Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Z čeho se skládá myšlenková mapa?

By on 15. 6. 2009 in Rozvoj with Počet komentářů: 11

Tak jako každý myslíme trochu jinak, každý máme své zkušenosti, zážitky či jinak nastavené emoce, tak i každá myšlenková mapa interpretuje pohled autora na problém nebo téma či komplexní informaci.

Kdybych požádal pět lidí, aby každý vytvořil vlastní mapu jednoduchého tématu, dejme tomu na téma jelen, výsledné mapy by byly každá úplně jiná. Každý by se věnoval trochu jiným faktům ze života dotyčného spárkatého savce z čeledi jelenovitých řádu sudokopytníků.

Kdyby shodou okolností někteří z nich zpracovali stejnou podoblast, dejme tomu biologickou stavbu, přesto budou jejich mapy odlišné. Použijí jiná slova, vzpomenou si na jiné vlastnosti či součásti a zcela jiný způsobem se jim v mapě objeví třeba Smolíček pacholíček. A především, pro kreslení mapy použijí úplně jiné barvy a jiné tvary. A samozřejmě úplně jiné obrázky.

Ručně kreslené mapy se navíc od těch v softwaru vytvořených liší nikoli jen formou zpracování, ale také rozsahem, množstvím informací a do jisté míry také způsobem vzniku či použitím. Zatímco v 90 % případů člověk nakreslí mapu rukou a založí, k těm v počítači se vrací mnohem častěji. Může s nimi totiž dále pracovat. Stejně tak u softwaru bude třeba člověk ve většině případů používat základní nastavení.

Myšlenkové mapy prošly od doby svého vzniku významnou proměnou. Tony Buzan, který metodu v 70. letech 20. století poprvé popsal, zdůrazňuje především ručně kreslené mapy. Ty samozřejmě nabízí úplně jiný typ zážitku. Kromě vybudování struktury celého tématu umožňuje kreslení obrázků zapojit kreativitu a doslova„pobízí“ mysl, aby si informace pomocí mapy nejen utřídila, ale především vytvořila k tématu emocionální vztah – a tím si dané informace zapamatovala.

S nástupem softwaru pro tvoření myšlenkových map se proměnil nejen vzhled map, ale i jejich obsah. Pryč jsou doby, kdy Tony Buzan doporučuje používat vždy na jednom řádku (v jednom tvaru) pouze jedno slovo. Dnes se v mapách naprosto běžně objevují celé odstavce textu. Na rozdíl od ručně kreslených člověk u softwarových map staví méně na kreativitě a do popředí na žebříčku významu se dostává množství informací, které člověk do mapy zahrne. K daleko většímu záběru informací se přidávají další „výhody“ softwarových map.

Nejenže můžete mapy dále přeorganizovávat a uspořádávat (což jde u nakreslených jen stěží, snad jen kdybyste je kreslili pomocí lepicích lístečků na flipchart), můžete na jejich tvorbě spolupracovat (jako např. v programu Compendium, který vyvinula NASA právě pro tyto účely; z  online verzí zdarma doporučuji vyzkoušet jednoduchý Mind42.com). Když mapu třeba používáte jako pomůcku, která vytvoří přehled tématu (jakýsi „panel“), u softwarových map snadno doplníte odkazy k dalším mapám či jiným dokumentům.

(Využít u ručně kreslených map referenčního „číslování“ jednotlivých bublin (např. A2A34), které doporučuje David Gruber ve své knížce Time management, mi přijde jako bezvýsledná snaha chtít po nástroji něco, co nemůže zvládnout. V „klasických“ mapách (tedy ne v tom, co za myšlenkové mapy Gruber v knize vydává) jsou tyto údaje naprosto nepřehledné (pamatujte, i kreslené mapy často obsahují i desítky „bublin“. Navíc by způsob vyžadoval vytvoření neskutečně precizního kartotékového či referenčního aparátu – a na to člověk většinou vážně nemá čas. Jinými slovy, papírové myšlenkové mapy jako nástroj vedení poznámek používám už více než 6 let a zjistil jsem, že mít provázané byť i jen tematicky seřazené mapy, je v mém případě zhola nemožné. Ale třeba se najde někdo, komu to bude fungovat.)

V neposlední řadě sem patří také fakt, že se k softwarovým mapám člověk vrací častěji než k těm kresleným. Velmi pěkný popis výhod softwarových map nabízí ve svém článku Chuck Frey.

Z čeho se skládá softwarově vytvořená myšleková mapa?

  • Centrální téma (Central topic) – nejčastěji obsahuje hlavní myšlenku nebo název celé mapy.
  • Hlavní témata (Main topic) – rozmístěna okolo centrálního tématu definují hlavní myšlenky/informace celého tématu.
  • Podtémata (Subtopic) – dále rozvíjí jednotlivá hlavní témata, čím vzdálenější od okraje, tím napsaná menším písmem (doporučuji jako v softwarových, tak i ručně kreslených).
  • Plovoucí témata (Floating topic) – prvek, který vytvoříte jen v některých komerčních programech. O plovoucím tématu nikdy ve svých popisech autor mapování Buzan nemluvil: stojí totiž úplně mimo strukturu mapy, a často se do něj dávají např. nezařaditelné informace, informace k dalšímu zpracování (tedy může fungovat jako inbox), často se také používá pro vytvoření „legendy“ nebo vysvětlivek k myšlenkové mapě v případě, že ji chcete někomu dát. (Při předávání mapy počítejte s tím, že co vy považujete za zcela jasné, vašemu protějšku být jasné nemusí. Koneckonců, jak zaznělo výše, každá mapa odráží mysl svého tvůrce.)
  • „Popisující téma“, „Popiska“ (Callout topic) – stejně jako u předchozího pouze u některých software. Obsahuje doplňující informace k některému z témat a k mapě se připojuje pomocí „komiksové“ bubliny.
  • Vztahy (Relationships, Arrows)– různobarevné „spojovací“ šipky vizuálně zobrazují vztahy mezi jednotlivými tématy či částmi mapy.
  • Ohraničení (Boundaries) – některý software vám umožňuje zvýraznit skupinu témat vytvořením ohraničené oblasti okolo daných témat. (Ve Freemindu k tomu slouží například vynikající prvek „oblak“ (Cloud))
  • Značky – ikony, obrázky a symboly pomáhají vytvořit jednoduchý kód pro „čtení“ mapy. Snadněji upoutají pozornost hledajícího oka, aniž by se člověk musel zabývat čtením textu bublin. (Pokud vám nestačí, případně se vám nelíbí sady ikon dodávané v jednotlivých programech, vkládejte do bublin jako obrázky některé ikony z volně dostupných sad.)
  • Poznámky (Notes) – umožňují uložit větší množství doplňkových informací k jednotlivým tématům. (Např. Compendium počítá s tím, že hlavní myšlenka bude vyjádřena v „bublině“ mapy, zatímco zbytek bude umístěn právě v poznámkách, a to klidně na několika stranách textu.) Poznámkami opatřená bublina bývá viditelně označena ikonou.
  • Odkazy, přílohy (Hyperlinks, Attachments) – odkazy k webovým stránkám, jiným částím mapy či dalším mapám, případně k dalším souborům k mapě připojeným. Nakolik potom můžete v rámci mapy pracovat s dalšími programy, potom závisí na software.

Hlavní skladbu softwarové mapy máme za sebou a já si dovolím navrhnout: překlad jednotlivých částí mapy u nás ještě není kodifikován a pochází z mé „dílny“. Pokud s některou z variant nesouhlasíte (jako třeba já s „popisujícím“ tématem) a máte lepší nápad, napište jej prosím do komentářů.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru