Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Týdenní zhodnocení není jen o úklidu…

By on 22. 11. 2009 in Sebeorganizace with Žádný komentář

Pošmourné nedělní ráno. Je těsně před rozbřeskem, a tak se stromy topí v chuchvalcích mlhy, prosvětlované jen slabou září, která se line z jediného světlého bodu široko daleko: z monitoru zažehnutého počítače.

Hodiny v rohu obrazovky hlásí půl páté, rodina ještě spí a zavilý GTDák usedá k počítači, aby provedl to, nač celý týden čekal: týdenní zhodnocení. Okamžik pravdy, do kterého se ne každému chce pustit. Proč?

Uvidět z ptačí perspektivy pravdivý obrázek uplynulého týdne chce někdy dost odvahy. Nastal okamžiky pravdy: které projekty se podařilo dotáhnout do konce nebo posunout? Co propadlo sítem každodenních telefonů, e-mailů, problémů a vyrušení? Které důležité projekty zůstaly nedotčeny? Na které další kroky se nedostalo?

Týdenní zhodnocení ale nemusí být jen o uklízení.

Neodbyté týdenní zhodnocení (odbýt = uklidit diář, e-mailovou schránku a sklenici, která už od pondělní svačiny překáží na stole) poskytuje člověku prostor být chvíli sám se sebou. Prostor, který vybízí každého, aby si udělal pořádek nejen v diáři, na stole či v e-mailech, ale především v hlavě.

Nebudu se pouštět do rozsáhlých definic či rozborů analogií letových hladin. Čím výše v nich člověk stoupá, tím více se vzdaluje každodenní realitě. Shora je sice pěkný výhled, ale jakmile jednou dopadnete na zadek, jen málokdy se vám chce podívat se nahoru, abyste viděli, odkud že jste to spadli. Téměř vždy chcete vědět, do čeho jste spadli – a jak z toho co nejrychleji ven.

A právě tady koncept „týdenního zhodnocení“ popsaný v Mít vše hotovo ve srovnání s pregnantně popsanými předcházejícími částmi poněkud pokulhává.

Allen sice prohlásí, že by se člověk měl zastavit nad svým seznamem potenciálních projektů někdy možná, rozhodnout, který nápad dostatečně dozrál, aby se mohl změnit v realizovatelný projekt – a kroky z tohoto projektu rozmístit na patřičné seznamy. Hodnotíte, hodnotíte a ejhle, z nabídky se vyklube šest nových projektů, které – pokud je zrealizujete, změní od základů (a do základů) váš život. Tolik ve zkratce.

Klasická rutina je ovšem úplně jiná. Praxe dennodenně ukazuje, že soustředí-li se člověk na více než jednu či dvě věci, šance na úspěch se s rostoucím počtem závazků exponenciálně zmenšuje.

Naše eventuální cíle navíc zůstávají viset ve vzduchu jako novoroční předsevzetí i proto, že se snažíme někdy až příliš vidět to, jak to všechno bude nakonec vypadatm, a za zatáčkou se jen tak tak nenecháme odradit první větší překážkou, která cíl zahalí do mlhy. Prodíráme se vpřed, a jak mlha houstne, předsevzetí se už rozhodně nejeví tak jasně, jako v prvních minutách mladičkého roku, jehož příchod jsme náležitě přivítali.

Kdyby se Hillary díval na zamlžený vrcholek Everestu s přístupem: to zvládnu na jeden zátah, horu by dnes nezdobily stanové tábory a hromady odhozených kyslíkových lahví. Někde ve skrytu, pod jedním z mnoha převisů by se horolezcům (a okům špionážních družic globálních ekoteroristů) na odiv stavěly Hillaryho vykašlané, ledem zakonzervované plíce.

Co tedy s cílem?

Nepoužiji klasické hubnucí klišé, k tomu se necítím dostatečně povolaný. Místo toho zkusím nadhodit něco méně otřepaného. Dejme tomu, že se chcete naučit další cizí jazyk. Nikdo z nás už nechodíme do školy, kde bychom se museli učit to, co nadiktuje učitelka (potažmo učebnice, podle které paní učitelka učí).

Jak vypadá klasická definice v v oblasti cílů „učit se cizímu jazyku“? Naučit se německy. To zní stejně snadno, jako kdybych řekl: „ Strčím opici do rakety a pošlu ji pořídit pár fotek povrchu Marsu.“

Absurdní, chápu. Ale z hlediska klasického time-managementu je toto cíl naprosto jasně definovaný. (Hnidopichy pro jistotu odradím dopředu sám: takový SMART přístup ke stanovování osobních cílů rozhodně nepatří mezi klasické postupy.)

Vize je jasná: budu mít obrázyk Marsu. Vždyť už jen zbývá rozškatulkovat a promyslet překážky jednotlivých kroků – od konstrukce raketoplánu přes vývoj speciálního fotoaparátu až po fakt, že opice na nějaké focení tam nahoře rozhodně nebude mít náladu.

S učením se cizímu jazyku je to stejné. Mezi záměrem a výsledkem musí stát ještě jeden mezikrok – člověku se musí chtít.

Jak zařídit, aby se mi chtělo tento týden učit slovíčka a fráze?

Klasický cíl „udělám lekci/cvičení xyz“ příliš nemotivuje. Co na to ovšem jít od lesa? Co si úkol stanovit trochu netradičněji?

Co třeba „Na konci tohoto týdne si dokážu objednat Sachrtorte v některém z vídeňských hotelů.“

A program týdne je najednou naprosto jasný. Někdy v úterý zjistíte, že se základními konverzačními frázemi host-číšník nevystačíte, že je potřeba přidat pár slovíček a frází k šatně, portýrovi, taxíku… V ideálním případě si potom své dovednosti ověříte v praxi, vždyť z některých koutů naší zemičky je to do Vídně co by kamenem dohodil.

Praktické cíle. Přesně tam by měl člověk své úsilí směřovat. A ze začátku by si měl vybírat takové, které – v případě, že uspěje – povzbudí tělo a posílí ducha. A slovy time-managementových klišé: Přesný krátkodobý cíl s jasnými kroky, který spadá do dlouhodobé vize. I toto jsou záležitosti, na které bychom se měli soustředit během týdenního zhodnocení.

Na okraj…

A ještě jednu poznámku si na téma cíle neodpustím: skutečně pomáhá, když svůj postup sledujete. Použít se dá úplně cokoliv, od vymazleného Moleskinu po účtenku od McDonaldovské snídaně, kterou jste do sebe narychlo naházeli jako opravdu povedenou odpověď na cíl: začnu žít zdravě..

Pokud ovšem patříte k elektronovým závislákům, možná nepohrdnete on-line aplikací Joe’s Goals.

Joe’s Goals je aplikace zdarma (ukazuje se vám jen pár reklam), která vám pomůže se sledováním cesty k vytyčeným cílům.

Nastavení je snadné. Učet si vytvoříte některou ze svých „testových“ adres (rozuměj: adres vytvořených pouze pro potřeby práce s podobnými aplikacemi).

Stav své cesty k úspěchu můžete odkrokovávat pomocí dvou módů.

Postup k cíli (Add a Goal) hodnotíte pomocí nevkusných„smajlíků“. Pro každý cíl si nadefinujete jeho hodnotu (1 – 10 bodů), které se vám buď přičítají u cílů kladných, respektive odečítají u záporných.

Druhým modem je tzv. deník (Add a Log), který umožňuje vepisovat cokoliv na téma stanovený cíl, v našem dortovém příkladě třeba seznam frází, které jste se v ten den naučili. (Editovat deník můžete samozřejmě i v prostoru určeném cílům, ale zde se text zobrazuje jako komentář.)

Aplikace nabízí i další možnosti, které však potřeby tohoto drobného upozornění zdaleka přesahují. Vyzkoušejte sami, třeba jí přijdete na chuť.

Ať sledujete svůj postup, kde chcete, mějte na paměti jediné: Stanovujte si cíle, které vás budou tlačit dál. Cíle, jejichž splnění vás vždycky někam posune. Někam, kam jste se vždycky chtěli podívat, ale nějak na to nezbýval čas. Nezačínejte s místy, o kterých jste jen snili, protože si jejich návštěvu nemůžete dovolit.

A s nestřídmou porcí patetické nadsázky ne nepodobné natrávenému kefírovému mléku, které ze sebe právě horem doluje můj potomek, přidávám:

Jedině ten, kdo žije každý svůj den naplno, se může považovat za hvězdu v thrilleru jménem život.

Ilustrační foto pochází z dílny stevewhis.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru