Připoj se ke komunitě!

Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Odeslat


Základna osobního růstu

Pane kolego, hlavně ten problém vyřešte nějakým neotřelým způsobem!

By on 20. 5. 2009 in Vztahy with Žádný komentář

Představte si jednoduchý scénář. Úterý ráno, telefon nezvoní, kdo by taky byl v půl sedmé v práci, že? S úsměvem se pouštíte do prvního projektu dnešního dne nebo se probíráte došlými e-maily a přitom vychutnáváte vůni a magickou chuť první kávy. Buch, buch, buch na dveře. Takhle může klepat jedině šéf. Aha, jsou lidé, kteří chodí do práce ještě dřív.

Po odchodu šéfa poklesla teplota v místnosti pod bod mrazu. Přestože je venku začínají paprsky ranního sluníčka slibovat krásný den, vaše kancelář jako by se najednou proměnila v temnou hrobku. A už taky chápete jeho potměšilý úsměv ve dveřích. Před vámi leží zadání na první pohled neřešitelného problému. Jen v uších vám doznívá přání: „A hlavně nějak netradičně, pane kolego..“

První, nejčastější důvod, proč se na problému vyhoří, zní: problém si špatně (nebo dokonce vůbec ne-) definujete. Pokud si člověk nedovede ani hrubě představit, jak problém zní (a tedy i jak by mohlo vypadat řešení), velmi pravděpodobně selže.

Nadefinujte problém – co nepřesněji

Jakmile před člověkem přistane něco, co na první pohled nepřipomíná ani tak velké sousto jako spíš velrybu,  nálada většinou upadne do bodu mrazu. Těsto koláče je tak široké, že ani hubu otevřít nejde – a to ho máte za dopoledne spořádat celý.

Pro případ, kdy se na první pohled neobjeví ani jedno použitelné řešení, které by nastartovalo brainstorming v podobě dalších nápadů, používám osvědčenou metodu „sebeklamu“: Všechno vím, všechno znám a nic mě nepřekvapí!

Srdnatě se k problému postavím čelem, otevřu myšlenkovou mapu a do hlavního pojmu napíšu název problému. Rozumějte, do prostřední bubliny napíšu úplně jakékoliv slovo/a týkající se problému. Není to vždy nejšťastnější řešení – ale protože komplikovanější většinou záležitosti většinou řeším pomocí programů na vytváření map, název mohu kdykoliv později změnit.

A další sebeklamný krok: hrdinně nastřílím kolem hlavního pojmu 6 bublin – a vepíšu do nich magická slovíčka pro řešení každého problému:

•    KDO
•    CO
•    KDE
•    KDY
•    JAK
•    PROČ?

Definice problému

Jinými slovy, otázky typu:

  • Kdo je součástí problému? Kdo jej způsobil (je-li to jasné)? Kdo mi může s popisem?
  • Co přesně problém způsobuje (následky)? Čeho se mám nejvíce bát?
  • Kde se tento problém vyskytuje? Kde působí nejpalčivěji?
  • Kdy se problém objevil poprvé? Kdy se projevuje – pořád, nebo jen v určitých okamžicích?
  • Jak problém ovlivňuje další dění kolem sebe? Jaké podmínky mu naprosto vyhovují? Jak zapadá mezi další problémy, které akutně řeším/e?
  • Proč se tento problém musí vyřešit? (A často také zazní: Proč skončil zrovna u mě?)

pomáhají nastartovat základní popis součástí. V této fázi se nehledá řešení nebo příčiny – základem je přesně popsat stav. Řešení se bude hledat mnohem snadněji a velmi často se během popisování objeví samo.

V okamžiku, kdy přede mnou leží pokud možno co nejpřesnější popis, vytvořím novou bublinu mapy „Definice problému“ – a všechny tyto otázky s jejich odpověďmi pod ni přesunu. Teď už by motivace neměla být pod bodem mrazu – z koláče se ukouslo první sousto.

Příčiny problému

Nová bublina s další sérií otázek KDO? CO? KDE? KDY? JAK? PROČ? se pokusí zjistit, v čem se jádro pudla skrývá. Tedy co vedlo (někoho) k tomu, aby vytvořil takovouto olbřímí stvůru.

  • Kdo tento problém způsobil?
  • Co přesně problém způsobuje (nikoliv následky, ale příčiny jeho existence)?
  • Kde tyto se tyto příčiny nachází? Odkud se berou?
  • Kdy se tyto příčiny nejčastěji projevují?
  • Proč se vlastně tyto příčiny projevují? Jaké podmínky jim to umožňují?
  • Jak celý můj předcházející popis zapadá do příčin?

Jestliže se vyřeší nejčastější důvod selhání – špatná definice příčin samotného problému – zbývá ještě najít ono požadované neotřelé řešení.

Při řešení jakéhokoliv problému naráží člověk na několik bariér. Jednou se pustí do kritizování všech svých nápadů, jindy nápad odstřelí předsudky. V nejhorším možném případě vás nepustí do navrženého řešení strach, který neumožní vidět problém jako příležitost. Zatímco poslední možnost se odstraňuje těžko, na první dvě by mohla pomoci následující trik – zkuste si položit jednoduchou otázku:

Jak by můj problém řešil:

…(o) malé dítě

Malé děti vidí svět zvědavýma, školou a zklamáním nezkaženýma očima. Každičká věc pro malé dítě znamená tisíce překvapení – a všechna jsou zpočátku úžasná. Co takový sporák či myčka a téměř dvouleté dítě? Tisíc a jeden čudlík – a tisíc a jedna reakce, ať již samotného zařízení, nebo rodičů.

Podívejte se na svůj problém jako na nevinnou okolnost, která se zničehonic objevila a upoutala vaši pozornost.

  • Co by to mohlo být?
  • K čemu by to mohlo sloužit?
  • Jak si s tím můžu hrát?

Uvolněte svou představivost a hledejte ty vtipně, hloupoučké otázky, které by se mohlo zeptat malé dítě.

…umělec

Každý díte se rodí jako umělec. Potíž je v tom, jak jím zůstat, až dospěje. Parafrázovaný icasův citát pojmenová další časté selhání: neschopnost vidět „jinýma“ očima. Umělci objevují v předmětech krásu nebo předmětům krásu dodávají. Pravda, uvidět krásu v něčem, co ostatní vidí jako kus šutru, vyžaduje obrovské množství představivosti a kreativity. Ale tak velký problém snad/většinou neřešíte.

Zkuste se tedy na svůj problém podívat očima umělce, kterému pod rukama vzniká velkolepé dílo. Položte si otázky, ve kterých budou zaznívat příběhy, přirovnání, metafory nebo různé podoby problému, které můžete vidět.

  • Čemu se tento problém podobá?
  • Jak by zněl, kdyby o něm někdo vyprávěl příběh?
  • Co mi problém připomíná?
  • Neviděl jsem někde něco podobného?
  • Co kdybych zkusil problém znázornit jako karikaturu?Jak bych mohl zobrazit tu kterou část?

Díky otázkám z pozice umělce získáte novou a do jisté míry jedinečnou perspektivu náhledu na problém. Jedinečnost perspektivy bude spočívat právě v názorném zobrazení různých podob řešení. A možná právě pohled ze strany nespoutané imaginace bude pro vás tím potřebným řešením.

… vědec nebo vynálezce

Edison prý prohlásil: Neselhal jsem 2000krát, jen jsem našel 2000 způsobů, jak nevynalézt žárovku.

Přesně tak se podívejte na svůj problém. Analyzujte jej, rozkládejte jej na menší díly, ty rozebírejte na součástky. A tyto součástky zaměňte za nové, dokonalejší. Pomáhejte si myšlenkovou nebo tematickou mapou: co díl, to samostatný trs součástí. Nebo se na svůj problém podívejte jako na experiment, který musíte provést. A pokud možno zdokonalit. Vžijte se do role šíleného vynálezce a přidávejte různé příměsi, jednu po druhé.

  • Co kdybych přidal tuto příměs?
  • Co by se stalo, kdybych přidal sem, tady ubral?
  • Co kdybych tuto část problému ignoroval?
  • Co kdybych toto rozebral?

Rozložením na problému na komponenty získáte snesitelnější a uchopitelnější části, s nimiž se můžete snadněji a možná i efektivněji vypořádat. Hledáním nových příměsí pak můžete objevit to, na co jste tak dlouho čekali – neotřelé řešení.

… politik

Ambiciózní, sebevědomý, ale slušně vychovaný politik by se měl doslova vyžívat v konfrontaci svých názorů s názory svých oponentů. Podívejte se tedy na problém jako na hlavní politické téma vašeho protivníka. Hledejte slabiny jak v argumentaci, v celkovém uchopení tématu. A tyto slabiny napadněte svými vlastními argumenty.

  • Ale podívejte, vy tady tvrdíte, že… a přitom fakta ukazují ….
  • Nechci se plést, ale loni to bylo…

V tomto případě se velmi těžko uvádí příklady – každý z nich totiž závisí na přesné povaze problému. Proto neuvádím více.

Pokud si nejste jistí, jak tímto způsobem postupovat, podívejte se na televizní debaty v neděli dopoledne. Pravda, konfrontační politická argumentace vedená „na úrovni“ naší politice trochu chybí. Co naplat, musíme vzít zavděk tím, co je.

… marketér

Úspěšný marketér vám prodává řešení vašeho problému. Co na tom, že jste do okamžiku koupě vůbec netušili, že problém máte? Zkuste se podívat na problém očima marketéra, který musí problém prodat nic netušícímu zákazníkovi.

  • Které stránky problému jsou dobře viditelné – a zaujmou?
  • Které doslova vyčnívají?
  • Co můžete zdůraznit?
  • Která část problému by pomohla vašemu zákazníkovi vidět „proč“?
  • Jak bych mohl tento problém prezentovat?

Otázky očima marketéra tak trochu završují všechny předchozí pohledy. Do jisté míry se vám můžou zdát jako pohled navíc. Jsem ale přesvědčen, že někdy právě otázka Proč by to měl zaujmout někoho jiného? pomůže najít efektivní řešení.

Co oblast zaměstnání, to možný pohled. Pro představu by myslím výše uvedené příklady mohly stačit.

Co na závěr? Snad jen jednoduchá rada: přestaňte se na problém dívat jako na nechtěné nepříjemné překvapení. Podívejte se na něj jako na příležitost. Příležitost, díky níž se můžete o sobě něco nového dozvědět. Něco se naučit. Nebo něco vyzkoušet. Přece právě tyto možnosti mění naši práci z rutiny v sled zajímavých, nikdy nekončících zážitků.

Původní verzi příspěvku rozšířil autor o ještě o jiný, přesněji řečeno: spojil je do jednoho, protože mu tak nějak k sobě pasovaly. A – k jeho velkému překvapení – se stále ještě vyskytuje na Twitteru.

Štítky:

Připoj se ke komunitě Mít vše hotovo!

Stačí nám poslat tvou e-mailovou adresu. Občas ti pošleme tipy pro produktivnější práci, odkazy na zajímavé knihy nebo akce. Psát ti však budeme jen jednou za čas a pouze tehdy, budeme-li mít skutečně co říct.

Přidej komentář k příspěvku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nahoru