Produktivita práce je v jednotlivých částech dne rozdílná. Ačkoliv má každý z nás svůj vlastní režim dne (někdo je ranní ptáče a někdo večerní sova), křivka produktivity je stále stejná.
Denní režim
Denní aktivity bychom si měli naplánovat tak, aby se během dne střídaly intervaly zátěže (práce/učení,…) s časem odpočinku (oběd, relaxace, procházka,…). Není vhodné provádět práci déle, než je „rozumné časové období“. To má ale každý z nás jiné, proto jej ani neuvádím přesně. Rozmezí, kdy se já dokáži plně soustředit na práci, je asi 1,5 – 2 hodiny. Po uplynutí této doby zpravidla potřebuji změnit činnost – dám si oběd/svačinu, zkontroluji novou poštu, nebo se jdu jinak psychicky/fyzicky odreagovat. Doporučuji také střídat fyzickou a mentální činnost.
Křivka denní výkonnosti
Po probuzení výkonnost člověka stoupá a těsně před polednem dosahuje svého maxima. Naopak ve večerních hodinách efektivita práce s přibývajícím časem strmě klesá.
Ignorování výkonnostní křivky
Pokud se rozhodnete výše uvedenou křivku výkonnosti člověka ignorovat, můžete se setkat s několika reakcemi vašeho těla. Mezi tyto reakce může patřit:
- únava
- zhoršená schopnost koncentrace
- podrážděnost
- bolesti hlavy
- poruchy spánku
- nedostatečné množství nápadů (nedostatečná kreativita)
Jednoduše řečeno, člověk má od přírody nastaven režim dne, a pokud se jej snaží změnit, pak na tuto změnu tělo adekvátně reaguje.
Souvislost s metodikou GTD
Na základě výkonnostní křivky bychom si tedy měli vhodně plánovat úkoly na každý den. Doporučuji na dopoledne naplánovat ty nejdůležitější úkoly, které je potřeba během dne splnit. Také je vhodné si během dopoledne zajistit nerušené pracovní prostředí a vyvarovat se různým okolním vlivům. Tím dosáhneme ještě vyšší efektivity.
Hned po probuzení by vaše cesta neměla směřovat k emailu, prozkoumání novinek ve světě či brouzdání po sociálních sítích. Tyto aktivity si můžete dopřávat ihned po obědě nebo večer, kdy by efektivita práce i tak byla průměrná či podprůměrná.
Studenti a zkouškové období
Z výše uvedených poznatků by měli čerpat také studenti, kteří se snaží od rána do večera o zkouškovém období naučit látku potřebnou ke zkoušce. Z křivky je evidentní, že nemá význam věnovat se učení přes noc, neboť efektivita učení je téměř mizivá. Je proto lepší se jít vyspat a popřípadě si ráno přivstat a látku si ještě přečíst. Mé zkušenosti tuto teorii potvrzují.
Zdroje: http://www1.szu.cz/poradna/uspesnystudent/index.php
Jaký je zdroj výše uvedeného grafu?
Odkaz „Zdroj“ vede na stránku z Java aplikaci, kterou se mi nechce instalovat.
Věřím, že křivek a měření se dá udělat spousta, ale za sebe mohu říci, že se mi v noci učí, píše a studuje poměrně dobře. ;o)
Myslím, že podobné závěry jsou hodně individuální a bez popisu metodiky měření a jaké aktivity jsou měřeny je to víceméně bezcenné.
Radim
Čerpal jsem ze stránek 3.lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Věřím, že je to alespoň trochu důvěryhodný zdroj informací.
no tenhle graf je docela proflaknuty, videl jsem ho uz pred 15 lety na skoleni Libora Cinky. Vpodstate tak trochu kopiruje biorytmy, ktere jsou nejvice ovlivneny kombinaci hladiny kortisolu a melatoninu. Je to sice jeste slozitejsi, ale chce nam to jen rict tolik, ze telo lepe funguje po spanku ( regenerace fyzicka a mentalni ) a v noci se spouste studentu uci dobre proto, ze vypadnou rusive elementy typu TV, na facebooku se nic moc nedeje, v noci taky vetsinou nevolaji kamaradi.
Mimochodem, je docela dlouho znamo a tady to snad taky uz probehlo, ze kazda informace, kterou si chceme delsi dobu zapamatovat, musi prejit z faze elektrickeho impulsu na biochemickou zmenu a ev. i zapis do bilkoviny – tedy DNA ( ano , takhle to priroda zarizuje ). A pro tu biochemickou „fixaci“ je nutna faze utrideni informaci ve spanku, takze nejit spat pred zkouskou sice muze fungovat – pokud jsem danou latku vubec necetl, je lepsi neco nez nic, ale je lepsi se vyspat. Treba odepsat opakovani.
???
… ev. i zapis do bilkoviny – tedy DNA…
Tohle snad nemyslíte vážně!!! Doporučuji nastudovat pojmy „nukleové kyseliny“ (tedy DNA a RNA v tom nejjednodušším pojetí), „proteiny“ a posléze pak jejich funkční vztahy. To, co jste zde uvedl, je neskutečný biologický nesmysl.
Z osobní zkušenosti můžu říct, že jsem si myslel, že se mi po nocích studuje a pracuje taky lépe. Postupem času jsem ale začínal mít čím dál víc problém dostat se do flow. Ke změně mě inspiroval článek Lukáše Gregora na iTime blogu, ve kterém popisuje svůj experiment s opačným extrémem – vstávat v 5 hodin ráno a zvládnout maximum práce do 12té hodiny.
Upřímně říkám, že vstát v 5 ráno se mi sice zatím opravdu nepovedlo, ale něco na tom opravdu je. Během poledne se do flow dostávám podstatně rychleji a v tomhle stavu vydržím třeba 2 – 2,5h. Když jsem pracoval po nocích, tak když už jsem se do flow dostal, tak jsem v něm vydržel okolo hodiny než soustředění upadlo. Jedinou nevýhodou je to, že přes noc máte klid, protože jednoduše všichni spí. Přes den si klid musíte ohlídat sami. V mém případě nekontroluju maily, twitter, facebook, telefon mám v tichém režimu a odpovídám skutečně jen na nutné telefonáty. Nemluvě o tom, že když jsem pracoval přes noc, tak jsem prakticky do 13-14 hod. nemohl dělat téměř nic, protože jsem byl stále unavený a do ničeho se mi nechtělo. Jediné na co jsem se zmohl bylo vyřizovat telefonáty a e-maily. K večeru jsem tak začínal „pracovní den“ s tím, že jsem ve skluzu a dostával jsem se zbytečně pod tlak. Takže sečteno podtrženo si přesun práce z večerních hodin na ranní zatím nemůžu vynachválit. Jen na tom stávání musím ještě zapracovat :-).
Hm. Takze ony se ty geny vůbec nemění ? Ale, ale, to je mi novinka. Já jsem napsal ev. , čímž je myšleno nakonec, nepopsal jsem cely řetězec . Do dnu se zapisují jen ty nejpodstatnější zmeny, ale proste je fakt, ze genom se v čase ( generačním ) fakt meni, jinak by se asi nic nevyvijelo, ne???
Hm. Takze ony se ty geny vůbec nemění ? Ale, ale, to je mi novinka. Já jsem napsal ev. , čímž je myšleno nakonec, nepopsal jsem cely řetězec . Do dnu se zapisují jen ty nejpodstatnější zmeny, ale proste je fakt, ze genom se v čase ( generačním ) fakt meni, jinak by se asi nic nevyvijelo, ne???
Pro úplnost přikládám emailovou komunikaci mezi mnou a paní Provazníkovou, která je zodpovědná za obsah na stránkách uvedených jako zdroj článku…
Dobrý den, na Vašich stránkách http://www1.szu.cz/poradna/uspesnystudent/index.php jsem narazil na sekci „denní výkonnost“ (http://www1.szu.cz/poradna/uspesnystudent/dennivykon/denvykon.htm). Rád bych se zeptal, odkud jsou čerpány informace na této stránce. Také bych se rád zeptal, na základě čeho je vytvořen graf denní výkonnosti.
S přáním hezkého dne
Vladimír Dědek
Odpověď:
Vazeny pane, studiu cirkadiannich rytmu se venuji ruzna vedecka pracoviste vice nez 100 let. Krivka pracovni vykonnosti byla popsana psychology jiz v devatenactem stoleti.V minulem stoleti publikovalo v CR k teto problematice prace rada autoru ( napr.Matousek, Pelech, Stepanov, Provaznik, Kotulan, Schreiber, Ilnerova). V soucasne dobe se problematika biologickych rytmu studuje prevazne na molekularni urovni. S pozdravem H.Provaznikova