Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Ubuntu – zlo(m) ve vybavení pracovních stanic ?

By on 3. 10. 2011 in Nástroje with Počet komentářů: 9
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Potřebujete vybavit kancelář softwarem a máte omezený rozpočet ? Nebo potřebujete na starší počítač operační systém zdarma, rychle použitelný a snadno ovladatelný ? Proto je tu GNU/Linux a jeho nejznámější a nejvíce user-friendly distribuce Ubuntu.

Ano, četli jste velice správně snadno ovladatelný. Od doby kdy byl linux opředen mnoha tajmenýmí mýty a byl to ten programátorský nebo hackerský systém již uplynula nějaká doba. Moje osobní zkušenost s Ubuntem započala s nákupem notebooku osazeným standardním OS. Několikeré spuštění mě přesvědčilo, že si můj nový notebook zaslouží i nový OS. Inu padla otázka jaký operační systém vybrat. Dlouho netrvalo a objednal jsem v té době ještě na požádání zasíláne LiveCD. Tedy instalační CD, které Vám dokáže zprostředkovat test Ubuntu bez instalace. Vše fungovalo bez problémů a během hodiny jsem ze sebe udělal hrdého majitele.

Od té doby uplynuly již čtyři roky a Ubuntu, já a spousta softwaru, který můžete využívat zdarma prošlo vývojem u kterého jsem byl velice rád. Tímto článkem bych Vás rád uvedl do problematiky tohoto minoritního operačního systému a poskytnul Vám pohled běžného uživatele, který udělal na začátku krok do neznáma.

Současná aktuální verze Ubuntu pro vaše PC je distribuce s označením 11.04 Natty Narwhal. Po jednoduché instalaci na Vás čeká plně funkční systém s předinstalovaným softwarem.

V tomto aktuálním vydání dochází k přechodu od jednoho grafického rozhraní k jinému. Vývojáři se rozhodli nasadit svoje vlastní rozhraní Unity i do verze pro desktop. Unity pomáhá při spouštění a vyhledávání programů a vyhledávání souborů. Jedná se o nový způsob práce s okny a se soubory. Jak to celé vypadá graficky si můžete prohlédnout na snímku výše. Ještě než se pustíme do jednotlivých oblastní práce na PC nezaškodí trocha základů o samotné stavbě systému.

Linux, Unix, GUI, CLI, Ubuntu, GNOME, KDE, Xfce… aneb jak to vlastně s těmi všemi názvy je

Linux je označení pro operační systém, který postavil Linus Torvalds na Unixovém jádře. Jádro ovládá váš procesor, přiděluje RAM, a všechny ty nejduležitější operace. Zprosředkovává interakci mezi hardwarem a aplikacemi. “Linu” na začátku názvu je odvozeno od jména tvůrce a “x” na konci je právě odkaz na použití Unixové jádra systému. Uživatel má dvě možnosti jak celý systém ovládat a dávat příkazy – CLI nebo GUI. CLI je zkratka pro Comand Line Interface – jinými slovy ovládání přes příkazovou řádku. GUI je zkratka Graphical User Interface – tudíž tolik oblíbené grafické rozhraní ve kterém klikáme na ikony a pracujeme s okny. GNOME, KDE a Xfce jsou názvy uživateli oblíbených GUI. Linux, s GUI a samotnými aplikacemi můžeme označit jako linuxovou distribuci pro snadnou instalaci.

Instalaci veškerého software (balíčků) se provádí z Centra software, kde můžete procházet seznamy dostupného software. Nutno dodat, že výčet software můžete rozšířit přidáním dalších zdrojů (repozitářů) softwaru v nastavení systému.

Toliko k šedé teorii, vzhůru do práce!

Kancelář

Kancelářské balíčky jsou asi to první po čem se může uživatel pídit na čerstvě nainstalovaném počítači. V základu je k dispozici už instalované LibreOffice. Je to kancelářský balíček odvozený od dalšího opensourcového jménem OpenOffice a najdete ho hned v nabídce aplikací. Skládá se standardně z Writeru pro psaní textových dokumentů, Calcu pro tabulky, Impress pro vaše prezentace. Dále Draw pro malování, Math pro psaní hezkých matematických zápisů a konečně Base pro databáze. O kvalitách obou kancelářských balíčků není třeba pochybovat. OpenOffice je zavedná kvalita a značka. LibreOffice horká krev, která může přinést mnoho nového. Z osobního života jsem prověřil OpenOffice při psaní bakalářské práce před dvěma lety a obstál na výbornou. Další kvalitním balíčkem spíš pro uživatele, kteří se chtějí ubírat cestou KDE je Koffice, který nabízí podobné a srovnatelné kvality práce se všemi běžnými typy dokumentů.

Pro ty co si rádi hrají s myšlenkovými mapami je tady Freemind. Jednoduchý a efektivní nástroj. Mapy si můžete ukládat do souborů a dále distribuovat buď mailem nebo moderně cloudem. Moc rád používám LYX Document Processor. V podstatě se jedná o jednoduchý grafický editor, který dokáže text převést do LaTexu bez toho abyste museli prgat kod ručně řádku po řádce. Využití najde většinou na akademické půdě, ale dělá moc pěkné PDF dokumenty, vyzkoušejte.

Pro skenování dokumentů je připravenou vám pomoci Xsane. Je ovšem nutné u většiny periferií před nákupem nahlédnout zda je podporován Linux, pokud není – povedlo se někomu model, který zamýšlíte koupit rozběhnout pod Linuxem?

Grafika a fotografie

Pro práci s grafickými objekty se velice dobře dá využít GIMP. Otevřený software, který se sice nemůže rovnat proprietárnímu Photoshopu, ale na běžnou práci Vám jistě stačit bude. Pro práci s vektorovou grafikou je zde Inkscape. Pro práci se sazbou DTP je zde vynikající Scribus. Má své malé mouchy, ale ty jsou plně vyváženy jednoduchým použitím. Snadnou ovladatelností, dostupnou dokumentací a tutoriály. Ve Scribusu snad vytvoříte minimálně poloprofesionální grafické práce.

Fotografie jsou samotná kapitola sama pro sebe. Využívám technologií Google a proto jsem ocenil dostupnost Picasa i pro Ubuntu. Se kterým jistě mnohé nemusím seznamovat a velice dobře poslouží pro správu jak sbírky fotografí tak i internetových galerií. Dalšími možnostmi jsou programy jako Shotwell a F-spot.

Internet

Mimo trojlístek prohlížečů (abecedně) Firefox, Chrome, Opera. Najdete v repozitářích zajímavý odlehčený prohlížeč Midori nebo podobně Arora. Méně známých prohlížečů je celá řada a je tedy mezi čím vybírat. Ovšem je pravdou, že u nejznámějších třech čeká uživatele známé prostředí, podpora a dostatek doplňků. Inu občas člověka přestane bavit čekat na načtení prohlížeče na starším pecku.

Ke komunikaci na ICQ, Jabber a dalších sítích je předinstalováno Kopete. Je to šikovný instant messenger, ale mě osobně svou jednoduchostí a čistostí ohromil Pidgin. Je na každém, aby si vybral co mu budete vyhovovat více. Pro VoIP je zde dostupný Skype ve verzi 2.1. Bohužel se to dlouhou dobu nezměnilo, tudíž není třeba doufat ve vyšší verzi pro linuxové OS. Ovšem telefonování a chat včetně zasílání souborů zvládne, takže můžete s klidem instalovat.

Cloud, cloud a ještě jednou cloud. V Ubuntu si ho nemusíte odpírat. Právě naopak, každý uživatel má možnost využít služby Ubuntu One, která nabízí 5GB prostoru zdarma, automatickou synchronizaci, složku ve stromové struktuře právě se soubory z obláčku a za 30 dolarů  rozšířite prostor na pěkných 25 GB. Nechybí ani klient pro Dropbox.

Video a zvuk

Pro přehrávání hudby a nebo internetového rádia bezpečně stačí nainstalovaný přehrávač hudby. Důležitou poznámkou je doinstalování kodeků pro hladké přehrávání. Filmy si kvalitně můžete shlédnout pod VLC. To je jistě známý software i kolegům na jiných OS. Pokud se chcete věnovat podcastům a střihu zvuku nebo videa existují také pro Ubuntu balíčky. Audacity je povedený nástroj pro střih zvuku a základní editaci zvukové stopy.

Bezpečnost

Protože je Linux spíše minoritním řešením nestojí za námahu vyvíjet viry pro tento OS. To je jeden z partikulárních důvodů proč na Linuxu lze nějaký čas přežít i bez antiviru. Ale dlouhodobě je to čirý hazard. Tudíž i pro Linux je vhodné nějaký si pořídit. Zase nemusíme chodit dále než do cetra software a vyhledat nejznámější Klam AV. Další antiviry lze vyhledat také v centru software.

Suma sumárum

Ubuntu Vám poslouží všude tam, kde je za potřebí stabilního prostředí pro běžné aplikace, pro “paperwork”, účetnictví, online komunikaci až pro středně obtížné úkony s minimem námahy a nulovými náklady. Zklamáni budou designeři, návrháři a všeobecně lidé, kteří potřebují k práci proprietární software na profesionální úrovni.

Pavel Petr

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 9

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Bazil_XXL napsal:

    Dobrý den, děkuji za hezký článek, který přibližuje linux lidem, ale když už o něčem píšete, tak buď nepište svoje vlastní výmysly, nebo si je aspoň ověřte. Viz:
    Linux není operační systém, Linux je pouze jádro systému, které se stará o komunikaci s HW, je to tedy jakýsi kernel u Windows a jen se spuštěným jádrem na PC prostě nic neuděláte. Celé seskupení jádra a programů se všeobecně nazává GNU/Linux. GNU je rekurzivní zkratkou GNU is Not Unix a je to to ono seskupení dalších programů okolo jádra.
    Antivirové programy pro linux existují, ale ve své podstatě se používají hlavně pro kontrolu mailů a souborů na fileserverech pro windowsové stanice. Aby si lidé mezi sebou ty viry neposílali a nesdíleli. Samotný linux antivir až tak nepotřebuje a také pro něj viry nejsou. Je to zapříčiněno hlavně faktem, že linux je značně homogenní prostředí s dobře nastavenými právy a uživatel nemá právo pracovat s ničím jiným, než se svými složkami v systému. Nemůže proto ohrozit celkové chování systému. Samozřejmě chyby se najdou, ale právě díky různorodosti linuxových distribucí není vůbec jednoduché napsat vše napadající vir a proto se viry pro linux moc nepíší. (A taky pro to, že je to minoritní systém) Takže bez antiviru se hravě obejdete celé roky.

  2. Zkoušel jsem Ubuntu na všech třech posledních noteboocích, co jsem měl – Fujitsu Siemens Amilo, Lenovo ThinkPad a Dell Latitude a vždycky, vždycky tam něco nefungovalo (někdy wi-fi adaptér, někdy zvukovka, někdy funkční klávesy, někdy spánkový režim atp.). Minimálně dvě až tři věci na každém notebooku. Na většinu z těchto problémů jsem našel na webu řešení, ale bylo příliš komplikované, než abych ho zvládl do limitního času, který jsem si dal na řešení jednoho problému (30 minut).

    Líbí se mi rozhraní a líbí se mi samotná myšlenka lehkosti a svobodnosti, ale když to nefunguje, tak to prostě nefunguje. Asi musíte mít štěstí nebo zkušenosti nebo spoustu trpělivosti.

  3. Steve napsal:

    Linus Torvalds nepostavil Linux na UNIXovém jádře. Torvalds udělal úplně nové jádro nového operačního systému, jenom ho udělal tak, aby bylo pokud možno kompatibilní s normou UNIXu.

  4. Janda Martin napsal:

    Díky za pěkný článek. Já myslím, že technické nepřesnosti v textu nejsou pro většinu lidí důležité.

    Důležitá je informace, že Linux je zajímavá alternativa pro PC v kanceláři i doma. Zvláště v době dnešních webových aplikací nabízí solidní a bezpečný základ zdarma. Při správném nastavení aktualizací docela bezúdržbový.

    Kdo však dává přednost nativním aplikacím i zde v oblasti osobní produktivity lze z čeho vybírat.
    Programy na správu poznámek: Tomboy, Basket, NoteCase, Zim wiki…
    Programy na správu seznamu úkolů: ThinkingRock, Tasque, Doit.im, Chandler, GeeTeeDee…

  5. matata napsal:

    Linux VE FIRMĚ na jakoukoliv pracovní stanici pro průměrného uživatele důrazně NEDOPORUČUJI. Nainstaloval jsem ubuntu jednou jedninkrat jedne pracovnici ve firme o kterou se staram a byli jen same problemy. Bezne dokumenty jako vykaz prace, dovolenka apod. se proste v open office zobrazi jinak nez v MS office a dela to neplechu. Pro slozitejsi dokumenty jsou open office take absolutne nepouzitelne. Nastavaly problemy s pravy na sdilenem disku na serveru. Nepodarilo se na linuxu rozchodit scaner u tiskarny HP Color LaserJet CM2320fxi.
    Linux bych doporucil nenarocnemu uzivateli pro domaci uziti a pak naopak samozrejme na servery.

  6. Encore napsal:

    to matata: Věřím ti, že jsi GNU\Linux instaloval jednou jedinkrát, protože jsi následně uvedl školácké chyby, které základní (čti junior) admin linuxu musí umět nastavit a řešit.
    Je načase si uvědomit, že nedoporučuješ GNU\Linux, ale sebe jako admina tohoto OS, a podle informací, zcela oprávněně. Je stupidní vytvářet flame na své nezkušenosti a neznalosti. Bohužel je to dnes v diskuzích tak často vidět, že rozumím tomu, proč ti to přijde v pořádku.

  7. Pavel napsal:

    Můj názor je, že GNU/Linux je skvělou variantou k Windows nebo OS X, a ušel kus cesty. Problém je v uživateli. Zarytí windowsáci (včetně mě) prostě s linuxem neumí, a málokterý chce trávit čas učením něčeho nového. Instalace tiskárny pak může být nepřekonatelný problém, byť pro běžného uživatele GNU/Linux (abych se někoho nedotkl :-) ) to je brnkačka.
    Osobně jsem několikrát přešel na Ubuntu, Linux Mint (ten je vážně super) nebo třeba Open Suse, ale nemělo to dlouhého trvání. Vždy jsem narazil na nějaký problém který jsem nedokázal vyřešit (byť trivální). Prostě chyba v uživateli.
    A jen pro info, právě píši z Ubuntu, které jsem na základě tohoto článku opět vyzkoušel. Vypadá prostě skvěle. Jenom čekám kdy nebudu schopen něco vyřešit. :-)

  8. ja napsal:

    to matata: no když vás tak čtu tak je mi to jasné. Dokumenty byly napsané ve Wordu uživatelem psacího stroje. Tudíž zalamování pomocí mezer a podobných nesmyslů. Takže když si změníte velikost okrajů, nebudou se vám správně zobrazovat ani ve Wordu. To ale není problém OOo, ale zařízení mezi židlí a klávesnicí :) A samozřejmě taky potřebujete na Linuxu fonty, kterými to bylo napsané :)

  9. Falvick napsal:

    Ač jsem uživatel linuxu, mám z toho operačního systému rozporuplné pocity. Očividně není pro tvůrce prioritou kompatibilita s hardwarem, takže na obou mých noteboocích něco nefungovalo. Ano, samozřejmě stačí zagooglit a po pár hodinách se člověk naučí problém řešit ale každý od operačního systému očekává, že tam jednoduše bude a nebude dělat problémy.
    Mě osobně trvalo hodně hodiny naučit se zprovoznit linux na takovou úroveň, abych na něm mohl dělat aspoň základní věci, v podstatě jsem se musel stát polo-geek a naučit se pracovat s terminálem a pod.
    Když se nad tím zamyslím, tak ani nevím kde jsem na to vzal všechnu tu motivaci a nejsem si jist, jestli to za to stálo.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru