Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Koučovat lze i při putování přírodou – rozhovor s Janem Bímem

By on 22. 6. 2011 in Témata with Žádný komentář
Jaroslav Luhan

Jaroslav Luhan

GTD jsem začal používat v roce 2008, těsně před tím, než vyšla knížka Mít vše hotovo od Melvilu. Mým hlavním nástrojem je Microsoft Outlook+OneNote, telefon Lumia s Windows Phone a papír A4. Jak můj systém funguje, si můžete přečíst na tomto webu v mých článcích, ale neustále se vyvíjí, takže aktuální verzi přednáším na školeních.
Jaroslav Luhan

Poslední články od Jaroslav Luhan (Všechny články)

Co je to koučování? Nijak krásné slovo, ale mocný nástroj, který původně z oblasti sportu za posledních 20 let vykrystalizoval v nový druh poradenství a profesní podpory. V koučovacím procesu je kouč vnímán jako spolupracovník, průvodce, důvěrník nebo partner. Kouč pracuje tak, že pomocí otázek směřuje klienta k různým úhlům pohledu na věc, pomáhá rozmotat a roztřídit  myšlenky, dává podporu a povzbuzení. Kouč klientovi neradí a neovlivňuje ho svým postojem. Kouč poskytuje v rámci dialogu zpětnou vazbu a tím umožňuje klientovi objevit jeho vlastní cestu k nárůstu sebeuvědomění, zvýšení úspěšnosti, hledání nových cílů a cesty k nim.

Sám jsem v minulosti prošel školením koučování, byl jsem koučován a některé koučovací techniky používám i ve své praxi. Otázky při řešení problémů nebo stanovení cílů si do jisté míry dokážu klást sám. Hledal jsem trochu něco jiného. Po jakési pomyslné polovině života jsem se potřeboval zastavit, ohlédnout zpět, zrevidovat své snažení a stanovit nové záměry a cíle. Nechtěl jsem však, aby toto zastavení probíhalo někde v kanceláři nebo na gauči. Chtěl jsem zapojit mé koníčky, lásku k přírodě, touhu najít relaxaci a klid k přemýšlení při aktivním pobytu v divočině. Honza Bím je kouč, který své klienty koučuje formou doprovázených poutí.

JL: V podtitulu svého webu máš napsáno, že jsi průvodce osobní transformací. Můžu potvrdit, že po dvou poutích jsem jiný. Změnil jsem spoustu vnitřních schémat a postojů. Mohl bys popsat, co se s člověkem v rámci pouti děje? V čem spočívá jeho transformace? Najdeš nějaký společný vzorec, který platí pro většinu klientů?

JB: Většina klientů mne vyhledá v okamžiku nějakého zlomového bodu v životě, například ukončení významného projektu, vyhoření, změny pracovního zařazení, narození dítěte, nemoci a někdy projde nějakou duchovní změnou. Během pouti se díváme na tento zlomový bod z různých pohledů a hledáme, co přináší do života klienta. Naše společná práce na pouti se pohybuje někde uvnitř čtyřúhelníku vymezeného koučinkem, mentoringem, psychoterapií a spirituálním cvičením, přičemž záleží na klientovi, k čemu má nejblíže. Obvykle ke koučinku nebo life koučinku. Většinou během první pouti zpracováváme osobní příběh klienta, hledáme, kde se právě nachází a kam jej jeho příběh směřuje. V dalších poutích pak obvykle jdeme více do hloubky. V případě vrcholových manažerů a vlastníků firem je důležitým momentem nahlédnutí na vzájemné zrcadlení osobnosti majitele či manažera firmy. Často zjišťujeme, že silné stránky osoby jsou v analogické podobě se silnými stránkami firmy a podobně je tomu i u slabých stránek.

JL: Proč si myslíš, že má putování transformační charakter? Co vlastně lidi táhne do přírody a proč mají poutě tak dlouhou tradici?

JB: Putování v přírodě má prastarou historii. Sahá až někam ke sběračům plodů na pláních Afriky v dobách vzniku lidské rasy. V pozdějších dobách lidé začali putovat na různá energetická místa nebo místa náboženských rituálů. Dodnes putují poutníci například do Santiaga de Compostela nebo k hoře Káiláš. Pouť nemusí mít cíl v nějakém místě ve světě ale i v poznání sebe sama. Nejdůležitější na pouti je vlastní cesta. Zvolený cíl jen udává směr, kam se má nakonec dorazit. Putovat se může například i v Brdech a mířit na poznání svých hlubších vrstev nebo lepší pochopení a naplánování úkolů.
Takovéto nejlépe vícedenní putování umožňuje člověku přerušit obvyklou rutinu, vyčistit si hlavu. Pohyb ve vzpřímené poloze vyžaduje hlubší dýchání, a to podporuje zvýšenou mentální činnost díky zvýšenému přísunu kyslíku do mozku. Příroda a především les nám pomáhá v nacházení krásy, energie a vnitřního klidu. Jsme mnohem blíže svému nitru. Snáze objevujeme, co je pro nás skutečně důležité.

JL: Jak bys popsal tradiční koučování, které probíhá zpravidla v rámci několika relativně krátkých rozhovorů, mezi kterými je časový odstup týdnů či měsíců?

JB: Klasické koučování se obvykle odehrává formou pravidelných koučovacích sezení v délce jedné až tří hodin. Počet sezení bývá od několika (1-3) až po desítky sezení v případě life koučinku nebo koučování při řízení firmy nebo dlouhého projektu. Interval mezi jednotlivými sezeními je zpravidla od jednoho týdne po jeden měsíc. Základem koučování je vést s klientem strukturovaný rozhovor, který klientovi umožní najít nejprve správné otázky a potom správné odpovědi. Ty vedou k formulaci klientova problému, nalezení možných řešení, výběru optimálního řešení, naplánování příslušných kroků a nakonec k jejich realizaci. Kouč je jakýmsi “zrcadlem”, které klientovi pomáhá pozorným nasloucháním, správnou formulací myšlenek, vnesením řádu a struktury do jeho myšlenkových procesů.
Doprovázené pouti přinášejí navíc rozměr “dlouhého času” (minimum je jeden den), který umožní jít k řešení pomaleji a přitom hlouběji. Můžeme věnovat více času vyprázdnění a vyčištění mysli. Můžeme také lépe pracovat s vnitřní intuicí klienta tím, že pozorujeme “znamení přírody”, když necháme nohy, aby nás samy vedly a tím přivedly na místa, která vyvolají neobvyklé asociace a zapadlé vzpomínky.

JL: Kdo jsou většinou Tví klienti? Jde pouze o vysoce postavené manažery a lidi, kteří mají náročnou duševní práci? A z jiného pohledu – jde o lidi, kteří nějakým způsobem hledají relaxaci v přírodě, či mají k přírodě užší vztah?

JB: Mám tři základní skupiny klientů. V první skupině jsou lidé, kteří vlastní firmy nebo zastávají nejvyšší manažerské pozice. Nejčastějším tématem této skupiny je “Kam dál, když jsem již skoro všeho dosáhl?” nebo “Jak vystoupit z operativy a přitom neztratit kontrolu nad firmou?”
Druhou skupiny tvoří lidé, kteří mají aktuální problém nebo naléhavý bod životní změny. Snažíme se na tento jejich problém podívat novýma očima a najít nějaké, nejlépe optimální řešení. Třetí skupinu tvoří lidé, kteří hledají spirituální rozměr a potřebují podpořit v dalším kroku. Je zajímavé sledovat, jak klienti z jednotlivých skupin přinášejí mým prostřednictvím zprávy lidem v ostatních skupinách. Pro lidi, kteří jsou momentálně dole, je velkým poučením podívat se na metody a životní přístupy těch úspěšných. Pro lidi z “horních pater společnosti” je zase velmi užitečné uvidět pohled ze “dna”. Obě tyto skupiny pak rozšířením svého pohledu duchovním směrem získají širší horizont pro události ve svém životě a svých firmách.
Měl jsem klienty například v těchto pozicích: majitelé firem, členové top managementu velkých korporací a bank, obchodníci, programátoři, účetní, tenisový trenér, makléř, HR specialista, lektor, paní po těžké autonehodě, pán, který byl několikrát hospitalizován na psychiatrii a mnoho dalších.

JL: Z klasického koučování si klient většinou odnáší výstupy ve formě plánu, cílů, definovaných kroků. Jak je to v případě koučování v přírodě?

JB: To, co jsi vyjmenoval jsou části “mapy” k dosažení nějakého záměru – skutečné “cesty”. Z koučování v přírodě si klient obvykle odnáší také nějaké “vnější mapy”, obvykle grafickou mapu života a své poznámky. Mnohem důležitější jsou ale prožitky, které se zapsaly do jeho paměti a to především té podvědomé a tělesné. Tyto jsou pak součástí jeho skutečné “cesty”.

JL: Mapu života jsme sestavili při mé první pouti. Můžu potvrdit, že jsem o ničem takovém dříve neslyšel a v oné fázi rozhodování mi to hodně pomohlo. S mapou jsem pak ještě nějaký čas pracoval a objevoval do té doby utajené souvislosti.

JB: Mapa života je opravdu výborná technika. Je to v podstatě jediná psychologická technika, se kterou pravidelně pracuji a která přináší skvělé výsledky. Tím, že se mapa dělá graficky, dochází k propojení obou mozkových hemisfér, k logickému analytickému myšlení ve spojení s kreativitou a celostním pohledem. Mapa umožní klientovi zjistit, kde je, kam ho jeho příběh zanesl a kam ho směřuje do budoucnosti. Celá doprovázená pouť a hlavně mapa života po pouti ještě doznívají většinou tak 3 týdny.

JL: Měl jsi i nějaké nespokojené klienty? Nebo pokud se zeptám jinak, jak postupuješ, pokud se ti s klientem špatně pracuje, nebo ti sám řekne, že očekával něco jiného?

JB: Měl jsem jednu zásadně nespokojenou klientku. Měla od pouti jiná očekávání, než dostala. Bylo to hlavně mojí chybou, že jsem ji dostatečně pozorně neposlouchal a nevšiml si toho. Bylo to pro mne velké poučení.
S některými klienty, kteří mne osloví, zjistíme již dopředu před poutí, že pro ně nejsem správným partnerem. Jedná se především o případy, kdy si zamění life koučink s terapií. Tyto klienty, kteří například trpí úzkostmi nebo puzením k činům, které jinak nechtějí, odkazuji na příslušná místa akutní či jiné pomoci.
Nedorozumění vznikají občas také při práci s celými týmy. Například se v jedné firmě stalo, že majitelé chtěli společnou pouť pro vedení obchodního oddělení. Přes upozornění, že je lepší začít individuálními poutěmi, trvali rovnou na společné pouti. Výsledek nepřinesl splnění všech očekávání, protože jsem se jim první den mohl věnovat jen postupně a kupříkladu na společnou práci vytvářející synergii řízeným dýcháním a prací s dynamikou společného rozhovoru nebyli připraveni. Nakonec byli spokojeni, ale obě strany víme, že mohli vytěžit více, pokud by napřed byly individuální poutě. U takovýchto firemních aplikací je nejlepší postup, kdy začneme individální poutí s majitelem / top manažerem, na které najdeme jeho osobní životní vizi, hodnoty a obraz, jak má firma vypadat. Následují individuální pouti členů top managementu, na kterých si manažeři vyjasní svoji osobní nastavení a svoji vizi života. Pokračuje se vydefinováním nebo předefinováním firemní vize a společných hodnot. Na této práci se pod vedením kouče podílejí top manažeři a vybraní zástupci řadových zaměstnanců. Dalším krokem je postupné zavedení nové vize a společných hodnot do života všech zaměstnanců v rámci rozvojového programu, který implementují v roli poradců, mentorů, lektorů a koučů moje partnerské organizace. Obvykle se jedná o mix koučování týmů, seminářů až po nové nastavení procesů.

JL: Jak lidé snáší pobyt v přírodě, pro mnohé v nezvyklých podmínkách?

JB: Náročnost pobytu v přírodě si klienti nastavují již dopředu tím, že si volí místo, kde budeme putovat, délku pouti, typ ubytování a stravování. U jednodenních poutí se jedná v podstatě o výlet. Pro někoho je silným zážitkem již samotná chůze v lese. Pro jiné začíná transformační část opuštěním vyšlapaných stezek a volným pohybem v terénu, pro jiné vylezením na skálu nebo posed, pro další pak přespáním v přírodě pod širákem.
V celkovém nastavení poutě se velmi řídím intuicí a pocity klienta. Například u ubytování je možná celá škála možností. Již jsme spali na zámku, v luxusním hotelu, extrémně spartánské turistické ubytovně, ve stanu, v trampské chatičce a často jen tak pod širákem.
Podobné je to se stravováním. Někdy jíme všechna jídla v restauraci, jindy jen jednou denně a zbytek je svačinového typu, někdy si všechna jídla připravujeme sami včetně teplého vařeného na vařiči a občas dokonce držíme půst.
Pro lidi, kteří z nějakého důvodu nemohou absolvovat pouť v přírodě, mám připravenu i variantu “indoor poutě”. Jedná se o koučování, které má podobný časový rozměr jako doprovázené poutě v přírodě, tedy minimálně půl dne, ale spíše 2 dny. Výsledky ale obvykle nejsou tak dobré, jako při pouti v přírodě. Kupříkladu v místnosti se dá obtížně společně mlčet. V přírodě jsou obvykle chvíle mlčení nejsilnější a nejdůležitější okamžiky, kdy klient vnitřně zpracovává zážitky, nové otázky a hledá na ně odpovědi .

JL: Na pouti často hraje roli náhoda. Ale když se na poutě dívám s odstupem, je tam viditelná struktura. Jak se na poutě připravuješ? Jakým způsobem vybíráš techniky nebo otázky, které použiješ?

JB: Na každou pouť se připravuji naladěním na konkrétního klienta. Procházím si naši komunikaci, zaměřím se na něj ve své pravidelné meditaci. Vytvořím si v hlavě můj záměr pro naši pouť. V okamžiku setkání však všechny připravené věci zapomínám a plně se soustředím na klienta, sebe a naše okolí. Strukturu pouti dává klient svým záměrem, svými okamžitými rozhodnutími a slovy. Já pozorně vše sleduji, vyhodnocuji a srovnávám. V místech, kde cítím potřebu hlubší práce nebo nesrovnalosti v odpovědích klienta, hledáme strukturu a pevné body. Snažím se formulovat nevyřčené myšlenky. Takto ale mohu pracovat jen proto, že mám za sebou 20 let meditací, 18 let průvodcování lidí v extrémních podmínkách hor, pouští, pralesů a neznámých měst. Také se učím naslouchání každou další poutí. Každý klient mne lépe a lépe učí vnímat to, co je za jeho slovy, jak to koresponduje s mými pocity a stavy v těle, jak to koresponduje s děním v okolní přírodě. Velkou výhodou mé formy práce je množství klientů, se kterými jsem pracoval. Běžný kouč má za rok tak 10-15 klientů, se kterými se potkává opakovaně. Já mám kolem 100 klientů ročně, 100 odlišných příběhů a potřeb.

JL: Jaká je tvoje historie, zkušenosti, podnikatelská praxe? Jakou máš kvalifikaci?

JB: Jak jsem řekl, mojí kvalifikací pro tuto práci je celý můj dosavadní život. Vyberu některé klíčové body: studium teoretické kybernetiky na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy mne naučilo analyticky a systematicky přemýšlet. 20 let meditací a duchovní praxe mne naučilo soustředění po dlouhou dobu, vycvičilo schopnost nahlížet do sebe a plně se vnímat. Práce průvodce cestovní kanceláře Adventura mne naučila vést lidi v podmínkách, kdy překračují svoji komfortní zónu a také pobytu v divoké přírodě a orientaci v terénu. Praxe ředitele a jednatele společnosti Adventura mne naučila tajům vrcholového managementu, řízení a motivování lidí. Absolvování sedmiletého poutního projektu do Santiaga de Compostela, kdy jsme postupně prošli 1700 km ze střední Francie až na západní cíp Španělska – Konec světa, mne naučilo putovat a ne jen konat výlet.
Průběžně procházím semináři osobního rozvoje a různými tréninky. Především pro vlastní očistu a získání nových podnětů.

Jan Bím: Dovol Jardo, abych položil otázku i já. Co přinesly pouti Tobě? Jak bys ohodnotil vlastní přínosy z koučování v přírodě?

Jaroslav Luhan:  Změnil jsem pohled na spoustu věcí jak v osobní tak pracovní rovině. Je zajímavé sledovat, jak je člověk omezen starými myšlenkovými schématy, zbytečnými předsudky a jak neproduktivní naše myšlení může být. Pochopil jsem, jaké jsou mé pravé hodnoty, vize a cíle, z čeho se skládá moje osobnost. To, čím se GTD zabývá ve “vyšších letových hladinách”. Jenže když se o tom čte, tak je to moc teoretické, těžko uchopitelné. Mohl jsem udělat to opravdové zastavení a ohlédnutí zpět, které jsem hodně potřeboval. Udělal jsem kompletní vnitřní inventuru. Znovu jsem objevil některé své talenty a schopnosti, které jsem zapomněl využívat a zahodil to, co mě stahovalo zpět. Našel jsem nové zdroje a směry, jak jít dál. Pokud mě GTD a další knížky od Melvilu posunuly dopředu o jeden řád, tak koučování mě posunulo o řád další.

JL: Rozhovor je určen magazínu o osobním rozvoji a osobní produktivitě. Jak bys hodnotil sám sebe v těchto oblastech? Stíháš? Dokážeš se rychle rozhodovat? Jaké nástroje používáš?

JB: Myslím, že docela stíhám. Moje práce má jiný charakter než například moje manažerská minulost. Nemám obvykle několik schůzek za den a nejsem v časovém stresu. Samozřejmě používám techniky a prostředky pro řízení času a úkolů. V současné době hodně využívám služby Googlu – Gmail, Kalendář, Úkoly, Dokumenty. Mohu s nimi pracovat i v lese díky telefonu s Androidem.
GTD je mi velmi blízké a v dobách svého působení jako ředitel jsem tento systém využíval asi jeden rok. Dokonce jsem na začátku 90. let organizoval první semináře firmy Time Management International a vymýšlel jsem jednu z českých alternativ plánovacího diáře. Time management jsem asi 3 roky přednášel na manažerských kurzech.

JL: Co bys doporučil hledajícímu? Co vlastně takový “hledající” hledá?

JB: Hledající vždy nakonec hledá sám sebe, ale obvykle to dlouho neví. Základní doporučení je hledejte dál, nepřestávejte, když najdete jednu techniku či nástroj. Integrujte jej do sebe pro své potřeby a postupte v hledání dále.

JL: Děkuji za rozhovor a přikládám odkazy, kde se čtenáři mohou dozvědět další informace:

Desetiminutová reportáž z doprovázené pouti na ČT24 (od 36.minuty)

Webové stránky  www.janbim.cz

Jaroslav Luhan

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru