Řeč těla při svádění

Kdo by nechtěl mít úspěch u druhého pohlaví? Partnerské vztahy jsou vedle práce tím nejdůležitějším v životě každého z nás. Už za dob Dona Juana jsme si my muži kladli otázku, jak vhodně zapůsobit na ženu a získat tak její přízeň. A řeč těla je v případě, že chcete někoho svést, obzvlášť důležitá.

Lidé používají při namlouvacích rituálech stovky různých signálů a vzájemně testují své reakce. Repertoár je opravdu široký a naprostá většina neverbálního výraziva je vysílána i přijímána zcela podvědomě a není dosud uspokojivě vědecky popsána. U svádění více než kdekoliv jinde platí, že řeč těla probíhá na pocitové úrovni a aby vám její vědomé zvládnutí přineslo své ovoce, musíte být naprosto uvolnění a mít vše zautomatizováno. Jakákoliv nekonzistence vaší řeči těla bývá často fatální. Jediná chyba může znamenat konec hry. Jste zařazeni jako „divní“ a skončili jste. Žena vám nikdy neřekne proč, protože to většinou ani neví. Má z vás jen „špatný pocit“. Bude se odmítnutí snažit zdůvodnit (i sama před sebou), ale reálný důvod bývá úplně jiný, než vám sdělí.

Výhodou téhle rizikovosti je, že i podprůměrně hezký chlap může při dobrém zvládnutí určitých technik teoreticky svést i velmi elegantní a pohlednou ženu. Určitě máte ve svém okolí známého, u kterého si říkáte „Co na něm ksakru ty ženský vidí?“ – nu, má zkrátka charisma a je obdařen šarmem – jinými slovy, dobře zvládá řeč těla.

Ženy neví, co na ně platí. V kterémkoliv testu zaměřeném na to, jak svést ženu, by ženy absolutně pohořely. Jak už bylo řečeno, v řeči těla i při svádění jde hlavně o pocity, které nejsou vědomé (kdyby byly, můžeme si například usmyslet, že budeme něco konkrétního cítit, což nejde).

Na úvod ještě jedna důležitá poznámka: Svádění je poměrně komplexní věda a přitažlivá řeč těla sama o sobě nestačí. Takže dejte pozor a neobviňujte z neúspěchu pouze vaši špatnou řeč těla. Můžete být přesvědčeni, že za nezájmem dlouhovlasé slečny s bujným poprsím stojí nezvládnutá gestikulace, ale ona vás přitom odepsala kvůli neobratné zmínce o vaší matce.

Rozdílné signály lásky

Obecně se má za to, že svádění obstarává primárně muž a je to vždy on, kdo musí udělat takzvaně první krok. Ale není to tak úplně pravda. Často je to žena, která se snaží navázat kontakt svůdným pohledem nebo svůdným pohozením hlavy. Muž si však často vůbec neuvědomí, co ho na ženě zaujalo a proč vlastně pozval na kafe právě ji. Z toho plyne v podstatě mylné přesvědčení, že muži jsou vždy ti první.

Ženy dráždí svou křehkostí a smyslností, ale nesmějí být příliš vyzývavé, protože to na muže působí lacině. Některé typické signály žen jsou:

• Pohled – základní nástroj navazování kontaktu. Od žen nečekejte mnohavteřinové zírání, každé „mrknutí oka“ se počítá. Časté jsou pohledy „přes rameno“ a „po očku“. Ženy se někdy naschvál nedívají – okázalou ignoraci je však třeba brát jako pozitivum. Rafinovanější ženy používají odrazy ve skle (při cestování MHD) nebo kosmetická zrcátka. Stydlivé holky se raději nekoukají nikdy a na nikoho.
• Vlasy – prohrábnutí vlasů, odstraňování neposedných pramínků z čela, upravování účesu doprovázené pohozením hlavou, hraní si s vlasy apod. Během rozhovoru je to jednoznačný signál zájmu.
• Pohrávání si s předmětem – obvykle válcovitého tvaru (některé ženy používají cigaretu jako jeden z hlavních nástrojů na upoutání pozornosti).
• Nohy – koleno obvykle směřuje k muži, který ženu přitahuje. Velmi silným signálem zájmu je přehození nohy přes nohu.
• Pootevřená ústa a lehce vyšpulené rty– velmi smyslné gesto zvláště u žen s plnějšími rty.
• Ruce – dotýkání se vlastního těla, přejíždění si po krku a šíji konečky prstů, protažení paže a odhalení podpaží…

Všeobecně se dá říci, že u ženy je vždy lepší jakákoliv aktivita, než strnulost. Pokud žena sedí jako zařezaná, buď ji nezajímáte, nudí se, je naštvaná nebo se stydí. To poslední se od předchozího odlišuje kukadly vyvalenými „přes půl obličeje“ a střídavými pokusy o úsměv.

Pánové prezentují ve vztahu k ženám sílu a mužnost, která by však neměla být příliš okázalá – nesmí chybět jist dávka srdečnosti. Je vhodné dávat najevo převahu a dominanci (nad ostatními muži, ne nad ženou). Vyplatí se zvládat techniky ovládnutí prostoru. Řeč těla mužů je při svádění hrubší a je zaměřena spíše na celkový postoj, než na konkrétní gesta:

• Pohled – stejně jako ženy, i muži používají pohled jako nejběžnější způsob, jak zaujmout. Mnoho jich však dělá zásadní chybu v tom, že sledují ženu příliš dlouho anebo na ni prostě jen tupě civí. Nejhorší je pak typické zbožné fixování očima označované jako psí pohled (mnohdy v doprovodu pokleslé spodní čelisti). Cvičte doma před zrcadlem, vyplatí se to, opravdu. Prostudujte si různé pohledy, zkoušejte „rošťácké úsměvy“, přivírání očí či zdvihnuté obočí.
• Vzpřímené držení těla – nehrbte se a kráčejte rovně. Držte ramena vzadu, nenechávejte je padat dopředu.Problém to bývá hlavně pro vysoké chlapy, kteří když s někým mluví, cítí potřebu se k druhému sklánět. I při rozhovoru však zůstávejte stát rovně a jen skloňte hlavu. Nesnižujte se (ani v přeneseném slova smyslu).
• Ruce v kapsách, kovbojský postoj – nebojte se dát si jednu ruku do kapsy (klidně i při chůzi). Nechejte venku palec, pro zvýraznění můžete palcem občas lehce poklepat. Nedávejte ruce do zadních kapes kalhot, nevypadá to dobře. Palce za opasek kupodivu nepatří.
• Rozkročené nohy – vyjádření dominance. Lze doplnit rukama v kapsách, ale pozor na pokrčená ramena.
• Sebevědomé chování – pevný hlas, pomalejší, rozvážná chůze, umění být středem pozornosti… Jak se správně sebevědomě chovat by bylo na samostatný článek (nejde zdaleka jen o řeč těla). Jednou z mnoha užitečných rad je projít při vstupu do místnosti plné lidí jejím středem (a ne po okraji).

Postupné sbližování

Muži i ženy při pohledu na kteréhokoliv příslušníka druhého pohlaví okamžitě hodnotí a umisťují na pomyslný sexuální žebříček. Žena si vás nějak zařadí a okamžitě jsou tak nastaveny určité výchozí podmínky, které mohou být ovlivněny přeci jen s jistým omezením. Roli hraje společenské postavení, chování i fyzický vzhled.

Při dobývání vyvíjí muž konstantní tlak a „tah na branku“, zatímco žena vždy nějaký čas odolává, než dovolí učinit další krok. Tempo vzájemného sbližování tak vlastně udávají ženy, ale aktivní jsou muži.

Pozor na prolamování osobní zóny. Riskovat se spíše nevyplácí a jakmile jednou v ženě vyvoláte strach, bude si vás už napořád držet od těla. Správné je postupovat dva kroky vpřed, jeden vzad. Nic neuspěchat. Žena vám dá většinou sama najevo, co si můžete dovolit.

Každá holka je jiná a chce to přizpůsobovat taktiku. Neexistuje univerzální pravidlo, jak rychle postupovat. Potíž bývá se stydlivkami, které jsou nečitelné. Pak nezbývá, než riskovat (protože když to necháte na ní, tak se prostě nedočkáte) – když to přeženete, uteče vám, ale jinak si nechá líbit víc (ne však rychleji), než běžná žena a máte paradoxně větší „fatální toleranci“.

Každopádně když už v roli muže přebíráte iniciativu, pozorně sledujte reakce a postupujte krůček po krůčku. Proveďte kontaktáž na dálku, očima, pokud jste na přímější metody, vstupte na okraj společenského zóny a ženu verbálně oslovte. Pro oční kontakt používejte pravidlo střídání pohledu na váš objekt a odvracení se. Několikrát za sebou se na ženu podívejte, udržujte kontakt vždy o něco déle, než předtím, ale pravidelně uhýbejte (nepřetržitý pohled je agresivní). Hranice je maximálně tři až čtyři vteřiny, do delších pohledů se nepouštějte. K akci (oslovení) se odhodlejte spíše dříve, než později, nemá smysl čtvrt hodiny svádět pohledem, žena se začne nudit.¨

Jako speciální technika, kterou lze navázat kontakt, je často zmiňováno zrcadlení, tedy záměrné napodobování řeči těla druhé osoby. Je to poměrně náročné na správné provedení a dle mého názoru velmi riskantní; není zase tak těžké si toho všimnout. Při svádění tím příliš zvyšujete riziko, že ze sebe uděláte šaška a tak bych zrcadlení spíše nedoporučil.

Po navázání kontaktu přicházejí na řadu doteky. Základní pravidlo: Ženy neochmatáváme! Muži nejsou na tělesný kontakt zvyklí (pro ženy je běžné se při konverzaci navzájem dotýkat) a jsou často značně neohrabaní. Pro ženy není nic méně erotického, než nedočkavé osahávání – připadají si jako kus masa.

Známým trikem je „náhodný“ a jakoby „neúmyslný“ dotyk na hřbetu ruky při podávání nějakého předmětu. Praktikují jej muži i ženy. I když druhá strana pochopí, že to byl záměr, každý bude dělat jakoby nic.

Pokud se ženy začnete dotýkat přímo, opravdu se maximálně snažte dělat to jemně. Nejprve letmý dotyk a pouze v případě pozitivního ohlasu (žena se nestáhne, neucukne…) takový dotyk znovu opakujte (intenzivněji a déle). Dotýkejte se jen konečky prstů, ne celou dlaní. Ideální je použít prostředníček a k němu připojit buď ukazováček nebo prsteníček.

Trénink a praxe

Úspěšné praktikování řeči těla se neobejde bez praxe. Pro svádění to platí dvojnásob. Abyste působili přirozeně, bude to chtít hodně cviku. My muži přistupujeme ke svádění jen zřídka jako k dovednosti, kterou by bylo možné se naučit. Místo toho považujeme techniky lásky za něco transcendentálního, co je nám dáno od přírody a s čím nemůžeme nic moc dělat. Pokud chcete umět praktikovat řeč těla a stát se tak úspěšnějšími svůdci, musíte ke komunikaci s něžným pohlavím přistupovat volněji, jako ke hře a zábavě.

Učte se od mistrů. Hodně pomáhá sledování filmů. Dobrou řeč těla mají klasičtí romantiční klaďasové typu Hugha Granta, ale ke studiu jsou vhodnější spíš Bondovští „tvrďáci“ a kupodivu i někteří „staříci“ jako třeba Alan Rickman. Za pozornost stojí i vystoupení známých mágů, kdy jsou některé jejich kouzelnické triky přímo založeny na precizní řeči těla.

Úplně nejlepší je pozorovat někoho na živo. Úspěšní svůdci mají obvykle typickou řeč těla, kterou jsou ve společnosti snadno identifikovatelní a přirozeně budí pozornost. Rozhodně po nich nechtějte, aby vám svoji řeč těla „vysvětlili“, protože pokud to v sobě mají od přírody, stejně si nebudou vědomy toho, co a jak přesně dělají, že to zanechává tak dobrý dojem a akorát by vás pletli svými vykonstruovanými teoriemi.

Na závěr jedno upozornění: Nikdy se nebavit se ženou, o kterou usilujete, o tom, že na ní používáte „triky“. Označí vás za neupřímného. Platí to všeobecně pro veškeré techniky řeči těla, ale přiznat se konkrétně k tomuhle znamená okamžitou společenskou sebevraždu. Těch chápavých slečen je minimální množství. Odhalit se můžete až po navázání vztahu, když se vás zeptá nebo prohodí „Ani netuším, na co jsi mě tenkrát vlastně dostal.“ I tak to podejte s citem. Ženy nemají rády, když se cítí příliš lacině.

Kdyby vás problematika „balení něžného pohlaví“ zajímala více, navštivte web Tomáše Baránka Jak sbalit ženu.

Štítky: volný čas