Poněkud neefektně o efektivitě – nad knihou Time Management Davida Grubera

Hledali-li bychom v českých luzích a hájích osobnost, která se problematikou time managementu, osobního rozvoje a efektivity zaobírala jako jedna z prvních a která, dle různých ohlasů, má patřičnou váhu i za hranicemi naší země, nesla by jméno David Gruber. V nakladatelství Management Press se ke sklonku roku 2009 postaralii již o třetí vydání Gruberovy publikace Time Management a určitě stojí za to si této práce povšimnout.

Pro ty, kteří se s Gruberovy texty ještě nikdy nesetkali, dobrá zpráva: kniha by vám mohla přinést několik podnětných okamžiků. Pro ty, kteří mají za sebou četbu prací jako Rychločtení, rychlostudium, info management či Jak se efektivně učit cizí jazyk: počet podnětných (ve smyslu nových) okamžiků se značně zmenší. Přiznávám, že mě to až udivuje, kterak David Gruber čerpá ze svých ostatních prací a, proč to neříct, recykluje své myšlenky a formulace. Setkal jsem se i s jeho jinou literaturou a přijde mi, že další a další knihy jako by byly takovými director`s cut jednoho textu. Ano, pochopitelně trochu přeháním, ale proč vlastně ne, i pan Gruber rád přehání. Jeho metoda psaní mi není nijak blízká, ostatně, upozornil jsem na to už ve své recenzi Rychločtení zde (http://www.itimeblog.com/2009/12/07/cist-rychle-a-efektivne/), nicméně to může být pouze můj osobní problém. Time management je v tomto směru  snesitelnější, ale má pro mě pár šrámů.

Předně mi vadí, a to se nyní opakuji (viz má recenze na Rychločtení), jak má pan Gruber neustálé nutkání zdůrazňovat, že on je mozkem všech těch myšlenek, které budou následovat. Mnoho z pojmů má chráněných a pozor na to, abychom je nezneužívali! Má také potřebu podtrhávat skutečnost, že tyto velké věci pocházejí z Česka, a že tedy i naše malá země umí světu ukázat… Asi někdy někdo pana Grubera šeredně zradil, jinak si to nedokáži představit, ale dočítat se o tomhle v každém jeho textu nemám potřebu.

Ale budiž – nechci mu brát jeho zásluhy. Ostatně, asi bych teď byl nařknut z toho, že závidím. Po tomto úvodu ale nastává šrám číslo dvě.

Kniha má prazvláštní strukturu. Působí nekonzistentně. Prvních téměř čtyřicet stran je opravdu jen pro odvážlivce – a doplňuji, že mě to osobně mrzí, protože ten „zbytek“ za přečtení stojí. Raději bych si pořídil Gruberovu knihu, která by neměla 230 stran, ale jen 190, ale cítil bych z ní větší smysl a provázanost. První čtyři desítky stran totiž kromě výše uvedeného (šrám č. 1) obsahují pro mě dost mělké a nepodstatné kapitoly o historii time managementu (ve světě a v ČR) a především pak kapitoly, kde David Gruber vyjmenovává své pojmy, které vymyslel. Třeba lídrologie je věda o leadershipu, komunologie o komunikaci. Pojmů je několik, napočítali byste i pár desítek. Gruber se asi již setkal s uštěpačnými poznámkami, rád bych tady taky nějakou utrousil, a proto hned dovává, že v tom je prvek závisti. Budiž. Já v knize hledal návody, jak lépe spravovat svůj čas,a  učit se nové pojmy, s nimiž jsem se nikde jinde doposud nesetkal, zatím nemám ve svém GTD. Tak třeba jindy.

Ale nyní už na veselejší notu. Nejsem rozhodně zaujatý, a proto jsem v knize našel několik momentů, které mě motivovaly. A paradoxně především ta část, která by dle mého názoru v knize o time managementu ani být neměla. Mám na mysli dvacet stran o „langue managementu“, kapitole o výuce anglického jazyka. Pro mě osobně velmi bolestné místo (s angličtinou stále zápasím), i proto jsem rady Davida Grubera vstřebával plnými doušky. Jen.. jen zkrátka marně hledám pevnější spojitost s ostatními kapitolami, notabene když toto najdeme v jiné knize Davida Grubera. (A ano, najdeme zde i kapitolu o rychločtení, ale to alespoň s time managementem více souvisí.) Ne že bych chtěl tak razantně oddělovat téma účení se cizímu jazyku od efektivního nakládání s časem, ale následující kapitoly o tom, jak třeba vyřizovat emaily (velmi podobná část jako z knihy Rychločtení…), telefonáty, jak pracovat s diářem mají spojitost s time managementem očividnou a s částí o angličtině zkrátka nefungují.

Značnou část také zabírají témata, jež se vztahují k mezilidské komunikaci (asi vás nepřekvapím, David Gruber obdobné napsal do publikace Zlatá kniha komunikace), ta mi nepřišla zrovna nejnosnější. Těšil jsem se proto na část o práci s diářem, úkoly. Zde je už David Gruber konkrétnější, jde více k věci, staví na své vlastní zkušenosti. To vše oceňuji a věřím, že leckomu to může dopomoci najít efektivnější systém. Vzhledem k tomu, že ale mně vyhovuje to, co mi nabízí FranklinCovey diář ve spojení s GTD metodou, nechala mě i tato část chladným.

Inu, vypadá to, že mám na Davida Grubera spadeno. Určitě ne. Respektuji jej a vážím za to, jak oblast time managementu a osobního rozvoje v Česku rozjížděl a jak s ní i nadále pracuje. Zatímco téma time managementu v jeho podání většinou jen některé věci připomene,  jeho činnost v oblasti cizích jazyků se mi dost líbí. Kniha s nadějným titulem Time Management je tak vhodná především pro ty, kteří a) chtějí mít takové literatury přečteno co nejvíce, b) nečetli ještě nic a chtějí s tím začít.

David Gruber: Time Management, Management Press 2009