Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

4 zastavení na cestě s GTD aneb Proč ohýbáme GTD?

Lukáš Gregor

Lukáš Gregor

LUKÁŠ GREGOR | Bloger, pedagog a autor šesti knih. Má rád, když může vychutnávat přítomný okamžik, baví ho být, baví ho také školit (nejen) GTD.
Lukáš Gregor

Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)

Při svých diskuzích s lidmi, kteří využívají metodu Getting Things Done, se opakovaně setkávám s tu více, tu méně individuálním přizpůsobením. Jako by ohýbání bylo průvodním znakem Allenova návodu pro efektivnější správu projektů a úkolů. Proč?


Cesta k vlastnímu uzpůsobení GTD má svou logiku. Vždyť už sám David Allen vychází z praxe a z knih, které se produktivitě věnovaly dávno před ním. Jeho metoda funguje jako určitý eklektický produkt, který paušálně dokáže oslovit obrovské množství lidí. Dobře se prodává, dobře se šíří a de facto velmi snadno zapadne do života každého z nás – GTD lze aplikovat na osobní i pracovní sféru, zakomponovat do práce s e-maily, stejně jako podle ní mít uklizeno na disku počítače či ve svém pokoji.
Univerzálnost metody zákonitě nese rysy něčeho, co není naše. Sice využívá praktické poznatky – a potíže máme všichni mnohdy velmi podobné – schází jí osobní rozměr a co víc, obsahuje často prvky, které pro nás nebudou mít využití. Pokud někdo GTD ohýbá, pak – zjednodušeně řečeno – jde o zjednodušování. Uživatelé nevypouštějí dílčí fáze, tím by se metoda rozpadla. Mají však tendenci kombinovat vlastní zkušenosti, selský rozum, také další metody (ZTD, filozofii 7 Návyků…), nebo začnou jinak chápat projekty a nevyužívají kontexty.

Individualizace GTD může vést k otázce, do jaké míry tedy jde stále ještě o metodu Getting Things Done a zda tento trend nevypovídá něco o nedostatcích Allenova systému. Podívám se na to skrze vlastní zkušenost.

I. fáze – fundamentalista

Když jsem před třemi roky s GTD začal pracovat, nejenže jsem se neodvážil cokoliv měnit, ale GTD mi fungovalo přesně tak, jak dílčí aspekty Allen ve své knize popsal. Stejně jako si nemyslím, že umělec hned začne malovat abstrakci, nýbrž si projde určitými (i tradičními) formáty, pochybuji, že by někdo začal s GTD a okamžitě ji ohýbal. Zvláště, mluvíme-li o člověku, který doposud s řádným organizováním projektů a úkolů nežil.

II. fáze – zakopávač

Dostal jsem se poté ale do fáze, kdy mi celá organizace začala drhnout. Mohl jsem se vymlouvat na vnější okolnosti, mohl jsem se vymlouvat na nástroje, mohl jsem se vymlouvat na metodu. S odstupem vím, že kořeny potíží nebyly ani v mé (ne)disciplinovanosti. Zárodek měl nenápadný, leč silný důvod – GTD se v některých oblastech zkrátka začalo rozcházet s tím, co jsem skutečně potřeboval a chtěl. A to, jaký jsem já sám.
Allen sice píše o tom, že učení metody vyžaduje budování návyků, na straně druhé nedoporučuji jít přímou cestou ohýbání sebe sama.

III. fáze – hledač

A tím se dostávám k následující fázi. Jde o hledání ideálního, resp. co nejvhodnějšího místa, v němž se Já potkám s Metodou. Prošel jsem poznáním GTD, co funguje a co ne. A poznáním, proč. Kupříkladu já takřka upustil od kontextů. Používal jsem téměř stále ty samé dokola, při review a ani při plánování jsem je nebral v potaz. Místo toho jsem však začal úkoly a projekty třídit podle svých životních rolí.
Při rozhodování, co právě budu dělat, nehrálo význam Allenovo doporučení, abych si vyfiltroval telefonáty a během té čtvrthodiny je vyřídil. Využívám plánovací systém, který mě již při měsíčním plánování, poté při týdenním vede k pokládání tzv. velkých kamenů, snažím se pracovat s tím, co je pro mě důležité a GTD se mi stalo pouze vhodným a přehledným roztříděním mých aktivit.
V rámci této fáze můžete dospět do stavu, kdy GTD neohýbáte kvůli tomu, že by vám v něčem nevyhovovalo, ale i proto, že vám přijde zbytečně robustní. V takovém případě neuškodí vzít do rukou knihu Zen a hotovo, které umně spojuje minimalistickou podobu Allenovy metody s tím, co najdeme v knize To nejdůležitější na první místo.

IV. fáze – potvrzovač

Nyní se nacházím ve stadiu, kdy si potvrzuji, že zvolená cesta byla správná a že místo, v němž jsem, mi vyhovuje – a funguje. Potvrzování probíhá samotnou praxí. Poznáte, když něco skřípe. Důležité je, abyste si položili otázku, proč. Týdenní review (ale i to měsíční) k takovým otázkám přímo vybízí. Revize by neměla stát pouze na kontrole toho, co nás čeká a co máme za sebou. Revize by měla být zklidněním, zastavením a kladením otázek – a samozřejmě hledáním odpovědí. Po smyslu toho, co jsme dělali. Zda týden, který máme před sebou a který si rozvrhneme (GTD však moc o plánování nehovoří) opravdu v takové podobě chceme prožít. Review není činností robota nebo manažera, je to chvíle, kdy – třeba i s někým blízkým – můžete probírat svůj život, učit se z chyb, radovat se z úspěchů. A při review třeba zjistíte, že fáze I byla vlastně nejlepší a vrátíte se do užívání GTD v takové podobě, v jaké jste jej kdysi přijali.

P.S.: Průvodním jevem uvedených fází je také hledání a střídání nástrojů. Samozřejmě, že metoda by měla být tím nejdůležitějším, na straně druhé máme tendenci hledat mnohdy viníka v nástroji (ne v sobě samém, resp. v tom, zda máme GTD opravdu vhodně ohnuté). Někdy ale ta chyba v nástroji opravdu spočívá. Může být zbytečně dogmatický, složitý, neumíme s ním efektivně pracovat… nebo naopak problémy mohou spočívat v jeho přílišné jednoduchosti, která nás tlačí směrem k takovému omezování, že se práce spíše komplikuje.

Článek mě vyloženě vybízí, abych vám položil otázku – jaká byla/je vaše cesta s GTD?

Lukáš Gregor

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 15

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

Stránka, který odkazuje na tento příspěvek

  1. 4 zastavení na cestě s GTD aneb Proč ohýbáme GTD? › GetDone.cz | 18. 11. 2011
  1. jjasanus napsal:

    díky za článek, připomenul mi čas strávený na Vašem workshopu na ManagerExpo v říjnu (skvěle strávený čas! – vzpomínám často), na kterém se podobné téma také rozebíralo.
    já GTD „našel“ teprve před několika měsíci (duben), ale již od první chvíle jsem měl (a stále mám) pocit, že toto je ONO.
    i já si prošel (a myslím, že stále procházím) jakým si „vývojem svého GTD“, a „ohýbání“ je určitě jednou z „disciplín“, kterou v rámci toho vývoje uplatňuji.
    zatím jsem své GTD ohnul zejména tak, že jej aplikuji výhradně pomocí el. nástrojů („paper“ metodu si v praxi nedokáži vůbec představit) a dále tak, že jej po(vy)užívám zejména ve své práci. pro soukromé aktivity mi to zatím (moc) nejde . . .bude to asi tím, že moje práce (i když to určitě není správné) tvoří stále velmi podstatnou část mého života.
    v ostatních „aspektech“ se snažím GTD dodržovat „dle dikce“ D. Allena – inbox, projekty, review, kontexty (ty jsou pro mě hodně důležité), perspektivy 10-50000 stop (zde mám ještě trochu rezervy), pořádek, atd.
    po těch 7 měsících s GTD:
    – jsem takřka bez stresu
    – mám (o něco) více volného času (a současně problém co s ním :-))
    – daří se mi většinu dne usmívat (až na výjimky :-))
    – začal jsem opravdu „mít rád“ svůj tým (to je pro mě asi /v práci/ to nejdůležitější)

    myslím, že metoda GTD není „dogma“ (znám dokonce spoustu lidí, kteří ani neví, co ta zkratka znamená), jsem si ale jistý, že pokud člověk „potřebuje/chce“ dát svému životu systém a řád, a být současně šťastný z toho, co dělá, je GTD asi nejlepší volba; a to, že si ji každý „ohne“ k obrazu svému (samozřejmě do té míry, že je to pořád ještě GTD) – a ona stále funguje, je mj. to, co je na GTD „to skvělé“!!

  2. RC napsal:

    Pekny den prajem,
    obavam sa, ze casty priebeh aplikacie GTD do zivota je bohuzial taky, ze si uzivatel „precita“ knihu, nadsene hodiny buduje svoj system, pouziva a ladi ho do absolutnej dokonalosti a ten sa mu nasledne rozpadne. Stale motivovany uzivatel vyhodnoti, ze problem nie je v metode (guru sa nemyli) ale v nastroji, ten zmeni, zmeni ho znova a znova. Nasledne vyhodnoti, ze to co robi je prilis komplikovane a problem preto nie je v nastroji ale v tom ze metoda je prilis komplikovana a rozhodne sa, ze ju vyrazne zjednodusi. A tak casto metoda pre neho v konecnom dosledku straca prinos. Skutocny problem pritom velmi casto byva v tom, ze si uzivatel knihu o GTD sice precital, ale vobec si nedal namahu s tym ju pochopit. To je predovsetkym vidiet z toho ako popisuje problemy ktore v GTD objavil (ZTD je myslim najkrajsim prikladom nielen nepochopenia GTD).

    Dovodov preco sa to stava je urcite viacej. Ak by som si mal tipnut 2 vyrazne, podozrieval by som sposob akym je kniha Getting Things Done napisana (konkretny „spravny“ postup sa z nej ziskava dost komplikovane, co v kombinacii s tym, ze ju casto vyhladavaju ludia ktori maju problem sa koncentrovat a nemaju energiu na rozdavanie vytvara trocha nestastnu kombinaciu). Dalsi horuci kandidat by bolo citanie knihy v preklade – ak ste sa nahodou ucili GTD z prekladu je na mieste zvysena opatrnost vo vyhodnocovani kde je problem ak zistite ze „GTD nefunguje“.

    Rad by som doplnil este jednu vec – caste vymienanie GTD nastrojov je skutocne dost vyrazny priznak „porno-produktivity“. A obavam sa, ze vinnik bude rovnaky ako v pripade „ohybania“.

    Je tu pritom jedno dolezite ALE. GTD skutocne obsahuje viacere chyby a par nestastnych postupov. S niektorymi sa David Allen uz popasoval (napr. v pripade projektov to dopadlo az neuveritelne bizardne). Spravidla ich ale nenajdete v prispevkoch uzivatelov ktory GTD hania alebo „ohybaju“. Tu bohuzial casto zostava najhorucejsim kandidatom jednoduche nepochopenie.

    Myslim ze to vhodne vystihuje citat z filmu A Fish Called Wanda:

    Wanda: Aristotle was not Belgian, the principle of Buddhism is not „every man for himself“, and the London Underground is not a political movement. Those are all mistakes, Otto. I looked them up.

  3. Eta napsal:

    RC: Proč myslíte, že ZTD je nepochopením GTD? Mně to tak nepřipadá. A v čem obsahuje GTD podle Vás chyby a nešťastné postupy, když to nejsou právě ty věci, které řeší ZTD?

  4. Jan Straka napsal:

    Popravdě nevím, zda souhlasit či nikoliv s RC. Mám pocit, že jsem nepochopil pořádně zpracování projektů v GTD a bojuji s tím přes 4 roky. Pokud je zpacovávám elektronickou formou, tak problém s organizací a přehledem nemám, ale na papíru toho nejsem schopen. Nějaké nápady?

  5. RC napsal:

    Pekny den prajem,

    Eta: k ZTD zopakujem informacie, ktore som na tomto serveri uz uviedol (a ktore tu uz bohuzial nemozem najst):

    Pekny den prajem,
    dovolim si pridat svoj nazor na ebook pana Babauty dufajuc, ze to potencialnym zaujemcom umozni lepsie zvazit ich pripadnu investiciu. Osobne by som tuto knihu doporucoval v kontexte dalsieho prikladu trocha nestastnej deformacie GTD, ktora si bohuzial nedava zalezat ani na pochopeni povodneho GTD a ani na vlastnej integrite. Nasledujuce body ilustrujuce nedostatky knihy prosim berte ako pracovne, kedze nie su sucastou komplexnej kritiky. Ta by bola nepochybne voci autorovi spravodlivejsia.

    1. Autor podobne ako Allen rad hovori o tom ze aj pouzitie iba casti GTD je uzitocne. Preco s tymto nazorom nemozem suhlasit som uviedol v rozbore MIAW v casti Vyhrady bod 2 (http://gtd.xfor.sk/archives/2010/02/entry_105.html). Tento pristup javi znamky populizmu.
    2. Pan Babauta velmi explicitne zaklada svoju filozofiu na budovani navykov. V tomto ramci napr. doporucuje vybrat si jeden az 3 navyky a tie mesiac trenovat. Celkom by ma zaujimalo ako sa trenuje navyk „Zjednodus“ tomu, kto ho uprednostnil pred navykom „Zbieraj“. Vdaka bodu 1. su navyse s Allenom na jednej, aj ked dieravej, lodi.
    3. Ak som to spravne pochopil tak Babauta doporucuje denne kontrolovanie nestrukturovanych celych zoznamov svojich cinnosti. To pravdepodobne povazuje za jednoduchsie nez kontrolovanie kontextov GTD – vyrazne kratsich zoznamov ktore su k dispozicii prave a iba vtedy ked ich potrebujete. Dalej doporucuje 2 kontrolne rutiny denne, co je viac ako doporucuje Allen. V tomto bode bohuzial nemozem suhlasit s tym ze ide o jednoduchsi system nez je GTD bez ohladu nato, ze s touto formou planovania nemam problem. Pritom jednoduchost je Babautov proklamovany ciel.
    4. Decimacia popisovana ako zjednodusovanie je v rozpore s myslienkou zachytavania vsetkych podnetov. Autor to vysvetluje tym, ze ZTD umoznuje dostat veci z hlavy rovnako ako GTD lebo ich decimuje az potom, co su na papieri. To by bolo v poriadku a uplne totozne s GTD (kde k redukcii dochadza rovnako pri reflexii) ak by do hry nevstupoval napad strojovej redukcie na polovicu. Tu dost vyrazne hrozi nespravne rozhodnutie o dolezitosti tej ktorej „redukovanej“ ulohy. Vdaka dorazu na komplikovanejsie planovanie a absenciu kontextov ale autorovi moc inych moznosti, ak chcel udrzat narocnost spravy systemu na rozumnej urovni, nezostavalo.
    5. Autor sa v texte priznava, ze kontroluje email kazdu hodinu. Pritom doporucuje kontrolu raz alebo dvakrat denne. Vtipne znie jeho rada nekontrolovat postu „konstantne“ a „obsesivne“. Co je v jeho svete „konstantnejsie“ a snad aj „obsesivnejsie“ nez kontrolovanie emailu kazdu hodinu bohuzial nepopisal. (Aktualne sa snazi mail nepouzivat uz vobec a nahradil ho Twitterom a IM. Zeby opat nedorozumenie?)
    6. Babauta vycita GTD, ze na rozdiel od ZTD podnecuje nekonecne hladanie toho spravneho nastroja. v FAQ pritom tvrdi, ze kazdy si musi najst ten spravny nastroj pre ZTD sam. To v mojich usiach znie ako podnecovanie hladania.

    Kniha je na format ebooku velmi pekne graficky spracovana a drobne rozsirenie planovania (aj ked nie je originalne) oproti metode GTD moze fungovat ako prinos. Bohuzial Babautove vyhrady voci GTD patria sice do kategorie popularnych ale su spravidla bez opodstatnenia. Dovolim si vstupit na tenky lad a vyslovit spekulaciu ze moze ist skor o dosledok nepoctiveho nastudovania (mozno aj rychlocitania) nez nedostatky metody GTD. Napriek tomu, ak sa nachadzate v rovnakej situacii v akej sa nachadzal Leo Babauta predtym nez zacal pouzivat ZTD/GTD a mate podobne charakterove crty ako on, moze byt pre vas jeho varianta GTD zaujimava. Je mi luto ze tuto knihu inak moc chvalit nedokazem. Uzite si den.

    Jan Straka: obavam sa ze Vas popis problemu naznacuje aj cestu riesenia. Ak mozem doporucit – zbavte sa papiera. Osobne povazujem papier za velmi nestastnu volbu v pripade GTD. V rovine media na zachytavanie podnetov je dostacujuci a obcas doporucenia hodny, v rovine organizacnej je bohuzial velmi nevhodny. Neznamena to, ze nie je vobec mozne papierove riesenie pouzivat. Iba cena zan, vo forme vynalozenej energie, je oproti vhodnemu elektronickemu rieseniu casto neadekvatna.

    Obavam sa ale ze bez blizsieho popisu v com spociva Vas problem nedokazem reagovat konkretnejsie.

    Snad pre inspiraciu mozem doporucit audio ukazku z https://secure.davidco.com/store/catalog/GTD-MANAGING-PROJECTS-AUDIO-SET-p-16670.php. Drobne upozornenie – ta prave konci tou velmi nestastnou bizardnostou ktoru som popisoval v predchadzajucom prispevku. (volny preklad z ukazky: „Ak ste niekto kto vytvoril 300 projektov lebo ste posluchli Davida skutocne doslovne, ze hocico co ma dalsiu cinnost alebo hocico co potrebuje viac nez cinnost je projekt, dovolujeme vam zobrat tych 150 projektov a urobit z nich dalsiu cinnost.“)

    Uzite si den.
    RC

  6. Viliam M napsal:

    Dobrý deň, ja vidím rozdiel medzi ZEN aGTD takýto:

    Allen v Mít všeho hotovo v kapitole ORGANIZACE PŘIPOMÍNEK píše:

    Z hľadiska organizácie existujú dva typy krokov (v podstate úlohy):
    – tie ktoré musíme bezpodmienečne zvládnuť a sú viazané na určitý čas/deň (v ZEN sa to nazýva veľké kamene)
    – tie ktoré musíme zvládnuť len čo to dovolia povinnosti v diári (v ZEN sa to nazýva malé kamene)

    Allen nabáda k opusteniu zvyku písať si do diára „čo by som mohol urobiť“ (úlohy ktoré nemusíme splniť). Diár musí podať jasný obraz len o cieľoch stanovených na konkrétny deň. Píše, že dodržať požiadavky je ľahšie, ak si zapisujeme len tie veci, ktoré sa musia v daný deň bezpodmienečne zvládnuť (v ZEN iba veľké kamene).

    V GTD sa žiada sa po nás, aby sme my naplánovali (rozhodli), ktoré neodkladné kroky v daný deň realizujeme a v podstate tým stanovili ich počet. Babauta zvolil opačný postup – stanoviť si minimálny počet úloh a v závislosti od počtu úloh akcie. Túto myšlienku prezentuje Babauta ako hlavné vylepšenie GTD v systéme ZEN.

    Allen upozorňuje, že systém „denne urobím x úloh“ je chybou. Vtedy sa prispôsobujem ja systému a nie systém mne. Systém je nastavený na x kameňov (úloh) a ja sa musím prispôsobiť, nájsť si x úloh, ktoré splním.

    ZEN uplatňuje systém, akému sa Allen chcel vyhnúť. ZEN môže dobre fungovať, ak človeku vyhovuje a funguje práve pevný systém nenáročný na počet úloh. Cieľom ZEN systému je dosiahnuť splnenie niekoľkých málo úloh. Cieľom GTD je vyťažiť z času maximum.

    Niektoré pasáže mi pri porovnaní ZEN s GTD prišli úsmevné. Napr. autor píše, že ak máme zoznamy v GTD, metóda organizácie času je od Babauta lepšia – zoznamy si jednoducho vyškrtajte :), „smeťte to ze stolu..“ Prevažnej väčšine ľudí pôjde asi predovšetkým o to, ako to všetko zorganizovať a nie problémy vyškrtať :).

    Nepochopil som, čo si Babauta predstavuje pod pojmom struktura. Môj deň rozplánovaný podľa GTD je dostatočne štruktúrovaný ako zoznam, v premenovaní jednotlivých krokov na „kamene“ nevidím nič prínosné. Píšem jednotlivé kroky ktoré ma posunú v riešení úlohy vpred. Vrátiť sa k písaniu názvov úloh podľa ZEN by bolo pre mňa krokom späť.
    Babauta sa sťažuje, že nedokázal vyprázdnit svoj inbox, dáva to za vinu systému GTD. Lepšie riešenie neponúka, sám uvádza systém triedenia inboxu podľa GTD :).

    Podobne ako pán RC predomňou postrádam opodstatnenie výhrad proti GTD.

  7. napsal:

    Přizpůsobit GTD a nalézt „ten svůj přístup“ je přece naprosto přirozené. Přijde mi úsměvné, že na jakémkoli místě – od politiky, přes náboženství, až po time management, se vždy objeví fundamentalisté a hlídači pravdy, kteří nás přesvědčují, že musíme toto a nesmíme ono, ideálně proto, že to nějaký Velký Guru řekl.

    Time management by měl být o dobrém rozvrhu, balanci, vyrovnanosti a osobní spokojenosti nad tím, že dokážu skloubit vše podstatné ve svém životě. Allenova GTD přece není žádným univerzálním supernástrojem, pouze jednou z mnoha pomůcek, jak k tomu dojít. Důležité také je, že GTD Allen vymyslel pro specifické potřeby především středních a top manažerů, kteří většinou mají své projekty a priority předem nadefinové (od vlastníků, akcionářů, díky své roli a pracovní pozici, na základě určené strategie apod.). Proto tak malý důraz na „vertikální“ úroveň či top-down přístup, který začal „vpašovávat“ a zdůrazňovat až poté, co se (podle mého názoru i pro Allena dost překvapivě) stal z GTD celosvětový kult, který začal být používán i mimo kontext jeho prvotního určení.

    Je proto více než logické, že bývá různě upravován, ohýbán (např. výše zmiňované audio o realizaci projektů pomocí GTD obsahuje poměrně dost „odlišných“ názorů a posunů od původní knihy – osobně toto audio i audioknihu GTD Fast doporučuji jako velmi důležitý doplňek ke knize). A je proto logické, že vznikají systémy typu zen-to-done. Podle mě je to systém promyšlený a pokud někomu vyhovuje, proč jej nepoužívat. Podobně jako lze skloubit přístup GTD s Coveym, Forsterem, Morgensternovou nebo jakýmkoli dalším přístupem. A podobně jako přece ani Allen celý systém nevymyslel, ale zkombinoval ze dříve publikovaných přístupů Lakeina, Coveyho, Hobbse a dalších.

    Allen nikdy nebyl a není fundamentalistický. Vždy říká – používejte, co funguje, a držte to jednoduché.

  8. RC napsal:

    Pekny den prajem DS,
    zdielam vase znechutenie z fundamentalizmu. Zaroven sa ale musim priznat, ze by som sa so skutocnym GTD fundamentalistom rad porozpraval. Sam deklarujem, ze GTD obsahuje rozne omyly. Preto odhadujem, ze by mohlo ist o celkom zaujimavu konverzaciu. Obavam sa ale, ze GTD fundamentalista je velmi zriedkavy druh. Naopak vyrazne castejsie zaznamenavam hlas fanusikov ineho ikonickeho „manazerskeho“ diela ceskeho autora Josefa Capka – Jak si pejsek s kocickou delali k svatku dort. Ti, co tusime, ako by to dopadlo, ak by sa zaveru nezucastnil velky zly pes, sa im snazime s dobrym umyslom usetrit zbytocne bolesti. Pritom je treba priznat, ze nie vzdy sa nam to podari.

    Z vasho prispevku a sposobu akym sa vyjadrujete iba tusim, ze budete skor zastanca tejto druhej, dobrou naladou a okridlenym jazykom ozbrojenej skupiny. Dovolim si teda dve otazky:

    – vo vasom texte uvadzate spojenie „Je proto více než logické…“. Malokedy je moznost spytat sa – mohol by ste uviest ake je to nieco, ked je to viac nez logicke?

    – mohol by ste uviest v com konkretne sa Allen inspiroval od Lakeina, Coveyho, Hobbsa a dalsich (osobne by ma zaujimalo kolko je tych dalsich)? Allen sice obcas uvadza niektore zdroje inspiracie, napriek tomu ide o celkom vzacne informacie vyzadujuce dosledneho citatela.

    Na zaver si dovolim dodat este jednu drobnu myslienku – sklbenim znaku Ferrari s trabantom sice dostanete auto so znakom Ferrari, ale (predpokladam ze sa zhodneme) nie auto znacky Ferrari. To ci ide o drobnost alebo nie necham na vasom laskavom posudeni.

    Uzite si den,
    RC

  9. napsal:

    Dobrý den RC,
    co se týče fundamentalistů, nenarážel jsem ani tak na tento příspěvek, ani na komentáře k němu, ale spíše na názory, s nimiž se lze setkat na forech skalních příznivců GTD – (http://www.davidco.com/forum/) – občas tam sleduji některé zajímavé diskuze a vždycky se bavím, když někdo argumentuje v intencích „takto to nemůže být, protože David v knize říká toto“. To je přece podobný argument jako „tak to nemůže být, protože Bible říká toto“ a už jsme u fundamentalismu. A myslím, že právě na uvedeném fóru najdete fundamentalistů dosti (ale i naopak – spoustu tipů, jak si GTD přizpůsobit, spojit s Coveym, ZTD apod. bez hrozeb peklem). Často mi až připadá, že někteří z jeho přispěvatelů trpí obsesivně-kompulzivní chorobou – jsou to ti nešťastníci, kteří next actions pochopili skutečně jako snad příští pohyb a projekt jako více než dva rozdílné pohyby – shodli jsme se výše, že sám Allen toto nesprávné chápání korigoval.

    Máte pravdu, moje filozofie je skutečně ta, že pokud někomu nestačí „common sense“ time management (a myslím, že spoustě lidem stačí) ani nějaká konkrétní metoda, tak by si každý měl postupně projít hlavní systémy TM (podle mě je to Lakein, GTD, Covey, Forster, okrajově Morgensternová) a vybrat si, co mu sedí, nebo z nich vytvořit hybrid, který mu sedí. Ani jedno není podle mě trabant, vše jsou velmi promyšlené a dobré systémy. Sám používám něco ze všech. Nevím, proč vnímáte ty systémy jako nesourodé, neslučitelné (viz pejsek a kočička…), mně i mnoha dalším uživatelům, s nimiž jsem v kontaktu v různých diskuzích, naopak přijde přirozené vytvořit si svůj systém, podobně jako si ho vytvářím ve všem ostatním. Pokud máte někým určené priority, pak vám možná stačí čisté GTD. Pro mě ve svobodném povolání s minimální strukturací by bylo plánování bez omezení rozvrhem, prioritami a termíny cesta do pekel (záleží samozřejmě i na osobnosti každého z nás). Přece jen se asi shodneme, že život je o něco komplikovanější záležitost, než aby se dal vtěsnat do jakékoli jedné teorie či přístupu…

    Co se týče inspirací, myslíte si, že existuje kdokoli z okruhu time nebo life managementu, kdo by jen nenavazoval na své předchůdce? To je přece naivní představa. Například u Lakeina naleznete návrh na kontextové listy (dokonce říká, že záležít na nás, zda použijeme fyzické kontexty, typ práce apod.), na rozmělnění aktivit do malých úkolů (nenazývá je next actions, ale to snad není to podstatné), Tracy upozorňuje na nutnost vše si zapisovat dávno před GTD, to ostatně i třeba Toman, abychom zůstali u domáci provenience, Covey zdůrazňuje weekly review, denní review zdůrazňuje úplně každý včetně snad i mých prvorepublikových příruček duševní práce z dílny Hocha a Koutného atd.

    Co se týče vašeho příměru s ferrari – já přece netvrdím, že přizpůsobené GTD je pořád ještě GTD. Mně je docela jedno, čím jezdím. A když pojedete na pole kontrolovat, jak vám roste kukuřice, asi si taky nebudete brát ferrari, ale zvolíte offroad nebo traktůrek. Myslím, že důležitější je zvolit značku auta vhodnou k podmínkám a účelu, než se holedbat, že jezdím „tím známým a honosným“ ferrari…

    Přeji vše dobré, mějte se

  10. RC napsal:

    Pekny den prajem DS,
    k problemu pejska a macicky si dovolim, pre pobavenie, zacitovat: „To se do takového dortu dá všecko, co je k jídlu nejlepší, všecko, co nejraději jíš, a pak je ten dort nejlepší.“
    Zda sa, ze v tomto pripade nehra az taku rolu, ake dobre su jednotlive systemy samostatne. Rad s vami suhlasim, ze dolezitou otazkou je ich vzajomna zlucitelnost. Predovsetkym preto, ze funkcne zlucenie vyzaduje adekvatnu znalost kazdej integrovanej casti. To samotnu zlucitelnost ani obzvlast zaujimave funkcne hybridy nevylucuje, byva to ale bohuzial casto kamen urazu (vid. prispevok z 21.11.11), ktory sa obcas prejavi vo forme „novej“ metody, ktora v podstate nerozumie ani sama sebe – ako je ZTD. Preto, myslim, stoji vzdy za zamyslenie nielen co bolo zlucene, ale minimalne aj preco a ako.

    Dovolim si este otazku – co vas vedie k nazoru, ze GTD je v rozpore s rozvrhom alebo terminami? Priority su vdaka trocha nestastnej nekonzistencii kontextov v cistom GTD problematicke – to ale nebyva typicky argument tych, co kritizuju koncept priorit v GTD. Osobne skor vnimam, ze GTD je viac v rozpore s castymi nedorozumeniami spojenymi s rozvrhmi, terminami a prioritami ktore by sme mohli, velmi obecne, oznacit za iluziu predpovedatelnosti.

    Podobne – k predstave ze ciste GTD je mozne, iba ak mate niekym urcene priority, je trocha narocnejsie sa adekvatne vyjadrit. Ak by ste mali chut, urcite by bolo zaujimave dozvediet sa od vas kde konkretne GTD zlyhava pre ludi, co nemaju urcene priority a co konkretne ti ludia robia, ze je to nekompatibilne s GTD. Ramcovo mam skor tendenciu nesuhlasit, ale mozu sa tu vyskytovat zaujimave scenare hodne zamyslenia.

    Co sa tyka inspiracii – tam skor nez o naivitu a zistovanie, kto bol kde prvy, ide o identifikovanie Allenovho prinosu. A ako som pisal – vyzaduje to pozorneho citatela. Preto je kazda informaciu tohoto druhu zaujimava a patri vam za nu podakovanie.

    Pri Ferrari bez vyhrad suhlasim s vasim konstatovanim, ze prostriedok je treba prisposobit okolnostiam. Dovolim si upresnenie ohladne toho co som mal na mysli – ja sa skor obavam o tych, co ten trabant pouzivaju ako keby to bolo Ferrari (a je viacmenej jedno ci je to pod vplyvom iluzie alebo sa iba snazia „ohnut“ realitu). V lepsom pripade su iba na smiech. V horsom bohuzial mozu ohrozovat nielen seba, ale aj svoje okolie. Oboje by bola nepochybne skoda.

    Uzite si den.
    RC

  11. napsal:

    Dobrý den RC,
    k otázce, zda je v GTD prostor pro termíny/deadliny a priority v tradičním slova smyslu: to samozřejmě závisí na tom, co chápeme jako „čisté“ GTD. Allen se samozřejmě k mnoha věcem vyjadřuje jen obecně, a to je podle mě dobře (když to má termín, dej to do kalendáře, rozhoduj se na základě času, kontextu, energie, priority) a to skýtá prostor k nepřeberným diskuzím, „jak to myslel“, nebo „kde ještě je prostor pro GTD“.

    Pokud si u úkolů označím „priorita A“, „priorita C“, je to ještě GTD? Skalní říkají, že ne. Ale Allen se proti tomu nikdy přímo neohradil (říká: čas k dispozici, kontext, energie a PRIORITA – nikde nezakazuje, že priorita nesmí být nikde poznačená a že se jedná jen o vnitřní pocit…).

    Jenomže podle mě to jsou spory, které jsou nekonečné a koneckonců i zbytečné. Samozřejmě vím, že priority se neustále mění – ale pokud to někomu pomůže, může si je přece přesně takto měnit i ve svém systému (tak to například dělám já – inspirován Lakeinem). Podobně rozvrh a termíny – určitě se proti nim GTD explicitně nestaví, ALE zmiňuje je daleko méně, než třeba Morgensternová, Covey nebo různé systémy Marka Forstera (které jsou mimochodem výborné – doporučuji). Mně určitě pomáhají – je-li to ještě GTD, nebo už ohnuté GTD, to mně až tak netíží. Kritérium osobní užitečnosti je pro mě to hlavní (podobně se stavím k otázce, zda lze dva systémy sloužit – pokud u mně fungují, pak jdou, pokud nefungují, pak nejdou – pochopitelně pro můj případ, a to je, co mě zajímá, nejsem teoretik time managementu)

    Co se týče vymezení prirorit někým jiným – budu se asi opakovat – jak jsem psal výše, domnívám se (ale je to jen můj názor), že systém GTD vymyslel Allen primárně a specificky pro potřeby toho typu klientů, které v té době měl = knowledge workerů a manažerů, tedy lidí, kteří typicky z náplně své práce mají poměrně jasně vymezené priority, termíny a zásady své práce a tyto jsou většinou někým kontrolovány, konzultovány (nadřízeným, samotnou operativou firmy apod. – jsou to např. typické manažerské, sales a office pozice). Úplně jiná situace ale je, pokud se GTD snažíte např. použít na celý osobní život nebo na svobodné zaměstnání, kdy něco tvoříte a daleko více faktorů (co se týče priorit, času, výsledků, definice své práce vůbec) stanovujete sami. Neříkám, že je to neslučitelné s GTD ani že všechny pomocné deadliny a cíle jsou neměnné nebo jisté (to asi máte na mysli tou iluzí předpověditelnosti). Ale co mně vadilo, bylo, že GTD se těmito faktory poměrně málo zabývá (a myslím, že právě proto, že s tímto typem lidí původně Allen nepracoval). Proto jsem se snažil čerpat také od někoho, kdo má tato témata více rozvinutá – pro mně bylo v těchto případech vhodné doplnit můj TM o více vertikální rozvahu (inspiroval mě Covey), doplnit ji o cíle (které ZTD aplikuje podle mě velmi dobře), nebo doplnit o rozvrh a pravidelný čas aktivit (u mně vliv Morgensternové). Přesto se nejedná o nějaký superkomplikovaný systém – prostě jsem přejal od každého dvě tři zásady, to je vše.

    K posouzení dávám také zajímavý příspěvek o tomto „ohnutí“ GTD – pro mě byl inspirativní. http://www.whatsbestnext.com/2010/08/getting-things-done-to-the-next-level/

    Vše dobré, mějte se

  12. RC napsal:

    Pekny den prajem DS,
    myslim, ze co sa tyka „cisteho“ GTD tak tam nebudeme mat ani tak problem s definovanim, o co ide – dovolim si predpokladat, ze sa zhodneme, ze ide o to, co David Allen (pripadne DavidCo) ako GTD prezentuje vo svojich materialoch – skor s vnutornou integritou tychto materialov (napr. aj bizardnost popasovania sa s definiciou projektov).

    Podobne nevidim ani problem v obecnosti Allenovych vyjadreni (pracovne by som sa postavil na stranu „co nie je v rozpore, je v sulade“) a vzhladom k tomu, ze Allen ma stale moznost sa sam osobne vyjadrit, nemyslim si, ze existuje priestor pre nepreberne diskusie. Ak to niekto mysli skutocne vazne a je zastancom cisteho GTD tak ma moznost spytat sa najlepsieho arbitra – samotneho autora. V niektorych pripadoch to ale nie je nutne, kedze vyjadrenie uz existuje a je obecne k dispozicii. Mali by sme este zohladnit ze Allen spravidla veci nezakazuje ale nedoporucuje – argument ze neexistuje zakaz preto mozeme len tazko pouzit. Dalej je velmi narocne vyjadrovat sa k tomu ci niekto nieco spomina castejsie alebo menej casto. Osobne ako ovela dolezitejsiu vnimam kvalitu navrhovaneho riesenia nez to, kolko priestoru mu bolo venovaneho.

    Aj preto si dovolim tvrdit, ze ste v rozpore ak naznacujete ze v GTD nie je priestor na rozvrh a terminy (vase prispevky 5.2./2. odstavec vs. 7.2./1. odstavec, pricom rozvrhy aj terminy je samozrejme mozne aplikovat tak, aby boli v rozpore s GTD. To ale nevylucuje ich obecny sulad s GTD). S prioritami je to zaujimavejsie – tu uz narazime na par problemov v samotnom GTD.

    Allen obecne popisuje pouzivanie priorit A/B/C za prilis „simplisticke“ a nedostatocne (GTD str. 8, MIAW str. 191) a stavia svoj vlastny model mimo tento system. Preto vidim ako pripustne tvrdenie, ze urcovanie priorit iba pomocou modelu ABC je v rozpore s Allenovym modelom (je to „zly“ nastroj). Ak budeme vychadzat z predpokladu, ze ABC je iba doplnkove kriterium, potom vznika otazka, ako ho chcete pouzivat. Ak by ste si zaviedli A,B,C ako samostatne kategorie, tak by ste vzhladom k Allenovmu doporuceniu nemiesat kategorie narazili na problem, ze cinnosti by ste nemohli mat v inych kategoriach (napr. v kontextoch kde by ste ich, predpokladam, chceli a mali mat). Ak by ste ich chceli mat v jednej kategorii kontextov v roznych kontextoch, potom by ste zase narazili na Allenovu definiciu kontextov. Ale tu pre zmenu nedodrzuje ani on sam. A tak sa zrazime s problemom s integritou.

    Osobne by som nikomu pouzivanie modelu ABC priorit z rovnakych dovodov ako Allen nedoporucoval – ide z mojho pohladu o prilis hrube, pracne a nestabilne riesenie. Takych je z mojho pohladu ale aj par veci v cistom GTD.

    Co sa tyka priorit od inych – mam taku pracovnu teoriu, ze aj manazeri maju osobny zivot.

    Uzite si den,
    RC

  13. findegil napsal:

    Dobrý večer,
    protože nevládnu dobrou angličtinou a GTD jsem četl v českém jazyce, tak teď mám obavy, zda jsem systém dobře pochopil, a proto by mě zajímalo, jaké jsou v českém překladu chyby/nejasnosti? Četl jsem knihu třikrát. Napoprvé to dle mého názoru nikdo nedá.

    A co se týče projektů. Co konkrétně je na nich v knize špatně? Jak byste tedy definoval projekt?

    „Ak ste niekto kto vytvoril 300 projektov lebo ste posluchli Davida skutocne doslovne, ze hocico co ma dalsiu cinnost alebo hocico co potrebuje viac nez cinnost je projekt, dovolujeme vam zobrat tych 150 projektov a urobit z nich dalsiu cinnost.“

    300 projektů rozhodně nemám, pokud to někdo takhle provozuje, tak přece není reálné to zvládnout. K tomu snad slouží Týdenní zhodnocení. A většina z nich poputuje do Nědy/možná.

    Jinak děkuji za tipy TM autorů ke čtení.

  14. RC napsal:

    Pekny den prajem findegil,
    v prvom prispevku uvadzam citanie prekladu ako indikaciu, ze je na mieste zvysena opatrnost, ak dospejete k nazoru ze „GTD nefunguje“. Toto konstatovanie by nemalo zakladat dovod k obavam v pripade, ak pre vas GTD funguje. Uvedomujem si, ze ide z mojej strany o suboptimalne vyjadrenie, zaco sa ospravedlnujem. Niektore priklady najdete v komentaroch k clanku http://www.mitvsehotovo.cz/2012/01/proc-a-jak-pouzivat-seznam-nekdymozna/. Bohuzial identifikaciu vsetkych nedostatkov ceskeho prekladu vnimam ako netrivialnu ulohu, ktorej spracovanie v blizkom obdobi neplanujem.

    Vami popisany pohlad na projekty demonstruje velmi rozumny pohlad na a narabanie s kategoriou Nekdy/Mozna (Someday/Maybe). Problem s definiciou projektu ale naraza skor na otazku ci existuju cinnosti, ktore sa neskladaju z viacerych krokov. Konvencnym prikladom moze byt cinnost „Zavolaj Jozefovi a porozpravaj sa s nim o…“ co je dominantne cinnost, ktora sa ale uz na prvy pohlad sklada z viacerych krokov (zavolaj+porozpravaj). Extremnym prikladom moze byt „Napi sa vody“ co je opat sice dominantne cinnost, ale je mozne ju rozdelit na dalsie fyzicke cinnosti napr. rozhliadni sa, identifikuj pohar, pristup k poharu atd. Neprijemne je, ze sa problemy s tym, ci ide v konkretnych prikladoch o cinnosti alebo projekty, obcas vyskytuju v realnych implementaciach GTD (na co Allen reaguje v spominanej audio ukazke). To, myslim, opodstatnene narusa doveru v Allenovu definiciu projektu.

    Alternativna definicia si ale vyzaduje trocha komplexnejsiu transformaciu celeho systemu. Opat ide o netrivialnu ulohu, spracovanie ktorej uz ale v plane mam. Preto vas poprosim o trpezlivost.

    Uzite si den.
    RC

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru