Co to vlastně je ta „majndmapa“ a k čemu se hodí?

O myšlenkových mapách se zde dlouho nikdo ani slůvkem nezmínil. Čtenářů stránek přibylo (za což všem velmi děkuji), a tak mám pocit, že bychom se na téma myšlenkových map mohli podívat znovu.

Od doby, kdy koncept čarami propojených klíčových informací zapsaných v prostoru spatřil světlo světa, urazily myšlenkové (mentální, tematické, učební a další jiné) mapy kus cesty. Objevují se na obchodních jednáních, na firemních poradách, v laboratořích, v blocích ředitelů, manažerů, freelancerů a … možná překvapivě i mnoha učitelů.

Co ale přesně je ta majndmapa?

Asi nejlepší definici pojmu najdete na stránkách společnosti MindJet, která stojí za vývojem jednoho z nejpopulárnějších komerčních programů pro kreslení mapy, MindManageru. (Zde nabízím její mírně doplněný překlad.)

„Myšlenková mapa využívá názorné myšlení k tomu, aby nabídla přehledně uspořádaný pohled na plán, problém nebo projekt, aby vytvořila diagram, který zrcadlí způsob, jakým náš mozek přirozeně zpracovává informace. Informace a úkoly se paprskovitě šíří od centrálního tématu či cíle do stran, spíš než by se v podobě seznamu řadily za sebe pod jedním společným titulkem. Myšlenkově propojená témata spojují čáry-spojnice. Nové položky se mohou do mapy přidávat nezávisle na pořadí, v němž se objevily (což dost dobře nefunguje u klasického seznamu) a mohou se okamžitě propojovat s již existujícími nápady. Mapa tak přirozeně postupuje od komplexnějších pojmů k stále větším detailům.

Informace mohou v mapě ještě více zvýrazňovat jednoduché obrázky, symboly, barvy, propojovací čar či doplňovat (v digitální podobě) přílohy a odkazy na již existující soubory či webové stránky. Cílem zvýrazňování a „prohlubování“ položek mapy je umístit téma mapy do co nejpropracovanějšího kontextu: tak aby se ukázaly nové možnosti, aby člověk téma lépe pochopil či aby se objevily nové, ještě zajímavější a neotřelejší nápady.“

A k čemu se mapování hodí?

Pomáhá procesu myšlení

Každý znáte situace, kdy se vám v hlavě zableskne nápad. Pokud jej jen zaznamenáte (a dále nerozvíjíte), velmi pravděpodobně se k jeho realizaci asi nedostanete. Myšlenková mapa člověku umožňuje dále nápad rozvíjet a myšlenky postupně co nejvíce konkretizovat. Od mlhavého, všeobecného pocitu, že „toto bychom mohli zkusit“, se propracováváte ke konkrétním krokům, které budou třeba udělat.

Nabízí prostor k přehlednému uspořádání informací

Na rozdíl od klasického seznamu či osnovy máte celý svůj postup od záblesku až po každý konkrétní krok před sebou, na jednom místě – a vše je uspořádané ne tak, jak myšlenky postupně přicházely (jako u klasického seznamu), ale podle toho, jak spolu jednotlivé záležitosti souvisí. Díky jasně viditelným propojením nabízí mapa komplexní pohled na celek – a v případě tvůrčích záležitostí snadněji odhalujete nové souvislosti.

Usnadňuje připojení nových informací

Vysvětlují-li (či znázorňují-li) složitější koncepty spojnice, symboly či obrázky, spojují se nové informace s těmi, které člověk o problému již dříve získal – případně si je uvědomil. Nově se objevivší myšlenky se připojí ke stávajícím konceptům

Konkretizuje myšlenky a koncepty

Spousta nápadů řeší velmi složité, těžko vysvětlitelné koncepty. Tím, že je člověk nucen zachytit je na papír (byť by k tomu využil třeba jen malý čtvereček či obdélníček), usnadňuje si jejich nejen jejich začlenění do systému, ale také se připravuje prostor ke snadnější manipulaci s nimi.

Pomáhá soustředit se na jednu věc

V dnešní uspěchané době, kdy se prostředí, aktivity a podněty velmi rychle střídají, mohou mapy pomoci koncentrovat se na promyšlení jediné věci. Mapování záležitosti může pomoci se soustředěním se na jednu věc – třeba i tím, že člověk chvíli črtá jednoduché obrázky.

100 věcí, které se dají pomocí map zpracovat

Na stránkách mindmapinspiration najdete velmi jednoduchou mapu a v ní přehled věcí, na které můžete myšlenkové mapy použít. A komu (prozatím) více vyhovují seznamy, najde tyto informace zpracované do „sobě vlastní“ přehledné podoby.

Ano, máte pravdu, ta mapa je co do „kvality“ obrázků či pojetí hodně, ale opravdu hodně dětinská.

Osobní pohled na závěr

Osobně mapy používám především v okamžiku, kdy potřebuji něco promyslet, ať už je to článek, seminář nebo vyučovací hodina. Do map také plánuji jak své týdenní aktivity – tak, abych měl přehled, že se každé oblasti mého života dostane zasloužené pozornosti, tak rozsáhlejší projekty, na kterých spolupracuje více lidí.

Čím dál méně častěji potom do map zaznamenávám informace ve formě výpisků či poznámek. Tady mapy nahrazuje jiný způsob záznamu, tzv. sketchnotes, což jsou „klasické“ poznámky ovšem nikoliv jen v textové podobě, ale vysvětlované pomocí obrázků, které text jen doplňuje.

Na ukázku se podívejte třeba na poznámky Mike Rhodeho, který je považován za jednoho z prvních propagátorů vedení této formy poznámek. Podívejte se také na poznámky Austina Kleona, kreslíře komisků, spisovatele a webdesignéra.

K čemu používáte myšlenkové mapy (či jiné grafické poznámky) vy? A jak si vůbec zaznamenáváte informace?

Štítky: zdroje