Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Co jsem zjistil o prokrastinaci?

By on 10. 8. 2011 in Rozvoj with Počet komentářů: 6
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

Už delší dobu se věnuju poznávání prokrastinace, jak funguje, proč existuje, jak se jí zbavit, nebo ji aspoň omezit na nutné minimum. Co prokrastinace vlastně je? Kdy neprokrastinuju? Co mám dělat, abych jí nepropadal?

Prokrastinace je:

  • činnost, kterou dělám sám
  • činnost, při které nedělám to, co jsem si předsevzal
  • činnost, která je zajímavá, ale nevede mě k mým cílům
  • u mě vždy spojená s čtením blogů, sociálních sítí nebo jiných „zajímavých byť neužitečných“ ob­sahů

A co jsem zjistil? Že v den, kdy nepracuju, neprokrastinuju. O víkendu jdu radši na procházku, hrát squash nebo si čtu knížku. Zvláštní, prokrastinace je u mě spojená s tím, že „si dám za úkol pracovat“ – zjistil jsem například, že když se nesnažím pracovat a jen tak ze zábavy si beru úkoly z GTD, prokrastinace se mi neděje. Neumím si to vysvětlit.

Zjistil jsem, že když mám zajímavé úkoly, prokrastinuji podstatně méně. To je ale logické, že? Zajímavé je, že když si zařadím mezi zajímavé úkoly i nějaké nutné, pořád nezačnu až do určité chvíle, kdy překročím nějakou hranici a pak se to rázem hodně zhorší.

Být v pondělí odpočatý vůbec nepomáhá. To mi taky zatím nejde na rozum. Rizikovým faktorem je i pocit zahlcení (nevím přesně, jak ho přeložit, v angličtině je pro tento pocit slovo exhaustion). A když mě to chytne opravdu hodně, nedonutím se ani nastartovat pomodoro. Dokonce mi nepomůže ani vzít si nějaký zajímavý úkol. Pomůže jen to, že se na hodinu odpojím od práce, od internetu, od prohlížeče a dělám něco úplně jiného – jenže kdo to může v průběhu práce jen tak udělat?

Prokrastinace je v podstatě práce/studium, která je neužitečná. A je tak zajímavá, že nemám potřebu „prokrastinovat uvnitř prokrastinace“ – tedy například v průběhu čtení článků o PHP nemám potřebu prokrastinovat čtením článků o lidském mozku.

Velmi zajímavý úkol mi zabrání prokrastinovat.

Při přípravě školení nebo při školení mě to nikdy k prokrastinaci netáhne. Dobrým způsobem, jak zabránit prokrastinaci, je u mě práce s více lidmi, nebo když jsem offline.

Největším rizikovým faktorem je, když buď dělám něco triválního, nebo když se naopak na nějakém problému zaseknu delší dobu. Také jsem zjistil, že když začnu ráno prokrastinovat, je větší šance, že se to potáhne až do odpoledne. Přechod na polyfazický spánek u mě vytvořil zónu mezi 22. a 24. hod., kdy jsem náchylný k prokrastinaci, když už nemám chuť dělat další úkoly, jdu spát, lepší spánek, než neužitečné zevlení na internetu.

 

Jak to řešit?

  • nepracovat (dělat užitečnou práci nerovná se pracovat, nastavit se psychicky tak, že nepracuju, jen když mám chuť, dělám úkoly – ve výsledku jich udělám dost)
  • nepracovat sám
  • pracovat jen na středně složitých programátorských úkoláh, školení, konzultacích a code review
  • dávat si hlavně úkoly, které jsou příjemné podobně, jako prokrastinace, byť nepřinesou maximální efekt
  • pracovat hodně offline
  • nastartovat pomodoro timer co nejdřív, nastavit pomodoro na 45 minut a udělat alespoň 3, pak už to jde celkem samo

Já si každé ráno připravím seznam úkolů na den. Některé z nich musí být příjemné (alespoň 50 procent činnosti). Snažím se nastartovat co nejdřív pomodoro timer.

Musím říct, že po aplikaci tohoto postupu, se mi podařilo prokrastinaci už skoro eliminovat, ještě mi zbývá ráno rovnou vstát a nedat žádnou šanci čtení blogů, RSS ani sociáních sítí.

Co vy? Jak na to jdete? Má vaše prokrastinace stejnou podobu? Jak se jí bráníte?

 

Článek byl převzat z webu Jiřího Knesla, kde najdete více článků o GTD a produktivitě.

Obrázek použit z webu www.healthylifestyleplus.com

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 6

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Tomáš Bleša napsal:

    Jsem to jenom já nebo je slovo prokrastinace fakt ošklivé? Co třeba „odkládání“?
    BTW exhausted – vyflusnutý, grogy, vyšťavený, polomrtvý, vyčerpaný
    A teď k tématu. Náš mozek má skvělou schopnost vytvářet podvědomé asociace, jako třeba:
    daňové přiznání — nuda a na konci přijdu o peníze
    domácí úklid — nuda, prach, smradlavé saponáty
    domácí úklid s iPodem — menší nuda
    kontrola u zubaře — potenciální bolest
    úklid Allenovy garáže — budu muset mluvit s tím debilem Frankem jestli nechce moji ledničku
    čtení Twitteru — sranda, občas užitečná informace
    atd.
    Vidím dvě řešení:
    a) vymyslet si sám na sebe různé nástroje, finty a donucovací prostředky, to ti jde Lukáši dobře.
    b) změnit si asociaci, pokud jsem schopen si ji uvědomit, např.:
    daňové přiznání — možnost užít si mého nového plnícího pera Waterman + 2 hoďky Vivaldi

    Doporučuju se ptát: „Proč odkládám tohle?“, „Co mi na tom nevoní?“, „S čím to mám spojené?“. Jde to i opačně u věcí, kterých se chcete zbavit.

    Taky si myslím, že se prokrastinace/odkládání nedá zbavit tím, že si zakážeš soc. sítě. To by ses mohl za chvíli přistihnout, že sice nejsi na twitteru, ale nějak podezřele často hraješ gamesky. Ta tendence utíkat k „potěšení“ tu bude pořád.

  2. Nick Flyer napsal:

    Tomáš: Však ona prokrastinace podle mě není zrovna nádherná věc ;-)
    A k tématu:
    Mně docela pomohlo že jsem si pořídil druhý počítač (nebo stačí aspoň dva monitory) a z jednoho na mě pořád kouká otevřené okno s rozdělanou prací. Tu si hned ráno automaticky otevřu jako si na tom prvním compu pustím net a pak na mě prostě kouká a prosí mě o to být udělána. Pak se lehce jen trošku posunu a začnu práci. A od rozdělaného úkolu se už utíká hůř. A mozku ten pocit, že ty sociální sítě a blogy jen těsně vedle jsou otevřené úplně stačí. V podstatě to pro něj má většinou stejný efekt do nich hodiny čumět nebo o nich jen vědět ;-)
    Hlavní je si najít nějakou nenásilnou a sympatickou cestu k práci, pak už to jde většinou samo.
    A taky je dobré si práci rozdělit na maličké úkoly a vždycky si říct „jen dodělám tohle“ „jen zkusím udělat tamto“ nebo si z toho udělat třeba pro sebe soutěž.

  3. Jaroslav Luhan Jaroslav Luhan napsal:

    Mě v době objevování GTD pomáhala proti prokrastinaci tato poznámka, kterou jsem měl často na očích. (ze seriálu GTD v Outlooku). Přiznám se, že jsem si nic nesepisoval, stačilo si to opravdu promyslet.

  4. Jiří Knesl napsal:

    Já jsem zjistil, že změna asociací mi nepomáhá, nebo respektive mi vydrží tak týden. Teď mi výborně funguje jiná věc. Najdu si motivační citát a ten si napíšu do diáře. Když se práce zastaví, kouknu na něj a to mě zase dá trošku sílu na úkolu pracovat dál. Za poslední dva dny jsem použil tyto:

    „We are what we repeatedly do. Excellence, then, is not an act, but a habit.“
    -Aristotle

    If you have an hour, will you not improve that hour, instead of idling it away?
    Lord Chesterfield

    Druhá věc, která mi pomohla, zmenšit projekty a kroky, projekty na délku, kterou stihnu během dvou dní. Kroky na naprosto esenciální jednotky práce, které jsou už nedělitelné (zavolat někomu, poslat mail tomu, při programování navázat X a Y, zajít s oblekem do čistírny). Je to daleko jednodušší odhodlat se k 15 minutovému úkolu než k tříhodinovému.

  5. Někde jsem četla zajímavý postřeh, že prokrastinace je vlastně projev úzkosti. Strachu z toho, že práce, která mě čeká, se mi nebude dařit.
    Je fakt, že málokdy se přistihnu, že bych odkládala práci, která je snadná – i když třeba nezábavná.
    Naopak nejvíc prokrastinuju právě u těch úkolů, které jsou velké, obtížné a na jejichž výsledku mi záleží.

    Mimochodem, připadá mi zajímavé, že podle vás je prokrastinace příjemná. Já to mám jinak. I když ty činnosti, ke kterým se uchyluju, když odsouvám pracovní úkoly, samozřejmě jsou primárně příjemné (třeba čtení blogů, Facebooku, surfování po e-shopech), rozhodně se při tom moc příjemně necítím. Neustále mám sevřený žaludek a nervy z té práce, kterou bych měla ve skutečnosti dělat…

  6. Ondřej Kubera napsal:

    Barboro, souhlasím s vnímáním prokrastinace jako projevu strachu. Proto mi pomáhá co nejpřesnější a nejkonkrétnější definování úkolů (jak radí Allen) – pak ten „strach“ odplouvá.

    Jiří, doporučuji si přečíst něco o psychovzorcích (David Gruber). Na „zjistil jsem například, že když se nesnažím pracovat a jen tak ze zábavy si beru úkoly z GTD, prokrastinace se mi neděje. Neumím si to vysvětlit.“ pomůže najít odpověď psychovzorec opozice podvědomí. S psychovzorcem koncentrace zas odhalíte, proč fungují či nefungují cesty, které jste zkoumal, a odvodíte si další řešení. Případně můžu dále nasměrovat

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru