Motivace a já

• O autorovi
• Poslední články

Jakub Hořický

Jakub působí v oblasti osobního rozvoje. Věnuje se osobním školením, workshopům, consultingu a koučinku v oblasti osobní produktivity a zdravého životního stylu. Od roku 2012 působí také v Projektovém a inovačním centru VŠTE, kde s kolegy spravují podnikatelský inkubátor pro studenty a absolventy Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Od roku 2014 je spolumajitelem a jednatelem společnosti Work&Study, která na základě zkušeností z předchozích firem a projektů pomáhá řešit potřeby a problémy svých klientů v oblasti lidských zdrojů. Zaměřuje se zejména na absolventy, ale také malé a střední firmy.

Poslední články od Jakub Hořický (Všechny články)

• Jak zautomatizovat práci s IFTTT - 5. 5. 2016
• GTD pro studenty (3. díl) - 15. 11. 2012
• GTD pro studenty (2. díl) - 1. 11. 2012

Na úvod tohoto článku chci vyjasnit jedno malé paradigma a tím je názor na lidskou lenost. Podle mé definice a přístupu lenost jednoduše neexistuje, člověk má pouze nedostatečnou motivaci! Proto se zde budu zabývat tím, co motivuje mě a co mi pomáhá dodat energii!

Pro sebe rozlišuji jen tři typy motivace: motivaci z činnosti, motivaci z nečinnosti a poslední je motivace od situace.

Motivace z činnosti

Co se týká motivace z činnosti, ta se dostaví vždy u věcí, které mne baví dělat a naplňují mě. Záležitosti, které mě posouvají blíže k mým životním cílům a související s mým posláním. Toto jsou činnosti, kterým se snažím věnovat nejvíce času, jelikož u nich se motivace dostaví automaticky, sama a okamžitě. Jsou pro mě radostí a tak s nimi nemám spojený žádný odpor k tomu, se jimi zabývat, nebo je odkládat a podlehnout tak prokastinaci. Zatím se mi ještě nestalo, že by tento typ někdy přestal fungovat a myslím, že mi dáte za pravdu, že při činnostech, které nás opravdu baví a naplňují, ani raději nepočítáme čas, protože ten utíká neskutečně rychle.

Motivace z nečinnosti

Druhým typem je motivace z nečinnosti, ta se dostavuje právě v situacích, kdy se mi do ničeho nechce, hlavně u nutných, ale nezábavných úkolů. V těchto případech se jednoduše motivuji vidinou toho, jakou nečinností se odměním, až bude úkol splněn. Jestli si prostě jen tak sednu do křesla k hrnku kávy a budu přemýšlet, nebo si přečtu nějaký zajímavý článek, případně vezmu svou oblíbenou odpočinkovou knihu. Po splnění opravdu velkých úkolů se někdy odměním i dílem oblíbeného seriálu, po částech odsledovaným filmem, nebo pouhým odpočinkem. Snažím se maximálně vyhýbat situacím, kdy bych musel tuto motivaci použít, ale u některých seminárních prací ve škole to bohužel nefunguje.

Motivace od situace

Posledním typem je motivace od situace, kterou používám při dlouhodobějších plánech a projektech. Zde přemýšlím o tom a představuji si, co mi přinese daný záměr do mého života. Ať už to jsou peníze, příležitosti, nebo kontakty s novými lidmi. Tuto motivaci provádím klidně i každý den, abych se udržel zaměřený na cíl. Pokud je potřeba, vyrazím i do obchodu prohlédnout si, co si za získaný obnos pořídím, čím si udělám tu radost. Obzvláště při záměrech na delší dobu je pro mne vizualizace hodně důležitá, udržuje ve mě hořlavé nadšení a živí představu, jaké bude dosažení výsledků.

Podělte se s námi o svoje další typy na to, jak se namotivovat k práci v diskuzi pod článkem. Myslím, že nejen já, ale i další čtenáři to uvítají.

Jakub Hořický

Štítky: zdroje