Plánovací zápisník Moleskine – recenze a zkušenosti
Poslední články od Lukáš Gregor (Všechny články)
- Znovuzrozený Droptask - 12. 9. 2016
- O (ne)využití chytrých hodinek - 4. 4. 2016
- Gymglish – online výuka angličtiny - 3. 3. 2016
Diáře neodmyslitelně patří ke všem, kteří to s plánováním myslí vážně. Mohou být velké, malé, dokonce kapesní. Někomu postačí náhled na měsíc, jinému na týden, další vyžaduje práci s detailním zobrazením každého dne v roce. Diář nemusí být pouze pomocníkem, ale i naší vizitkou. Proto hledání toho ideálního může být pro někoho skutečným oříškem. V tomto článku, který bude součástí volné série textů o práci s papírovými diáři, se zaměříme na jeden konkrétní typ značky Moleskine.
Máme-li zápisník či diář Moleskine, může to naše okolí vnímat i jako jistý druh pózy či snobství. Vždyť kolik z našich přátel si vystačí s alternativami desetinásobně levnějšími? Na druhé straně cena diářů této prestižní značky zdaleka nepřesahuje průměrnou částku, za niž jakýkoliv jiný – koncepcí obdobný – diář pořídíme. Plánovací zápisník Moleskine (týdenní, na 18 měsíců, velikost 13 x 21 cm) v měkké vazbě vyjde na 368 Kč, což jako investice do plánování roku a půl našeho života rozhodně peněženku bolet nemůže.
Následující hodnocení bude pochopitelně značně subjektivní, odráží se v něm totiž mé osobní potřeby. Na druhou stranu věřím, že v komentářích se najdou příspěvky čtenářů, kteří s tímto typem své zkušenosti mají – a mohou tak rozšířit článek užitečnými tipy.
Jaký formát a typ vybrat
Dost možná víte, že jsem vlastníkem jiného diáře, věnoval jsem mu několik textů i video na svém blogu. Při „testování“ plánovacího zápisníku Moleskine jsem tak logicky projevoval tendence přenášet své zvyky a také porovnával.
Moleskine má více variant, důvod, proč jsem ke svému zkoušení vybral právě týdenní diář, byl, že umožňuje dostatečně detailní plánování a přitom zachovává rozumný „objem“. Je tedy tenký, lehký, přenositelný. Menší než velikost L by mi přišla kontraproduktivní, větší už zase nepraktická. Výhodou značky Moleskine je mimo jiné i tloušťka papíru. Papír má dostatečnou pevnost, aby se při gumování či psaní nekrčil, přesto si zachovává jemnost a ve výsledku i větší množství stran působí velmi odlehčeně.
Týdenní zobrazení, na rozdíl od denního, nás navíc vede k tomu, abychom nezahlcovali diář (potažmo sebe) přemírou úkolů. Do jednotlivých řádků jsem si proto zapisoval skutečně jen ty důležité „věci“, o nichž jsem věděl, že bych je měl zrealizovat a že je v takovém množství zvládnu. Ostatně, asi vám není cizí idea Leo Babauty, který hovoří o třech MIT (most important task). Diář má jeden týden na dvě strany, přičemž levá je rozdělena na šest bloků, poslední je pro víkend společný. Pravá strana je celá linkovaná.
Toto rozvržení (při velikosti L) nemusí vyhovovat každému. Znám lidi, kteří dokáží několika málo větami popsat celou A4, zatímco mně na to vystačí pár řádků. Moleskine, dle mého gusta, upřednostňuje poměrně úzké řádkování, na což je také potřeba myslet, píšete-li příliš rozevlátě.
Plánování – první fáze
Při plánování postupuji dle rad z knihy „To nejdůležitější na první místo“. Stephen Covey zde pracuje s pyramidou času, přičemž proces bych zjednodušil a rozdělil do tří fází. První spočívá v měsíčním plánování – kladení tzv. velkých kamenů (Big Rocks). V mém případě nejde jen o ty nejdůležitější věci, které bych chtěl v rámci měsíce udělat, ale také označení míst, v nichž se v dané dny budu nacházet.
Moleskine sdružuje všechny měsíční pohledy u sebe – nikoliv, jak jsem byl zvyklý, vždy na počátku každého nového měsíce. Tento koncept mi ale přišel dobrý, přecházení mezi měsíci je tak velmi rychlé, při otevřeném diáři jsou dva měsíce vedle sebe (jeden na levé, druhý na pravé straně), takže perspektivě je zde učiněno zadost.
Dříve, než jsem začal zapisovat cokoliv do jednotlivých kolonek měsíčního pohledu (tedy dnů), využil jsem spodní blok stránky (Notes). Zde jsem vypsal vše zásadní, co bych v rámci daného měsíce chtěl udělat. Projekty, kterým se budu věnovat, důležité úkoly – lze připsat i návrh termínů realizace. Nevázal jsem se pochopitelně jen na pracovní projekty, ale i na osobní záležitosti. Mohou to být zkrátka i cíle, kterých chcete v konkrétním měsíci dosáhnout. Prostor je dostatečně velký.
„Chlívečky“ v měsíčním pohledu nejsou zrovna velké (ve svém diáři je mám dvakrát větší), pokud ale přistoupíme na „hru“, že si do měsíčního pohledu píšeme opravdu jen to nejdůležitější – a navíc malým písmem – vystačí nám. Při plánování jsem navíc kombinoval jak psací potřeby, tak barvy. Při menším prostoru mi to přišlo vhodnější, i při větší hustotě se zachovává přehlednost. Mé údaje byly: města (světle zelená), role (modrá) a důležité události (tmavě zelená).
Vše jsem zapisoval perem značky Pilot, neboť jej lze mazat. Obával jsem se, že tak jemný papír bude třením (mazáním) poškozen, stejně tak jsem myslel, že se inkoust propije skrz stránku. Nic z toho se nestalo. Velké plus pro Moleskine. Pokud zvolíte pero Pilot, vězte, že na papíru může působit, jako když píšete na povoskovaný papír, myslel jsem dokonce, že se v okamžiku rozmaže. Nevýhodou Pilota je, že skutečně někdy vypouští zbytečně moc náplně (a k rozmáznutí může dojít), ale nejen v Moleskinu, jde o obecný problém. Osvědčilo se mi mít k dispozici buď tzv. piják nebo zkrátka malý kousek papíru, který po dopsání přiložím. (Tento papír můžete v Moleskinu schovat do kapsy z vnitřní strany přebalu.) Prodlužuje to sice proces zapisování, ale zamezujete riziku, že se něco otiskne či rozmázne. Pochopitelně, že při psaní kuličkovým perem k něčemu takovému nedochází, ale o výhodách, které přináší možnost smazání napsaného textu, snad ani není třeba hovořit.
Při měsíčním plánování jsem někdy již přímo k rolím připsal konkrétní projekty, u role pedagog například téma hodin. V tomto případě ale volím dobře ořezanou tužku – napsaný text může být drobnější než v případě Pilotu. Lze jej také mazat, ale pozor na gumu – může se časem zašpinit a stránky spíše zaneřádit.
V měsíčním pohledu najdeme také grafické označení důležitých fází měsíce, ale mnohem užitečnější je informace o pořadí týdne v roce. Já, coby pedagog, se na univerzitě řídím rozdělením do lichých a sudých týdnů, takže mi tak odpadá starost si vždy k danému týdnu tuto informaci připisovat.
Pokud bychom chtěli ještě větší perspektivu, využijeme ročních náhledů (2011, 2012 a 2013). Měsíce jsou zde tvořeny seskupením číslic, prostor na zapisování nemáme, ale můžeme vymyslet nějaké grafické zkratky, popřípadě různými barvami označovat dovolenou, důležité uzávěrky atp.
Plánování – druhá fáze
Detailnější už bude plánování jednotlivého týdne. Nejprve jsem se znovu podíval na měsíční náhled, mohl jej doplnit – tužkou o poznámky přímo k chlívečkům, dle situace také čas od času přepsat roli, kterou jsem k danému dni připsal. Dělení dnů podle rolí mi pomáhá zachovávat pestrost a především tím, že ke dni připojím pouze jednu či maximálně dvě role, zamezuji tříštění pozornosti a v rámci role toho udělám v jednom dni více a výsledky jsou tak více patrné.
Poté již otevřu diář na příslušném týdnu. K jeho rychlému dohledání poslouží látková záložka zápisníku. V diáři je pouze jedna, přičemž bych uvítal dvě. Jednu pro rychlé vyhledání měsíce, druhou pro vyhledání týdne. Měsíc ale najdeme docela snadno, protože všechny náhledy měsíce roku jsou za sebou a téměř zkraje diáře.
Při plánování týdne se nejprve zaměřím na horní blok levé stránky (v záhlaví je kromě názvu měsíce také označení pořadí týdne v roce). Ačkoliv tak patrně nebyl zamýšlen (nenajdeme zde titulek Notes), vejdou se sem naše poznámky – obdoba měsíčních plánů a cílů na straně s měsíčním pohledem. Sem si napíšu cíle, kterých chci dosáhnout v týdnu, aniž bych je vyloženě připisoval ke konkrétnímu dni. Jde také o poznámky, jakou knihu chci v týdnu přečíst, jaké filmy bude potřeba k přípravě na přednášky zhlédnout apod. Blok není příliš velký, psal jsem si tedy tužkou.
Na stránku, rozdělenou do šesti bloků, při druhé fázi plánování zanáším nejprve velké kameny, často jde spíše o revizi toho, co jsem již zapsal při měsíčním plánování. Ale protože nelze všechno naplánovat měsíc dopředu, musím případně provést změny – jen se snažím, aby se to pokud možno nedotklo kamenů, důležitých věcí.
Plánování – třetí fáze
Večer, na konci dne, vezmu diář do ruky a podívám se na následující den. Výhoda týdenního diáře Moleskine spočívá v tom, že máme neustále na očích celý týden – což může být pro rozumnější plánování vhodnější než diáře denní. Při třetí fázi projdu to, co jsem si při měsíčním, resp. týdenním plánování ke dni určil – na základě přidělené role a cílů sepíšu konkrétní úkoly. Nesmí jich být mnoho. Připíšu také časový odhad – osvědčilo se mi pracovat s pomodoro jednotkami (25min práce + 5min odpočinku). Při plánování dne je důležité brát v patrnost, že i když si naplánujeme práci na 8 hodin, v praxi těch 8 hodin k dispozici mít nebudeme – rezervy jsou tedy vysloveně nutné, doporučuje se zahltit maximálně 2/3 pracovní doby.
Další krok se skládá z připsání značky důležitosti – A, B, C. Pokud máme více úkolů A, B či C, připíšeme k nim i pořadové číslo – například tedy A1, A2, A3. A označuje úkoly důležité, takové, které chceme skutečně udělat. Pokud nezvládneme B či C, nic se nestane. Nevyplácí se mít těch „áček“ více než tři či čtyři (v závislosti na odhadu času a energie), zbytečně to vede k nadhodnocení našich sil a časových možností, čili k deziluzi z nezrealizování všeho, co jsme si naplánovali.
Ráno rozhodně nezačínáme úkoly typu B či C, ale jdeme postupně od A1. Jde často o překonávání, protože máme tendenci začít něčím lehčím a to náročnější (avšak často mnohem důležitější) tlačíme před sebou celý den.
Poznámky
V řadě plánovacích zápisníků Moleskine na 18 měsíců existuje verze, která má jeden týden na dvě strany, přičemž každý den tak má větší prostor – blok obsahuje i několik nalinkovaných řádků. Mým potřebám ale vyhovuje varianta, kterou zde popisuji, a ta má pravou stránku vyhraněnou poznámkám.
Linkovaná strana nám může posloužit na různé typy poznámek. Může být dokonce inboxem úkolů (GTD), nebo „deníkem“. Využíval jsem ji tak jako poznámkové strany ve svém FranklinCovey diáři. Vytvořil jsem několik zkratek, například IDEA (označuje nápad), TD (označuje úkol), KOM (poznámky během/z komunikace)… Stránka s poznámkami tak nabízí možnost, jak odlehčit své hlavě. Postřehy ze dne, z komunikací odkládat na místě, k němuž jsem se poté při týdenním a měsíčním review vracel.
Jako inbox úkolů jsem ji však neměl, na to by nebyla dostačující, navíc – využíváme-li také metodu GTD – jednotlivé projekty a úkoly by se do Moleskinu nevešly.
Doplňky
Zápisníky Moleskine ale nekončí tím, co zde bylo představeno. Přiznám se, že přehled státních svátků v desítkách zemí, mapa časových pásem, přepočty různých měrných jednotek atd. ve svém diáři nepotřebuji, stejně jako přiloženou sadu samolepek. Co se mi ale líbí, je několik stran s označením Timetable. Může posloužit jako školní rozvrh hodin (pro studenty i pedagogy), nebo také při přehledu pravidelných činností – třeba při budování pozitivních návyků.
Závěrečné zhodnocení
Kdybych nebyl zvyklý pracovat se svým dosavadním diářem, představoval by týdenní plánovací zápisník Moleskine 18 měsíců jasnou volbu. I ve velikosti L je stále skladný, tenký a – jak jsem snad srozumitelně popsal – pro plánování i funkční. Těžko se mi charakterizuje jedna ze základních předností – papír. Na papír v bločcích Moleskine se mi totiž opravdu výtečně píše, žádný jiný papír mi takto nevyhovuje. Kromě vůně je na omak příjemný a, jak jsem zdůraznil, i při psaní s perem Pilot se nepropíjí a při gumování se neodírá.
V rukou jsem měl pouze diář s měkkou vazbou, ale protože vlastním doma zápisník i v té tvrdé, vím, že Moleskine se dobře rozevírá. Jeho vázání počítá s tím, že jej budeme používat denně, je pevné, ale poddajné.
K recenzi Moleskine poskytl obchod penShop.cz, můžete jej (či jinou variantu) zde také zakoupit.
Já z něj měl při denním nošení cca po 200 dnech slušně salátové vydání :) Používal jsem čtverečkovaný moleskine před FC diářem, ale obdobným způsobem jen jsem si tam ty kolonky maloval ručně. Mělo to jistou variabilitu a byl to levný způsob jak otestovat zda mi FC systém bude vyhovovat.
Velmi dobré čtení. Tento typ diáře/zápisníku jsem si pořídil před třiceti dny a musím říci, že mi perfektně pasuje do kombinace s Omnifocus.
Pokud někdo zvažuje jeho koupi, doporučuji se soustředit nad některými pasážemi z tohoto článku, konkrétně Big Rocks, MIT a použití pravé strany moleskina. Téměř identicky jsem si tento systém vyrobil před několika týdny sám, Lukášovy poznámky v článku mi použití 18month diary doladily. Díky za hezký a užitečný článek. Stál by za překlad (klidně i strojový od Google) a odeslání třeba via TW na oficiální kanál Moleskine. Divili by se, jaké fajnové texty v ČR vznikají.
Minulý rok (resp. 7/2009 – 12/2010) jsem používala také 18 měsíční, jen menší (S) s tvrdou vazbou a v červené barvě (http://penshop.cz/DetailPage.asp?DPG=11832) :) Pro moje účely byl naprosto dostačující, i když se občas stávalo, že jsem měla rušný týden a v týdnu vlepeno spoustu papírků s dalšími zápisky, ale nijak mi to nevadilo. Naopak se mi to líbí :-) Jsem zvyklá diář používat už cca od 12 let a mám už svůj styl, který se neinspiruje žádnými odbornými radami, přesto mi naprosto vyhovuje, protože je vybroušený 13 lety zkušeností :) Moleskine do mého stylu padl jako šitý na míru. Navíc se mi opravdu hodně líbí použitý papír a archy s nálepkami :)
Letos používám art deco diář s motivy Malého Princem (http://cgi.ebay.com/Le-Petit-Prince-Flap-Cover-Diary-Journal-Daily-Planner-/280544862763?pt=LH_DefaultDomain_0&hash=item4151c6e22b) a i když je nádherný a vyhovuje mi stejně tak, příští rok se vrátím k Moleskinu :)
Mne prijde papirovy diar v dnesni dobe jako prezitek. Outlook a k tomu telefon, ktery se s nim umi synchronizovat. To vyresi veskere planovani naprosto luxusne.
@Petr Výhody a nevýhody papíru, resp. el. řešení jsou na několik článků, nicméně je jasné, že Vám pravděpodobně plně vyhovuje el. nástroj. Rozhodně bych ale nepoužil v případě papíru pojem přežitek– je to dost silné slovo – a vlastně i neadekvátní, když se podíváte na to, kolik lidí papírové diáře užívá. A ani nevypadá, že by v dnešní době smartphonů, tabletů a notebooků např. Moleskine nějak strádal, naopak jsou tu nové a nové typy zápisníků a diářů.
Lukáši, díky za velmi dobrý článek a věřím, že řada čtenářů nad 18 zauvažuje. Pro svůj systém potřebuji větší množství volných stránek pro hlavní seznam úkolů. Pokud by jich testovaný model měl více než jen 8 určitě by byl pro mě zajímavý.
Přemýšlel jsem nad tím, proč Moleskine vyrobil právě 18 měsíční kalendář, a nenapadl mě jiný důvod, než čistě marketingový – zajistit prodej svých produktů i během roku. Z praktického hlediska si totiž neumím představit, že bych svůj systém tomuto diáři přizpůsobil a po uplynutí 18 měsíců řešil problém, v čem budu plánovat do pořízení nového kousku.
K velikosti L snad jen můžu dodat, že je dostatečná, ale ne kapesní. Pro přenášení tedy bude potřeba nějaké zavazadlo nebo hodně velkou kapsu. Po půl roce intenzivního používání linkovaného bloku mám pouze odřené rohy v přebalu a roztřepený konec záložky. Jinak vypadá jako nový. Zpracování je opravdu velmi kvalitní.
Ještě doplním jednu věc a tou je zkušenost s tvrdými deskami v diáři. Myslím si, že jsou pro používání praktičtější, protože se takto lépe píše v ruce, než s deskami měkkými.
Rozhodně souhlasím s Liborem, že překlad takto kvalitního textu by byl výborný a určitě by o něj byl zájem. Ovšem „překladuhodných“ textů je v našich končinách více.
@Pavel – Samozřejmě, že je to pro Moleskine výhodné, udělat verzi na 18 měsíců, aby se mohl prodávat i v průběhu roku. Například FranklinCovey diář vychází 4x do roka, ale je vždy na rok, a tak si pak člověk může zase koupit „tentýž“ model. Určitě to, Pavle, nebude tak, že nastane leden 2013 a ty budeš muset čekat půl roku, to by bylo ze strany spol. Moleskine vyloženě hloupé a nedomyšlené. Stačí se podívat do portfolia firmy, dělají tentýž zápisník, ale na 12 měsíců, takže tímto ti starosti odpadají.
8 stran vzadu diáře na poznámky vnímám spíš jako takový bonus. Nevím přesně, jak to máš nastavené, takže je asi dost možné, že ti tento diář nebude vyhovovat. (V tomto směru jsou zase výhodnější kroužkové diáře, do nichž lze přidávat nové listy, staré zase oddělávat).
@Petr Tak s tím musím nesouhlasit. Každému vyhovuje něco jiného. Už jsem zkoušela přejít na elektronickou verzi s mnoha různými nástroji (Outlook, Evernote, DoIt.im atd.), které jsem často synchronizovala i s telefonem a vždy mi přišlo nejjednodušší a nejrychlejší otevřít diář a napsat to na papír :-)
Každý způsob má své pro i proti a záleží na našich zvyklostech a povaze, které plusy si vybereme. Ale přežitek to rozhodně není!
No ja bych lukasovi jiz zakazal publikovat podobne recenze! Vzdy,kdyz si na neco zvyknu,prijde s neckm novym a napise to tak poutave,ze bych to nejradsi bezel vyzkouset.:-)
Myslim,ze to je ten zakladni problem,tedy alespon muj.
Nicmene k moleskinu-jak byste v podobnem diari resili sch a terminovane veci? Jako clovek majici treba 5sch denne jsem u podobnych reseni vzdy narazel na postupnou neprehlednost..
Druha vec je,jak jsou reseny projekty atd?jestli to dobre chapu,tak k tomuto diari stejne potrebuju dalsi sesit na zaznamenavani vsech dalsich veci…?
Outlok opet dle meho supluje pouze casove prehledy a par ukolu.neumim si predstavit resit v nem mych aktualnich 45 gtd projektu..
Lukasi,skvela prace,diky!
Díky, Honzo, za komentář. Já bych z mé strany zase přidal, že často za to pobíhání mezi nástroji může fakt, že pro tento web či svůj blog píšu recenze, a tak se s nimi na nějaký čas musím sžít.
K otázkám.
Tento diář pro správu projektů (GTD) rozhodně není vhodný. Jak tady už uvedl i Pavel, který sice jede spíše v ZTD, musel by používat až ty zadní strany, a těch je pouze 8. Moleskine, resp. tento typ, lze snad využít tehdy, pokud by člověk zkrátka jen chtěl inbox a pravidelně procházel ty stránky poznámek u jednotl.týdnů. Ale jako GTD nástroj dle mého názoru je tento diář nepoužitelný. Takže by sis musel třeba přikoupit nějaký sešitek, zápisník navíc. Popřípadě to spojit s el. nástrojem (které jsou – podle mě – na GTD přeci jen vhodnější než papír).
Termínované věci – zásadní schůzky lze zapsat přímo do měsíčního přehledu. U těch dílčích dnů na stránce týdne pak jednotlivé události/schůzky – ale pozor, místo je pochopitelně omezené. Ale to není vada tohoto diáře, to je prostě vlastnost papírových diářů. Abys jej měl více, musel by sis vybrat ten druhý typ – kdy je týden horizontálně, na dvě strany, u každého dne je mnohem větší prostor, ale scházejí pak ty stránky na poznámky.
Outlook jako GTD nástroj fungovat rozhodně může, na našem webu se mu pečlivě věnoval Jaroslav Luhan – a viděl jsem to u něj i v praxi. Já bych však nechtěl spojovat GTD nástroj s poštovním klientem, už z důvodu, že chci čas věnovaný poště co nejvíce omezit, takhle bych s poštou byl vlastně v neustálém kontaktu.
Velice pekny clanek.
Jak pise Petr, snazim se take pouzivat elektronicke pomucky jako Outlook, Evernote atd.
Stejne mam na stole kupu ruzne popsanych papiru, nakresy a zapisky z ruznych setkani.
Takze, asi otestuji Moleskine a uvidime, jestli to bude efektivnejsi a nebo jako doplnek k elektronicke forme.
Pěkný článek Lukáši. Dovolím si přiřadit pár svých poznatků.
Od začátku roku jsem začal používat diář Moleskine ale 12ti měsíční 13×21 s tím, že na každý den je jedna stránka (nyní jsem ho nikde rychle nenašel, asi je ještě moc brzy). Spokojenost zatím převládá nad „nedostatky“, které vyplívají hlavně z mé nerozvážnosti.
Důvod proč jsem si jej pořídil nebyl zrovna ideální. Vždy rád pracuji s diářem, ale často se mi stává že v hektických chvílích roku jej přestanu více méně používat a postupně se k němu vracím. Proto jsem si chtěl koupit něco „dražšího“ co by mne přinutilo jej neodložit (zatím se mi to daří). Tento jsem si koupil na dovolené v Římě, kde jsem jim byl okouzlen a nezohlednil jsem jeho nepraktičnost. Pro mé fungování je poněkud zbytečné mít na jeden den celou stranu (která se bez problémů dá rozdelit na 2 poloviny, při čemž ta druhá je určení pro inbox nebo úkoly na jednotlivé dny). Proto velice uvažuji o zakoupení 18ti měsíčního, s týdnem na jednu dvoustranu (kvůli přehlednosti). Vše bude ale záviset na následujícím období, kdy se asi zase vrátí pravidelné vysokoškolské povinnosti a možná se toho nakupí tolik že bude potřeba tento mohutnější a méně přehlednější model.
Používám malého tenkého linkovaného Moleskina, protknutéhos kvělým Parkerem (s ještě skvělejší vždy píšící a nikdy nekaňkující tlakovou náplní amerických kosmonautů Fisher – Space Pen) na sběr (inbox). Informaci označím kolečkem, úkol čtverečkem, svůj nápad trojúhelníčkem. Cizí ideu, resp. většinou citaci, taky trojúhelníčkem, ale na špičce. Když splním, nebo přenesu (někdy také nepřenesu…) do dalšího patra svého systému, tak prostě přeškrtnu ixkem. Pod kolečko se mi vejdou i přípravy na jednání (bodíky, témata) atd. Nic nového pod sluncem. Papír je pro mě nenahraditelný, protože do M. skicuju, což mi žádný malý digistroječek neumožní.
Hrdý jsem ovšem na svůj originální vložený, krásně žluťoučký list. Přeložený na třetinky obsahuje výjezd kalendáře OUTLOOKU, z jedné strany týden, z druhé měsíc následující po tomto týdnu. Dle potřeby lze interval přizpůsobit. Za týden přenesu, vytisknu znova. Nepřenesu-li, zasažen Gruberovým syndromem dočasného útlumu, učiním tak za 14 dnů, za tři neděle. Podle chuti ovšem aktualizuji rovnou v OUTLOOKU. Při troše zkušeností funguje digi-papírová dvojkolejnost docela bez problému. Velký OUTLOOK mám samozřejmě propojen s HTC, aby to bylo ještě snazší a ještě komplikovanější. Praxe ověřila. Outlookový výjezd kalendáře mohu doporučit těm, kteří, podobně jako kdysi já, na takovou crossplatformní digi-papírovou eventualitu, nechtěli ani pomyslet.
Upřesňuji kuličkové pero asi za 360 Kč: http://www.penshop.cz/DetailPage.asp?DPG=4458
Tahle propiska je odolná, přiměřeně tlustá i tenká, velká i malá, jednoduchá i funkční, ale hlavně má klips až nahoru, takže nijak nepřečnívá z Moleskina a tvoří tak přirozenou záložku na aktuální stránku. No a taky do ní jde ta náplň Fisher Space Men. Viz zde: http://www.spacepen.com/ Kdo jednou vyzkoušel, nic jiného nechce. Objednat ji z Ameriky je hračka.
Čestně prohlašuji, že nejsem s touto firmou spjat jinak, než jejími dokonalými a funkčními výrobky za přiměřenou cenu. Mám ještě tuhle mulťačku: http://www.spacepen.com/multi-action-2.aspx
Oprava předchozího příspěvku: pochopitelně Fisher Space Pen, i když je používali Space Men, teda američtí astronauti, když sovětští kosmonauti poznámkovali obyč. tužtičkou (tipoval bych naši osvědčenou KOH-I-NOOR HARDTMUTH)
To, že kosmonauti používali tužky je UL. Šupinky grafitu jsou vodivé a hořlavé (a asi i dráždí sliznice), nadělaly by v beztíži paseku ;)
Chybí mi přehled českých státních svátků, je to moje omezenost nebo přílišný nárok?
Moleskine se nevyrábí v ČR, takže nepředpokládám, že něco takového v něm najdete. Ale možná se pletu, mám jakoby pocit, že jsem přeci jen v některém z nich na nějaké značky různých státních svátků narazil (napříč různými zeměmi).
Ve 12měsíčním týdenním plánovači značky českých svátků jsou, české svátky jsou uvedené i na dvoustraně svátků v různých zemích. V 18měsíční verzi taky, jiné verze Moleskine diářů jsem v ruce neměla.
Miluji Moleskine. Sám jsem měl e-shop zaměřený právě na produkty Moleskine a nedám na ně dopustit :)