Asi to známe všichni. Sedíme a sedíme, pracujeme či předstíráme, že pracujeme a pracujeme či předstíráme, že pracujeme. Náhle dostaneme hlad!
Žádný problém. Ruka už samovolně zašátrá ve spodním šuplíku a vytahuje na světlo boží
a) Fidorku (pořád tě milujeme)
b) polotvrdou či poloměkkou housku (záleží, zda jste optimista či pesimista)
c) otlačené scvrklé jablko, kterým by i Sněhurka opovrhla
Ať už se ve vašem šuplíku nachází kterákoliv možnost, hlad je nejlepší kuchař a my schroupeme, co se zrovna nabízí. Ale protože jsme pilnými studenty GTD a tedy pořád na cestě k lepšímu, pojďme se podívat, jestli bychom si nemohli dopřát něco, s čím by byly spokojené jak naše chuťové, tak naše rozumové buňky.
Máme-li naši šuplíkovou polní kuchyni naplněnou možností a), tedy Fidorkami, Tatrankami a spol., moc svému pozemskému tělu nepodstrojujeme.
Většina sušenek je velmi nahlas tikající kalorická bomba. Jsou nasyceny tuky a cukry. Taková jedna maličká, slaďoučká Tatrančička, kterou sezobneme ke kafíčku jako nic, obsahuje skoro 1/3 denního kalorického příjmu průměrné ženy! A protože zákon o zachování energie je neúprosný, je jasné, že pokud nepůjdeme po sedavém zaměstnání běhat do parku či skotačit do fitka, přebytek energie se na nás usadí v podobě maličkého tukového faldíku. A jak jde čas, faldík roste jako z vody (tedy z cukrů a tuků) a nás začnou tlačit knoflíky v pase.
Ale to není jediná záludnost sladké svačiny. Většina sladkostí patří do skupiny potravin s tzv. vysokým glykemickým indexem (GI). Velmi rychle zdvihnou hladinu cukru v krvi, na kterou tělo reaguje vyplavením hormonu inzulinu, aby přebytečný cukr odklidil do jater. Potraviny s vysokým GI dodají sice organismu energii, která se ale záhy odplaví a my znovu dostaneme hlad. Navíc kolísání cukru v krvi nesvědčí naší duševní pohodě, můžeme se cítit rozmrzelí a vlastně ani nevíme proč.
Mnohem vhodnější jsou např. müsli tyčinky, ale ty bez polevy (obsahuje cukr a tuk). Nejlepší jsou ovesné, s oříšky či brusinkami. Oříšky obsahují mnoho vitamínu B, který svědčí duševní čilosti. Také je v těchto tyčinkách vláknina, která výrazně snižuje GI. Vždy zkontrolujte na obalu energetickou hodnotu. Pokud je výrobek nad 1 900 kJ/ 100 g nebo kus s více než 800 kJ, raději si najděte jinou, nandali byste si zbytečnou nálož energie, kterou by se vám nemuselo chtít někde vyběhávat.
Jestli se nás bude snažit honit mlsná kolem stolu, můžeme jí předhodit několik málo kostiček kvalitní hořké čokolády, která neobsahuje žádný cukr a minimum tuku. (Poznámka na okraj: čokoládou s obsahem kakaa vyšším než 85 % bych odměňovala jen velmi zlobivé děti. Je opravdu, ale opravdu hořká.)
Pokud vyhrábneme možnost b), je užitečnější volbou celozrnné pečivo, protože má nižší glykemický index. Když sežvýkáme celozrnný rohlík, pomaleji nám vzroste cukr v krvi a zásoba energie déle vydrží. Opět ale v obchodě pečlivě vybírejte. Některé druhy pečiva jsou pouze obarveny karamelem, aby vypadaly tmavě a tedy celozrnně. Určitě celozrnné budou ty, na kterých vidíme na vlastní oči nejrůznější zrna a zrníčka.
Možnost c) – zásoby z Ovozelu probereme podrobněji v dalším díle.
Pufované rýžové chlebíčky jsou taky dobrá sváča…minimum energie, nizký GI a dokonce už se dají sehnat i v poživatelných příchutích (naslano rajčata + bazalka, sýrové, nebo nasladko, ale tady pozor na polevy), takže kdo snese polystyren… :-)
Proč mitvsehotovo.cz si na podobné články nesežene odborníka? Tahle bulvární směs polopravd, totálních nesmyslů a několika pravd Vás bohužel řadí úplně jinam, než mezi seriozní servery… Pro diskutujícího – pufovaná rýže má samozřejmě dokonce velmi vysoký glykemický index, poměrně hodně energie a navíc vůbec netuším, proč by se někdo měl vůbec dobrovolně cpár chemickými přísadami, které zpravidla mohou za ony „poživatelné“ příchutě…
On i každý odborník má jiný názor, co tak sleduji tuto oblast… ;-)
Dobrý den,
odpovídám Vám jako autorka tohoto článku. Pracuji jako šéfredaktorka časopisu DIAstyl (určen pro diabetiky a jejich rodinné příslušníky). Mám tedy k této problematice opravdu blízko. Za uvedenými informacemi stojím a nepovažuji je za polopravdy a nesmysly. Je pravda, že glykemický index je v poslední době velmi diskutovaný a leckdy i renomovaní odborníci nemají stejný názor. Mohu Vás požádat o konkretizaci „totálního nesmyslu“ z mého příspěvku? Pravda je, že pufovaná rýže má vysoký GI, ale možná jistá míra zdvořilosti by byla příjemnější pro upřesnění informací. Blanka Neoralová
Dobrý den,
i přes Vaši anonymytu si dovolím reagovat:
1. pufovaná rýže má nižší glykemický index než běžné pečivo či většina tyčinek nabízených ve firemních kantýnách (samozřejmě jsou potraviny i podstatně vhodnější z hlediska GI, ale zde se bavíme o pohotovostních svačinách „do šuplíku“ – a v této kategorii je to ta lepší – nikoli nutně nejlepší – varianta…)
2. „poměrně hodně energie“ – pokud sníte na svačinu klasické 25 g balení, tak to obsahuje cca 100-120 kcal – což je zhruba 5% z doporučených cca 2000 kcal (velmi orientační hodnota) – připadá Vám to na svačinu příliš?
3. které chemické přísady máte konkrétně na mysli? Zde je složení dvou konkrétních výrobků různých příchutí:
a) rýže, rostlinný olej, dextroza, koření, sůl, sušená zelenina
b) rýže, sůl, libeček, kmín, estragon, kopr, bazalka, dobromysl, meduňka, rozmarýn, anýz, fenyk
U obou je diskutabilní pouze sůl (což bude nutné dát do kontextu celodenního jídelníčku jedince) a snad rostlinný olej – nebo mi něco uniká?
Místo agresivní a nekonktrétní kritiky od Vás uvítám nějaké tipy na zdravé, pohotovostní svačiny – snažím se stravovat rozumně, jím cca 6x denně, občas se stane, že se zdržím v práci a nemám po ruce další z domu připravenou „korektní“ svačinu – co tedy podle Vás mám (a s ohledem na kazivost i mohu) mít po ruce?