Produktivita práce během dne
Vladimír Dědek
Mám rád zpětnou vazbu a pro uvítám, když se podělíte v komentářích s vlastními názory!
Poslední články od Vladimír Dědek (Všechny články)
- Jak spravovat úkoly v rodině - 20. 12. 2012
- Mohou být porady efektivní? - 15. 10. 2012
- 5 rad, jak dovést myšlenky až po úspěšnou realizaci projektu - 30. 8. 2012
Produktivita práce je v jednotlivých částech dne rozdílná. Ačkoliv má každý z nás svůj vlastní režim dne (někdo je ranní ptáče a někdo večerní sova), křivka produktivity je stále stejná.
Denní režim
Denní aktivity bychom si měli naplánovat tak, aby se během dne střídaly intervaly zátěže (práce/učení,…) s časem odpočinku (oběd, relaxace, procházka,…). Není vhodné provádět práci déle, než je „rozumné časové období“. To má ale každý z nás jiné, proto jej ani neuvádím přesně. Rozmezí, kdy se já dokáži plně soustředit na práci, je asi 1,5 – 2 hodiny. Po uplynutí této doby zpravidla potřebuji změnit činnost – dám si oběd/svačinu, zkontroluji novou poštu, nebo se jdu jinak psychicky/fyzicky odreagovat. Doporučuji také střídat fyzickou a mentální činnost.
Křivka denní výkonnosti
Po probuzení výkonnost člověka stoupá a těsně před polednem dosahuje svého maxima. Naopak ve večerních hodinách efektivita práce s přibývajícím časem strmě klesá.
Ignorování výkonnostní křivky
Pokud se rozhodnete výše uvedenou křivku výkonnosti člověka ignorovat, můžete se setkat s několika reakcemi vašeho těla. Mezi tyto reakce může patřit:
- únava
- zhoršená schopnost koncentrace
- podrážděnost
- bolesti hlavy
- poruchy spánku
- nedostatečné množství nápadů (nedostatečná kreativita)
Jednoduše řečeno, člověk má od přírody nastaven režim dne, a pokud se jej snaží změnit, pak na tuto změnu tělo adekvátně reaguje.
Souvislost s metodikou GTD
Na základě výkonnostní křivky bychom si tedy měli vhodně plánovat úkoly na každý den. Doporučuji na dopoledne naplánovat ty nejdůležitější úkoly, které je potřeba během dne splnit. Také je vhodné si během dopoledne zajistit nerušené pracovní prostředí a vyvarovat se různým okolním vlivům. Tím dosáhneme ještě vyšší efektivity.
Hned po probuzení by vaše cesta neměla směřovat k emailu, prozkoumání novinek ve světě či brouzdání po sociálních sítích. Tyto aktivity si můžete dopřávat ihned po obědě nebo večer, kdy by efektivita práce i tak byla průměrná či podprůměrná.
Studenti a zkouškové období
Z výše uvedených poznatků by měli čerpat také studenti, kteří se snaží od rána do večera o zkouškovém období naučit látku potřebnou ke zkoušce. Z křivky je evidentní, že nemá význam věnovat se učení přes noc, neboť efektivita učení je téměř mizivá. Je proto lepší se jít vyspat a popřípadě si ráno přivstat a látku si ještě přečíst. Mé zkušenosti tuto teorii potvrzují.
Sledujte nás