Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Jak škola ubíjí naši kreativitu

By on 27. 7. 2011 in Rozvoj with Počet komentářů: 11
admin
admin

Poslední články od admin (Všechny články)

 

Všichni jsme byli, nebo stále ještě jsme, školou povinni. Následující výpověď našeho mladého redaktora tak vyloženě nabízí, abyste se k jeho argumentům vyjádřili, ať už se souhlasem, nebo dokázali, že vaše zkušenost byla či je přesně opačná. A jaké je téma textu? Kreativita – a to ve školních lavicích. Má v nich místo? Nebo ji pedagogové ubíjejí?

 

(Předem upozorním, že hovořit budu  o základním a středním vzdělání – s vysokoškolským zkušenosti doposud nemám.)

Představme si normální den ve škole. Pěkně po zazvonění sedíme na svém místě a čekáme na učitele, který si ještě vaří kafíčko a nechce se mu do třídy. Na lavici už máme pěkně nachystaný sešit, nalinkovaný přesně jak učitel chtěl. Po 10 minutách se konečně dočkáme a učitel přichází do třídy. Ihned začíná neuvěřitelně nudný výklad a my si okamžitě musíme zapisovat přesně to, co nám říká, aniž bychom tomu rozuměli, nebo to chápali. Jakmile si přestaneme psát, i když jen na chvíli, hned nás učitel napomene, proč si nepíšeme. A proto si opět začneme znechuceni psát…

Už chápete, co se snažím naznačit? Při takových hodinách nemáme svobodné jednání a musíme dělat to, co přes veškerý odpor dělat nechceme. Nejde o potřebu anarchie, to vůbec. Jde o ubíjení kreativity a snižování našeho vnitřního barometru vůbec. Proč nám učitel nevykládá látku zábavně? Proč nám nedovolí si zápisky dělat jinak, než jak on chce? Proč nám veškeré zápisy diktuje? Nevypadalo by daleko lépe, kdyby měl zápisky zpracované jako prezentaci a celé to ještě komentoval svými postřehy? U nás na škole znám pouze jednu jedinou učitelku, která tento rozšířený nešvar potlačila – a to je opravdu bídná situace!

Vesměs to samé platí ale také u vytváření laboratorních prací, esejí a různých cvičení. Musíme přesně dodržovat instrukce, jinak jsme neprospěli. Máme být cvičenou opicí nebo bezduchý strojem (?). Díky těmto všem nenápadným „usměrňováním” z nás škola vychovává hloupé bezduché dělníky bez špetky kreativity a snahy udělat něco jinak. To vše pokračuje ještě dále – učitelé a vůbec celý školní systém nás vede k tomu, abychom nevybočovali a zařadili se mezi beztvarou masu lidí, kteří v dospělosti jen chodí do práce a těší se na víkend.

Pokud čtete tento článek a jste učitel či učitelka, prosím, nenuťte a nenuďte své žáky! Dejte jim volnost při hodině. Nepíše si žák? Místo toho, aby jste ho napomínali nebo ještě hůř – ignorovali to, radši se ho zeptejte, proč si nepíše, jaký k tomu má důvod? Místo nudného výkladu jim můžete povídat příběh nebo rozpoutat diskusi nad daným tématem. Určitě si říkáte, že mně se to lehce řekne, studentovi, který o učení ví prd, ale proč nedáte jednou předsudky stranou a nepřipustíte si, že on má vlastně ten student pravdu, i když to vidí z druhé strany ulice?!

Jak z toho ven jako žák?

Pokud jste ve stejné situaci jako já – student, kterému to vadí a uvědomuje si, kde je problém, tak nabídnu pár rad, které mně osobně pomohly alespoň trochu. Je pravdou, že jako student to nikdy nenapravíte na 100% – to musí učitel.

Jiný typ „zapisovadla”

Dříve jsem si psal poctivě vše do sešitu, který učitel vyžadoval nebo důrazně doporučoval, ale od tohoto jsem se odprostil a risknul jsem zapisování na čisté kancelářské papíry. V začátcích jsem měl trochu problémy s organizací, ale ve výsledku se mi tato změna velmi osvědčila. Na volném papíru máme větší prostor pro kreativitu. Můžeme si vše lépe rozvhrhnout a pokud se opravdu nudíme, můžeme si po papíru volně kreslit a třeba namalovat opravdu pěkný graf ze současné látky z předmětu. Prostě kreslete, cokoliv. Kreslení nejenže rozvíjí kreativitu, ale cvičíte i svůj mozek!  Sice to jsou mnohdy hloupé náměty, ale i tímto nepatrným čmáráním si rozvíjíte svou kreativitu.

Ještě dále jsem pokročil asi před půl rokem, kdy jsem se odhodlal do školy vzít notebook. Mnohdy jej učitelé nechtějí ani vidět na lavici, ale pokud to učiteli nevadí a vy máte notebook, tak proč toho nevyužít? Díky notebooku dokážete zápisky napsat až 3x rychleji a libovolně si je nastylovat. Je pravda, že na některé předměty notebook použít nejde (matematika a fyzika například).

A co dál s notebookem ve škole? Co dělat v nudných částech hodiny? Například stylovat své zápisky. U toho určitě musíte použít kreativitu a díky upravitelnosti lze vše upravit hned několikrát. Další možností je hlubší stadium probírané látky. Stačí si otevřít Wikipedii nebo nějakou studii a začíst se. (Mnohdy jsem takto objevil nepřesnosti v probírané látce, tak můžete rozvinout i zajímavou diskusi.)

Jen si dejte pozor na prokrastinaci, abyste nepropadli ještě více sociálním sítím nebo místo nudné hodiny češtiny nevyhráli 5 zápasů v Counter-Striku.

Říci to učiteli

Zřejmě verze jen pro ty odvážnější, ale určitě ji mohu doporučit. Jednou jsem to udělal a od té doby se hodiny daleko zlepšily. Mnohdy to nemusí vyjít, ale nestojí za to to zkusit? Aspoň se naučíte jednat s lidmy a odprostíte od strachu nepříjemné konfrontace.

 

Jak na to jako učitel?

Moc bych nechtěl zasahovat a radit jaký styl výuky má učitel použít, ale věřím, že pokud si připravíte opravdu dobrou prezentaci pro svou látku a jen to obyčejně jako každý rok neodříkáte, tak to student bude daleko vice bavit. Ano, najdou se studenti, které látka nebo dokonce předmět nezajímá ani za mák, ale skrze si nesmíte udělat obrázek, že každý váš student je takový.

Rozpoutejte diskusi

Kterou samozřejmě budete mít pevně v rukou. Nechte studenty diskutovat o probírané látce a směrujte k logickému závěru. Dnes už se na školách logika ani rétorika neučí a to je obrovská škoda. Sám někdy tento handicap citím (nedokážu se tzv. „vymáčknout”).

Je zde mnoho způsobů jak rozvinout kreativitu ve studentech, ale na to samozřejmě musíte zapojit kreativitu svou. Jen do toho!

Na závěr bych zdůraznil fakt, abyste to nevzdávali již v začátcích. Je nutné v tomto přerodu vyučování vytrvat a výsledky se určitě dostaví. Pamatujte i na další budoucí studenty a díky svým odvážným činům můžete změnit úplně nudný předmět na předmět číslo jedna a učitele na toho správňáka, co umí učit.

 

Petr Stehlík, blog

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 11

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. František napsal:

    Naprosto souhlasím s autorem, jen se obávám, že samotná změna práce učitelů nestačí. Problém je v systému vzdělávání a ten se mění velmi těžce. Podle mého názoru by mělo dojít k zásadní transformaci vzdělávacích systémů a také k přechodu k větší samoorganizaci.Taková změna by však měla vycházet zespodu, od samotných studentů, protože si nedokážu představit, jak jinak by podobná „revoluce“ mohla proběhnout. Snažil jsem se to shrnout ve svém příspěvku: http://www.booost.cz/clanky/vzdelavani-jako-samoorganizovany-system/

  2. Pooky napsal:

    Tenhle článek je opravdu úsměvný.

    Doufám, že se časem ohlédne a bude vidět věc z jiného úhlu než nyní. Abych byl konkrétní, v dnešní době jsou učitelé obětními beránky. Jsou přetěžováni úkoly, administrativou a neustálým tlakem na zlepšení výsledků jejich tříd. Atmosféra ve školách – mám na mysli v učitelském sboru – by se dala označit za zamrzlou. Na ředitelských pozicích sedí naprosto nekompetentní lidí, kteří jenom rozdmýchávají nepřátelskou atmosferu mezi učitely.

    Další věc je vybavení, škola zkrátka neposkytuje dostatečné prostředky k tomu, aby učitel mohl učit „moderně“. Moderní výuka je rozvinutá na vysoké škole, kde jsou opravdu jenom lidé, kteří se učit chtějí. Na střední škole jsou ale všichni. I ti, co se učit nechtějí tam musí projít, jinak by škola měla špatné jméno a rodiče by dali děti jinam. Proto musí učitele udržovat třídu v pozornosti a snažit se aby každý alespoň tímto opisem, si něco zapamatoval. Další věc je kázeň, děti jsou v dnešní době nevychované a nemají respekt. Většina z nich má naprosto otřesný přístup k učivu a sebelepší učitel by to nezměnil.

    Závěrem bych snad jenom řekl, že chyba není v učitelích ale v žácích a učebním procesu. Věřím tomu, že žák pokud chce a zajímá se o danou látku, tak mu bohatě stačí výklad učitele v této formě. Všechny další věci, které tu máme jenom tento proces usnadnují ale rozhodně bych je neoznačoval za standard,

  3. Petr B. napsal:

    Přesně tak škola ubíjí kreativitu a vysoká ještě víc než střední. Já byl vždycky proti školnímu systému a dneska kolem sebe sleduju výsledky, na školení v práci si 8 z deseti lidí ztěžuje že si nestíhá zapisovat, devátej píše rychlej než mluví a já tvrdím že nepíšu ty nedůležitý hemzy. Začal sem s tím už na základce, kdy sem si z některejch předmětů nezapisoval pro jistotu nic. Pak sem si psal a kreslil jen to podstatný co se jinde nedalo vyčíst a učitelům to vždycky hodně vadilo, ale aspoň sem nad tím přemýšlel a věděl sem co mám zapsaný a o čem to je narozdíl od kolegů. Pak sem se nemusel ani učit. Každou slohovou práci ve škole zadají na téma, který má nějak vypadat. Já vždycky to téma ve slohové práci popřel, půlka učitelů to nepochopila a vyrazila mě a druhá to ocelnila. Výsledek je ale ten, že se vždycky dokážu podívat na věci z více stran. Takže moje rada studentům zní, buďte sví a nebojte se ničeho. Zásadní argument pro vás a i pro učitele by měl být. Není podstatný co je na papíře, ale co je v hlavě a tím nemyslím našprtáno, ale pochopeno a aby se v tom člověk uměl orientovat. Tohle se naučit zvládat dá za víc jak tři školy.

  4. Vojtěch Audy napsal:

    @Pooky: Nejsi ty náhodou učitel? :D Neboť to, co píšeš, tomu docela odpovídá. Rozhodně si nemyslím, že by byli učitele jenom tak z ničeho nic obětními beránky. Ale naopak, dost by jich zasloužilo… Vymlouvat se na zvyšující administrativu a tak je pěkný, ale přijde mi to jako laciná výmluva. A nedostatek peněz? Však i s obyčejnou křídou a tabuli jde dělat divy. :)

    Osobně si myslím, že největší gró je přímo v osobnosti učitele. Není to tak dávno, co jsem opustil brány střední školy a tak vím, o čem mluvím. Za svojí školní kariéru jsem poznal spousty učitelů velmi různých kvalit. A jedno měli společné, dobrý učitel dokáže zaujmout i špatné žáky. Profesorovi výtvarných dějin stačila jedna prakticky holá učebna a jedna knížka a dokázal udělat hodinu tak poutavou, jako nikdo jiný. Vyprávěl, ptal se na náš názor, formuloval naše osobnosti… Či druhý učitel, když začala hodina byt monotonní, fádní, tak ten stereotyp rozbil nějakou blbostí. Třeba nám ukázal, jak efektně hodit pomocí špejlí modelínu na strop. :) Maličkost, ale dost pomohla.

    Sice neříkám, že je to chyba pouze učitelů, ale mají na tom největší váhu. Systém je nedokonalý, prostředku málo, administrativy strašně moc, ale kdo chce, tak si poradí.

  5. Petr Stehlík napsal:

    @Pooky Máš pravdu, že největší mezera je v systému, ale kdo ten systém změní? Myslíš, že papaláši v parlamentu? Ne, ti učitelé, ředitelé a žáci. To oni to dokážou, jen se jim musí chtít a musí do toho vložit více, než je po nich vyžadováno v práci (= škole).

    A učitelé jsou přetěžování jen občasně. Například si stěžují, že nestíhají opravovat písemky, apod. Ale proč? Protože oni si všechny písemky nahromadí do jednoho týdne. Tohle je spíše otázka efektivity a produktivity. Jak si můžou ti učitelé dovolit odcházet ze školy už ve 12? Pak se nemají divit, že nestíhají…

    Jinak díky všem za reakce na článek.

    • Lukáš Gregor Lukáš Gregor napsal:

      Tak, zase bych to s tou pracovní dobou nepřeháněl… Vyznívá to příliš paušálně, ale odcházet ve 12 hodin jsem i za své studentské praxe nikoho neviděl. Učím sice na VŠ, ale jeden celý týden od rána do večera (skutečného večera), přičemž ten druhý týden mám na přípravu – a tak dokola. A to do toho nepočítám tu administrativní stránku věci. Ale jak tady padlo, stěžovat by si v podstatě mohl každý, na to mají právo i pedagogové, ale jestliže má člověk své zaměstnání rád, může být kreativní i s tou křídou a tabulí, resp. zajímavý bez ohledu na peníze a výbavu.

  6. T-R napsal:

    Vesměs souhlasím s Pookym. Za svoje studetská léta na základní i střední škole jsem se nikdy nesetkala s tím, že by pedagog odmítl vyslechnout můj názor či postřeh k výuce a dle možností mi nevyhověl. Možná, že kdybych mu skákala v prostředku hodiny do výkladu s diskuzí nad ověřenými fakty nebo si čmárala o hodině nesmysly na papír, také by byla má „kreativita potlačena“.

  7. Regina napsal:

    Vojtěchu, nezjednodušuj. Ano, přesně tak, je rozdíl mezi učitelem a učitelem, ale to, že má někdo případně vhled i do toto, jak to funguje na druhé straně, tak ho přece neshazuje. Naopak – Pooky má pravdu v tom, že učitel kromě svého učení musí zvládnout ještě hromadu administrativy a školským systémem a předpisy nařízených kravin, plánů učiva a tak dál. Musí vykazovat nějakou i zbytečnou činnost, kterou vyžadují úředníci, kteří ani sami nikdy aktivně neučili a mají o té práci možná ještě zkreslenější a omezenější představu než ty (klasický pohled studenta, který nevidí, co je na té druhé straně).

    Takže hodně blbostí vychází právě z toho, že někdo hází veškeré chyby na učitele, sám si myslí, že by to zvládnul líp a že je chyba kdesi na konci. A někteří z takových lidí se hned po škole se vrhnou (s pohledem studenta a bez pořádných zkušeností) kamsi na úřednickej post, odkud začne systém školství rádoby měnit k pomyslnému lepšímu a naseká hromadu chyb.

    A bohužel je fakt, že za těch podmínek, který panují a který částečně zmínil Pooky, tak spousta těch opravdu schopných učitelů, kteří jsou přirozenými autoritami, psychology a mají vrozený talent pro toto povolání, tak zdrhnou raděj jinam a do jinýho oboru, nebo je ti šimlové časem otráví. Pak tam zůstanou ti průměrní a podprůměrní, který obhajovat nechci.

    A vůbec, celej ten problém je širokej a není jednoduchej, jen jsem chtěla poukázat na to, že by měli lidi, jako vy, koukat taky za roh a někam dál, než jen k tomu člověku, kterej stojí před tabulí. Propojit si víc věcí a ne se hned navézt do někoho, kdo poukáže i na pohled druhé strany.

  8. Petr Stehlík napsal:

    U nás na střední škole je tohle běžná praxe (mnohdy jsem slyšel učitele i říkat jaká je to otrava chodit do práce na půl devátou), ale nemusí to tak být na všech školách. Já jen dávám příklady z praxe.

  9. Pavilionka napsal:

    Má zkušenost ze střední školy jen potvrzuje to, co teď zažívám na vysoké, že hodinu nebo přednášku tvoří učitel/přednášející.

    Systém může být všelijaký (sebehorší nebo sebelepší), ale když někdo neumí vykládat poutavě a zajímavě, nebo nedej bože, když tématu dostatečně nerozumí, tak mu nepomůže žádné další vybavení nebo zázemí. Protože tento problém se netýká jen škol. Nedokážu ani spočítat, kolikrát už jsem usínala na konferenci, kterou pořádá společnost s výborným zázemím a dostatkem zdrojů na to, aby poskytla přednášejícímu to, co potřebuje. Vše je prostě v té osobě, co stojí před vámi. I člověk, který je všemožně motivovaný systémem „za ním“, může působit jako uspávač hadů. A i učitel, který je demotivovaný systémem, udělá hodinu příjemnou – pokud je to skutečný pedagog.

  10. Antonín napsal:

    Zcela souhlasím a na štěstí mam za sebou částečně pedagogický obor a naštěstí nikoliv na pedagogické fakultě, na kterém jsme se těmto formám výuky věnovali a byly k nim vedeni ale co v případě, že žáci jsou zcela bez zájmu i k této formě výuky a i obrázkové prezentace doprovázené vlastníma zkušenostmi ze zahraničí apod. je prakticky nezajímají co potom? myslím že problém není jen v kantorech, ale i ve snižující se ůrovni žáků a jejich nezájmu k vzdělání a ještě hůře jakémukoliv poznání čehokoliv mimo zábavní průmysl, ale to už je jíné téma.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru