Klasická scéna. Tým zasedne ke stolu a každý ze členů nejprve okázale vypne iPhone, HTC či Blacberry, vrhaje významný pohled po spolustolovnících: Podívejte, jak to dneska myslím vážně!
Šéf vstane a rozhodí mezi čtveřici u stolu lepicí štítky. „Tak, jdeme na to. Jak všichni víte, řešíme krizi klienta xyz. Chtěl by přijít s nějakým novým produktem xyz, ale… Co by to mohlo být?“
Pokračování znáte sami. Brainstormingové sezení se rozběhne na plné obrátky. Všichni svorně sepisují na lístky své nápady, komentáře či připomínky. Co nejpřesněji. Co lísteček, to jeden nápad. Co nápad, to jedna kapka.
Deset minut uplyne a šéf si spokojeně zamne ruce. „Dneska jsou fakt na koni! Deset minut a ještě jsme nepřešli ke společné části!“ Před každým se kupí hromádky popsaných lístků. Moře použitelných věcí!
Jediným logickým dalším krokem je lístečky uspořádat. Nebudu rozvíjet scénáře, lístky se prostě rozdělí do skupin podle toho, jak spolu souvisí.
Klasický brain by se vyvíjel následovně: nejprve roztřídí své lístky každý sám a každou skupinu pojmenuje „shora“ zadaným jménem, aby všichni pracovali se stejnými pojmy. Potom se začnou dávat dohromady skupiny jednotlivých účastníků. A tyto jednotlivé skupiny by se dále rozvíjely.
Jiný postup radí sesypat všechny lístky dohromady a nechat skupinu, ať všechno vytřídí dohromady. Co člověk, to jiné souvislosti. A kde se uvidí třeba i staré věci v nových souvislostech, tam je průlom na dosah.
Celá skupina něchť zpracovává lístek po lístku. Úkol je jasný: najít společné „trendy“ či témata. (Některá „klasická“ jako propagace atd. by se mohly na nějakou dobu přímo zakázat.) Stůl se za chvíli celý zahromádkuje, uvidíte.
Dokud nebudou všichni spokojeni se složením skupin, nepouštějte se dál.
Když někdo vidí souvislost mezi „Moje babička by si to něco takového nikdy nekoupila – a to jinak kupuje všecko.“ s návrhem potisku krabičky (luxusní jachta na modrém moři) a poněkud kýčovitým názvem „Cejlonské snění“, je pořád o čem diskutovat.
Navíc se lístky se mohou dále doplňovat.
„Proč by si to nekoupila?“
„Protože by si myslela, že je to moc drahý!“
„Tam přece bude cena na regále.“
„No jo, ale bude se krčit mezi deseti dalšíma cenami na úplně stejný čaje…“
„Jak tu cenu zviditelnit …“
„Co stojan?“
„Stojan? Kolik za to dneska ty kšefty chcou?“
„Nevim?“
„Další věc, která se musí zjistit…,“ zapíše na jeden z mnoha lístků šéf.
Konec teoretizování a rozvíjení vymyšlených scénářů. Před skupinou se na stole rozprostřou hromádky souvisejících informací, které ještě zbývá pojmenovat. I vytvoří se tedy jména a jednotlivé skupiny se nalepí na whiteboard nebo velký balicí papír (transportovatelné, 3 x 3 m použitelné plochy). I vyfotí se tento výsledek a …
… není konec. Šlo by to také trochu pozměnit a protáhnout. Jak?
Místo toho, aby se všichni odebrali do svých kukaní a pustili se do práce na rozjetých projektech, lístečky se zase sundají, položí na stůl a pozve se zbytek týmu, který prováděl úplně stejné sezení ve vedlejší místnosti.
Dvě skupiny, dva úplně jiné pohledy na jednu věc, dvě úctyhodné hromady nápadů či série nových postřehů. „Moment, moment. Jejich šéf mi loni říkal, že si koupil jachtu. To není úplně dobrý nápad…,“ zazdí jachtový potisk accountka z druhé skupiny.
Roztřídění do skupin a konečné nalepení teď vezme trochu víc času (a víc místa), ale na druhou stranu…
Na závěr dvě hodiny trvajícího sezení se před celým týmem na tabuli objeví mapa celého nového „produktu“.
Diagram souvislostí (nebo také affinity diagram či KJ method) je jedním dílkem ze sedmičky základních technik japonského managementu. Vznikla v dílně japonského profesora Jiro Kawakity, který ji vytvořil během svých výzkůmů Sikha Valley v Nepálu – mikroregionu, která postihla „ekologická katastrofa obrovských rozměrů“.
KJ metoda (Kawakita, Jiro) slouží k uspořádání většího množství zdánlivě nesouvisejících informací z různých oblastí do tematicky propojených celků, z nichž je možné stanovit závěry a navrhnout další kroky řešení. Ač původně použita na antropologicko-sociologický problém, ukázal Kawakita její aplikaci na oblast byznysu – a zaujal.
Zejména v oblasti práce s lidmi, kdy se osobní zkušenosti velmi těžko kvantifikují do měřitelných hodnot, se podobné způsoby hledání souvislostí dají snadno využít – a využívají se. Obdobně se také dají hledat řešení pro déle trvající komunikační zádrhely, pro neefektivně fungující sekce firem, pro generování nových nápadů, které dává dohromady úzká skupina lidí delší dobu, sbírání a přeuspořádání podkladů pro důležitější prezentaci, vývoj nového produktu … Víceméně cokoliv, na co si vzpomenete.
Důležité je postupovat vždy stejným sledem kroků:
1. Vygenerování nápadů
2. Roztřídění nápadů a pojmenování skupin
3. Přerozdělení nápadů (třídí někdo jiný, ne autoři prvního dělení!)
4. Vytvoření výsledného diagramu
5. Stanovení závěru a následných kroků
A jak dopadlo na začátku popisované brainstormingové sezení ve skutečnosti?
Nevím, protože jsem si je celé vymyslel a jakákoliv podobnost se skutečností je jen čistě náhodná (a to myslím vážně). V praxi ji na svěřencích používám především k přeučení špatně vytvořených vztahů mezi jednotlivými koncepty.
Použité zdroje:
Quality tools: Affinity diagram
Leanyourcompany Using Affinity diagrams to make sense from Brainstorming
Mycoted: KJ method
Biography of Kawakita
Ilustrační obrázek pochází z dílny Alexe Osterwaldera.
Jo! Dočetl jsem do konce:-) Občas mi ale začíná připadat, že hodnota článků se snižuje a jsou psány jen pro to, aby bylo něco napsáno… Je to jen pocit?
Dobrý den. Díky za názor. I když mě mrzí, že máte tento pocit. Dovolím si otázku: jaká témata byste si zde na Mitvsehotovo přál?
@BadGuy: A neroste spíše Vaše (nebo naše, tedy i moje) úroveň a náročnost? A tak se nám články určené pro „začátečníky“, kteří na web http://www.mitvsehotovo.cz stále přicházejí zdají příliš jednoduché? Diskutujme o tom, web je o nás a pro NÁS.
Já jsem ten článek na první přečtení jen tak proletěl…. zase brainstorming, vždyť to je furt dokola….. Ale díky Vašemu komentáři jsem ho tedy pročelt znovu a důkladněji a vzal jsem si z toho několik myšlenek, které mi můžou hodně pomoct. Např. dát výsledky zpracovat někomu jinému a znovu je setřídit a najít jiné souvislosti. Fajn, díky, při nejbližší příležitosti to zkusím. Nemám rád poučky, názvosloví a škatulkování. Prostě co se mi hodí, to si převezmu do praxe. Neřeším, jeslti je to pravý nebo levý brainstorming říznutý metodou KJ nebo WC. Důležité je inspirovat se tím, že to dělá někdo jinak a soustředit se na výsledek.
Toto je můj názor i pocit. Nijak ale nerozporuje Váš pocit. A netvrdím, že jsou na tomto webu i články, které mě OSOBNĚ hodnotu nepřináši.
Jako začátečník jsem rád za vše, co tu vychází.
Něco mě osloví víc a něco míň, což považuji za přirozené.
Jsem rád i za články převzaté nebo za linky na ně.
Někdo si prostě dal tu práci a věnoval tomu svůj čas a vybral to zajímavé, co vyšlo na webu a upozornil mě na to (aniž by za to ode mne dostal jakoukoliv protihodnotu), čehož si cením. Děkuji.
Tak nevím zda je chyba jenom u mne, ale nějak nerozumím řazení příspěvků v diskuzích. Nějak se v tom ztrácím…