Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

6 různých myšlenkových map na stěnu vaší kanceláře

By on 11. 6. 2009 in Témata with Počet komentářů: 4

Jsem přesvědčen, že si myšlenkové mapy své místo ve firmách určitě vybudují, i když to s jejich používáním po mém bleskovém průzkumu mezi kamarády a známými moc slavně nevypadalo. Jinými slovy, minimálně ve školství neznám učitele, který by po svých žácích alespoň jednou za rok nechtěl, aby tyto mapy vytvořili. Nu, a z této skupiny žáků se někteří v „pracovním světě“ určitě uchytí.

Mapy, to nejsou jen kolečka, čáry, čtverečky či dokonce obrázky zoufalců, kteří nemají kromě sbírání podkladů co dělat. O myšlenkových mapách se tvrdí, že na rozdíl od klasického „tabulkového“ či „odrážkového“ formátu údajně usnadňují komunikaci s kreativní částí vaší mysli. (Nechci se pouštět na složitou půdu neurobiologie: osobně se domnívám, že určitě existují v mozku centra, která obstarávají analogickou či emocionální interpretaci.) A i kdybyste těmto výzkumům nevěřili, přece jen nemůžete přehlédnout tu nejzajímavější vlastnost dobře vytvořených map: dovedou do poměrně zhuštěného prostoru shromáždit a především, je-li mapa vskutku dobře udělaná, přehledně strukturovat různá i zdánlivě nepropojená témata.

Do myšlenkových map (nebo jejich „upravených“ podob) se dá převést víceméně cokoliv. (Což ovšem neznamená, že u všech témat bude výsledná podoba jasná každému, nebo zda bude ono převedení vůbec účelné.)

Na druhou stranu můžu zodpovědně prohlásit, že tvorba mapy či její neustálé sledování (neboť i mnohé v počítači vytvořené mapy je lepší si vytisknout a mít (stále) na očích) umí divy – člověk si minimálně udělá jasnou představu o struktuře tématu a tím také zjistí, jak tématu rozumí.

Jaké mapy byste si tedy mohli vytvořit?

Zmapujte si produkty/služby

V jednotlivých větvích mapy rozepište všechny produkty a služby, které vaše firma nabízí. A pokud najdete chvíli, zkuste tuto mapu dále rozvíjet. Zkuste třeba promyslet, jak by se vaše služby mohly proměnit. Co byste mohli upravit? Co dělat jinak? Jaký produkt byste mohli změnit? I obyčejná změna krabičky či obalu by mohla zákazníka oslovit. (A to se ani nezmiňuji o tom, kdybyste založili „twitterový“ fanklub vašeho produktu.)

Pokud nevíte, jak produkt promýšlet, mohl by se vám hodit kontrolní seznam SCAMPER, což je anagram z následujících slov:

SUBSTITUTE – Nahraď (změňte součástky, materiál nebo lidi)
COMBINE – Kombinuj (promíchejte, kombinujte různé možnosti, služby, spojujte)
ADAPT – Adaptuj – měňte zaběhané postupy, změňte určení, použijte jev jako součást jiného výrobku
MODIFY – Změň (základní vlastnosti) – zvětšete/zmenšete velikost, tvar, proměňte základní vlastnosti (skupenství, barvu apod.)
PUT to another use – použijte na něco jiného
ELIMINATE – odeberte některé části, zjednodušte systém, zkuste redukovat na základní možnou funkci
REVERSE – obraťte vzhůru nohama, zevnitř ven.

Jednoduše vytvořte u každého produktu samostatnou větev „SCAMPER“ a do „podvětví“ tento seznam po písmenku rozpitvejte. Uvidíte, třeba vás napadne životaschopná úprava – nebo dokonce zcela nová příležitost.

Zmapujte si klienty/zákazníky

Někdy se hodí na první pohled vidět, jak jste na tom se zákazníky a klientelou. Každý zákazník nechť získá svou vlastní větev. Kromě běžných kontaktních údajů si zkuste do mapy zaznamenat také vaši stávající nabídku danému klientovi, nabídku bývalou (naznačte také propojovacími šipkami souvislosti) a samozřejmě se nemusíte držet jen při zemi: co kdybyste vytvořili i další, samostatnou větev a zachytili do ní potenciální nabídky?

A když už budete u toho, co kdybyste pomocí „plovoucí“ bubliny stručně shrnuli, co může tomuto klientovi nabídnout vaše konkurence? Anebo naopak, fungujete-li například v odvětví typu PR, shrňte v zde i to, co zvládá klientova konkurence. Uvidíte sami, spousta věcí vám „zaklapne“ dohromady.

SWOT analýza

Člověk by si čas od času měl SWOTku udělat. (A nemusí to být jen v oblasti podnikání, stejně dobře toto funguje i v oblasti osobního rozvoje – zejména vytvoříte-li z oné myšlenky i realizovatelné další kroky, a tyto kroky skutečně provedete.)

Pro jednotlivé části analýzy použijte čtyři samostatné větve mapy jednotlivé části analýzy, tedy pro silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Osobně mi vyhovuje začít SWOT dělat rovnou do mapy, protože mohu šipkami snadno propojit související myšlenky – např. objeví-li se nějaká příležitost, v těsném závěsu mě začnou okamžitě napadat hrozby. (Kdybych podobně pracoval v klasické tabulce, velmi rychle by se stala absolutně nepřehlednou.)

V oblasti firemních hrozeb se třeba zastavte nad tím, jak současná recese ovlivňuje chod vašeho podniku. A pokud ještě ovlivňovat nezačala, můžete se zastavit nad tím, co by se mohlo pokazit. A že se to pokazí, to mi přijde jako naprosto jisté. Když už to dorazilo i do státního sektoru, jako je školství…)

Podívejte se také na konkurenční firmy. Kterých byste se mohli začít bát? Nebojte se pustit do katastrofických scénářů. Jak by se vás dotklo, kdyby se XYZ o 100 % ve svých službách zlepšili? Co kdyby ZYX zavedli nový produkt?

A nemusíte si také všímat jen produktů a služeb. Podívejte se na vnitřní strukturu vaší konkurence. Jak u nich funguje komunikace? S kým spolupracují? Jací obchodní partneři jim pomáhají uspět? Které jejich produkty by mohly v budoucnu (po některých zásazích oslovit zákazníky)? A které vaše produkty by mohly přestat oslovovat vaše zákazníky?

(Podrobnějšímu použití SWOT analýzy v obou oblastech se hodlám věnovat v samostatném článku, takže tento stručný náhled snad pro aktuální téma postačí.)

Zmapujte své konkurenční prostředí

Když už budete u SWOT analýzy, zmapujte také všechny segmenty trhu, pro které vytváříte své produkty nebo nabízíte služby. V samostatné větvi věnujte pozornost vaší konkurenci a konkurenčním produktům. Pokuste se v přehledu najít „díru“, kterou byste mohli svým produktem (nebo kombinací služeb z různých oblastí) zaplnit.

V každém segmentu také vytvořte samostatnou větev „ideální zákazník“ dané oblasti. Nenarazíte na nějaké společné rysy? (Praktickým příkladem toho, co mám na mysli, může být třeba iPhone – ač jej sám nemám, je mi jasné, že mít tři zařízení v jednom se rozhodně vyplatí. A přitom toto zařízení nenabízí maximální funkčnost – třeba fakt, že iPhone neumožňuje natáčet videa ani jednomu ze známých nevadí. Kvalita ostatních služeb zdaleka převýšila absenci kamerky – či pomalost při vyťukávání textu SMS či e-mailů na dotykové klávesnici, které je mnohem pomalejší než u konkurenčních zařízení.)

Analyzujte svůj „podnik“

V jednotlivých větvích popište součásti vašeho podniku. V případě menších firem nahraďte oddělení za jednotlivé zaměstnance. V samostatných větvích rozepište (nebo pečlivě popište) oblasti, za které jednotlivá oddělní (či osoby) zodpovídají. Pomocí šipek znázorněte, jak spolu tyto „jednotky“ komunikují. A pokud je to jen trochu realizovatelné, vyzvěte jednotlivé zástupce (nebo rovnou celá oddělení), aby ke „své“ části mapy přidali otázky, připomínky a komentáře týkající se chodu podniku.

Jakmile uvidíte informace pěkně pohromadě, zkuste se zamyslet nad tím, zda je všechno tak, jak má být. Nenastal čas na zavedení / upravení pravidel? Nebylo by lepší řešit některé záležitosti jinak? Otázek se nabízí bezpočtu.

Zmapujte objevující se trendy a srovnejte je s prognózami

V neposlední řadě sesbírejte, uspořádejte a analyzujte trendy, které se ve vašem odvětví objevují. Získané informace vložte do myšlenkové mapy (nebo ještě lépe do klasického „flowchartu„, tedy vývojového diagramu) a určete místa, kdy se vaše produkty/služby na vývoji trendu nepodílely, nebo kdy jej naopak ovlivnily.

Využijte toho, že máte všechno pěkně pohromadě, a pokuste se určit důvody vývoje trendu. Jděte po konkrétních případech a zjistěte, co přesně (jaké podmínky, produkty, novinky) trend změnily. A poté do mapy klidně zaneste vaše předcházející prognózy – a zanalyzujete je. Kde jste vývoj trendu vystihli? Kde se to naopak nepodařilo? Co přesně se nevyvedlo?

To samozřejmě není všechno,

a tak by mě zajímalo, používáte mapy (samozřejmě kromě brainstormingu) ještě k něčemu jinému?

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru