29 tipů, jak zatočit s leností a odkládáním
Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)
- Znovuzrozený Droptask - 12. 9. 2016
- O (ne)využití chytrých hodinek - 4. 4. 2016
- Gymglish – online výuka angličtiny - 3. 3. 2016
Zadat do vyhledávače pojem prokrastinace může znamenat, že se k naplánovaným úkolům jen tak nedostanete. Ostatně, také náš web se jí na mnoha místech přímo i nepřímo věnoval. Před časem jsem narazil na výčet zaručených tipů, jak s chorobným odkládáním skoncovat. Původně jsem je chtěl pouze parafrázovat, nakonec však přidám vlastní komentáře a zkušenosti…
Následující seznam rad neberte pouze jako přímý boj s nastalou prokrastinací, ale také jako prevenci.
Ochránit vás tedy může, když…
1. vstanete a chvíli se budete hýbat
Chápu, že někdy je člověk pohlcen do práce natolik, až mu čas tiká zcela v jiném rytmu. Prosedí několik hodin. Mluvíme sice o chvílích, kdy se prokrastinací nebojuje, pravidelné rozpohybování těla však předchází budoucí lenosti. Nehledě na to, že je to i zdravější. Pokud se dostanete do situace, kdy nejste pohlceni, nýbrž opravdu otálíte, uplatněte totéž – a klidně také změňte pokoj, místo, nebo alespoň polohu. Osvědčilo se mi střídat sezení se stáním.
2. si nastavíte upozornění
Jste-li opravdu nezodpovědní, třeba na vás bude platit „budíček“. Připomenutí, že už byste se přeci jen měli rozhoupat a začít něco dělat. Nemám s tím zkušenosti, upřímně pochybuji, že by tato rada fungovala. Spíše se obávám rostoucí nenávisti vůči „budíku“…
3. budete mít kamaráda pro motivaci
Dobrý kamarád může skvěle fungovat jako hlídací pes, aniž by na nás musel nutně vrčet. Mně osobně pomáhá má vlastní žena – a to aniž by mě do něčeho nutila. Zkrátka se jí chci pochlubit, že už „mám hotovo!“, proto v její přítomnosti o poznání méně prokrastinuji, než když jsem sám.
4. budete mít kamarády, kteří o vás ví
Kamarádů můžeme mít více, klidně celou velkou komunitu, s níž budeme své potíže s prokrastinací řešit. Na sociálních sítích, na blogu, klidně formou online deníčku. V některých ohledech jsem k takovému kroku sáhl, uvažuji například v případě své neschopnosti brousit jazykové schopnosti nebo zdravý životní styl. V sílu tohoto tipu rozhodně věřím.
5. budete tvořit každý den
Jde-li o tvůrčí proces – například psaní diplomové práce – rozhodně se vyplatí si navyknout každým dnem něco málo kreativního utrousit. Pár postřehů, poznámek z knih, drobný, drouboučký brainstorming… Mozek (a hlavně vy sami) si zvyknete, že každý den je normálně kreativně myslet a pracovat.
6. vstanete brzy ráno
No ano, rada, která rozbublá krev mnoha čtenářům. Zvláště mládí v rozkvětu nemá potřebu odložit své tělo z postele dříve než s příchodem hřejivého poledne. Býval jsem také noční sovou, ale jakmile jsem poznal přednosti brzkého rána, neměnil bych již. Probouzíte se současně s krajinou. Žijete za slunečního svitu, nikoliv ve tmě a při umělém osvětlení. Ještě než přijde čas obědu, můžete mít velký kus práce za sebou, a pak má den naprosto jiné barvy.
7. ulehnete brzy do postele
A pochopitelně s brzkým vstáváním souvisí také časné uléhání. Jestliže otevírám oči zhruba v pět ráno, do desáté večer bych se měl přikrýt a oči zavřít.
8. budete uklízet průběžně
Pamatuji se, jak jsme na vysokoškolských kolejích vypulírovali dva pokoje, chodbičku i toaletu (a ještě se šli ostříhat), jen abychom nemuseli dělat na diplomce. Pokud si však budete svůj pořádek a čistotu kolem sebe (a na sobě) hlídat průběžně, k takovým únikům nebudou důvody. Navíc lze patnáctiminutový úklid spojit s prokrvením během práce. Dva v jednom, no neberte to.
9. se zbavíte televize
Zbavil jsem se jí, není co řešit. Snad jen čas od času spustím nějaký pořad z online archivu. Rozhodně si nedokáži představit zápasení s leností, když by na mě svítila obrazovka v pokoji.
10. prostě začnete
Jednoduchá rada, těžká realizace. Přesto to funguje. Mám někdy tendenci si říkat „a teď už jako jdu na to!“, ale zůstává u repetic a skutek utek. Přestaňte si cokoliv říkat, nevyhlašujte v prázdném pokoji, že už se chystáte pracovat, zkrátka mlčky začněte.
11. mějte tzv. časové bloky
Ne vhodné pro každého. Mít vyhrazené jasné časové bloky v rámci každého dne. Kdy se bude dělat, kdy se bude odpočívat… Můžete mít pocit řízeného stroje, přesto má zkušenost je pozitivní, ačkoliv praktikuje jen čas od času. Výhoda spočívá i v tom, že i práce má své hranice, není neomezená, vidíte ty bloky pro relaxaci a budete se na ně těšit.
12. budete postupovat podle seznamu úkolů
Jen tak plout ve vzduchoprázdnu rozhodně nedoporučuji. Mějte alespoň aktuální denní úkoly někde vypsané, abyste věděli, kudy jít. A navíc – škrtáním hotových úkolů se vyplavují endorfíny, takže budete šťastnější než kdykoliv předtím!
13. budete mít systém
A co třeba rovnou mít i nějaký lepší systém? Podívejte se, co je metoda GTD, popřípadě ZTD, obě by vám mohly významně pomoci!
14. přestanete neustále kontrolovat e-mail
Elektronická pošta přece není tak životně nutná, aby dopisy ve schránce bez přečtení nevydržely alespoň dvě hodiny. Klasický dopis putuje dva dny a další dva odpověď na něj. Proč se tolik hnát? Neustálou kontrolou si tříštíte pozornost a neuděláte kvalitně ani naplánovanou práci, ani poštu.
15. zvítězíte nad sociálními sítěmi
Platí totéž co e-mailu, dokonce by se dalo říci, že sníženou kontrolou sítí si ublížíte ještě mnohem méně. Zkuste se na ně dívat pouze tehdy, máte-li přestávku, nebo v konkrétní vytyčený čas.
16. zapnete stopky
Naučte se udržovat koncentraci určitou dobu – využijte slavné techniky Pomodoro. Ta doporučuje pětadvacet minut koncentrace, následně pět minut přestávky – ji lze využít na odpočinek, pohyb, hygienu, komunikaci… Jakmile však spustíte odpočítávání, pracujte a netříštěte svoji pozornost na cokoliv jiného.
17. budete sledovat svůj čas
Existuje řada nástrojů, jimiž lze sledovat průběh práce – kolik času se čemu věnujete, o některých jsme zde již psali, o dalších ještě články chystáme. Já měřil svůj čas zhruba dva týdny bez přestání a získal cenná data – dovedla mě například k radikálnímu omezení času u pošty a moudřejšímu plánování.
18. využijete automatizací
Rada vhodná spíše pro trochu technologicky zdatné. Operační systémy umožňují ulehčit vám lecjakou činnost, vyplatí se chvíli věnovat nastavení. Totéž lze udělat při práci s poštou, využít automatických filtrů, oštítkování, odesílání pošty apod.
19. si vytvoříte seznam skladeb
Práci často odkládám tím, že procházím muziku a uvažuji, co bych si tak pustil. Většinou jde však skutečně o únik, nikoliv touhu najít nejvhodnější hudební podkres. Naučil jsem se využívat tzv. playlistů a také chytrých seznamů, které míchají hudbu podle interpretů, počtu přehrání, oblíbenosti, žánru… Ušetří to pak čas. Když si chci hudbu vychutnat (a tedy i pečlivě vybrat), stejně to nesouvisí s prací a pouhým podkresem.
20. identifikujete svůj strach
Možná je strach příliš silné slovo, obavy a blok se ale jistě hodí. Z jakého důvodu se nám do práce nechce? Pouze lenost, nebo je v tom zašitý nějaký čert? Rozhodně doporučuji raději čas věnovat hledání problému, než samotné prokrastinaci.
21. si uvědomíte, že dokonalost neexistuje
Dokonalost neexistuje v nikom a v ničem, pochopitelně ani my nejsme dokonalí. Proto si nelamte hlavu, že jste nesplnili svůj plán, že vše nejde tak lehce, jak jste mysleli. Každý den není posvícení a každý krok vpřed k cílové pásce je rozhodně důležitý a skvělý!
22. si pohlídáte svoji mysl
Myšlenky mají ve zvyku „utíkat“, bloumáme a jen tak tupě zíráme – ať už do stěn, na obrazovku, do monitoru. Máme pocit, že si čteme, ale stěží konzumujeme. To už je lepší skutečně odpočívat. Neztrácejme čas prázdným bloumáním, rozhodně ani diskuzemi s lidmi, kteří nám za to nestojí. Pečlivě si hlídejme, komu a čemu svůj čas a energii věnujeme.
23. si nastavíte denní cíle
Rada souvisí se seznamem úkolů, můžeme se však bavít přímo o cílech. Mít jeden cíl na den, alespoň jeden, k němuž bychom se rádi dostali. Mějme před sebou místo, kam je potřeba se dopravit. Zvláště, pracujete-li na projektu, který má svůj termín, určení takových dílčích cílů je z mého pohledu nezbytné.
Eliminujete stres.
24. nezapomenete na přestávky
Vracíme se k Pomodoru, vracíme se k odpočinku a pohybu. Rozhodně nezapomínejte na sebe. Na své zdraví a na svoji vitalitu. Bez přestávek nelze fungovat dlouhodobě. Ale pozor – snažte se je využít co nejlépe! (Viz rada 22)
25. využijete vhodných nástrojů
Když si jen zběžně projdete náš web, najdete řadu tipů na nástroje, které vám mohou být významně ku pomoci. Naučte se je používat. Ačkoliv máme internet a o něm se hovoří jako o metle koncentrace, současně dnešní doba a technologie umožňují být nebývale efektivní.
26. se budete bavit
Zpestřujte svůj den a život zábavou – čtěte knihy, sledujte filmy, bavte se s přáteli, bavte se sami se sebou. Radujte se. I z toho, co děláte. Mít radost představuje základní stavební kámen v boji proti prokrastinaci, respektive nechuti cokoliv dělat.
27. budete pracovat méně
Omezte svoji pracovní dobu. Mějte na každý den vyhrazený menší časový blok pro práci, nezapomínejte, že například z osmi hodin se pouze dvě třetiny reálně využijí. A to jsme ještě optimisté. Samozřejmě, že ideální by bylo, abychom využili maximum z vyblokovaného úseku, i k tomu mohou uvedené rady dopomoci.
28. bude mít každý váš den svůj klidný blok
Neplánujte práci tak, že vám zaplní takřka celý den. Stejně tak nedopusťte, aby se i bez plánu práce rozprostírala od rána až do večera. Mějte vymezený (nemalý) blok pro svůj klid a nabírání sil.
29. nepodlehnete
Nepodléhejte odevzdání, rezignaci, domnění, že už se nedokážete změnit, že prostě takoví a makoví jste. Každý z nás má svoji vůli a pokud chceme něco změnit, týká se to našeho okruhu vlivu (a to prokrastinace a boj s ní určitě ano), pak to také změnit můžeme.
bod 22 neni tak easy jak by se to mohlo zdat, ale jinak pekny seznam :)
Zjevné, že jde o praxi ….min. do b.21. Pak už spíše po bezdětné singly …Vzpomínáme….:)))
Na tom seznamu se mi něco nezdá, ale těžko se mi popisuje, co to je. Přesto to zkusím. Nemůžu se ubránit pocitu, že se z velké části jedná o „léčení symptomů“. To, že jsme líní nebo něco nechceme udělat, má svoji příčinu. Např. :
– je to práce, která nás neinspiruje a je nudná
– necítíme se zrovna dobře (únava, špatná životospráva, …)
– nevidíme v dané práci hlubší smysl
atd.
Problém je prezentován tak, jako kdyby to, že ty práce nechceme dělat byla „vada našeho charakteru“ a tuto vadu musíme překonávat různými triky. Přijde mi to, jako kdybychom řešili, jak „vytlačit vodu do kopce“.
Víte co? Vždycky, když dělám něco, co má smysl, není nudné, je inspirativní, nepotřebuju nastavovat žádné budíky. Jdu po proudu.
Už vás slyším jak říkáte, že nás nemůže bavit vše, co děláme. Možná máte pravdu, ale kdo ví…
@Tomáš Bleša naprosto souhlasím.
začal jsem číst ten seznam až u bodu 23 z 29 je náznak prvního a toho nejdůležitejšího. Najít co nás baví, neboli filozoficky svůj smysl života. Bez něho či toho co nás baví nemá cenu nic zlepšovat či vymýšlet.
Ve skutečnosti celé dělání před stanovením toho, co nám dává smysl je hledání. Ano je to důležité a jsou určitě metody. Jakmile se k tomu svému smyslu dostaneme, člověk by měl zbytek života žít tímto a zbytek eliminovat. Jinak to „smetí“ by mohlo zlikvidovat, co nás doopravdy baví.
Jednou větou z mé zkušenosti. Co mě baví, neodkládám.
Já nesouhlasím. Spousta manažerů šla hledat ono štěstí, životní cíl, smysl života do zapadlé řecké taverny, na krásné pláže apod., kde nakonec vydělali minimum a museli pracovat i o víkendech, po chvíli z toho pekla utekli. Lidé si vysněnou práci idealizují. Podle mě je naopak potřeba se v čemkoli stát natolik dobrým, aby mě to následně bavilo, i díky uznání okolí. Ano, je to dřina a neprodá to moc motivačních knih, ale je to tak.
Staňte se ve vašem oboru tak dobrými, že vás nemohou ignorovat, a pak toho využijte k tomu, abyste žili život, jaký chcete, třeba se spoustou volného času a peněz na kontě.
Mnohé rady ze seznamu jsou dobré…jednoduše řečeno, minimalismus + vášeň, to je cesta. Dělejte málo věcí, ale ty, které děláte, dělejte na špičkové úrovni.
Studuji medicínu a denně pozoruji jak ty nejlepší, tak méně úspěšné studenty. Kolega v prvním ročníku závodně hrál hokej, měl tedy na náročné studium minimum času, dvě, tři hodiny denně, což je opravdu málo. To ho vpodstatě donutilo vytvořit si krátké bloky učení, aniž četl motivační knihy. S hokejem dávno skončil, je ve třetím ročníku, stíhá běhání, kávičku, přítelkyni, zkoušky má včas, což rozhodně není pravidlem. Je to proto, že si osvojil naplno využít ony relativně krátké bloky, počítá s tím, že to bude bolet, ale nevadí mu to, postupně zlepšoval svou odolnost a dnes je jeho soustředění laserově přesné. Zatímco já se trápím o poznání víc, ačkoli motivačních knih jsem přečetl stohy a líbivým žvástům typu „najděte svou vášeň“ nebo „Dostaňte se do stavu proudění“ jsem opravdu chtěl věřit…to ale nefunguje.
jedna vec mi v tom zozname chyba. tiez som bojoval s odkladanim, prokrastinaci atd. vsetko som vyriesil tym, ked som s danou vecou mal pozitivnu emociu. co v preklade moze byt hocico, to si uz kazdy musi urcit sam. ale to bolo riesenie vsetkych mojich problemov a ked som sa o tom bavil s ludmi, tak mali podobny zaver.
K nedelni veceri a vinu prijemne cteni, zvlast kdyz to je presne to co delate a verite.
Moc pekne poskladane. Díky