Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Mezilidská komunikace

By on 1. 12. 2010 in Vztahy with Počet komentářů: 1

Vladimír Dědek

VLADIMÍR DĚDEK | GTD, self-managementu a rozvoji osobnosti se věnuji už několik let. Své myšlenky sdílím také na webu chcirust.cz.
Mám rád zpětnou vazbu a pro uvítám, když se podělíte v komentářích s vlastními názory!

Poslední články od Vladimír Dědek (Všechny články)

V dnešní době existuje nespočet možných prostředků pro komunikaci s naším okolím. Ať už se budeme bavit o slovní komunikaci, telefonickém rozhovoru, sms, emailu, chatu či sociálních sítí, cíl je vždy stejný – předat druhé straně nějaké informace. Jaké (vhodné) prostředky při komunikaci zvolit?

Email

Popisovat výhody, nevýhody či dávat rady jak používat email není předmětem tohoto článku, neboť už zde několikrát tato tématika byla probírána (Umění správné komunikace, 6 věcí, na které nezapomínat při psaní mailu,… ). Co bych zde však rád zmínil, jsou mé osobní zkušenosti s používáním emailu. Jako člověk, který pracuje v oblasti IT se bez emailu (pracovního + osobního) neobejdu, samozřejmě. Při výměně vizitek s novým spolupracovníkem se vždy ptám na „reakční dobu“ na zaslaný email. Většina lidí zpracovává emaily 1x – 2x denně. Jiní 1x za 3dny, někdo 3x do hodiny. Pokaždé se na tuto frekvenci ptám, abych věděl, jak mám na emailovou komunikaci s danou osobou spoléhat (zda raději nevyužít telefon).

Také se mi vyplácí nepsat do emailu rozsáhlé romány, ale vše psát stručně a výstižně. Dlouhý text v emailu je pro čtenáře demotivující a raději si ho přečte později.

Telefon

Telefon má dnes každý, i moje babička nebo sestřenice v první třídě ZŠ. Umí jej ale všichni používat? Telefon jako takový pro mě představuje (hlavně díky faktu, že má dnes každý svůj mobil) řekněme „okamžitý komunikační prostředek“. Pod tímto pojmenováním mám na mysli fakt, že telefonický hovor má vlastně nahradit klasický dialog mezi dvěma osobami. V něčem se ale liší. Danou osobu nevidíte, pouze slyšíte. Velkou část signálů či podnětů tedy nezaznamenáte (řeč těla, gestikulace, výraz ve tváři,…). Proto se dá také do telefonu snáze zalhat, aniž by tuto lež druhá strana komunikace odhalila.

Mé zkušenosti s telefonováním:

  • Hodně lidí nerado telefonuje a uznává maximálně komunikaci pomocí sms. Jedná se spíš o mladé lidi, studenty a lidi, kteří nevolají tak často.
  • Lidé nechápou, že i když mám mobilní telefon pořád zapnutý, fakt, že hovor nepřijímám může být daný i tím, že jsem zaneprázdněn a nechci být vytržen od myšlenky. Já se ozvu zpět, nebojte…
  • Když se člověku už potřetí nemůžu dovolat, očekávám, že mi alespoň pošle sms ve smyslu: „Jsem tam a tam, zavolej za hodinu.“

Telefon jako komunikační prostředek doporučuji využívat v případě, že nemáte možnost se s danou osobou setkat osobně a potřebujete poměrně rychle vyřídit nějakou záležitost.

SMS

Komunikace pomocí SMS zpráv je poněkud polemická. Původní myšlenka SMS byla krátkou zprávou oznámit druhé straně danou informaci bez očekávání okamžitého přečtení. Ze své zkušenosti však někteří mí známí využívají SMS na zasílání klidně až 3sms-kových zpráv. Dle mého názoru je ideální využití SMS zprávy například v okamžiku, kdy chci spolužákovi něco sdělit a vím, že je na přednášce a zavolat mu nemohu. Také ještě rozumím situaci, kdy mám dohodnutou schůzku, meškám 5 minut… tak napíšu zprávu, že se opozdím.

Dlouhodobější „vykecávání se“ po SMSkách je však absolutně neefektivní. Za jak dlouho napíšete 500 znaků na mobilu a za jak dlouho stejný počet znaků na klávesnici od počítače? Není snadnější napsat email a nebo zavolat?

Instant messaging (GTalk, ICQ, MSN,…)

Chat

Dřív jsem byl v jednom kuse online na 3 různých komunikačních protokolech, ve svém seznamu kontaktů jsem měl asi 150 lidí. Vyžíval jsem se v nastavování různých stavů přítomnosti či sledováním stavů jiných. Časem jsem však pochopil, že nevýhody této rychlé (instantní) komunikace začínají převažovat nad výhodami a proto jsem se začínal zprvu schovávat za stavy „zaneprázdněn“ či „neviditelný“. Po čase jsem veškerý instant messaging až na jednu výjimku přestal používat. Zůstal jsem akorát u GTalku (jabber protokol, účet je automaticky získáván k GMailu). Ve svém seznamu kontaktů mám 10 lidí, kterým občas napíšu rychlou zprávu, když je vidím online, ale jinak chat jako takový využívám minimálně.

Hovor přes pc, videohovor, konferenční hovor

Hodně lidí zná Skype, MSN či GTalk. Všechno jsou to programy, které umožňují videohovory (či dokonce konferenční hovory) mezi uživateli. Hovor přes pc asi nemá význam moc rozebírat, jedná se v podstatě o telefonát, akorát místo mobilu používáte počítač.
O mnoho zajímavější jsou videohovory. Dnes má každý doma rychlý internet a počítač či notebook s webkamerou. Poměrně běžnou záležitostí jsou tedy hovory se zapnutou kamerou. Je to mnohdy podivný zážitek sledovat svůj protějšek přes kameru, kterou má umístěnou před sebou. Možnost vnímat svůj protějšek také vizuálně však povznáší komunikaci do zcela jiné roviny než je obyčejný hovor.

S video konferencemi nebo obecně s konferenčními hovory mám své zkušenosti. Na škole jsem byl členem týmu 5 vývojářů, kteří pracovali na společném ročníkovém projektu. Náš tým měl však menší nevýhodu – každý člen byl odjinud. Obsahoval lidi z ČR, SR, ale také z Nizozemí. Komunikace byla tedy obtížná. Prakticky jsme ji řešili hromadnými emaily, videokonferencemi a (už méně častějšími) osobními schůzkami.
Díky této zkušenosti jsem měl možnost vyzkoušet si různé způsoby komunikace a organizace práce pro skupinu lidí. Konferenční hovory byly vždy hodně produktivní, akorát se vždy musel určit moderátor hovoru, jinak se nám často stávalo, že jsme se začali hádat a produktivita šla ke dnu…

Sociální sítě

Kdo dnes ještě nemá účet na Facebooku nebo Twitteru zvedněte ruku! No, moc vás není… Novodobá komunikace směřuje do stavu, kdy večer po celodenní práci u počítače opět zasedáme ke klávesnici, abychom si mohli nastavit nový status na Facebooku, prohlédnout si fotky z oslavy kamaráda či okomentovat diskuzi nad změněným stavem kamarádky ze „svobodná“ na „zadaná“. Nevím, zda dokážu říct, že je to úplně špatně či že je to vlastně přirozený vývoj komunikace a sdílení mezi lidmi. Nebudu zde ani psát, že vysedávání u Facebooku a sledování změn u kamarádů je ztráta času – to snad každý ví. Umění je najít svůj vlastní kompromis. Na tomto serveru již zaznělo hodně rad jak s těmito typy „žroutů času“ naložit a jak je ovládnout.

Osobní kontakt

Samozřejmě nejefektivnějším způsobem komunikace je osobní kontakt. Reakce na myšlenky a na vyřčená sdělení jsou okamžitá, lze sledovat řeč těla (ostatně zde na serveru lze dohledat celý seriál článků o řeči těla) a odhalit tak další „skrytou“ komunikaci s vámi.

Jako obrovskou výhodu osobního setkání také vidím to, že pokud spolu dva lidé sedí u stejného stolu, dokáží si společně kreslit diagramy či schémata, která lze přes počítač sdílet jen obtížně (jde to, ale není to tak efektivní, jak by člověk očekával). Pro efektivnější práci s diagramy a nákresy doporučuji knihu Nápady na ubrousku.

Jaký typ komunikace preferujete vy a proč?

Vladimír Dědek

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Počet komentářů: 1

Trackback URL | RSS kanál s komentáři

  1. Aluša napsal:

    Je to hezky shrnuto. Hodně záleží na prostředí, ve kterém se člověk pohybuje. Můj obor je wellness v největším poměru, pak umění a dobrovolnické (charitativní aktivity) a zde moje postřehy:
    MAIL: stručnost a dotaz na stahování je skutečně nejvíce efektivní. Ovšem v branži wellnessu mám minimum klientů, kteří objednávají či komunikují přes mail (tak odhadem 1%!). V podstatě firemní mail používám jen pro vyměnování dat (překlady, výkazy atd.) s obchodním partnerem (spoluvlastník firmy v jiném městě). Pokud něco hoří a nedá se to sdělit po telefonu, kvůli množství dat, tak si předem zavoláme, že si to posíláme a domluvíme termín telefonické či skypového doladění nebo termínu, kdy to bude hotové.
    TELEFON:Jak vyplynulo, 99% všech obchodů a hovorů právě vyřizuji přes telefon. Je to rychlé, stručné, interaktivní. Nelze to však použít u nových zákazníků, který v sortimentu často „plavou“, tak je třeba minimálně jedna osobní schůzka. Ale i tu telefonu je třeba ve většině případů mluvit přímočaře, stručně a mile. Většina lidí to ocení. Tady to očekává myšlenkovou soustředěnost a kázeň. Pokud nemohu hovor přijmout, volám zpátky během 1-2 hodin.
    SMS: Neposílám a neodpovídám na ně formou SMS (pokud je to urgetní- volám zpátky). Klienti je neposílají a všichni mí přátelé ví, že je odmítám psát, trvá mi to a obtěžuje. Psát všemi deseti na mobilu neumím :)
    CHAT:absolutní souhlas. Zrušila jsem svoje profily a již nepoužívám.
    VIDEOHOVOR apod.: používám při hovorech s neslyšícími (Skype). V tomto případě nenahraditelné médium. Psaná podoba je pro většinu nepoužitelná (vnímají a používají zvláštně gramatiku). Ovšem jedná se o náhled do soukromí, tak je třeba myslet na to, aby se váš miláček v tu chvíli okolo vás neochomejtal v negližé…V ostatním případech (slyšící kámoši a obchodní partneři) kameru zakrývám (několikrát jsem měla hovor v posteli v pyžamu), nemusí mít každý přehled, že jsem právě vstala.
    SOCIÁLNÍ SÍTĚ: tak jsem ta výjimka. Žádný facebook a spol., nepotřebuji. Mám ráda soukromí. V tomto případě platí, že vše, co je na netu, mám vnímat jako veřejné.
    OSOBNÍ KONTAKT: v mém prostředí nepostradatelný. I stálý klient mě potřebuje vidět min. jednou do roka, aby měl vnitřní klid, že se jedná o solidní firmu, na kterou se může spolehnout. Co se týká soukromí- každé přátelství ho potřebuje, jinak se vnitřně rozpadá. Osobní kontakt může být velmi inspirativní.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru