „rád schoval“, uvedu zde amatérský překlad z knihy, na kterou jsem odkázal výše. Mám ji totiž po ruce. :

    Body by Science: „…musíme vyloučit aktivity, jako je jogging a běhání z aktivit, které považujeme za cvičení. To může někoho rozladit, zvláště toho, kdo běhá, ale tvrdá pravda je, že ti, kteří si vyberou běhání jako svůj hlavní způsob cvičení, podstupují velké riziko. Studie zdokumentovaly, že 60% běžců se v průběhu roku, alespoň jednou zraní s cca jedním zraněním na 100 hodin běhání.
    Poškození způsobené běháním se často projeví až za 15-20 let dělání aktivity, jako třeba když běžci kteří začali v ranné dospělosti, dosáhnou svých čtyřicátin nebo padesátin se zjištěním, že nejsou schopni vystoupat po schodech bez bolesti kolen…“ (Kindle verze – location 267)

    Pokud si stále myslíte, že se za něco schovávám, tak si zkuste dát do Googlu třeba výraz „running pain“ – já tam v tuto chvíli vidím 484 mil. výsledků !!!

    Poslední poznámka: Nejsem proti pohybu/cvičení. Myslím, že je nutné se hýbat. Jen si nemyslím, že běhání je ten správný způsob. S běháním to není tak růžové, jak to vypadá.

  9. quip napsal:

    @Tomáš Bleša Vy se mi svým cynismem a nepřikrášleným pohledem na svět líbíte čím dál tím víc. Chtěl bych reagovat na dvě věci: zdravotní rizika a proč běhám já.

    Běhání opravdu přináší zranění jako snad žádný sport. Ne každý má ideální geny nebo se o sebe umí starat (stretching, čas na regeneraci + podpora stravou (čokoládové mléko, protein etc.)) tak, aby se mu běhání dlouhodobě nepodepsalo na zdraví. Každý někoho známe: kamarádka, 58kg, 25 let, dříve závody na in-linech, ale běhat téměř nemůže, protože shin splints.

    Sám běhám tehdy, kdy cítím, že tenhle druh pohybu potřebuju. Někdy je to opravdu silné a endorfiny se jen valí – jako třeba noční běh ve vánici, ranní za svítání nebo pěkné odpoledne, kdy člověk narazí na neznámou, ale krásnou trať. Tehdy si to užívám a je to stejně tak o atmosféře, jako o samotné radosti z pohybu. Jinak ale musím říct, že běhání fakt nemám rád. Nutit se do něj, překonávat se a vlasně si to (kromě několika minut těsně po doběhnutí) neužít mi nedává smysl. Zvlášť po inspiraci z Freakonomics (just quit: http://bit.ly/GGs1PK) nevidím v běhání žádný velký přínos. A ano, běhání občas pořád beru (bývalo to víc) stejně jako @copywriterka: „I run so that I can eat“. A potom už je to tedy úplně o ničem.

    Samozřejmě rozumím tomu, že množství lidí běhání baví (já to mám stejně s kolem, (jakýmkoli) lyžováním, floorballem nebo lezením), ale pokud vás nebaví a není to pro vás příprava na jiný sport (kamarád běhá kvůli parkouru), prostě se na to vykašlete = )

    P.S. @admin Nějaký komentovací systém (Disqus?) by byl vážně fajn. Je to věc na 5 minut.

  10. Vítězslav Pečínka napsal:

    Tomáši, čtu tvoje reakce a mám pocit, že si v zajetí stejných módních přístupů, které kritizuješ. Mslím těch, které jednozančně něco odmítají nebo zase nekriticky oslavují. Člověk (myslím jako druh) po desítky tisíc let chodil a běhal. Proto vypadáme jak vypadáme. Chůzi a běhu je také naše tělo dobře přizpůsobeno. Mnohem více než plavání nebo jízdě na kole apod. Takže u běhání jde o to, aby si postupoval pomalu a tělo na tuto činnost (opět) navykl. Pokud to přeženeš, protože tě ženou nějaké příručky apod., tak se zraníš. Problém je v tom, že jsme přestali (díky civilazačním vymoženostem) používat naše tělo původním (přirozeným) způsobem. Návrat je možný, ale chvíli trvá. Nicméně, abychom so rozumněli, za návrat k přirozenému pohybu nepovažuji extrémní fyzické výkony, které často vedou ke zraněním, ale pravidelný, častý, pestrý .. pohyb ve kterém chůze a běh hrají důležitou roli. V.

  11. mrzo napsal:

    Na twittery autor vyzýval na pridanie sa k diskusii, odpovedal som mu, že prečo nie, ak sa chce baviť o „behaní ako prejave masochizmu“ :-) Pozerám ale, že podobná diskusia tu už začala. Áno, narážal som najme na zdravotné riziká tak ako Tomáš Bleša, ktoré behanie bez debát prináša, najme tie dlhodobé, ktoré si veľa behajúcich ľudí nepriznáva, lebo ešte nie sú aktuálne. Ale aj o akútnej bolesti, keďže sám autor varuje „možno to bude trošku bolieť“ – ono to bolí dosť hodne a bolí to o to viac v čím horšom fyzikom stave ste. Prvá vec čo mi vždy každý tréner (ak nerátam nevzdelaných primitívov, prezlečených za učiteľov telesnej výchovy na našich školách, ktorí sa častokrát v cudzej bolesti vyžívali) aj doktor hovorili, že cvičenie NEMÁ bolieť a behanie v mojom prípade zväčša vyslovene nedoporučovali. Je to určite dosť individuálne, ale môj názor je, že ak nemáte špeciálnu predispozíciu, tak si také časté behanie ani nie do štyridsiatky odnesú vaše kĺby aj chrbtica. Ako tu bolo spomenuté, behanie ako občasný ventil – osobne ma oslovil nočný beh v snehovej víchrici :-) – prečo nie… Ale ničiť si ním pravidelne a vedome svoje zdravie? Opačný extrém (skoro žiadny pohyb) je určite horší, no prechádzať z jedného extrému do druhého? To je zlo na druhú. Každý by si mal nájsť pohybovú aktivitu, ktorá mu vyhovuje, ak je to beh, prosím, ale určite ho neospevovať ako super zdravé riešenie pre každého.

  12. mrzo napsal:

    A za tip na knižku Body by Science“ ďakujem vyzerá zaújímavo, určite skúsim zohnať.

  13. sklena napsal:

    @Tomáš Bleša: Ten argument s googlem byl nejspíš myšlen jako vtip, vyvodit se z toho nedá nic víc, než že hodně lidí běhá a občas se někdo zraní, např. pro obdobný výraz swimming pain jsem obdržel 151mil. výsledků (bez vykřičníků :-) a přesto si nemyslím, že by šlo o rizikový nebo snad dokonce škodlivý sport. A pokud má běh při dlouhodobém provozování natolik devastační účinky na organismus, jak je potom možné, že tolik běžců veteránů běhá i ve věku, kdy se velké části populace a to i té sportovně aktivní o jakémkoliv sportu ani nezdá?

  14. Vítek Kněžínek napsal:

    @Tomáš nedá mi to a musím na některé vaše myšlenky reagovat.

    „že to je špatný způsob utřiďování myšlenek, protože nemám k dispozici papír a nemůžu si zapsat, co mě napadne“ – Můžu se optat, jak dlouho běžíte na jeden zátah, že si nedokážete v hlavě udržet myšlenky, které vás při běhu napadnou?

    „že to nepomáhá v hubnutí, protože zvyšuje chuť k jídlu“ – s tím jídlem je to dost svérázný názor a troufnu si tvrdit, že je to naprosto individuální záležitost. Že běhání nepomáhá v hubnutí ale pravda bude, i když z jiného důvodu – běh je pro drtivou většinu lidí aerobní disciplínou a tak při běhu pálí cukry a ne tuky.

    „že se po tom cítím psychicky dobře 2 hodiny, ale fyzicky unavený celý den“ – Na to se nedá napsat nic jiného, než že běháte špatně – přepínáte se a namáháte víc, než vaše tělo zvládne. Já to mám přesně naopak, Mírná únava během krátkého časového úseku odezní (často v rámci tréninku chodím běhat i několikrát denně), ale dobrá nálada se mě pak drží celý den

    „že to nemusí být zdravé, protože klouby trpí“ – tady je to hodně o tom, jak běháte. Běh, jako takový je nejpřirozenější lidská činnost a naše tělo bylo evolucí vyvinuto v dokonalý běžecký stroj, to je nepopiratelný fakt. Říct, že běhání jako takové je nebezpečné je hodně odvážné tvrzení, vždycky bude záležet na tom, jestli neběháte „špatně“ – aneb způsobem, ke kterému nás nutí dnešní běžecká obuv.

    „že to před nástupem fitness módy nepovažovalo moc lidí za dobrou věc“ – to je s prominutím naprostá blbost. Běh naopak (když pominu poslední 3-4roky) oproti minulosti strašlivě upadl. Dřív byli na všech závodech davy lidí napříč všemi věkovými kategoriemi a dneska (když pominu masové městské běhy) vždycky nejvýznamnější část startovního pole tvoří veteráni. V dobách dávno před první fitness vlnou běhalo daleko více lidí než dnes.

    „že existují rychlejší a zdravější způsoby, jak se udržovat v kondici“ – byl by nějaký příklad s vysvětlením, proč je tomu tak? Koukal jsem na tu knížku a podle anotace soudím, že se bude věnovat něčemu ve stylu tabatových intervalů – tedy něčemu, co se dá aplikovat i pomocí běhu. Pak také není kondice jako kondice, intervalový trénink vám sice dodá sílu a udrží vás „in shape“, ale pokud půjde o vytrvalost, výsledky nebudou nijak zázračné.

    „že lidi dost často běhají jen pro běhání samotné, protože je k tomu vybičovala nějaká motivační knížka (pro dobrý pocit, že „něco“ překonávají)“ – ano, to se nedá popřít, ale takoví lidé nevydrží běhat pravidelně delší dobu, pokud k tomu nenajdou ještě jiný důvod (znám nejeden takový příklad ze svého okolí). A pokud zůstanou u běhu, proč to dělají? Odpověď na tuhle otázku vám dá každý běžec. Možná se bude člověk od člověka trochu lišit, ale v zásadě zůstane stejná. ad pocit překonávání – a není to právě to překonávání sebe sama, o kterém se píše v článku a které má pozitivní dopad i na náš život mimo běh?

    Neříkám, že každý by měl běhat, nebo sportovat obecně, nebo že je to nejdokonalejší věc na světě, to ať si rozhodne každý sám za sebe a bylo by nezodpovědné někomu říkat, co se sebou má dělat. Každopádně nesouhlasím s vašimi názory.

    Čísla, která jste uváděl u běžeckých zranění budou pravdivá, ale máte k dispozici tyhle statistiky i u jiných sportů?

    Já jsem dřív preferoval horské kolo, ale přešel jsem k běhu z časových důvodů a největší pozitiva běhu jsou podle mě: Výborný vliv na psychiku, funkce přírodního antidepresiva, absolutní nezávislost na vybavení (v létě běhám i bos, stačí mi jen kraťasy – při správném stylu se dá běžet v jakýchkoliv botách bez zvýšeného rizika zranění), nízká časová náročnost

  15. stringi napsal:

    ja pri behani nemozem vobec rozmyslat, lebo sa musim sustredit len na dychanie a na ignorovanie bolesti, lebo ma picha v boku (az tak strasne, ze mam pocit, ze mi ho odtrhne), stipe ma v nose, v podnebi, bubnuje mi v spankoch, zahmlieva sa mi pred ocami a mam pocit, ze kazdy beh sa mi stane osudnym a uz sa dalsieho ani nedozijem :)
    napriek tomu som si hovorila, ze to musim nejak prekonat a hadam to raz bude lepsie, ale po zaujimavych prispevkoch od Tomasa a mrza veru neviem, ci si nenajdem radsej inu pohybovu aktivitu.
    prave som si spomenula na jedneho nasho suseda, ktory bol velky turista, sportovec, bezec, a teraz na stare kolena nemoze uz vobec chodit, tlacia ho na voziku :-/

  16. quip napsal:

    @Vitek Knezinek: +1

  17. fredy napsal:

    Na pochopenie toho, preco sa beha, doporucujem knihu Haruki Murakami – O čem mluvím, když mluvím o běhání.

  18. Tomáš Bleša napsal:

    No no no, dyť jsem zas tak moc neřekl. :-)
    @Vítek Kněžínek –
    Když jsem běhal, tak cca 3-5 km na jeden zátah.
    Hubnutí: ono je to obecně problém jakéhokoliv cvičení. Ne jen běhání. Tělo má tendenci výdej energie okamžitě kompenzovat příjmem. To, že cvičení moc při hubnutí nepomáhá se ukázalo v mnoha studiích. Pokud Vás to zajímá tak jeden příklad:
    http://youtu.be/Qk4UKD00aOo time 31:40 <– tady se o tom mluví

    Je opravdu možné, že "blbě běhám" a moje manželka asi taky. Spousta reakcí je v tomto duchu a nedá se proti tomu moc argumentovat. Myslím, že boty jsem měl kvalitní a snažil jsem se neběhat přes paty. Něco jsem se o tom snažil i přečíst, ale stejně to nebylo ono. Třeba mám špatnou stavbu těla. :-)
    Jinak si myslím, že nejpřirozenější způsob pohybu je chůze, nikoliv běh.
    Jestli bych měl někomu nabídnout alternativu k běhání, tak by to byla kombinace těchto činností:
    a) relaxace v klidu doma a sám b) procházky přírodou c) jednou týdně velmi intenzivní krátký silový trénink a pak nechat tělo pár dní regenerovat

  19. tibor napsal:

    eej, jak ste ma nazhavili! idem si asi zabehnut pred obedom nech sa mozem poriadne natlacit na obed :D slachy a klby traste sa!

  20. Vítek Kněžínek napsal:

    @tomáš když se ještě stručně vrátím k tomu „blbému běhání“, (já ten pojem teda nemám moc rád, protože zastávám názor, že žádný běh není blbý, jen některý je přirozenější, jiný méně). Jestli jste se snažil běhat přes špičky, tak je to sice mnohem šetrnější pro klouby, ale o to větší zátěž pro svaly, které v naší době tomuhle pohybu naprosto odvykly, to by mohlo způsobovat, že ste pak zničený celý den, ale to jen hádám :-). Běh – zdánlivě jednoduchá činnost – je čím dál tím víc složitější, čím víc jí člověk poznává a i to je jedna z věcí, která se mi na běhu líbí :-)

    O tom běhu versus chůzi je jedna celá kapitola v born to run věnovaná studiím, které dokazují opak. Nemám tu knížku zrovna u sebe, abych citoval, nebo alespoň uvedl chůzi. Každopádně výsledek byl takový, že lidé jsou běžci (achilovky, velké hýžďové svaly, zdvihač hlavy) a v pre/historii používali vytrvalostní běh, jako prostředek lovu (uštvat antilopu pro člověka není zas až takový problém, jak by se mohlo stát)

    S těmi alternativami naprosto souhlasím, možná bych ještě dodal jednou, dvakrát týdně nějaký kolektivní sport, pokud k tomu má člověk sklony :-)

    K hubnutí už se vracet nebudu, to je snad ještě větší věda, než běhání :-)

  21. Vítek Kněžínek napsal:

    @fredy A mě se ta kniha třeba vůbec nelíbila a nesouhlasím s některými myšlenkami v ní uvedenými :-) Mnohem víc na mě zapůsobila Born to run (protože jsem se v ní na některých místech dočetl k postřehům, ke kterým jsem došel už dřív vlastní cestou) – četl jsem obě už jako dlouhodobý běžec… Názor si ale každý musí udělat sám, ne ho najít v nějaké knížce ;-)

  22. Substance242 napsal:

    Mohol by sa vam pacit dokument BBC „Truth about exercise“.

    Inak pre mna turistika ano, beh vobec.

  23. unicorp.umbrella napsal:

    Jaj, Tomas, ty si zial tak mimo. Tu je par dovodou, preco tvoja argumentacia neobstoji ani nahodou:

    1) Bielkoviny. Okrem toho, ze je to strukturalna vec (svaly, organy,…) je to stavebna jednotka enzymov. Nemozes produkovat enzym pokial nemas bielkovin. Teda bielkoviny su potrebne VZDY. A co si myslis, ako nasi predkovia ziskavali bielkoviny ? Hint, potrebujes na to 2 nohy a veela energie

    2) Klby. Este horsie ako pravidelne prevetrat klby je neprevetravat. Pred par rokmi som cital o cloveku, ktory ma 65+ a klby zo snimok (CR/MRI) ako mladistvy (20-30rocny). Recept ? Strava a vela behania

    3) Empirickost – stavba tela. „Pretazenie klbov“ je asi taky isty nezmysel, ako „pretazenie kosti“. Stehenna kost ma vo vertikalnom smere 5-nasobnu nosnost voci hmotnosti pri normalnom BMI (napr ja, normalne bmi @ 70kg, vydrzi teda cca 350Kg). Urcite evolulcne sa clovek neevolvoval tak, ze jeden subsystem zvladne zataz X a druhy X/10 alebo X/20.

    A ovela viac zatazujeme svoje klby/slachy a makke tkaniva pri 8 hodinovej office/@PC praci. Aj pri ergo stolicke za XX XXX Kc

    4) Chudnutie: totalny nezmysel. Mal som 95 Kg (175cm). Zmenil som stravu (vyrazil som maso,ryby,vajcia,mlieka,HFCS, a 95% spracovavanych jedal (zo spracovanych jedavam len chlieb,tofu, vsetko ostatne vyrabam (ryza, rastlinne maslo, ovocne pseudo-torty…) A jedol som vzdy do sytosti (novu stravu – bacha, nie je to ziadna dietarna nizkokaloria – ananas,mrkva,mango,hruska a hrozno peekuju inzulin jak salene). Po 85 som zacal behat a druhych 10Kg som zhodil OVELA rychlejsie. Stale jem do syta (beh/nebeh) a stale to klesa (napriek tomu, ze mam v zivotosprave vela zleho – neskory spanok, obrovske kvantum stresu, malo volneho casu,…)
    Teda, cvicenie, hlavne beh velmi pomaha pri chudnuti! A to som si nevymyslel z neakej co ja viem akej, mozno pseudovedeckej- mozno zaplatenej- knizky. Toto je vlastna skusenost.

    A este vseobecne rada – nebude ako chnupi zo zapadu! Tam si myslia, ze ked budu denno denne cvicit na 500%, mozu jest co chcu, co ale neni pravda. Clovek moze byt pazravec, ale pokial je pazravo ovocie/zeleninu + psenica,… + srukoviny varene/nevarene tak priberie ovela tazsie ako z 2 hamburgerov za den !
    ( uz som trocha off topic, ale neda mi to nepribalit vytrvalemu citatelovi zopar uzitocnych keywordov do gugla)
    Zaujimave KW: HFCS, Food Inc., Supersize me, RAW food (aj ked s tym poslednym opatrne, ludia si z toho spravili skoro-sektu)

  24. unicorp.umbrella napsal:

    (sorry za stylisticke chyby)

    Este na zaver – nie je kaloria ako kaloria a kilogram ako kilogram.
    Hroznova sezona (vtedy zahradkari hodne priberaju (aspon ti, ktori nedavaju vsetko hrozno na must :D) sposobuje priberanie. To sa da ale pribrat aj na tycinkach a pod. Problem su ocividne aditiva, veci, na ktore trakt neni vobec stavany (ocividne, ani maso, ani rastliny vas neponuknu xantanovou gumou …)

    Tuky inac skladuju aj toxiny (je to uplne neefektivne, ale telo to povazuje za „vhodne“ takto sa ich „zbavit“). Fyziologia behania toto spaluje ovela lepsie ako takmer hociaky iny sport. Nehovoriac o tom, ze sa jedna o low-cost, any-time, samostatnu aktivitu (napr oproti neakym specialnym treningom, ktore ked chce clovek robit poriadne, potrebuje fitko a tam covek nemoze byt sam, je to drahe jak slak, funguje to od-do ,… )

  25. quip napsal:

    @unicorp.umbrella Suoer komentář. Ovocné pseodo-dorty mě rozsekaly = ) Nějaký blog nebo twitter account, kde bych tě mohl stalkovat?

  26. Martin napsal:

    :-) Mě běh naučil to, že v těle existují i jiné svaly než jsem měl já. Aktivně dělám cyklistiku, v poho ujedu cca 150-200 km, a pak jsem si šel jednou (pro zábavu) zaběhat. 5 km bylo nejhorších v mém životě. Nemohl jsem najít plíce, nohy tvrdé (3 dny jsem nemohl chodit). Přesto to mělo něco do sebe. Jsem člověk orientovaný na cíle a to pomohlo zlomit i běh. Donutil jsem se prostudovat x tréninkových deníků a začal jsem si dělat rychlé cíle (0,5, 1km, …). A jde to. Běh je pro mě prostředek k vyčištění hlavy a k poznání výborných lidí. Jo a abych nezapomněl. Doporučuji ranní běh po mořském břehu a bos. Nic lepšího jsem nezažil

  27. Ondra napsal:

    Člověk je chodec, ne běžec. Je dokázáno, že v porovnání s jinými savci je na tom mnohem lépe, co se týče efektivity chůze, a hůře, co se týče efektivity běhu.
    Souhlasím, že je vhodnější jednou týdně posilovací trénink do svalového vyčerpání. Trvá půl hodiny, je kladen velký důraz na formu, cvičí se velice pomalu, riziko zranění je minimální, zdravotní benefity obrovské, jelikož takřka všechny benefity pro zdraví pramení vždy ze svalové činnosti, a to i při běhu, jen ne tak efektivně. Dále denní procházky. Bez rizik, které provází chronické kardio, jako např. arytmie, přetrénování, zranění…stejně prospěšné pro psychiku a snížení stresu. Prevence zranění je priorita číslo jedna.

  28. Ondra napsal:

    http://baye.com/my-philosophy-of-exercise/
    Filozofie cvičení.
    Mimochodem, čtyř největší studie na toto téma potvrdily, že běhání není vhodným nástrojem pro snižování hmotnosti. První je vždy dieta, tvoří cca 70 procent úspěchu. Pak spánek. Až poté cvičení. To jen moduluje výsledný efekt. Zkuste přerušované hladovění – intermittent fasting – a uvidíte.

  29. Vlado napsal:

    Vďaka za veľmi pekný článok. Takisto v poslednej dobe behávam a je to veľmi dobrý spôsob, ako si „vyventilovať“ hlavu. Človek nemyslí na nič len na cestu a cieľ. Môj tip ako sa motivovať je pustiť si nejaké motivačné video obľúbeného športovca a pod. Napríklad Mike Tyson, Muhammad Ali ale aj iní športovci ako bodybuilderi atď. Tieto videá vedia veľmi dobre namotivovať. A takisto veľú úlohu zohráva aj oblečenie. Osobne sa mi lepšie behá v značkovom tričku ako v obyčajnom. Samozrejme to nieje tričkom ale je to v hlave. Pri behaní platí, že Váša myseľ, Vaše telo a Váš duch sa musia spojiť, aby sa dosiahol najlepší výsledok.

  30. Ondra napsal:

    Běhání vede k zániku některých typů svalových vláken, konkrétně tzv. fast twitch, která jsou zapojena jen při extrémně vysoké intenzitě, např při vhodném posilovacím tréninku. Bohužel jsou to ta, která pojmou nejvíve glykogenu. To má negativní vliv na inzulinovou senzitivitu, což vpodstatě znamená vyšší riziko metabolického syndromu a diabetu. Přeji příjemný, dlouhý běh:-) Navíc, najděte si někde statistiku úmrtí na srdeční selhání u běžců kolem 40-50 let..hrozivé. Fitness zkrátka neznamená zdraví…

  31. Koprna Bernard napsal:

    Skvelý článok…najviac si má páči, že „všetko je to v hlave“. Sám som bežec a tak dobre poznám túto prekážku. Našťastie s trochou tréningu sa to dá poraziť a potom sa to prenesie aj do iných častí života.

  32. Michal Valenta napsal:

    Zdravím všechny,
    Já osobně běhání miluji, ale dlouho tomu tak nebylo. Dříve jsem běhal hlavně kvůli fotbalu a florbalu. V době, když jsem začal pracovat, tak se mi začala kupit spousta úkolů, povinností a obrovská zodpovědnost jak za odvedenou práci tak sám za sebe. Bohužel to mělo i zlé stránky – špatná komunikace s okolím mě nejbližším, rozchod s partnerkou a hádky s rodiči.
    Řekl jsem dost a jednoho dne jsem si šel zaběhat (po práci cca 22:15) běhal jsem asi hodinku, ale zažil jsem naprosto niterní otřes. Cestou jsem si uvědomil, že hlavní chyba je v mé osobě a ne v ostatních. Uvědomil jsem si, že debordelizace hlavy je důležitá a tak jsem to začal provozovat obden. Po každé, když jsem přiběhl, napsal jsem na papír hlavní myšlenky a plány. Takto to šlo dále a najednou se mi začala hlava čistit rychleji. Udělal jsem si myšlenkovou „kartotéku“ přímo v hlavě, ale i na papíře. Hlavní výhodou je to, že jsem si začal uvědomovat i chyby, které jsem dělal ve škole, v práci, ve vztazích. Bylo strašné zjistit, že to byly převážně 3 stejné a opakované chyby .
    Nyní vedu super život. Usmívám se a snažím se řešit problémy, když nastanou, ale i než nastanou. Mám skvělou přítelkyni a vztah s rodinou nebyl lepší. Musím říci, že mi pomohly i knihy od Spencera Johnsona. Takže i nyní chodím běhat a poznámky chci převést do myšlenkových map, které teprve objevuji.

    (omluvte případné chyby Děkuji)

  33. Neuzil napsal:

    no pridam taky trosku do mlyna … jako doktor, drive se aktivne starajici o sportovce, zivici se rehabilitaci a navic s osobnim zajmem o co nejlepsi zivotni styl…

    Nejbliz je mi pristup Tomase Blesy. Ve svetle soucasneho poznani ( a to se v case nepochybne meni ) je behani mene efektivni, vice casove narocnou a vetsimu riziku zraneni hrozici aktivitou. Aspon steady pace cardio behani. U sprintu uz to neplati, nebo aspon ne tolik. Otazkou je , co je vasim cilem.

    Pokud chcete jen vyplachnout hlavu, proc ne… sam jsem behal pravidelne obden 6 let, postupne az kolem 7 km, bavilo me to, meril jsem si TF, radoval se z ubehlych km, spalenych kalorii, mel lepsi vytrvalost… Mam to vsechno v treninkovem deniku. S vahou to nic moc nedelalo. Je to presne tak, jak pise Gary Taubes nebo treba i Doug McGuff – existuje spousta obeznich bezcu, bezcu s nadvahou ( napadl me treba popularni kasparek Spidla ), takze Svaty Gral obezitologie beh rozhodne neni. Jak tady bylo receno , boj s obezitou je veda, ktera presahuje prakticky do vetsiny medicinskych oboru, nikdo poradne nevime jak ty hormonalni regulace efektivne, dlouhodobe a snesitelne ovlivnit, navic je treba brat v uvahu Gausovu krivku rozlozeni telesne vahy a procenta tuku v populaci a to vcetne populace hunter-gathers :-), takze vzdycky budou lidi, co budou mit vyssi % telesneho tuku, vyssi vahu. Jde o to, aby se cela ta krivka neposouvala jaksi doprava, coz se ted v zemich „zapadniho zivotniho stylu deje“. Takze beh ma na hubnuti vliv tak max z 15%. Vyse uvedene ctyri studie to prokazaly jasne. Pro ostatni, kteri neveri, doporucuji obe knizky Garyho Taubse , ta druha je stravitelnejsi, ta prvni zase vycerpavajicim zpusobem ukazuje historii celeho „oboru“ ci boje s obezitou/nadvahou. Takze behani z hlediska boje s kily navic neznamena vubec zadnou vyhodu oproti kolu, oproti plavani nebo posilovne. U obezity pujde spis o neco, cemu se rika set-point, doporucuji vygooglit…Jde o to jak ho snizit tak, aby byl zivot zabava a nejen boj s kilogramy, % telesneho tuku…

    Behani ma vyhodu, ze se da provozovat celorocne ( jde to, sam to tak praktikuju ), relativne levne – neplati , ze cim drazsi boty, tim lepe, navic nestoji vic nez 4000, coz se jednou za 6-9 mesicu da, ale vetsina lidi vystaci s modely za 1500-2500… Je to zdroj pro produkci endorfinu. Je to rozhodne lepsi nez nic.

    Ted ty odvracene stranky – je objetivne pravda, ze ti lide trpi na entezopatie – tedy problemy z pretizeni svalovych uponu. vidim, to v ambulanci porad. A neni to jen tim, ze spousta bezcu kasle na strecink po zatezi. Castejsi distorze, obcas zlomeniny. Statisticky je to rizikovejsi nez posilovna, florbal nebo tenis a to je co rict, rekl bych…

    Je taky objektivne pravda a jako ortoped/rehabilitak to muzu jen potvrdit , ze technika behu, celkova hmotnost a teren hraji velkou roli a problemy mikrotraumat se nascitaji az za roky… Nejen stari fotbaliste, volejbaliste nebo basketaci maji problemy s predcasnym rozvojem opotrebeni kloubů – typicky kolena , typicky chrupavka na cesce, predcasna artroza proste u teto skupiny lidi existuje. U chodcu neexistuje.

    Behani muze byt casove nenarocna zalezitost , 30-40 min je fajn. Ultramaratony uz jsou mucenim lidskeho tela a to nejen zavod, ale i treninky na ne. Presto je otazka jestli tohle chcete , jak moc je to efektivni. Co je vas cil? Endorfiny? Relaxace? Zlepseni kardiovaskularni zdatnosti? Zlepseni vytrvalosti? Pobyt v prirode? Ano, to vsechno to umi, ale jine veci to umi taky s mensimi riziky, mensi casovou narocnosti… vybrat si musite vy…

    Pokud si prectete knizku doktora McGuffa ( vrele doporucuji, stejne jako stranky Bena Greenfielda – triatlonista, Abela Jamese nebo treba doktora Johna Berardiho ), doctete se velmi presne, proc si mysli, ze rozhoduje o celkovem zdravi mnozstvi svalove hmoty, proc je to dulezite pro hubnuti, respektive udrzeni metabolismu na dostatecne vysoke urovni, jak nektera svalova vlakna po dlouholetem cardio treninku vymizi, proc je posilovani metodou slow-motin efektivnejsi. Ja ji cetl a okamzite zmenil pristup. Behat chodim uz jen 1-2x tydne, jen HIIT, tedy sprinty a jen proto, ze me to bavi. Vytvralostni behy, vyklusy, to vsechno jsem odboural, z hlediska toho, co chci od behani ja , mi nedavaji nic. Cvicim 1x tydne, ale zvedam vic. Jak to ?

    Ohledne „starnuti“ a zpomalovani toho procesu. Vase klouby jsou tak stare, jak stare jsou chrupavky. Pokud nekdo pravidelne posiluje, ne s cilem soutezit, ale mit svaly, klouby nepretezuje ( pokud cvici na pristrojich skoro se mu to nemuze podarit :-), pokud s volnymi cinkami, je to vec techniky a rozumu, ale to plati i pro behani ). Kdyz najedete na youtube a najdete si priklady lidi, co posiluji do 70-75 let a date si tam priklady lidi, co behaji v tomto veku, a date si to vedle sebe, kdo vypada mladistveji? Bezci? No to bych teda nerekl… Jak napsal Ondra ( rekl bych, ze je to citace McGuffa) , fitness doopravdy neznamena automaticky zdravi

    Dalo by se psat dal, ale uz tak je to dost dlouhe, za sebe proste rikam „chronickemu kardio treninku“ z hlediska udrzeni zdravi a fitness jedno velke NE. Z hlediska cost/benefit je to neefektivni…

    BRW Born tu run ctu:-), poucne, ale na mych vyse uvedenych nazorech to zatim nic nezmenilo

  34. Neuzil napsal:

    sorry, Tomase Blesi :-)) Omluva

  35. Miroslav Volek napsal:

    Mě běhání naučilo jednu věc, že život není jen o tom něco začít, ale hlavně vydržet a doběhnout do cíle.

  36. Lubos napsal:

    @Neuzil – velmi pěkné shrnutí, dospěl jsem k podobným závěrům. Trénuji podobným způsobem (posilovna + HIIT), dříve jsem běhal 2-3x týdně někdy až 15km, v současné době z těchto objemů zůstalo 2-3x ročně cca 5-10km – kontroluji si tím pouze aerobní vytrvalost, a podle dosavadních zkušeností se mé běžecké výkony bez problémů udržují na stejné úrovni jako v době, kdy jsem běhal pravidelně.

  37. Martin Kůra napsal:

    Souhlasím s panem Blešou, že jsou efektivnější způsoby, jak se udržet v kondici a vůbec trávit čas. Pro kondici stačí, když se věnujeme činnosti považovanou za aerobní, při které udržujeme svou tepovou frekvenci okolo 100 / min. Doporučuji obyčejné procházky, ať už chození z/do práce (pokud nechodíte podél silnic), nebo prostě do blízkého okolí s rodinou či bez ní. Kondici to pomůže udržet stejně nebo lépe než běh. Navíc máte možnost lépe vnímat své okolí, což také lépe působí na psychiku. Dále se mi osvědčilo plavání, také kvůli relaxaci.

  38. Tomáš Bleša to vychytal! :D Hlavně bod „že se po tom cítím psychicky dobře 2 hodiny, ale fyzicky unavený celý den“ mě i pobavil, něco mi připomíná… :D

  39. limitless napsal:

    Hezke nazory..pan Blecha s 95 kg myslim neni ten pravy kdo by mel poucovat o behani a jeho skodlivosti. Na motorce riskuji mnohem vice..presto jezdim..pri skoku s padakem..pri behu po skalach ve vysokych horach.. riziko a urcita dan za opotrebeni je zanedbatelne v porovnani intenzitou a krasou zivota… Tu doma u tv v krasne zachovalem obeznim tele bohuzel nezaziji :-) run free :-)

  40. Petr napsal:

    @sklena „A pokud má běh při dlouhodobém provozování natolik devastační účinky na organismus, jak je potom možné, že tolik běžců veteránů běhá i ve věku, kdy se velké části populace a to i té sportovně aktivní o jakémkoliv sportu ani nezdá?“

    Tohle podle mě zavání tzv. survivorship bias, pokud na Velké Kunratické běhá pár desítek sedmdesátníků, tak to nic neříká o prospěšnosti běhání, protože ti, kteří si běháním zničili klouby, tam prostě nejsou :)

  41. Pěkný článek, mě osobně nakoplo na běhání knížka – Born to run. Koupil jsem si sandály na běhání a v kombinaci s hraním florbalu ideální způsob jak si udržet výbornou kondici.

Přidej komentář k příspěvku

Emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru