Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Proč se stát minimalistou?

By on 8. 8. 2011 in Rozvoj with Počet komentářů: 13

Jan Miřacký

JAN MIŘACKÝ | Vášnivý cestovatel a fotograf se zálibou v minimalismu, produktivitě a osobním rozvoji. Rád vezme do ruky knížku nebo kytaru. Zatím stále ještě student informatiky na VŠE.

Poslední články od Jan Miřacký (Všechny články)

V jednom z mých článků jsem zmínil, že se zbavuji papírů v rámci cesty k minimalismu. Už jsem ale neřekl, co si pod tímto pojmem představuji a proč bych se chtěl minimalistou stát. Dnes to napravím.

Minimalismus začal jako umělecký směr, ale o umění se bavit nebudeme. Budeme se dívat na minimalismus jako na určitý životní styl a způsob myšlení.

„Tajemství spokojenosti nespočívá v tom, že usilujete o víc, ale že se naučíte vystačit s málem.“ ~ Sokratés

Základem je myšlenka, že se soustředíme jenom na to, co je v životě skutečně podstatné a co má smysl. Vše ostatní eliminujeme. Omezíme našeho spotřebního ducha, zpomalíme, více se soustředíme na přítomný okamžik a snažíme se celý život prožít (nikoliv jen přežít, jako to bylo před desítkami generací). Také jsme si uvědomili, že věci (ani peníze) nejsou tím, co nás činí šťastnějšími.

V tom našem západním světě se lidé honí za tím, aby měli věcí víc (a hlavně víc než sousedi), minimalismus se snaží o přesný opak – minimalista se snaží žít s minimem majetku, to člověku rozváže ruce a dovolí mu se věnovat hlouběji věcem, které pro nás mají hodnotu. Extrémisti si omezují počet vlastněných předmětů na 100, někteří i méně.

Méně je více

Heslo minimalismu v praxi může vypadat třeba takto:

  • Máme méně věcí, které potřebujeme a pravidelně užíváme. Neskladujeme zbytečnosti a máme tendenci věci spíše vyhazovat, než uchovávat.
  • Když máme méně věcí, nepotřebujeme velký dům a stačí nám menší byt. To jde ruku v ruce se snížením nákladů na bydlení – ať už je to nájem, splácení hypotéky nebo výdaje za elektřinu. V neposlední řadě byt uklidíte snadněji, než celý dům.
  • Když si uvědomíme, že nepotřebujeme kdejakou věc, tak dokážeme ušetřit a (ideálně i) žít bez dluhů.
  • Snadněji se dokážeme rozhodovat, jelikož máme jasně stanovené priority. Chceme se soustředit jen na věci, které nás obohacují, přináší nám radost.
  • Snadněji organizujeme čas. Když to vyženeme do extrému, tak žádnou organizaci ani nepotřebujeme, protože máme tak málo aktivit, kterým se aktivně věnujeme a které nás baví, že na ně nelze zapomenout.
  • Cestujeme nalehko. Naučíme se cestovat jen se základními potřebami, zbalíme se do menšího zavazadla a můžeme více prožívat atmosféru cesty než se strachovat o své věci. Takovému cestování se říká vagabonding a pěknou knihu o tom napsal Rolf Potts.
  • Čím méně činností děláme současně, tím větší užitek ve výsledku budeme mít. Ideální stav je, když pracujeme na jedné konkrétní úloze. Pokud dosáhneme flow, máme pak úplně vyhráno.

Výhody

„Velmi mnoho lidí utrácí peníze, které nevydělali, na koupi věcí, které nechtějí, aby udělali dojem na lidi, které nemají rádi.“ ~ Will Rogers

Vyhrajete pár milionů, zvyknete si, že si žijete jako král. A ejhle! Po roce konto zeje prázdnotou a vy se musíte vyrovnat s tím, že luxus skončil. Půjde to těžko, že.

U minimalismu taková situace už z principu nehrozí. Je to zcela udržitelný životní styl, který se těžko narušuje. Nemáte skoro nic, tak o skoro nic nemůžete přijít. Jelikož peníze bezhlavě neutrácíte, máte něco naspořeno a tak vás finanční situace také tolik netísní. A to, co vás na životě baví, můžete dělat ať se děje, co se děje. Přeháním, ale víte, co mám na mysli.

Zažíváte období s nadmírou stresu? Čím je způsoben? Čeho se bojíte? Minimalismus ve svém konceptu umožňuje žít se zdravou mírou stresu nebo zcela bez něj. Jděte ke kořenům svého stresu a konfrontuje zjištění se základnimi principy minimalismu a sami uvidíte.

Tím, že se začneme soustředit jen na to důležité a na to, co nás dělá uvnitř šťastnými, si definujeme priority a pošleme k ledu zbytečnosti, které nám čas ve skutečnosti jenom braly a nic nepřinášely. Získáme více volného času, který nemáme k tomu, abychom se lidově řečeno flákali, ale k tomu, abychom dělali to, co jsme vždycky chtěli. Ať už je to více času s rodinou a s dětmi nebo věnování se více našim vlastním koníčkům.

„Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.“ ~ Antoine de Saint-Exupéry

Jestli máte rádi kreativní činnosti, sami asi dobře víte, že ne vždy je ta správná nálada a potřebná inspirace. Pokud nakročíte směrem k minimalismu, můžete počítat s častější návštěvou múzy a větší chutí tvořit. Čím to? Nebudete hlavu zahlcovat zbytečnostmi a ta se vám královsky odvděčí právě vodopádem nápadů.

Minimalismus v sobě ukrývá i „zelené“ myšlenky.

  • Abychom šetřili přírodní zdroje, budeme méně jezdit autem. Tím ulevíme i peněžence, v dnešní době to možná platí už na prvním místě. A pokud se rozhodneme nahradit auto třeba kolem, uděláme něco prospěšného pro naše tělo.
  • Minimalismus přímo podporuje vegetariánství či veganství – budeme-li jíst méně masa a více rostlinné produkce, nebudeme tolik podporovat neefektivní vykrmování zvířat pro jejich zabití a budeme tak přímo bojovat s hladomorem ve světě. Chov zvířat pro maso také napomáhá globálnímu oteplování.

To byste nevěřili, minimalismus se dostává i do sportu. Veliký boom v současné době zaznamenává tzv. minimalistická běžecká obuv. V extrémním případě se běhá naboso, v tom dražším a méně extrémním se běhá v botách s minimální podrážkou, která má co nejvíce simulovat běh naboso, tzv. přirozený běh. Krátce o „maximálním minimalismu“ v běhání na RunFree.cz.

Neminimalistický seznam minimalistického čtiva (na deštivé letní dny)

Zaujal vás minimalismus? Pak mám pro vás několik tipů na četbu, která se mu dále věnuje a pomůže vám celý koncept lépe pochopit a vnést do vlastního života.

Lea Babautu je jistě zbytečné představovat. Jestli si jméno nemůžete spojit s ničím konkrétním, napovím, že jste jeho jméno převděpodobně zaslechli v souvislosti se Habits, tedy blogem, který píše. Zen Habits cílí na jednoduchost a v češtině si ho můžete vychutnat díky Pavlovi Říhovi na zenhabits.cz. Leo ale píše ještě jeden blog, mnmlist.com (v češtině na mnm-list.cz) – jeho zaměření není těžké podle názvu uhádnout.

Leo napsal i několik knih, které se našemu tématu věnují. Pokud máte přečten celý blog mnmlist, moc nového se toho v knihách nedozvíte, ale pokud chcete všechny informace neservírované v logické posloupnosti a čtivé formě, pak jsou knížky dobrým vodítkem.

Následující knihy jsem zatím nečetl, ale odezvy od čtenářů jsou vesměs pozitivní, a tak si dovolím je zařadit.

Už jsme zmínili mnmlist.com, ale to není jediný server, který se minimalismu věnuje. Inspirativní články najdete dále i na:

Další stovku blogů o minimalismu sepsala Tanja zde.

Pokud budete číst v angličtině, často budete narážet na slovíčko clutter. Jako podstatné jméno ho můžeme přeložit jako zbytečné věci, harampádí. Jako sloveso pak zaplnit (zavalit) zbytečnými věcmi.

Shrnutí

Tak takhle přesně minimalismus nevypadá. Nicméně věřím, že jsem vysvětlil principy minimalismu dostatečně na to, abyste si o něm mohli udělat vlastní obrázek a buď s ním sympazitovat či ho odsuzovat.

Jelikož opakování je matka moudrosti… Tento životní styl a styl myšlení cílí na to skutečně podstatné v našich životech a klade důraz na jednoduchost. Řídíme se heslem méně je více. Chceme mít méně věcí, ale víc si ten život užít. A co vy, přidáte se?

„Kdo zná mít dost, je bohatý.“ ~ Lao c‘

Jan Miřacký

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 13

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

Stránka, který odkazuje na tento příspěvek

  1. Proč se nestát minimalistou | Mít vše hotovo.cz | 19. 8. 2011
  2. Proč se stát minimalistou? › GetDone.cz | 20. 9. 2011
  3. Minimalismus jako nutnost | ZTD online | 27. 10. 2011
  1. Pavel Miksa napsal:

    Děkuji Honzovi, za skvělé shrnutí minimalismu a výborné tipy na blogy. Na minimalistickou palubu jsem nastoupil nedávno a musím přiznat, že mi postupná změna životního stylu v mnohém pomohla. Rozhodně jsem se zbavil zbytečností jak materiáním tak duchovním světě a celkově se pročistil. Určitě dejte minimalismu šanci a uvidíte co vám přinese.

  2. grysom napsal:

    No, zajímavý směr a věřím, že může být prospěšný životnímu stylu. ALE, 100 předmětů? To zabírá jenom moje knihovna a bez knížek si život nedovedu představit. Sice už nečtu tolik, jako dříve, ale přesto mají knihy v mém životě pevné místo, rád si občas nějakou již přečtenou vezmu a prolistuji si ji.

    Je sice pravda, že žádné přesné číslo, kolik předmětů vlastnit, není, takže si jej člověk může sám určit. Pak ale nastává otázka, jestli se vždy jedná o minimalismus, je přeci jenom rozdíl, když někdo má určeno 100, jiný 500 a jiný 1500 věcí.

    Čiže, minimalismus mi přijde jako směr pro lidi, kteří mají problém se soustředěním a jednoduchost minimalistického způsobu života je pro ně řešením.

    Jinak pěkný článek. :)

    PS. Určitě by se o tom dalo dlouze diskutovat, ale na delší promýšlení zrovna nemám čas, takže zasílám jen takový „nástřel“.

  3. Jan Miřacký napsal:

    Díky Pavle!

    Grysome, jen si dovolím reagovat na velikost knihovny – minimalisti taky rádi čtou a řešením pro ně je například Kindle. Jedno zařízení, které pojmy stovky a tisíce knih. Zase můžeme narazit na souboj papír v. e-ink (potažmo LCD u tabletů). Jen taková poznámka.
    U toho počtu věcí jsem dneska přemýšlel nad tím, jestli se pár ponožek počítá jako jedna nebo dvě věci :) Myslím ale, že 1500 věcí už minimalismus zdaleka není.

  4. grysom napsal:

    Jan Miřacký:

    Ano, Kindle …
    Ale já nečtu knihu jenom pro její obsah, knížky mám rád celé, jaké jsou. Šustění papíru je pro mě neoddělitelné od čtení …

    Více se o tématu rozepisuji na mém blogu:
    http://grysom.cz/2010/12/stane-se-z-tistene-knihy-rarita/

    Jediné co mě napadá je veřejná knihovna.

    Zkrátka zjišťuji, že už jenom kvůli knihám bych minimalistou být nemohl – série zajímavých knih s oblibou čtu a jsem rád, když je mám doma v poličce.

  5. GTDovec napsal:

    V jednoduchosti je síla. Digitalizovaná data jsou samozřejmě skvělá věc. Zrovna minulý víkend jsem vyčaroval jedenáct let staré diskety, bez problému zkopíroval (disketovka s USB připojením šlapala jako divá) – a zjistil, že to, co bych potřeboval, aby na nich bylo, je už kdesi v nenávratnu :-) V papírové formě to určitě dohledám. Fyzicky a datově ovšem vydržely bez problému.
    Jsem zvědav, jak to bude s mými historickými CD a DVD s fotkami z počátku tisíciletí, do jejichž třídění a rekopírování se teď v rámci debordelizace a minimalizace šrotu pouštím. Budu vám o tom vyprávět.
    Dnes už zálohuji na disky a brzy se pojistím ještě zálohou na síti. Dá mi někdo dobrý tip cena/výkon?

  6. Deever napsal:

    Výborný článek o minimalismu. Dodatek k tomu pravidlu 100 věcí – u seznamu závisí hlavně na zvoleném měřítku, to je nutné dodat. Můžete se rozhodnout zahrnout knížky do jedné položky (stejně jako třeba ponožky, které asi nebudete taky počítat jednotlivě). Proto při správě vlastních věcí používám spíš měřítko užitečnosti (zmiňovaná „debordelizace“) a každou věc třikrát obrátím v ruce, než ji vrátím na své místo a zamyslím se, jestli ji opravdu potřebuji nebo jestli jsem si ji jenom někdy koupil a použil jednou nebo dvakrát (přihřátí vlastní polívčičky – víc to rozebírám u sebe na blogu: http://nevzpominamsi.posterous.com/debordelizace-cim-min-tim-lip).

    @GTDovec: Chystám se o webových úložištích psát, ale zatím je pohodově doporučitelnou klasikou samozřejmě Dropbox (dá se tam sehnat i dost místa zadarmo) a pohodlný pro synchronizaci souborů v počítači mi přijde taky Microsoftí Live Mesh.

  7. grysom napsal:

    Deever:

    Tak to už potom chápu, takový myšlenkový pochod bych bral. Kdyby to znamenalo zbavovat se všech věcí, které pro mne nemají žádný významný přínos a dlouho je nepoužívám, pak chápu jejich zbavování se.

  8. Vic napsal:

    Zdá se mi, že myšlenku minimalismu zneužíváš k tomu, abys měl velkolepě znějící výmluvu na to, že jsi neschopný a zdechlý.

  9. Milan napsal:

    „Minimalismus přímo podporuje vegetariánství či veganství – budeme-li jíst méně masa a více rostlinné produkce, nebudeme tolik podporovat neefektivní vykrmování zvířat pro jejich zabití a budeme tak přímo bojovat s hladomorem ve světě. Chov zvířat pro maso také napomáhá globálnímu oteplování.“

    S tímto souhlasím pouze v případě nákupu těchto produktů přes obchodníky, hlavně pře nádnárodní společnosti a to ne ani tak z důvodu „Chov zvířat pro maso také napomáhá globálnímu oteplování.“, ale kvůli zelené myšlence, kterou je zbytečný obal, přeprava, náklady na chlazení manipulaci prodej… Samozřejmě, že ne každý žije na vsi nebo lepé řečeno nežije v paneláku, kdo si to může dovolit. Čili bych to shrnul, maso ano, ale z vlastních zdrojů. Je zde ještě jeden aspekt: Dle mého osobního názoru by maso měli jíst pouze jedinci, kteří na vlastníi oči viděli celý život, toho živočicha od narození po porážku. S výjimkou velmi malých dětí samosebou. Jen tak si člověk uvědomí jakou to maso má cenu a když se s tímto faktem vyrovná – není problém. Domácí zvířata byla k tomuto účelu postupem času přizpůsobena. To bychom za chvíli lezli zpátky na stromy.

    • Anna napsal:

      Milane, v něčem s Vámi souhlasím a v něčem ne. Už asi dva roky omezujeme maso na naprosté minimum, což je asi to, že pokud mám k jídlu něco jiného, tak ho nejím. Zjistili jsme, že nejen, že ho nepotřebujeme, ale ani nám nedělá dobře. Nicméně já jsem v armádě a co se cvičení týče, někdy si můžu dovolit ho nejíst, jindy ne.
      Ale k pointě, koncem listopadu jsme měli kurz přežití, kdy nám instruktoři vypustili do ohrazeného ramene říčky pstruhy. Byli jsme tam tři baby a pět chlapů. První rybu holýma rukama na mělčině chytil instruktor, druhou já, třetí přizabila kámoška klackem a pak do té ledové vody vlezl jeden z nás myslivec a začal je tahat. Podal jednu rybu tomu nejtlustšímu, masem téměř výhradně se živícímu borcovi a on se na ni podíval a vyděšeně se ptal, co s ní má dělat. „No, zabít, ne?“ „Ale to já přece nemůžu!“ Takže asi tak. Omlouvám se, za tak rozvláčný příspěvek, ale mě to šokovalo a pak i pěkně naštvalo. Ne, nejsme už zvyklí na to, odkud maso pochází. Maso je pro člověka naprosto zbytečná potravina, která ždímá zdroje, které se jaksi neobnovují. A k Vaší předposlední větě, že domácí zvířata byla něčemu přizpůsobena, no budiž, ale na zabití se asi nepřizpůsobí nikdo.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru