Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Život je mentální hra

By on 21. 10. 2011 in Rozvoj with Počet komentářů: 4
Lukáš Gregor

Lukáš Gregor

LUKÁŠ GREGOR | Bloger, pedagog a autor šesti knih. Má rád, když může vychutnávat přítomný okamžik, baví ho být, baví ho také školit (nejen) GTD.
Lukáš Gregor

Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)

Sousloví „pozitivní myšlení“ zní jako zaklínadlo. Jako by za nás mělo často vyřešit to, nač sami nemáme dostatek vůle nebo sil. Jako by mělo zalepit rány a v rychlosti coby taková mast je vyléčit.

Co se ale myslí tím pozitivním myšlením? A stačí skutečně pouze myslet na pozitivní události, aby se nám ty zlé vyhýbaly?

 

Na přednášce Petera Lorenze (ManagerExpo 2011) mě zaujalo zastřešení tématu – pan Lorenz totiž život označil za mentální hru. Realita jako taková neexistuje, utváříme ji svým vědomím, které je ale v neustálé komunikaci s podvědomím. Ač to nyní zní příliš složitě (a ono by to taky složité být mohlo), pohybujeme se stále kolem onoho zaklínadla pozitivních myšlenek.

Jenže u pozitivního myšlení by člověk skončit neměl. Zatímco někteří vyloženě spoléhají, že stačí sedět a myslí přitahovat události a také hmotné statky, jiní vědí, že sama myšlenka nestačí – bez práce totiž zůstává stále ještě někde „ve vzduchu“.

Budu-li mluvit ze své osobní zkušenosti, uvědomil jsem si, že ono ani to pozitivní myšlení nemá takovou moc, jak mu někteří přikládají. Myšlenka totiž musí být spojena s intenzivním chvěním uvnitř těla – s touhou. A dokonce ne jen s ní. I s vděčností. Ano, s vděčností za něco, co ještě nemáme. Rovnice je tedy taková, že spojíme představu se silnou touhou po uskutečnění a současně s tím již (při vizualizaci) cítíme vděk za to, že danou „věc“ máme. Vše samozřejmě zatím poletuje někde v bezčasí a neprostoru, ale mnohokrát se mi potvrdilo, že tato síla přitažlivosti funguje.

Zatímco vám to může znít moc esotericky, v podstatě jde „pouze“ o to, že víte, co si přejete, ale nezůstáváte pasivně u přání. Dokážete – aniž by událost či věc stále ještě před vámi – podepřít přání silným pocitem vděčnosti a touhy, respektive víry v to, že se přání naplní.

A když jsem nastínil, že bez práce nejsou koláče, doplním předchozí věty o upozornění. Abyste nezůstali pouze snílky s intenzivně prožívanými přáními, neobejde se to bez vašeho aktivního přispění. Rozhodně nestačí sedět a čekat. Kolem nás totiž často poletují příležitosti. Nemusejí být veliké, dokonce na první pohled nemusejí nijak přímo souviset s tím, co si přejeme. Jestliže ale nějak dokáží rozechvět (můžeme tomu říkat i intuice), neměli bychom je nechat jen tak proplout. Někdy si takvé příležitosti do značné míry musíme sami vybudovat/vytvořit. Další rovinou jsou naopak záležitosti, kterých je potřeba se vzdát, aby nás při cestě nezatěžkávaly (dostávám se k problematice zjednodušování, minimalismu). Vše toto vyžaduje vaše soustředění a snahu. Možná že nejtěžší ale bude to, co lze označit právě souslovím pozitivní myšlení. Nejobtížnějším – jak to tak pozoruju – zůstává boj s negací. S náladou, která si hoví ve stížnostech. Soupeření s výmluvami na všechny a vše. Se svojí vlastní letargií, s chmury. S minulostí.

Náš život je potřeba vnímat jako úžasný příběh. V ideálním případě se máme postupně vyvarovávat zkoumání a opakování chyb a toho zlého. Proč?

Protože život je mentální hrou – je takový, jaký si jej vytvoříme. Ne takový, jaký jej vytvoří někdo jiný za nás. Jsme natolik zodpovědní za sebe sama, že nechat své vědomí a srdce topit v černočerné tmě je obrovská škoda. Proč obojí neumýt a nepropojit touhou po něčem dobrém a něčem, co nám udělá radost? A ještě… proč poté nevyjít z domu a nezačít každou následující minutu žít tak, jak si ji v mysli a srdci vytoužíme? Je to těžké. Je to snadné.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 4

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. saboo napsal:

    hmhm tady někdo četl alchymistu…

  2. drsny_pejsek napsal:

    jsem vděčný za to shrnutí a napsání sem. někde uvnitř mi tichý hlas šeptá, ano, je to tak. a vždy tomu tak bylo…

  3. michal napsal:

    NO….. já osobně si myslím že to není ještě uplná pravda … podle mne je njeduležitější poznat sám sebe co do svých vlastních myšlenkových pochodů…já třeba občas medituju a všiml jsem si na sobě že když je mi fajn tak to znamená že mé myšlenky volně vznikají a zanikají,celé mě tělo je v určité rovnováze ,žiju jen přitomným okamžikem,s ničim se neztotožnuju,jsem svobodný atd….a když naopak mám chvili depky tak to znamená že moje mysl je totálně rozhádaná,některé myšlenky se opakujou furt dokola a s určitýma myšlenkama se ztotožuju jako je lítost,obavy apod. a to všecho v celku pusobí na mé tělo a vypadáto na bezvýchodnou situaci do té doby (což je zvláštní) kdy mě to vpodstatě přestane bavit a začnu sám v sobě produkovat mír…takže člověk umí sám sobě pusobit mírem,ale chce to nevnímat jen sám sebe..

  4. libor napsal:

    To, ale pán neříká nic nového, to že je život mentální hra, říkal už před 2500 lety Buddha:-).

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru