Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Priority jako hranice: Kudy dál?

By on 12. 10. 2009 in Rozvoj with Žádný komentář

Co budu dělat dál?

Mám poslat klientovi e-mail? Mám připravovat další nabídkové letáky? Rozpočet? Měl bych tweetovat nebo připravovat příspěvek na firemní stránky? Měl bych vyrazit na poradu o připravovaném projektu? Na školení? Nebo sednout k telefonu a 30 minut nevyřizovat nic jiného než telefony?

Rozhodovat se v okamžicích, kdy si člověk může vybrat z desítek možností, patří k nejdůležitějším dovednostem každého efektivního člověka. Jak se rozhodujete vy, do čeho se pustíte?

Není nic horšího, než sedět u počítače a bezmyšlenkovitě proklikávat z jednoho úkolu na druhý. Mám hledat v databance obrázek pro tohoto klienta? Co budu dělat, když náklady překročí očekávanou výši? Jak se mám zachovat?

Bez dopředu ujasněných – a jasně viditelných priorit člověk rozumné rozhodnutí okamžitě neudělá. Výsledek?

Zmatek, nesmyslně strávený čas – a nakonec se úkol stejně odloží.
Máte seznam svých priorit? Promysleli jste si dopředu „mantinely“ projektu, tedy to, co můžete a co nemůžete? Promysleli jste si „ideální cestu“ a cestu „krizovou“? Dokážete viditelně změřit, jaké dopady bude mít vaše dnešní práce?

Sám za sebe musím přiznat, že přesně závěrečný bod v poslední době často zanedbávám. Během dne se nezastavím, z rána doslova prosvištím dopolednem i odpolednem – a večer mi na talíři zůstávají ony skutečně významné úkoly (MIT). S očima pro pláč hledím na úkoly, které jsem si sám dopředu nadefinoval a nestíhám se divit: Je to neustálé vyrušování kolegů či nově se objevivší povodně , co za sebou zanechává spoušť nesplněných úkolů?

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru